Od března 2010 je tento výrobek k dispozici na trhu, dostupná je již i česká verze softwaru. S řešením virtuálního svařování přišli rakouští vývojáři inspirováni vizí, kterou jim v roce 2006 předložil syn zakladatele podniku pan Klaus Fronius. Tento systém vytváří předpoklady pro snížení spotřeby materiálu v průběhu výuky svářečů, zamezuje vznik problémů spojených s úrazy a škodami na pracovišti a šetří tak i následné náklady. Virtualita navíc představuje atrakci zejména pro mladé lidi dnešní počítačové generace, a přispívá tím ke zvýšení image svářečské profese. Do budoucna bude dráha tohoto povolání již od startu čistější, oproštěná od rizik strachu a stresu a bude mnohem zajímavější. Komentáře jako „uncool" vyslovované na adresu kvalifikace, která má trvalé možnosti na trhu práce, jsou nyní definitivně „out".
Virtuální výukový prostor
S touto inovací uživatel nejenže vstupuje do virtuálního prostoru, ale zbaví se i dalších prostorových omezení dosavadního způsobu tréninku. „Výukovou dílnu" přiveze vyučující do odborné školy nebo institutu buď v kufru na kolečkách, nebo je tato dílna tvořena terminálem, kterému stačí méně než 1 m2 podlahové plochy. Možnost napojení tohoto zařízení na počítačovou síť vyučujícímu i účastníkům výuky přináší komunikační prostor internetu. To znamená, že běžnou třídu odborné školy je tímto způsobem možné rozšířit tak, aby zahrnovala určené jednotlivce, případně skupiny dalších účastníků výuky.
Zařízení pracuje na základě sledovacího systému. Na rozdíl od optického sledování pohybu často používaného vývojáři počítačových her je funkce virtuálního svařování založená na magnetickém sledovacím systému. Ten přenáší do virtuality i ty nejjemnější pohyby ruky, které pak zobrazuje na monitoru, případně prostorově pomocí 3D brýlí. Magnetický snímač vytváří pod obrobkem magnetické pole kulového tvaru, pomocí něhož senzor detekuje polohu hořáku. Takto získaný digitalizovaný signál obsahující polohová data představuje vstupní údaj pro vizualizační software, jenž vyhodnocuje vzájemnou polohu obrobku a hořáku. Na svářečské kukle se nachází další senzor, který umožňuje realitě odpovídající pohled na svar respektující pozorovací vzdálenost i úhel pohledu.
Účinky gravitace na viskózní svarový kov a průběh jeho tuhnutí při různých polohách hořáku vůči obrobku lze pozorovat až do markantních detailů. Toto typické utváření svaru, navíc ovlivňované nastavením svařovacích parametrů, virtuální svářečka překvapivě věrně simuluje. Spolu s tímto vizuálním vjemem slyší svářeč současně i příslušné charakteristické hlukové projevy, které svařovací činnost doprovázejí.