Témata
Reklama

Automatica 2018

28. 06. 2018

Minulý týden, od 19. do 22. června, proběhl na výstavišti v Mnichově veletrh Automatica, který v šesti ze zdejších výstavních hal nabídl přehlídku řešení z oblasti automatizace a digitalizace. Hlavní slovo ale patřilo výrobcům průmyslových robotů. Robotů zde bylo k vidění nepočítaně, ať už klasických v mnoha provedeních, od nejmenších až po rekordmany v těžké váze, superrychlých SCARA robotů, tak i kolaborativních, mobilních i zcela nekonvenčních. Významní dodavatelé robotů a automatizačních řešení též předvedli v praxi ukázky koncepčních řešení digitální výroby budoucnosti.

Brána do světa robotů...

Společnost Universal Robot představila na Automatice novou řadu kobotů nazvanou e-Series.

Show s jedním jaguárem a mnoha kolaborativními roboty na stánku firmy Doosan

Pro čtyřnohý mobilní robot ANYmal od firmy ANYbotics nejsou překážkou ani schody, ani neschůdný terén.

Společnost Mobile Industrial Robots představila mobilní robot MiR 500, který hravě zvládne přepravu klasických europalet.

Obléknete-li si tento slušivý exoskelet MATE z nejnovější nabídky firmy Comau, fyzicky namáhavá práce se pro vás stane hračkou.

Společnost Blumenbecker Prag představila na svém stánku aplikaci pro bin-picking - výběr náhodně orientovaných dílů robotem s využitím strojového vidění.

Dalším vystavovatelem z ČR byla firma DEL, která nabízí dodávky automatizačních řešení na klíč.

Dosti vysoké bylo zastoupení kolaborativních robotů mezi exponáty, které bylo řádově vyšší než lze vidět ve stávající průmyslové praxi. Návštěvníci tak mohou přemítat, jaký potenciál uplatnění kolaborativní robotika vlastně nabízí. Zatímco lídr a tvůrce konceptu v oblasti kolaborativní robotiky, firma Universal Robots, se chlubí ročním nárůstem prodejů převyšujícím 100 % a svou budoucnost vidí v růžových barvách, zástupci tradičních robotářských firem se vyjadřují o poznání střízlivěji. Připomínají, že zastoupení kolaborativních robotů v průmyslu je a pro nejbližší dobu nejspíš i zůstane v jednotkách procent a argumentují řádově vyššími rychlostmi a produktivitou dosahovaných tradičními roboty. Leč samy se možnostmi těsnější spolupráce člověka a robota vážně zabývají a nezřídka nabízejí v této oblasti své vlastní konstrukce. Nesporný je také trend směřující k jednoduchému a intuitivnímu programování robotů běžnými uživateli.

LBR iisy je zástupcem nové generace mobilních robotů firmy KUKA.

Ukázková spolupráce tradičních a kolaborativních robotů na výrobní lince firmy KUKA

Kolaborativní robot KUKA na robotickém vozíku ve funkci asistenta nabíjení pro koncepční automatický elektromobil Sedric od VW

Společnost Stäubli představila své novinky v rámci celého konceptu chytré továrny.

Kolaborativní robot Stäubli TX2 touch s "kůží" citlivou na dotek

Mobilní robotický vozík Stäubli s výškou pracovního stolu doveze díl na montážní pracoviště a ještě může s sebou přivézt i kolaborativního pmocníka.

Společnost Schunck představila široký sortiment nejrůznějších uchopovačů pro kolaborativní i klasické roboty.

Díky novince firmy igus je robot dostupný pro skutečně každou firmu.

A nakonec zmíněný rekordman v těžké váze - robot Fanuc M2000iA a ještě k tomu na mobilní platformě

Pořadatel, veletržní společnost Messe München, je s průběhem veletrhu velmi spokojen. Závěrečná zpráva uvádí účast 46 000 návštěvníků a 890 vystavovatelů, což je v obou případech oproti minulému ročníku nárůst o 7 %. 20 % návštěvníků přijelo ze zahraničí a na výstavišti bylo možné poměrně často slyšet i češtinu. To je zásluha jednak českého zastoupení Messe München, společnosti Expo-Consult+Service, která zprostředkovala účast více než tisícovky návštěvníků a dvou vystavovatelů z ČR, tak i českých zastoupení významných vystavovatelů, které na veletrh pozvaly další stovky svých zákazníků. A tak snad jediné, nad čím by se mohly Messe München zamyslet, je věc na první pohled s tématem veletrhu nesouvisející, leč svůj význam má – značně úzký sortiment nabízeného občerstvení, z něhož by navíc všichni výživoví poradci v mžiku zezelenali, jakož i superdlouhé fronty před stánky, jaké by mohly závidět i někdejší tuzemské masny za socíku. I veletrh Automatica ještě nějakou dobu budou navštěvovat lidé, a ne roboty. Další příležitost k tomu budou mít za dva roky, od 16. do 19. června 2020.

Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit