Témata
Reklama

Evropská podpora výzkumu, vývoje a inovací

Představujeme největší evropský dotační titul na podporu výzkumu, vývoje a inovací – program Horizont 2020 – a jeden z nástrojů, který tento program nabízí – SME Instrument, nástroj pro malé a střední podniky.

Horizont 2020

Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace, jak zní celý název, je program Evropské komise pro podporu růstu a tvorbu pracovních míst v Evropě. Tento nástroj se skládá z celé řady komplexních nástrojů pro podporu výzkumu a inovací, které v minulých programových obdobích byly realizovány v Rámcovém programu pro výzkum a technický vývoj (FP7), Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a v Evropském institutu inovací a technologie (EIT). Tím má program široký záběr, který z celkového rozpočtu přes 70 mld. eur pro období 2014–2020 financuje podporu celého inovačního řetězce od základního výzkumu až po umístění nového produktu na trhu. Z programu je podporována také návaznost na jiné programy EU včetně strukturálních fondů.

Zdroje programu Horizont 2020 se soustředí na tři různé, ale vzájemně propojené a synergické priority, tzv. pilíře, kterými jsou:

  • excelentní věda, zaměřená na zvýšení kvality evropské vědecké základny a výzkumných aktivit s cílem zabezpečit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy. V této prioritě jsou podporovány nejlepší myšlenky, rozvoj vědeckých talentů, zpřístupnění evropské výzkumné infrastruktury a zatraktivnění Evropy pro špičkové světové výzkumníky;
  • vedoucí postavení průmyslu, jehož cílem je zvýšit přitažlivost Evropy z hlediska investic do výzkumu a inovací a klíčových technologií, jednoduššího přístupu ke kapitálu a podpory vzniku a rozvoje inovativních malých a středních podniků;
  • společenské výzvy, které slouží k řešení hlavních problémů občanů Evropy i v mimoevropských regionech. Řešení by mělo spočívat ve spojení zdrojů a znalostí z různých oblastí a disciplín včetně společenských a humanitních věd. Jedná se například o problémy spojené s klimatickými změnami, vývojem udržitelné dopravy a mobility, vytvářením dostupnější obnovitelné energie, zajištěním bezpečnosti a jistoty potravin nebo s výzvami spojenými se stárnutím populace.
Reklama
Reklama
Reklama

Cílovou skupinou programu Horizont 2020 jsou výzkumní pracovníci (pracující na univerzitách, ve výzkumných ústavech nebo v průmyslových firmách) i podniky a firmy, které mohou v tomto programu najít účinného pomocníka pro financování aktivit v oblasti svého výzkumu a rozvoje inovací a technologií. Program je dále určen také nevládním a neziskovým organizacím či občanským sdružením a asociacím. Poradenskou a informační podporu potenciálních i úspěšných žadatelů pro program Horizont 2020 zajišťují národní kontaktní pracovníci při Technologickém centru Akademie věd ČR.

Ing. Petr Hladík, Ph.D., do rámečku s fotkoupracuje v Technologickém centru Akademie věd ČR na pozici vedoucího Oddělení podpory podnikání, které podporuje rozvoj českých podniku a jejich konkurenceschopnosti. Je koordinátorem mezinárodní sítě pro podporu podnikání a inovací Enterprise Europe Network v České republice, reprezentované konsorciem šesti partneru. V Technologickém centru Akademie věd ČR pracuje od roku 2007, působil také v Technologické agentuře ČR a na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Je členem Inženýrské akademie ČR, kde má na starosti odbornou sekci Strategie výzkumu a vývoje. Je členem řešitelských týmu několika národních i evropských projektů.

SME Instrument

Ve druhé části článku bych se rád zaměřil na nástroj pro rozvíjející se firmy, který je zahrnut do II. pilíře programu Horizont 2020 nazvaného Vedoucí postavení průmyslu. Tímto nástrojem je Nástroj pro malé a střední podniky (MSP) neboli SME Instrument. Program je výjimečný například tím, že malé a střední podniky se projektů mohou účastnit individuálně, bez nutnosti vytvářet mezinárodní konsorcia, což je u jiných nástrojů Horizontu 2020 nezbytnou podmínkou. Cílem SME Instrumentu je poskytnout malým a středním podnikům s mezinárodními ambicemi podporu pro realizaci jejich inovativních nápadů, a to od prvotních fází až po uvedení nového produktu na trh. Pro tuto realizaci nových podnikatelských nápadů poskytuje tento nástroj úspěšným žadatelům velmi zajímavou finanční podporu, ale je třeba zmínit, že tento fakt je vykoupen vysokou konkurencí a přísnými podmínkami na straně projektových žádostí.

Nástroj je rozdělen do tří fází. Zmíníme první dvě, protože třetí, určená na komercializaci inovativních produktů a založená na podpoře finančními nástroji nedotačního charakteru, se ještě zcela nerozběhla.

Vstupem do fáze 1 SME Instrumentu je stručný strukturovaný podnikatelský plán založený na inovativní myšlence. Projekt je hodnocen z pohledů technologické úrovně, proveditelnosti a ekonomické udržitelnosti nápadu. Úspěšní žadatelé obdrží paušální dotaci ve výši 50 000 eur, která je určena například na vypracování studie trhu, plánu řízení duševního vlastnictví, designové studie, inovační strategie, vyhledání vhodných partnerů apod. Délka trvání první fáze je maximálně 6 měsíců.
Pro vstup do fáze 2 SME Instrumentu není nutná účast ve fázi 1 a projektovou žádostí je vypracovaný podnikatelský záměr a popis plánovaných inovačních aktivit. Míra podpory EU je 70 % a dotace se nejčastěji pohybuje mezi 0,5 a 2,5 mil. eur. Typickými aktivitami v této fázi jsou demonstrační aktivity, testování, výroba prototypů, pilotní ověřování, tvorba designu apod. a délka trvání projektu je 12 až 24 měsíců. V obou fázích jsou úspěšným žadatelům nabízeny také služby mezinárodních koučů, jejichž výběr a spolupráce jsou zajišťovány prostřednictvím služeb sítě Enterprise Europe Network, která je v České republice koordinována Technologickým centrem Akademie věd ČR.



Ing. Petr Hladík, Ph.D.

hladik@tc.cz

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 170135
Datum: 08. 02. 2017
Rubrika: Monotematická příloha / Věda, Výzkum, Inovace
Autor:
Firmy
Související články
Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Aktuální informace ze světa dotací

Zkušenosti s výběrem vhodného dotačního programu aplikovatelného na konkrétní projekt a možnosti čerpání finanční podpory z evropských fondů nám v rozhovoru přiblížila Ing. Pavlína Torhanová, jednatelka poradenské společnosti 201 consulting s.r.o.

Inovační proces a jeho financování

Jak dokládají statistiky, česká ekonomika je proexportně zaměřena. Jsme vývozci jak výrobků, tak komponent. Významné zastoupení v portfoliu vyvážených výrobků pak mají produkty z oblasti strojírenství a automobilového průmyslu. Čím inovativnější jsou tyto produkty, tím je vyšší jejich přidaná hodnota. Nejsme zemí oplývající nerostným bohatstvím. Naší komoditou jsou výsledky výzkumu, vývoje a inovací převedené do praxe, které jsou konkurenceschopné a naleznou uplatnění na světových trzích.

Související články
Našimi „nerostnými surovinami“ musejí být mozky a know-how

K aktuálním problémům v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, efektivity jejího financování a implementace výsledků do praxe se v rozhovoru vyjadřují místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Ing. Petr Očko, Ph.D.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Aspekty Investičního plánu pro Evropu

Jakým způsobem lze využít podporu pro financování investičních projektů průmyslových podniků z Evropské investiční banky, jaké možnosti mají malé a střední podniky a co se nabízí velkým projektům – to jsou jen některá témata, která byla diskutována v rámci doprovodného programu letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně na semináři k Investičnímu plánu pro Evropu. Akci pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit