Témata
Reklama

Vliv spolupráce a dalších inovačních aktivit firem na jejich úspěch

V posledních letech jsou hodně diskutovanými tématy inovace, jejich vliv na podnikání a nezbytnost firem inovovat. Dá se říci, že inovace jsou stavěny do pozice klíčové podmínky rozvoje firem a zvyšování jejich konkurenceschopnosti a produktivity. Částečně je to dáno tím, že některé firemní aktivity zahrnované mezi inovační aktivity patří k činnostem, které jsou pro úspěch na trhu těžko nahraditelné, jako například externí spolupráce i využívání různých informačních zdrojů. Inovačními aktivitami jsou pak rozuměny všechny výzkumné, technologické, organizační, finanční a marketingové kroky, které jsou určeny k zavedení inovace.

Obecně je však kauzalita „inovace = úspěch na trhu“ do určité míry zavádějící, protože zatímco u firem dlouhodobě úspěšných na jejich trzích lze předpokládat, že inovační procesy ve větší či menší míře využívají (literatura například dokládá, že nárůst intenzity exportu pozitivně ovlivňuje intenzitu VaV aktivit), zdaleka ne všechny firmy zavádějící do svých podnikových procesů změny ve smyslu inovací jsou následně automaticky úspěšné. Proto se celá řada odborníků snaží najít vhodný způsob přístupu k inovacím, který by firmám garantoval pozitivní dopad na jejich konkurenceschopnost a úspěšnost na trhu.

Reklama
Reklama

Celá řada nejasností

Situaci značně komplikuje fakt, že neexistuje jednoznačná a všeobecně uznávaná definice a výklad, co je inovace, co je inovační firma či jak inovace měřit. Jako příklad bych uvedl dilema, kdy odborníci polemizují, zda ve firmách při posuzování inovativnosti měřit inovační vstupy, interní inovační procesy, nebo inovační výstupy. Samozřejmě, všechny přístupy mají své kladné a záporné stránky. V případě inovačních vstupů a procesů je v podstatě nemožné dokázat, jak velký je jejich individuální vliv na výsledky firmy, při měření inovačních výstupů zase není jasné, jaké vstupy a procesy se podílely na jejich tvorbě. Z tohoto důvodu je častá kombinace různých přístupů, která by měla posilovat jejich kladné a potlačovat jejich záporné charakteristiky.

Inovační intenzita

Jedním ze způsobů, jak měřit inovace, je měření inovační intenzity, která se obvykle definuje jako objem firemních zdrojů alokovaných na inovace, finančních či personálních, vztažených na celkové výnosy, celkový obrat nebo počet zaměstnanců zapojených do inovačního procesu. Inovační intenzita je ovlivňována velikostí firmy, intenzitou exportu, rozvojem znalostí a dovedností zaměstnanců, i externími programy podpory inovací. Tradičním indikátorem pro měření inovační intenzity je objem výdajů na výzkum a vývoj vztažený na celkové výnosy či počet zaměstnanců. Právě na tomto indikátoru lze ilustrovat složitost problematiky měření inovací ve firmách. Takto měřená inovační intenzita je srozumitelný a relativně snadno měřitelný ukazatel, který využívá korelace výdajů na VaV a na inovace, ale má zároveň některé nedostatky. Ty jsou dané zejména tím, že jde o klasický indikátor měřící inovační vstup, dále tím, že VaV výdaje reprezentují obvykle zhruba pouze cca 25 až 50 procent výdajů na inovace a také tím, že v případě inovací ve službách je nepřesný. Kromě toho se ukazuje, že ukazatel se nechová stejně v různých zemích. Například ve Finsku má velikost firmy negativní efekt na investice do inovací, v Norsku je efekt pozitivní a ve Švédsku nemá velikost firmy žádný znatelnější vliv. To samozřejmě omezuje vypovídací schopnost indikátoru v mezinárodních srovnáních.

Indikátory inovačních procesů obvykle popisují efektivitu přeměny inovačních vstupů na inovační výstupy. V podstatě se v případě těchto indikátorů jedná o popis rozsahu systému generujícího ve firmě inovace, nebo o množství firemních zdrojů do tohoto systému investovaných. Rozšířeným příkladem takových indikátorů může být spolupráce dané firmy na inovačních a vědeckovýzkumných projektech nebo zdroje informací, které jsou v inovačních procesech využívány.

Je zřejmé, že je velmi důležité sledovat i inovační výstupy v různých jejich formách, mimo jiné proto, že ty by měly být výsledkem inovačních vstupů a interních procesů. Nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňovány nové produkty, nové procesy, počet patentů, nebo míra zvýšení obratu. Samozřejmě, že nejlépe se hodnotí uvedení nového či nějakým způsobem vylepšeného produktu či služby, ale ani důležitost procesních inovací by zde neměla být přehlížena. A to přesto, že se tak v současnosti často děje.

Spolupráce bezpodmínečně nutná

V druhé části textu se soustředím na spolupráci jako zcela zásadní inovační činnost firem. V prostředí stále intenzivnější konkurence může být spolupráce cestou k posílení dobrého tržního postavení, které by se pouze za využití interních firemních znalostí nepodařilo udržet. Skrze spolupráci s dalšími organizacemi v prostředí se tak firma snaží získat přístup k dalším komplementárním znalostem a technologiím. Podle typu partnerské organizace, se kterou firma spolupracuje, odlišujeme spolupráci s vědecko-výzkumnými infrastrukturami (univerzitami, výzkumnými centry, …), spolupráci s dalšími firmami z externího prostředí (dodavateli, odběrateli, finančními institucemi, poradenskými společnostmi, …) a spolupráci s organizacemi, se kterými je spolupráce firmy nějakým způsobem formalizována (klastry, konsorcia, …).

John Hagedoorn publikoval v roce 1993 v časopisu Strategic Management Journal článek „Understanding the rationale of Strategic Technology Partnering: Interorganizacional Modes of Cooperation and Sectoral Differences“ , ze kterého je možné odvodit tři skupiny motivů, kvůli kterým firmy navazují různé typy spolupráce:

I. Motivy vztahující se k činnostem výzkumu a vývoje
- rostoucí komplexita a mezioborovost nových technologií;
- snižování nákladů a rizik spojených s aktivitami VaV.
II. Motivy vztahující se k inovačním procesům
- přejímání znalostí a zkušeností partnerů v oblasti technologií, technologický transfer.
III. Motivy vztahující se ke hledání nových tržních příležitostí
- monitorování změn a příležitostí v prostředí firmy;
- internacionalizace a vstup na zahraniční trhy;
- vývoj nových produktů a identifikace nových trhů.

Rozhodnutí firmy navázat spolupráci s některou organizací z externího prostředí podniku ovlivňuje kromě již zmíněných motivů celá řada dalších vlivů. Nejčastěji jsou odbornou literaturou mezi tyto vlivy zařazovány: velikost firmy, průmyslový obor, ve kterém je firma aktivní, či typ navazované spolupráce. Firmy také snáze navazují spolupráci, pokud si jsou schopny efektivně ochránit vlastní strategické know-how, ať již právní cestou (patenty, ochranné známky) nebo strategickou ochranou (složitost daného předmětu nebo utajování informací). Rozhodnutí firmy o navázání spolupráce může být ovlivněno ještě jedním velmi důležitým faktorem, a tím je grantová podpora určitých přesně definovaných druhů spolupráce z veřejných zdrojů na národní či mezinárodní úrovni. Nejčastěji se jedná o podporu spolupráce ve výzkumu a vývoji, v technologickém transferu, podporu přeshraniční spolupráce firem, nebo o podporu spolupráce firem v klastrech.

Ing. Petr Hladík, PhD.

Autor je členem Inženýrské akademie ČR

Loga IA CR
TC AV CR

hladik@tc.cz

Odborné veletrhy patří k místům, kde firmy poprvé prezentují výsledky svých inovací.

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 141250
Datum: 09. 12. 2014
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Podpory výzkumu, inovací a podnikání

Vývoj hospodářství v Evropě je v posledních letech charakterizován četnými ekonomickými problémy (finanční krize, dluhová krize), které ve svých důsledcích znamenají stagnaci či jen křehké oživení. Většina evropských ekonomik si uvědomuje, že disproporci mezi disponibilními kapacitami a místní poptávkou může dlouhodobě řešit pouze exportem.

Související články
Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Další ročník Akademicko-průmyslového fóra

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně přikládá spolupráci s průmyslovou praxí velkou váhu a mimo jiné již několik let po sobě pořadá Akademicko-průmyslové forum (APF). Na toto setkání jsou pravidelně zváni představitelé jihomoravských firem, aby společně se zástupci fakulty nacházeli společnou řeč pro vzájemný efektivní dialog vedoucí k upevnění vazeb mezi univerzitou a praxí. Značný důraz ze strany organizátorů je kladen na zmapování nedostatků, které firmy spatřují ve spolupráci s nimi.

Stroje v pohybu – Létající roboty inspirují intralogistiku

Stroje v pohybu, to je název nového seriálu, ve kterém vám budeme představovat technicky zajímavá řešení především z oblasti dopravní a manipulační techniky. Dnes se budeme věnovat oblasti bionických konstrukcí, konkrétně projektu BionicSwift (bionický rorýs). Tito bioničtí rorýsové mohou díky GPS pro vnitřní prostory a radiokomunikaci prostřednictvím širokopásmové technologie UWB bezpečně a koordinovaně létat v definovaném vzdušném prostoru. Pro provádění těchto vzdušných manévrů tak, aby to co nejvíce odpovídalo živé předloze, mají jejich křídla pera, podobně jako skuteční ptáci.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Inženýrská akademie ČR - Výzkumná spolupráce v oblasti jaderné energetiky

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Pokročilá správa dat napříč celým životním cyklem

Obstát na trhu průmyslových výrobců dnes není snadné. Klíčem je úzká spolupráce, přehledná dokumentace, efektivní procesy a co nejméně problémů s kvalitou. S tím vším vám pomůže platforma, která propojuje správu produktových dat (PDM) s cloudovým systémem pro řízení životního cyklu výrobku (PLM).

Od matematických modelů k domácí elektrárně

Technici znají organický Rankinův cyklus (ORC) již od 19. století, ale až donedávna se nedařilo pro něj nalézt praktické využití. V posledních letech se na využití principu ORC zaměřili v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). Výzkum tepelných cyklů s nízkým výkonem se jevil jako perspektivní v oblasti mikrokogenerace a využití odpadního tepla. Zvýšený zájem o ORC souvisel především s vývojem „domácí“‎ mikroelektrárny WAVE, která nyní již úspěšně „běží“‎ ve zkušebním provozu.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit