Témata
Reklama

Výstava 65 let jaderného průmyslu v Česku

14. 10. 2019

Historii, současnost a schopnosti českého jaderného průmyslu připoměla výstava 65 let českého jaderného průmyslu, která byla zahájena 8. října 2019 v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Náš průmysl má na svém kontě jaderné elektrárny, výzkumné reaktory, a dokonce i jeden školní reaktor a nyní se řeší, nakolik bude schopen zapojit se do výstavby nových jaderných bloků.

"Jsem moc ráda, že součástí Mezinárodního strojírenského veletrhu je letos také výstava k 65 letům jaderného výzkumu u nás. Tedy oblasti, kterou umíme, která má v ČR velkou tradici, na které je vidět houževnatost a inovativnost našich šikovných lidí. Jaderná energetika má pro Českou republiku zcela zásadní význam. Přitom má obrovský přesah do mnoha dalších oborů. Je tedy naprosto logické, že Ministerstvo průmyslu a obchodu rozvoj této oblasti podporuje a podporovat bude i nadále. Právě od jádra se totiž odvíjí naše energetická soběstačnost a konkurenceschopnost českého průmyslu," uvádí náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková.

Jaderný průmysl, výzkum a vzdělávání se u nás začaly rozbíhat v roce 1955 a o dva roky později se Československo stalo devátou zemí na světě, která uskutečnila řízenou řetězovou štěpnou reakci. Později se české podniky staly dodavateli komponent pro reaktory VVER stavěné v tehdejším Východním bloku a kompletů reaktorů vyrobily několik desítek. Na tuto historii navazují dodávkami komponent a služeb jak pro domácí bloky, tak i pro zahraniční – dodávají směrem na východ i na západ.

„Nadšení, pozitivní přístup a touha po inovacích vyústila v to, že náš průmysl se stal v oblasti výstavby a provozování jaderných zdrojů v podstatě soběstačným, zařadili jsme se tak mezi jen několik málo zemí na světě, které to dokázaly. A to i díky těm firmám, jejichž prezentace a „podpis“ na tomto vývoji můžete na výstavě shlédnout. A co si lze proto přát nyní? Hlavně to, abychom byli na předchozí úspěchy schopni navázat, aby tušený vědecký a technický potenciál nezůstával jenom v našich myslích, ale stal se realitou při výstavbě našich nových jaderných zdrojů,“ uvedl na vernisáži výstavy Jiří Marek, prezident spolku Jaderní veteráni.

Dnes se rozhoduje o tom, jakou podobu bude mít česká jaderná energetika v budoucnu. Její podíl na výrobě elektřiny má podle Státní energetické koncepce růst a mají být postaveny až čtyři nové bloky. České firmy touto výstavou, kterou budou moci do konce příštího roku navštívit obyvatelé řady českých měst, chtějí ukázat, že mají zkušenosti a že jsou připraveny se zapojit do výstavby jaderných elektráren opět v maximální možné míře.

Do výstavy se zapojily firmy Arako, Centrum výzkumu Řež, DEL, EGE, Hochtief CZ, I&C Energo, Kabelovna Kabex, LDM, Mostro, Nuvia, Sigma Group, Škoda JS, TES, UJP Praha, ÚJV Řež, Vítkovice Heavy Machinery, ZAT, ZPA Pečky, ZVVZ-Enven Engineering, a Žďas.
Projekty jaderných bloků nabízené České republice představují dodavatelé jaderných technologií CGN (Čína), KHNP (Jižní Korea) a Rosatom (Rusko). Účastní se i SÚRAO a vysoké školy ČVUT v Praze, VUT v Brně a ZČU v Plzni.

-ZS-

Výstavu zorganizoval zpravodajský web Atominfo.cz, který se zaměřuje na novinky v oblasti jaderné energetiky, jaderného průmyslu, jaderné medicíny a dalších oblastí mírového využívání jaderné energie.

Zpracováno z tiskové zprávy Atominfo.

Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit