Témata
Reklama

CCMT 2018 China CNC Machine Tool Fair - Zastavení čtvrté

16. 04. 2018

O své postřehy z veletrhu CCMT 2018 se podělil náš externí spolupracovník doktor Lubomír Novotný, technický specialista firmy Toshulin, která je na zdejším trhu etablovanou společností. Přijměte pozvání k pohledu na čínský trh jeho očima.

Dostali jsme se k závěru veletrhu CCM2018. Čtvrtek bylo na výstavišti ještě rušno, pátek by mohl být charakterizován jako „veletržní vyklusávání“. Na české stánky chodili návštěvníci-zákazníci i během závěrečných hodin, zatímco na malých čínských stáncích v západních pavilonech se začínalo intenzivně balit, nebo rovnou osiřely. Prodejci na stáncích velkých čínských firem drželi službu až do poslední minuty, i když bylo nepřehlédnutelné, že i jejich řady prořídly.

V předchozích vstupech zazněla spousta statistik, které ukazují jakých „dimenzí“ dosahuje čínský trh výrobní techniky. Pro „jistotu“ dodávám, že vnitřní trh produktů konečné spotřeby je obrovský a z vlastní zkušenosti vím, že je obtížné si představit, co znamená a jak vypadá hodně lidí (na jednom místě, v jednom městě …). To se musí zažít, so se musí vidět!

Za „B“, Čína se stala výrobní základnou pro (celý) svět. Prostředky, které díky tomu plynou do země … a bude jích více a více, pokud/dokud obyvatelé Evropy, USA nezmění myšlení, hodnoty, postoje. ALE, máme tady Jižní Ameriku a hlavně Afriku, kde je obrovská populační exploze, která rozhodně nejde ruku v ruce s rozvojem technologií, výroby, školství atp. Jejich závislost na výrobcích z Číny záhy dosáhne rozměrů tzv. západního světa.

Vraťme se ještě do chvíle, kdy byl veletrh v plném proudu. Na prvních třech obrázcích je vidět porovnání počtu firem, které na veletrhu CCMT zastupuje tchajwanská skupina FFG (Fair Friend Group), má nadnárodní působnost a je považována za největšího dodavatele výrobní techniky na světě. Zastupuje 39 výrobců a má 53 výrobních závodů po celém světě. Z Tchajwanu šest, z Číny 13, a 32 firem ze zbytku světa (Koreje, Japonska a především z Itálie a Německa). Na dalších snímcích jsou upoutávky na národní asociace USA a Itálie. Americká asociace AMT zastupuje na CCMT 23 firem, a italská UCIMU rovněž 23. Velké firmy, globální firmy a korporace (samozřejmě ne z oboru obráběcích strojů), jejich fungování je srovnatelné s ekonomikami malých států.

Něco málo k italské expozici. Na výstavišti jsou Italy převážně prezentovány stroje pro dva typy diametrálně odlišných výrobků. Stroje, které Italové (Evropa) umí. Jedná se o těžké obráběcí stroje určené pro velké obrobky a na druhou stranu tzv. transferové stroje, pro výrobu malých součástek s výrobním taktem v jednotkách sekund. Typický sofistikovaný transferový stroj (se svislým otočným stolem, 12 pracovními jednotkami atd., jak jej umí BTB, Gnutti a další) z čínské produkce, jsem zaznamenal jeho prezentaci až letos na CCMT.


Největší stánek ze všech vystavovatelů měla firma Fanuc. Stanek byl umístěn hned u vstupu do pavilonu N5. Na dohled bylo například ABB a další výrobci zaměřující se na automatizaci a robotiku. Místní i  zahraniční. Firma Fanuc představila několik obráběcích strojů pohony, řídící systémy ať už v podobě léta známé, tak i novinky. Expozici dominovala výrobně-montážní linka typicky žlutých Fanuc robotů. Délka linky byla v podstatě přes celou délku stánku. Linka začínala výrobními operacemi – lisováním jednotlivých částí robotů, automatizovanou autonomní robotickou montáží až po konečnou automatizovanou rozměrovou a  optickou kontrolu úplnosti a vzhledu. Na výstupu byl sklad robotů. Stejně jak robot Fanuc laškoval s návštěvníky při distribuci robotků mezi návštěvníky, rovněž i já až nyní prozradím, že se jednalo o hračky (modely). I když výstupem byla hračka, o hru se rozhodně nejednalo.

Na několika místech bylo na výstavišti vidět spojení zahraničních a domácích sil. Příkladem je německá firma Rottler, o které jsem psal u příležitosti předchozího ročníku CCMT. I letos tato firma na CCMT vystavovala. Tentokrát však upozorním na firmu Priminer, která prezentovala produkty tímto sloganem: „Designed in Germany, Assembled in China“.
Nebudu moc přehánět, když odhadnu, že 90% mobilních telefonů je vyrobeno v Číně. Vezmeme-li v úvahu, že jen firma Apple vyrábí v produkční špičce až 500 000 ks iPhomů za den … prostě Číňané masovou výrobu umí. Na obrázku je příklad výstupu ze stroje JDCT600T od firmy Beijing Jingdiao Group, materiál obrobku nerezová ocel. Takovýchto příkladů spojení stroj-výroba mobilu byly na výstavišti desítky.
Pohled na typickou „kancelářskou“ Šanghai, z 12. patra, 54 km daleko od letiště Pudong, do centra města nelze dohlédnout. Na konečnou metra, ze zastávky, která je pod budovami na fotografii, je to ještě 12 stanic. Na parkovišti vidím 24 stojanů pro dobíjení elektromobilů.


Lubomír W. Novotný
Šanghai, Čína

Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit