Sobota, šestý a poslední den veletrhu CIMT, který vystavovatele i návštěvníky udivuje ve všech směrech – vyspělá technická úroveň čínské produkce, ve většině případech velice moderní design a účelové krytování, velká vstřícnost k poskytování informací a obrovský zájem čínských návštěvníků o tuto akci, vystavované exponáty. I dnešní den jsou haly zaplněné čínany. Oficiální statistiky, pokud budou vydány, by měly hovořit něco kolem o 120 až 140 tisíc návštěvnících za 6 dní veletrhu.
Dnešní, dáse-li to nazvat zajímavostí, jsou nové “stánky”, resp. stolečky se vším možným – od lepidel, ručního nářadí, přes kuchyňské nože, hrnce až po literaturu různých žánrů (soudě podle obrázků na obákách☺). Takový jarmark integrovaný do strojírenské výstavy. Jsou zde proto k vidění i dámské návštěvnice. S něčím podobným se například setkávám v Mnichově, kde vedle odborných veletrhů probíhají přes víkend i veletrhy spotřebního zboží a vybavení domácností a tak společně na výstavy vyrážejí celé rodiny a každý si přijde na své.
Zpět však do Pekingu. Dnešní poslední vstup jsem si vyhradil vybraným národním expozicím, které jsou pod společným labelem v pavilonech rozmístěny. Některé ve shodné grafice, jiné pouze sdružením výrobců z jedné destinace.
Pravděpodobně největší plochu, přičteme-li k tomu obrovskou expozici DMG/Mori Seiki z vedlejší haly, zaujímá japonská expozice Japan Zone. Této zemi byl věnován vstup ze třetího dne. viz. zde.
Těžko odhadovat z důvodu absence oficiálních informací, jaká je co se velikosti týče další v pořadí. Oficiální podrobnější průvodce expozicemi s popisem jednotlivých vystavovatelů, avšak bez uvedení plochy, vydalo USA, Německo a Švýcarsko. Odhaduji, že tyto tři národní expozice plus italská jsou podobné velikosti. Logicky by bylo očekáváno, že s ohledem na vzájemný obchod Čína-Německo bude tou největší expozicí právě ta našeho západního souseda, ale realita je taková, že mnoho německých firem již zde má své společné joint venture s čínským partnerem a ti se prezentují již jako čínské subjekty.
Ze setkání zde na CIMT zástupců zdejších profesních svazů jsem od ředitele našeho SST Petra Zemánka obdržel statistiky obchodních bilancí, kde se mj. uvádějí objemy importu obráběcích a tvářecích strojů dokonce již za leden až březen 2013. Nejvíce bylo doveženo z Japonska a to za 572 mil. USD, hned v závěsu z Německa za 546 mil. USD. Třetí pozice již “jen” s 147 mil USD náleží Itálii, následně pak Taiwanu s 135 mil. USD. Těsně pod 100 mil, konkrétně 95 mil. USD pak náleží USA. Švýcaři, kteří se zde prezentovali ve velkém jsou v dovozu zatím sedmí, s 56 mil. USD. Česká republika se nachází ve statistice na 18. místě s 3,8 mil. USD. V těchto statistikách se samozřejmě neobjevují objemy prodaných strojů pocházející ze společných joint venture ze zdejší výroby, jako v našem případě např. TOS Kunming. Jak jsem uvedl, tyto statistiky jsou za první kvartál a je otázkou, jak odpovídají skutečnostem. Celý rok bude samozřejmě vypadat úplně v pořadí jinak, ale obecně lze říci, že Japonsko a Německo patří tradičně k nejvězším importérům na zdejší čínský trh. Naopak Číňané za první tři měsíce vyvezli své stroje za celkových 454 mil. USD (což je méně, než činil německý dovoz za stejné období), z toho nejvíce pak do USA za 70 mil. USD. Jak jsem již na někerém místě ve vstupech sdělil, čínská strategie není exportovat, ale akvírovat světové firmy, tam pak vyrábět a pod jejich původní značkou dodávat na trh. A samozřejmě, což je stěžejní důvod – získávat jejich po desetiletí budované know-how a to zpětně přenášet do svých čínských provozů. Budou nás za několik málo let pak ještě vůbec potřebovat? Jaké asi poté budou statistiky dovozů? Celý svět se obrací na čínský trh jako na spásu, ale je třeba uvažovat dlouhodobě a budovat zde své strategické partnerství formou společných joint-venture firem. Nedovážet, ale vyrábět zde pod čínským labelem.
Svojí sérií šesti reportáží z Pekingu se rozloučím pohledem na vybrané národní expozice pro vytvoření určité představy, jak se zde vybrané země prezentovali. Za celý týden jsem se zde setkal s velkým množství osob, které mají ze svého zdejšího dlouholetého půspbení obrovské zkušenosti, navštívil jsem desítky a desítky čínských firem, opakovaně hovořil s představiteli zdejšího čínského MM. To vše budeme následně na stránkách tištěného MM Průmyslového spektra formou článků a reportáží představovat.
Děkuji za přízeň.
Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com
Beijing