Témata

Webináře o aditivních technologiích a digitálních dvojčatech

14. 12. 2020

V současné době, kdy hygienická nařízení vlády bohužel stále neumožňují prezenční formu seminářů a workshopů, celá řada firem a organizací využívají možností on-line přenosu. Někteří realizují virtuální akce v úzké skupině spřízněných jen proto, aby „něco“ v kontextu digitální transformace dělali a výsledná informační hodnota přenosu a sděleného tomu bohužel odpovídá – je nulová. Nemluvě o amatérském provedení akce jako takové. Jiní naopak přípravě webináře nebo on-line konferenci věnují maximální úsilí, což je následně na struktuře akce a jejím výsledném vjemu znát. Do druhé skupiny lze bezesporu bez pochyb zahrnout dvě akce, které se ve virtuálním prostředí konaly na konci minulého týdne.

Jan Hudec z firmy Misan se během webináře v rámci oborné edukace mj. věnoval výčtu rozsáhlého spektra aktuálně používaných aditivních technologií.První webinář se uskutečnil z iniciativy společnosti Misan, která již nabyla určité zkušenosti z předchozích digitálních akcí poskytnutých ze záznamu divákům. Tentokráte zvolila on-line formu přímého přenosu, což bezesporu přidalo akci další rozměr v podobě interaktivity mezi pořadateli a diváky. Akce se věnovala oblasti aditivních technologií, které již od roku 2013 spadají díky navázané spolupráci se společností Concept Laser do jejich portfolia. Úvodního slova se ujal jednatel společnosti Misan doktor Svoboda a shrnul dosavadní milníky na jejich cestě jak v technologii obrábění, tak právě i té aditivní. Následně se realizace technologicko-ekonomického semináře kovových aditivních technologií ujal doktor Jan Hudec, který bezesporu patří v ČR k předním, ne-li k těm nejlepším odborníkům této technologie a to ne pouze po stránce teoretické, ale zároveň i z osobními zkušenostmi na poli byznysovém. V rozsáhlém, téměř tří hodinovém semináři se velmi sofistikovanou formou věnoval dvěma klíčovým práškovým aditivním technologiím a to laserovým (Direct Metal Laser Melting - DMLM/LPBF) a elektronovým (Electron Beam Melting – EBM) v kontextu firem, které Misan zastupuje, tedy z koncernu GE firmy Concept Laser a Arcam. Diváci byli podrobně seznámeni s danými principy, často i výjimečně používanými materiály, konstrukce strojů, dále pak s technologickými a konstrukčními zásadami návrhu součásti. Informace vysoké hodnoty se týkaly i příkladů použití a optimalizací geometrií součástí a v neposlední řadě ekonomickými úvahami při použití daných technologií. Akce se on-line konala skrze platformu Webex, registrovaný účastníci měli přístup ke všem prezentacím a následně i skrze kanál YouTube k záznamu webináře.


V případě zájmu o dodatečné shlédnutí webináře se prosím obraťte na doktora Hudce: hudec@misan.cz

Edukační materiál věnovaný aditivním technologiím je přístupný zde:
http://www.misan.cz/aditivni-technologie/obsah-kategorie/aditivni-technologie/rozcestnik/

Druhý zmíněný webinář, který v sobě nesl veškeré známky profesionality byl od specialistů z firmy Siemens a věnoval se problematice digitálního dvojčete, se kterou zde mají bohaté zkušenosti a např. návštěvníci MSV 2018 v Brně bezesporu vzpomenou na jejich expozici, kde Vítek Hadáček premiérově na veletrhu prezentoval digitální dvojče karuselu z produkce Toshulin, následující ročník již přinesl digitální dvojčata strojů vedle Toshulin i Škoda Machine Tool, TOS Varnsdorf a digitální dvojče balicího stroje Viking Mašek.

Záznam webináře můžete po registraci shlédnout na tomto odkazu

Aktuální webinář se zaměřil na to, jaké možnosti a přínosy digitální dvojčata přinášejí. František Podzimek akci zahájil s přednáškou, ve které se snažil podat odpovědi na otázku, proč vlastně potřebujeme digitální dvojče? A soudě dle rozsahu poskytnutých důvodů je více než pravděpodobné, že se mu to podařilo Na něho navázal Tomáš Froněk a demonstroval virtuální zprovoznění robotické buňky. Virtuálnímu zprovoznění digitálního dvojčete obráběcího stroje se nevěnoval nikdo jiný, než již zmíněný Vítek Hadáček. Následně Jaroslav Haltmar hovořil o tom, jak digitální dvojče zkracuje nejen dobu přípravy výroby, ale i její samotnou realizaci. Po něm se slova ujal opět František Podzimek s přednáškou na klíčové téma, jak začlenit digitální dvojče do strategie digitální transformace firmy a tímto i přednáškovou část webináře zakončil. Poté následovala diskuze.

Organizátoři tohoto webináře si vzali při jeho přípravě za cíl představit principy digitálního dvojčete a jeho praktické využití v průmyslové praxi. A to se jim bezpochyby povedlo. Koncept digitálního dvojčete totiž představuje jedinečný nástroj, jak lépe reagovat na zvyšující se časové a energetické nároky na výrobu, stále častější požadavky na malosériovou produkci a na zvyšující se tlak rychlejšího uvedení produktů na trh. Digitální dvojče vyvíjeného stroje umožní vývojářům a konstruktérům strojů vedle jeho optimalizovaného návrhu, snadnější odstranění případných chyb daného prototypu před jeho uvedením do provozu a v neposlední řadě pak zkrácení doby instalace a co především – hladkého provoz zařízení. V rámci digitální transformace firem bezesporu hraje digitální dvojče prim.

Roman Dvořák, foto autor

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit