Témata
Reklama

Zavádíme automatizovaná pracoviště

16. 07. 2002

Luděk Štrougal

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vašispolečnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Štrougal: Společnost Rakovnické tvářecí stroje, s. r. o., vznikla 3. června 1999 ze společnosti TOS Rakovník, a. s., a prakticky navázala na její původní výrobní program. Ten spočívá ve výrobě hydraulických lisů, ať již na termoplasty nebo termosety, a v současné době je zaměřen především na lití kovů pod tlakem. Je postaven jak na výrobě nových strojů, tak na prováděných generálních opravách všech lisů a je částečně doplňován výrobou hydraulických zařízení a kooperacemi podle požadavků jednotlivých zákazníků.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků nazahraničních trzích.

Ing. Štrougal: Když pravím, že strojní vybavení naší firmy je starší 10 let, a tím pádem není schopno vždy vyhovět požadavkům moderních technologií, musím konstatovat, že úroveň výrobků a výroby v našem oboru je dokonalá a kvalitní, a to hlavně díky dlouholetým zkušenostem našich zaměstnanců. To se již nedá říci o konkurenceschopnosti našich výrobků na zahraničních trzích - po technické stránce není žádný problém, ale nejsme schopni zahraničním výrobcům konkurovat cenovou politikou jednotlivých výrobků.

MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?

Ing. Štrougal:Vývoj v komoditě tlakových licích strojů se vyvíjí směrem k využívání nových technologií, zvyšování kvality odlitků a zejména k vyloučení lidského činitele z procesu výroby zaváděním automatizovaných pracovišť. Tento trend se nám podařilo ve spolupráci s firmou ELAP Světlá hora, která dodává špičková el. řízení, specializovaná právě na tlakové lití a lisování, zachytit. Jde o bezobslužná pracoviště, zahrnující vlastní lis, ostřihovací lis, pec, dávkovač kovu, ošetření formy, obslužný robot a automatickou kontrolu pracoviště.

MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?

Ing. Štrougal:Založení Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologie považuje naše společnost za významný krok v propojení práce vysokých škol strojírenského zaměření s praxí. Nejde přitom o obecnou spolupráci, ale o řešení konkrétních úkolů a problémů, vyplývajících z potřeb strojírenských podniků. Významná je i skutečnost, že přes konkurenční prostředí mezi těmito podniky s podobnou výrobou dochází ke spolupráci právě na platformě výzkumného centra svazu SST. Snad nás může pouze mrzet, že obsahově řešené úkoly postihují úskalí výroby tvářecích strojů jen okrajově. Tyto úkoly se rekrutují samozřejmě hlavně z oblasti obráběcích strojů.

MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?

Ing. Štrougal:Kromě toho, že společnost vlastní kompletní archiv celého výrobního sortimentu bývalého závodu TOS Rakovník v oblasti lisů, což představuje značný konstrukční potenciál, má též vlastní konstrukčně-vývojovou základnu na velice slušné technické i personální úrovni. Jde o pracovníky jednak velice zkušené v oblasti hydraulických lisů a pak o nové pracovníky vybavené výpočetní technikou na bázi posledního SW-3D Inventoru 5 včetně potřebných periferií. Výsledkem je vlastní nová konstrukce řady lisů na tlakové lití kovů, ostřihovacích lisů a řady speciálních lisů technicky řešených na úrovni konkurence.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?

Ing. Štrougal: S ohledem na konkurenční prostředí v oblasti tlakových licích strojů se jeví jako nejvhodnější teritorium severské státy, hlavně Finsko, dále jsou pro nás velmi zajímavá teritoria zemí bývalého SSSR a zemí bývalé RVHP. Je pro nás velmi aktuální též přesun sléváren - zejména hliníku - z vyspělých zemí EU a Japonska do ČR nebo stávajících sléváren.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

Ing. Štrougal:Ze všech možných médií se dozvídáme, jak stát různými způsoby podporuje exportéry, že jeho proexportní politika spočívá především v různém poradenství, propagaci českých výrobků v zahraničí, poskytování financí exportérům atd., ale jsem přesvědčen, že všechny tyto výhody se vztahují jen na některé výroby a jsou poskytovány pouze některým exportérům, ke kterým však nepatří takové výrobky a firmy, jako je ta naše.

MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?

Ing. Štrougal:Kooperační činnost je pro naši společnost stejně jako pro většinu strojařských organizací nutností. A to kooperace jak technologická, kde samozřejmě neobsahuje naše výrobní základna veškeré potřebné technologie, tak i kapacitní. U technologií využíváme zejména dodavatele chemicko-tepelných úprav, ozubárenských prací a pak některé zcela speciální. Obráceně zajišťujeme práce na dlouhých obrobcích, horizontálních vyvrtávačkách apod. Práce pro odběratele podstatně převyšují naše potřeby v externí kooperaci a dosahují řádově do desítek milionů korun za rok. Kapacitní vývoz mimo naši společnost je minimální, a to i z důvodů kvalitativních nároků.

MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Štrougal:Marketingově orientovaný výzkum a vývoj je pro nás nutností a jedině jeho respektováním lze docílit úspěchu na trzích - i když to není vůbec jednoduché. Nároky zákazníků prudce stoupají - na kvalitu, sortiment a produktivitu, také vývoj nových technologií je velmi rychlý a je zapotřebí toto sledovat a reagovat.

MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancovánístrojírenské výroby?

Ing. Štrougal:Jak jsem již výše zmínil o strojním vybavení, musím říci, že další ranou pod pás našemu strojírenství je přinejmenším nepovedené vládní nařízení číslo 338/2001 Sb., podle něhož nebude výrobní zařízení splňovat od 1. 1. 2003 ani přísné bezpečnostní normy. Skutečnost je, že naše společnost nevlastní žádný nemovitý majetek (podnikáme v pronajatých prostorách), a je tedy prakticky nemožné u banky získat jakýkoliv úvěr na inovaci technologie a na profinancování strojírenské výroby.
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 20794
Datum: 16. 07. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit