Témata
Reklama

Vliv spolupráce a dalších inovačních aktivit firem na jejich úspěch

V posledních letech jsou hodně diskutovanými tématy inovace, jejich vliv na podnikání a nezbytnost firem inovovat. Dá se říci, že inovace jsou stavěny do pozice klíčové podmínky rozvoje firem a zvyšování jejich konkurenceschopnosti a produktivity. Částečně je to dáno tím, že některé firemní aktivity zahrnované mezi inovační aktivity patří k činnostem, které jsou pro úspěch na trhu těžko nahraditelné, jako například externí spolupráce i využívání různých informačních zdrojů. Inovačními aktivitami jsou pak rozuměny všechny výzkumné, technologické, organizační, finanční a marketingové kroky, které jsou určeny k zavedení inovace.

Obecně je však kauzalita „inovace = úspěch na trhu“ do určité míry zavádějící, protože zatímco u firem dlouhodobě úspěšných na jejich trzích lze předpokládat, že inovační procesy ve větší či menší míře využívají (literatura například dokládá, že nárůst intenzity exportu pozitivně ovlivňuje intenzitu VaV aktivit), zdaleka ne všechny firmy zavádějící do svých podnikových procesů změny ve smyslu inovací jsou následně automaticky úspěšné. Proto se celá řada odborníků snaží najít vhodný způsob přístupu k inovacím, který by firmám garantoval pozitivní dopad na jejich konkurenceschopnost a úspěšnost na trhu.

Reklama
Reklama

Celá řada nejasností

Situaci značně komplikuje fakt, že neexistuje jednoznačná a všeobecně uznávaná definice a výklad, co je inovace, co je inovační firma či jak inovace měřit. Jako příklad bych uvedl dilema, kdy odborníci polemizují, zda ve firmách při posuzování inovativnosti měřit inovační vstupy, interní inovační procesy, nebo inovační výstupy. Samozřejmě, všechny přístupy mají své kladné a záporné stránky. V případě inovačních vstupů a procesů je v podstatě nemožné dokázat, jak velký je jejich individuální vliv na výsledky firmy, při měření inovačních výstupů zase není jasné, jaké vstupy a procesy se podílely na jejich tvorbě. Z tohoto důvodu je častá kombinace různých přístupů, která by měla posilovat jejich kladné a potlačovat jejich záporné charakteristiky.

Inovační intenzita

Jedním ze způsobů, jak měřit inovace, je měření inovační intenzity, která se obvykle definuje jako objem firemních zdrojů alokovaných na inovace, finančních či personálních, vztažených na celkové výnosy, celkový obrat nebo počet zaměstnanců zapojených do inovačního procesu. Inovační intenzita je ovlivňována velikostí firmy, intenzitou exportu, rozvojem znalostí a dovedností zaměstnanců, i externími programy podpory inovací. Tradičním indikátorem pro měření inovační intenzity je objem výdajů na výzkum a vývoj vztažený na celkové výnosy či počet zaměstnanců. Právě na tomto indikátoru lze ilustrovat složitost problematiky měření inovací ve firmách. Takto měřená inovační intenzita je srozumitelný a relativně snadno měřitelný ukazatel, který využívá korelace výdajů na VaV a na inovace, ale má zároveň některé nedostatky. Ty jsou dané zejména tím, že jde o klasický indikátor měřící inovační vstup, dále tím, že VaV výdaje reprezentují obvykle zhruba pouze cca 25 až 50 procent výdajů na inovace a také tím, že v případě inovací ve službách je nepřesný. Kromě toho se ukazuje, že ukazatel se nechová stejně v různých zemích. Například ve Finsku má velikost firmy negativní efekt na investice do inovací, v Norsku je efekt pozitivní a ve Švédsku nemá velikost firmy žádný znatelnější vliv. To samozřejmě omezuje vypovídací schopnost indikátoru v mezinárodních srovnáních.

Indikátory inovačních procesů obvykle popisují efektivitu přeměny inovačních vstupů na inovační výstupy. V podstatě se v případě těchto indikátorů jedná o popis rozsahu systému generujícího ve firmě inovace, nebo o množství firemních zdrojů do tohoto systému investovaných. Rozšířeným příkladem takových indikátorů může být spolupráce dané firmy na inovačních a vědeckovýzkumných projektech nebo zdroje informací, které jsou v inovačních procesech využívány.

Je zřejmé, že je velmi důležité sledovat i inovační výstupy v různých jejich formách, mimo jiné proto, že ty by měly být výsledkem inovačních vstupů a interních procesů. Nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňovány nové produkty, nové procesy, počet patentů, nebo míra zvýšení obratu. Samozřejmě, že nejlépe se hodnotí uvedení nového či nějakým způsobem vylepšeného produktu či služby, ale ani důležitost procesních inovací by zde neměla být přehlížena. A to přesto, že se tak v současnosti často děje.

Spolupráce bezpodmínečně nutná

V druhé části textu se soustředím na spolupráci jako zcela zásadní inovační činnost firem. V prostředí stále intenzivnější konkurence může být spolupráce cestou k posílení dobrého tržního postavení, které by se pouze za využití interních firemních znalostí nepodařilo udržet. Skrze spolupráci s dalšími organizacemi v prostředí se tak firma snaží získat přístup k dalším komplementárním znalostem a technologiím. Podle typu partnerské organizace, se kterou firma spolupracuje, odlišujeme spolupráci s vědecko-výzkumnými infrastrukturami (univerzitami, výzkumnými centry, …), spolupráci s dalšími firmami z externího prostředí (dodavateli, odběrateli, finančními institucemi, poradenskými společnostmi, …) a spolupráci s organizacemi, se kterými je spolupráce firmy nějakým způsobem formalizována (klastry, konsorcia, …).

John Hagedoorn publikoval v roce 1993 v časopisu Strategic Management Journal článek „Understanding the rationale of Strategic Technology Partnering: Interorganizacional Modes of Cooperation and Sectoral Differences“ , ze kterého je možné odvodit tři skupiny motivů, kvůli kterým firmy navazují různé typy spolupráce:

I. Motivy vztahující se k činnostem výzkumu a vývoje
- rostoucí komplexita a mezioborovost nových technologií;
- snižování nákladů a rizik spojených s aktivitami VaV.
II. Motivy vztahující se k inovačním procesům
- přejímání znalostí a zkušeností partnerů v oblasti technologií, technologický transfer.
III. Motivy vztahující se ke hledání nových tržních příležitostí
- monitorování změn a příležitostí v prostředí firmy;
- internacionalizace a vstup na zahraniční trhy;
- vývoj nových produktů a identifikace nových trhů.

Rozhodnutí firmy navázat spolupráci s některou organizací z externího prostředí podniku ovlivňuje kromě již zmíněných motivů celá řada dalších vlivů. Nejčastěji jsou odbornou literaturou mezi tyto vlivy zařazovány: velikost firmy, průmyslový obor, ve kterém je firma aktivní, či typ navazované spolupráce. Firmy také snáze navazují spolupráci, pokud si jsou schopny efektivně ochránit vlastní strategické know-how, ať již právní cestou (patenty, ochranné známky) nebo strategickou ochranou (složitost daného předmětu nebo utajování informací). Rozhodnutí firmy o navázání spolupráce může být ovlivněno ještě jedním velmi důležitým faktorem, a tím je grantová podpora určitých přesně definovaných druhů spolupráce z veřejných zdrojů na národní či mezinárodní úrovni. Nejčastěji se jedná o podporu spolupráce ve výzkumu a vývoji, v technologickém transferu, podporu přeshraniční spolupráce firem, nebo o podporu spolupráce firem v klastrech.

Ing. Petr Hladík, PhD.

Autor je členem Inženýrské akademie ČR

Loga IA CR
TC AV CR

hladik@tc.cz

Odborné veletrhy patří k místům, kde firmy poprvé prezentují výsledky svých inovací.

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 141250
Datum: 09. 12. 2014
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Podpory výzkumu, inovací a podnikání

Vývoj hospodářství v Evropě je v posledních letech charakterizován četnými ekonomickými problémy (finanční krize, dluhová krize), které ve svých důsledcích znamenají stagnaci či jen křehké oživení. Většina evropských ekonomik si uvědomuje, že disproporci mezi disponibilními kapacitami a místní poptávkou může dlouhodobě řešit pouze exportem.

Související články
Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Další ročník Akademicko-průmyslového fóra

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně přikládá spolupráci s průmyslovou praxí velkou váhu a mimo jiné již několik let po sobě pořadá Akademicko-průmyslové forum (APF). Na toto setkání jsou pravidelně zváni představitelé jihomoravských firem, aby společně se zástupci fakulty nacházeli společnou řeč pro vzájemný efektivní dialog vedoucí k upevnění vazeb mezi univerzitou a praxí. Značný důraz ze strany organizátorů je kladen na zmapování nedostatků, které firmy spatřují ve spolupráci s nimi.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

25. mezinárodní konference Hydraulika a pneumatika

Novotného lávka v centru Prahy bude ve dnech 8.–9. června 2022 hostit již 25. mezinárodní konferenci Hydraulika a pneumatika, jejímž cílem je výměna odborných zkušeností a nových poznatků ve výzkumu a vývoji hydraulických a pneumatických prvků a systémů.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
část 2: Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
Část 1. Průzkum trhu

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit