Témata
Reklama

Webináře o aditivních technologiích a digitálních dvojčatech

14. 12. 2020

V současné době, kdy hygienická nařízení vlády bohužel stále neumožňují prezenční formu seminářů a workshopů, celá řada firem a organizací využívají možností on-line přenosu. Někteří realizují virtuální akce v úzké skupině spřízněných jen proto, aby „něco“ v kontextu digitální transformace dělali a výsledná informační hodnota přenosu a sděleného tomu bohužel odpovídá – je nulová. Nemluvě o amatérském provedení akce jako takové. Jiní naopak přípravě webináře nebo on-line konferenci věnují maximální úsilí, což je následně na struktuře akce a jejím výsledném vjemu znát. Do druhé skupiny lze bezesporu bez pochyb zahrnout dvě akce, které se ve virtuálním prostředí konaly na konci minulého týdne.

Jan Hudec z firmy Misan se během webináře v rámci oborné edukace mj. věnoval výčtu rozsáhlého spektra aktuálně používaných aditivních technologií.První webinář se uskutečnil z iniciativy společnosti Misan, která již nabyla určité zkušenosti z předchozích digitálních akcí poskytnutých ze záznamu divákům. Tentokráte zvolila on-line formu přímého přenosu, což bezesporu přidalo akci další rozměr v podobě interaktivity mezi pořadateli a diváky. Akce se věnovala oblasti aditivních technologií, které již od roku 2013 spadají díky navázané spolupráci se společností Concept Laser do jejich portfolia. Úvodního slova se ujal jednatel společnosti Misan doktor Svoboda a shrnul dosavadní milníky na jejich cestě jak v technologii obrábění, tak právě i té aditivní. Následně se realizace technologicko-ekonomického semináře kovových aditivních technologií ujal doktor Jan Hudec, který bezesporu patří v ČR k předním, ne-li k těm nejlepším odborníkům této technologie a to ne pouze po stránce teoretické, ale zároveň i z osobními zkušenostmi na poli byznysovém. V rozsáhlém, téměř tří hodinovém semináři se velmi sofistikovanou formou věnoval dvěma klíčovým práškovým aditivním technologiím a to laserovým (Direct Metal Laser Melting - DMLM/LPBF) a elektronovým (Electron Beam Melting – EBM) v kontextu firem, které Misan zastupuje, tedy z koncernu GE firmy Concept Laser a Arcam. Diváci byli podrobně seznámeni s danými principy, často i výjimečně používanými materiály, konstrukce strojů, dále pak s technologickými a konstrukčními zásadami návrhu součásti. Informace vysoké hodnoty se týkaly i příkladů použití a optimalizací geometrií součástí a v neposlední řadě ekonomickými úvahami při použití daných technologií. Akce se on-line konala skrze platformu Webex, registrovaný účastníci měli přístup ke všem prezentacím a následně i skrze kanál YouTube k záznamu webináře.
Reklama
Reklama
Reklama


V případě zájmu o dodatečné shlédnutí webináře se prosím obraťte na doktora Hudce: hudec@misan.cz

Edukační materiál věnovaný aditivním technologiím je přístupný zde:
http://www.misan.cz/aditivni-technologie/obsah-kategorie/aditivni-technologie/rozcestnik/

Druhý zmíněný webinář, který v sobě nesl veškeré známky profesionality byl od specialistů z firmy Siemens a věnoval se problematice digitálního dvojčete, se kterou zde mají bohaté zkušenosti a např. návštěvníci MSV 2018 v Brně bezesporu vzpomenou na jejich expozici, kde Vítek Hadáček premiérově na veletrhu prezentoval digitální dvojče karuselu z produkce Toshulin, následující ročník již přinesl digitální dvojčata strojů vedle Toshulin i Škoda Machine Tool, TOS Varnsdorf a digitální dvojče balicího stroje Viking Mašek.

Záznam webináře můžete po registraci shlédnout na tomto odkazu

Aktuální webinář se zaměřil na to, jaké možnosti a přínosy digitální dvojčata přinášejí. František Podzimek akci zahájil s přednáškou, ve které se snažil podat odpovědi na otázku, proč vlastně potřebujeme digitální dvojče? A soudě dle rozsahu poskytnutých důvodů je více než pravděpodobné, že se mu to podařilo Na něho navázal Tomáš Froněk a demonstroval virtuální zprovoznění robotické buňky. Virtuálnímu zprovoznění digitálního dvojčete obráběcího stroje se nevěnoval nikdo jiný, než již zmíněný Vítek Hadáček. Následně Jaroslav Haltmar hovořil o tom, jak digitální dvojče zkracuje nejen dobu přípravy výroby, ale i její samotnou realizaci. Po něm se slova ujal opět František Podzimek s přednáškou na klíčové téma, jak začlenit digitální dvojče do strategie digitální transformace firmy a tímto i přednáškovou část webináře zakončil. Poté následovala diskuze.

Organizátoři tohoto webináře si vzali při jeho přípravě za cíl představit principy digitálního dvojčete a jeho praktické využití v průmyslové praxi. A to se jim bezpochyby povedlo. Koncept digitálního dvojčete totiž představuje jedinečný nástroj, jak lépe reagovat na zvyšující se časové a energetické nároky na výrobu, stále častější požadavky na malosériovou produkci a na zvyšující se tlak rychlejšího uvedení produktů na trh. Digitální dvojče vyvíjeného stroje umožní vývojářům a konstruktérům strojů vedle jeho optimalizovaného návrhu, snadnější odstranění případných chyb daného prototypu před jeho uvedením do provozu a v neposlední řadě pak zkrácení doby instalace a co především – hladkého provoz zařízení. V rámci digitální transformace firem bezesporu hraje digitální dvojče prim.

Roman Dvořák, foto autor

Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit