U navařování materiálu však zase lze navařovat materiál na již vytvořené prostorové plochy a také opracovávat větší obrobky (obr. 4), takže je možné použít tuto metodu pro opravy poškozených výrobků, pro vytvoření vrstvy odolné opotřebení nebo korozi.
Podstatné výhody technologií využívajících laser:
• nejsou potřebné nástroje ani formy;
• jsou určeny pro výrobu jednotlivých součástí nebo malých sérií;
• vysoká flexibilita;
• efektivní využití financí;
• je možná výroba malých geometrických struktur (100 až 200 µm).
V posledních letech je technologie navařování materiálu laserem zaváděna v řadě podniků při výrobě nástrojů, forem, pohonných ústrojí strojů a do konstrukce strojů s cílem zvýšit odolnost naneseného materiálu proti opotřebení a proti korozi. V automatizovaných zařízeních jsou používány kontinuálně pracující lasery. Navařovaný materiál je do paprsku přiváděn ve tvaru prášku. V oblasti výroby nástrojů a forem se používají také malá zařízení s pulzním laserem, zařízení s ruční obsluhou a s přívodem navařovaného materiálu ve tvaru drátu. Tato zařízení mají většinou malý výkon (do 400 W) a jsou určeny pro menší opravy.
Oproti technologiím pro nanášení tenkých vrstev, u kterých je tloušťka vrstvy v rozsahu nano-metrů až 10 µm, má u navařování materiálu laserem nanášená vrstva tloušťku od 0,1 až 1 mm. Z toho plynou charakteristické vlastnosti, jako je metalurgické spojení navařené vrstvy se základním materiálem, malé smíchání se základním materiálem a vysoká přesnost tvarů, čímž se kvalitativně liší od jiných technologií nanášení materiálu nebo od tepelně nastříkaných vrstev. Navíc u těchto technologií dochází k malému tepelnému ovlivnění součástí a tím k obecně menší deformaci.