MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vašispolečnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?
Ing. Štrougal: Společnost Rakovnické tvářecí stroje, s. r. o., vznikla 3. června 1999 ze společnosti TOS Rakovník, a. s., a prakticky navázala na její původní výrobní program. Ten spočívá ve výrobě hydraulických lisů, ať již na termoplasty nebo termosety, a v současné době je zaměřen především na lití kovů pod tlakem. Je postaven jak na výrobě nových strojů, tak na prováděných generálních opravách všech lisů a je částečně doplňován výrobou hydraulických zařízení a kooperacemi podle požadavků jednotlivých zákazníků.
MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků nazahraničních trzích.
Ing. Štrougal: Když pravím, že strojní vybavení naší firmy je starší 10 let, a tím pádem není schopno vždy vyhovět požadavkům moderních technologií, musím konstatovat, že úroveň výrobků a výroby v našem oboru je dokonalá a kvalitní, a to hlavně díky dlouholetým zkušenostem našich zaměstnanců. To se již nedá říci o konkurenceschopnosti našich výrobků na zahraničních trzích - po technické stránce není žádný problém, ale nejsme schopni zahraničním výrobcům konkurovat cenovou politikou jednotlivých výrobků.
MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?
Ing. Štrougal:Vývoj v komoditě tlakových licích strojů se vyvíjí směrem k využívání nových technologií, zvyšování kvality odlitků a zejména k vyloučení lidského činitele z procesu výroby zaváděním automatizovaných pracovišť. Tento trend se nám podařilo ve spolupráci s firmou ELAP Světlá hora, která dodává špičková el. řízení, specializovaná právě na tlakové lití a lisování, zachytit. Jde o bezobslužná pracoviště, zahrnující vlastní lis, ostřihovací lis, pec, dávkovač kovu, ošetření formy, obslužný robot a automatickou kontrolu pracoviště.
MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?
Ing. Štrougal:Založení Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologie považuje naše společnost za významný krok v propojení práce vysokých škol strojírenského zaměření s praxí. Nejde přitom o obecnou spolupráci, ale o řešení konkrétních úkolů a problémů, vyplývajících z potřeb strojírenských podniků. Významná je i skutečnost, že přes konkurenční prostředí mezi těmito podniky s podobnou výrobou dochází ke spolupráci právě na platformě výzkumného centra svazu SST. Snad nás může pouze mrzet, že obsahově řešené úkoly postihují úskalí výroby tvářecích strojů jen okrajově. Tyto úkoly se rekrutují samozřejmě hlavně z oblasti obráběcích strojů.
MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?
Ing. Štrougal:Kromě toho, že společnost vlastní kompletní archiv celého výrobního sortimentu bývalého závodu TOS Rakovník v oblasti lisů, což představuje značný konstrukční potenciál, má též vlastní konstrukčně-vývojovou základnu na velice slušné technické i personální úrovni. Jde o pracovníky jednak velice zkušené v oblasti hydraulických lisů a pak o nové pracovníky vybavené výpočetní technikou na bázi posledního SW-3D Inventoru 5 včetně potřebných periferií. Výsledkem je vlastní nová konstrukce řady lisů na tlakové lití kovů, ostřihovacích lisů a řady speciálních lisů technicky řešených na úrovni konkurence.
MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?
Ing. Štrougal: S ohledem na konkurenční prostředí v oblasti tlakových licích strojů se jeví jako nejvhodnější teritorium severské státy, hlavně Finsko, dále jsou pro nás velmi zajímavá teritoria zemí bývalého SSSR a zemí bývalé RVHP. Je pro nás velmi aktuální též přesun sléváren - zejména hliníku - z vyspělých zemí EU a Japonska do ČR nebo stávajících sléváren.
MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?
Ing. Štrougal:Ze všech možných médií se dozvídáme, jak stát různými způsoby podporuje exportéry, že jeho proexportní politika spočívá především v různém poradenství, propagaci českých výrobků v zahraničí, poskytování financí exportérům atd., ale jsem přesvědčen, že všechny tyto výhody se vztahují jen na některé výroby a jsou poskytovány pouze některým exportérům, ke kterým však nepatří takové výrobky a firmy, jako je ta naše.
MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?
Ing. Štrougal:Kooperační činnost je pro naši společnost stejně jako pro většinu strojařských organizací nutností. A to kooperace jak technologická, kde samozřejmě neobsahuje naše výrobní základna veškeré potřebné technologie, tak i kapacitní. U technologií využíváme zejména dodavatele chemicko-tepelných úprav, ozubárenských prací a pak některé zcela speciální. Obráceně zajišťujeme práce na dlouhých obrobcích, horizontálních vyvrtávačkách apod. Práce pro odběratele podstatně převyšují naše potřeby v externí kooperaci a dosahují řádově do desítek milionů korun za rok. Kapacitní vývoz mimo naši společnost je minimální, a to i z důvodů kvalitativních nároků.
MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?
Ing. Štrougal:Marketingově orientovaný výzkum a vývoj je pro nás nutností a jedině jeho respektováním lze docílit úspěchu na trzích - i když to není vůbec jednoduché. Nároky zákazníků prudce stoupají - na kvalitu, sortiment a produktivitu, také vývoj nových technologií je velmi rychlý a je zapotřebí toto sledovat a reagovat.
MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancovánístrojírenské výroby?
Ing. Štrougal:Jak jsem již výše zmínil o strojním vybavení, musím říci, že další ranou pod pás našemu strojírenství je přinejmenším nepovedené vládní nařízení číslo 338/2001 Sb., podle něhož nebude výrobní zařízení splňovat od 1. 1. 2003 ani přísné bezpečnostní normy. Skutečnost je, že naše společnost nevlastní žádný nemovitý majetek (podnikáme v pronajatých prostorách), a je tedy prakticky nemožné u banky získat jakýkoliv úvěr na inovaci technologie a na profinancování strojírenské výroby.