Po obrábění obou Al-slitin došlo ke mírným změnám nárůstu zaoblení i jeho nepravidelnosti (zvl. u siluminu, kde v důsledku tvorby nárůstku u nepovlakovaných fréz došlo dokonce i ke snížení tohoto poloměru na 9–12 mm, ale nestabilně). Povlakování leštěných i neleštěných nástrojů poskytovalo lepší kvalitu a stabilitu obrobeného povrchu, prakticky beze stop nárůstků. Nárůst silového zatížení v důsledku leštění a povlakování dosáhl přibližně hodnoty 15–20 % u posuvové složky, změna řezné síly byla prakticky zanedbatelná. Třísky byly tvářené, neobsahovaly stopy tvorby nárůstků nebo lomového oddělování, odvod třísek z místa řezu byl plynulý. Kvalita opracování dosahovala na začátku obrábění lepších hodnot a vyšší stability pro nástroje jen broušené, ale po několika minutách byly výsledky příznivější pro nástroje leštěné a povlakované. Přibližně se jednalo o 20 % na obou sledovaných plochách (na obvodu Ra<2,1 µm, na dně drážky Ra<4,6 µm) pro tvářenou slitinu. Silumin vykazoval určitou nestabilitu a zhoršení kvality opracování i o 50 %, neboť struktura byla místy heterogenní. Trvanlivost fréz nebylo možno určit, ale dá se očekávat, že se může jednat až o týdny či měsíce obrábění, pokud nedojde k jinému poškození břitů.