V souvislosti se změnou poloměru a délky elementu – trubice nás zajímala zejména citlivost jako adekvátní změna finálního parametru, tj. změna základní frekvence 0 kmitů kapaliny, ale také změna mezivýsledků, tj. změna celkové akustické hmotnosti a a změna celkové akustické poddajnosti a. Citlivost akustické poddajnosti a základní frekvence kmitů na relativně malé změny poloměru a délky vstupního hrdla se neprojevuje. Zaznamenáváme pouze citlivost akustické hmotnosti, a to pro změnu poloměru jako větší než pro změnu délky. Se zvětšujícím se poloměrem trubice citlivost akustické hmotnosti klesá, se zmenšujícím se poloměrem trubice citlivost akustické hmotnosti roste. Naopak se zvětšující se délkou trubice citlivost akustické hmotnosti roste a se zmenšující se délkou trubice citlivost akustické hmotnosti klesá.
V souvislosti se změnou poloměru a délky elementu – komory nás zajímala zejména citlivost jako adekvátní změna finálního parametru, tj. změna základní frekvence 0 kmitů kapaliny, ale také změna mezivýsledků, tj. změna celkové akustické hmotnosti a a změna celkové akustické poddajnosti a. Citlivost akustické hmotnosti a základní frekvence kmitů na relativně malé změny poloměru a délky rezonanční komory se neprojevuje. Zaznamenáváme pouze citlivost akustické poddajnosti, a to pro změnu poloměru jako větší než pro změnu délky. Se zvětšujícím se poloměrem komory citlivost akustické poddajnosti roste, se zmenšujícím se poloměrem komory citlivost akustické poddajnosti klesá. Souhlasně se zvětšující se délkou komory citlivost akustické poddajnosti roste a se zmenšující se délkou komory citlivost akustické poddajnosti klesá.
Závěr
Provedená analýza i experimenty prokázaly, že úroveň tlakových modulací není dostatečně vysoká na to, aby umožnila generování pulzů. Za účelem čištění povrchů a dělení materiálů nevyžadujících hluboké řezy je však užití tlakové kapaliny do 50 MPa a frekvence 20 kHz dostačující. Analytický model tak bude možno využít při návrzích rezonančních komor sloužících jako významně podpůrný akustický zdroj (zesilovač) začleněný do jiných rezonančních soustav.
Milena Kušnerová, Jan Valíček, Michal Řepka, VŠB-TU Ostrava,
Sergej Hloch, TU Košice se sídlem v Prešově
Milan Kadnár, Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitře
Literatura
[1] Kolmer, F.; Kyncl, J. Prostorová akustika. SNTL/ALFA, Praha, 1982, 244 s.
[2] Kušnerová, M. Model frekvence kmitů průtokové rezonanční soustavy. In Sborník Moderní matematické metody v inženýrství, VŠB-TUO, Ostrava, 2003, s. 123–127.
[3] Foldyna, J.; Sitek, L. Měření stagnační síly. Helmholtzova komora. Výzkumná zpráva, Ústav geoniky Ostrava, Ostrava, 2003, 42 s.
[4] Kušnerová, M.: Výpočet relativního korekčního koeficientu pro korelaci frekvence teoretického modelu průtokové kmitavé soustavy s experimentálními výsledky. In Sborník z 13. ročníku semináře Moderní matematické metody v inženýrství. Dolní Lomná u Jablunkova. VŠB-TUO, Ostrava, 2004, s. 121–125.
VŠB-TU Ostrava, TU Košice, Slovenská poľnohospodárska univerzita
www.vsb.cz
www.tuke.sk
www.uniag.sk
milena.kusnerova@vsb.cz
jan.valicek@vsb.cz
hloch.sergej@gmail.com
michal.repka@vsb.cz
milan.kadnar@uniag.sk