Témata
Reklama

CIMT China International Machine Tool - díl. 6.

27. 04. 2013

Sobota, šestý a poslední den veletrhu CIMT, který vystavovatele i návštěvníky udivuje ve všech směrech – vyspělá technická úroveň čínské produkce, ve většině případech velice moderní design a účelové krytování, velká vstřícnost k poskytování informací a obrovský zájem čínských návštěvníků o tuto akci, vystavované exponáty. I dnešní den jsou haly zaplněné čínany. Oficiální statistiky, pokud budou vydány, by měly hovořit něco kolem o 120 až 140 tisíc návštěvnících za 6 dní veletrhu.

Dnešní, dáse-li to nazvat zajímavostí, jsou nové “stánky”, resp. stolečky se vším možným – od lepidel, ručního nářadí, přes kuchyňské nože, hrnce až po literaturu různých žánrů (soudě podle obrázků na obákách☺). Takový jarmark integrovaný do strojírenské výstavy. Jsou zde proto k vidění i dámské návštěvnice. S něčím podobným se například setkávám v Mnichově, kde vedle odborných veletrhů probíhají přes víkend i veletrhy spotřebního zboží a vybavení domácností a tak společně na výstavy vyrážejí celé rodiny a každý si přijde na své.

Zpět však do Pekingu. Dnešní poslední vstup jsem si vyhradil vybraným národním expozicím, které jsou pod společným labelem v pavilonech rozmístěny. Některé ve shodné grafice, jiné pouze sdružením výrobců z jedné destinace.
Pravděpodobně největší plochu, přičteme-li k tomu obrovskou expozici DMG/Mori Seiki z vedlejší haly, zaujímá japonská expozice Japan Zone. Této zemi byl věnován vstup ze třetího dne. viz. zde.

Těžko odhadovat z důvodu absence oficiálních informací, jaká je co se velikosti týče další v pořadí. Oficiální podrobnější průvodce expozicemi s popisem jednotlivých vystavovatelů, avšak bez uvedení plochy, vydalo USA, Německo a Švýcarsko. Odhaduji, že tyto tři národní expozice plus italská jsou podobné velikosti. Logicky by bylo očekáváno, že s ohledem na vzájemný obchod Čína-Německo bude tou největší expozicí právě ta našeho západního souseda, ale realita je taková, že mnoho německých firem již zde má své společné joint venture s čínským partnerem a ti se prezentují již jako čínské subjekty.

Ze setkání zde na CIMT zástupců zdejších profesních svazů jsem od ředitele našeho SST Petra Zemánka obdržel statistiky obchodních bilancí, kde se mj. uvádějí objemy importu obráběcích a tvářecích strojů dokonce již za leden až březen 2013. Nejvíce bylo doveženo z Japonska a to za 572 mil. USD, hned v závěsu z Německa za 546 mil. USD. Třetí pozice již “jen” s 147 mil USD náleží Itálii, následně pak Taiwanu s 135 mil. USD. Těsně pod 100 mil, konkrétně 95 mil. USD pak náleží USA. Švýcaři, kteří se zde prezentovali ve velkém jsou v dovozu zatím sedmí, s 56 mil. USD. Česká republika se nachází ve statistice na 18. místě s 3,8 mil. USD. V těchto statistikách se samozřejmě neobjevují objemy prodaných strojů pocházející ze společných joint venture ze zdejší výroby, jako v našem případě např. TOS Kunming. Jak jsem uvedl, tyto statistiky jsou za první kvartál a je otázkou, jak odpovídají skutečnostem. Celý rok bude samozřejmě vypadat úplně v pořadí jinak, ale obecně lze říci, že Japonsko a Německo patří tradičně k nejvězším importérům na zdejší čínský trh. Naopak Číňané za první tři měsíce vyvezli své stroje za celkových 454 mil. USD (což je méně, než činil německý dovoz za stejné období), z toho nejvíce pak do USA za 70 mil. USD. Jak jsem již na někerém místě ve vstupech sdělil, čínská strategie není exportovat, ale akvírovat světové firmy, tam pak vyrábět a pod jejich původní značkou dodávat na trh. A samozřejmě, což je stěžejní důvod – získávat jejich po desetiletí budované know-how a to zpětně přenášet do svých čínských provozů. Budou nás za několik málo let pak ještě vůbec potřebovat? Jaké asi poté budou statistiky dovozů? Celý svět se obrací na čínský trh jako na spásu, ale je třeba uvažovat dlouhodobě a budovat zde své strategické partnerství formou společných joint-venture firem. Nedovážet, ale vyrábět zde pod čínským labelem.

Svojí sérií šesti reportáží z Pekingu se rozloučím pohledem na vybrané národní expozice pro vytvoření určité představy, jak se zde vybrané země prezentovali. Za celý týden jsem se zde setkal s velkým množství osob, které mají ze svého zdejšího dlouholetého půspbení obrovské zkušenosti, navštívil jsem desítky a desítky čínských firem, opakovaně hovořil s představiteli zdejšího čínského MM. To vše budeme následně na stránkách tištěného MM Průmyslového spektra formou článků a reportáží představovat.

Děkuji za přízeň.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Beijing

Švýcarská expozice co se do počtu prezentovaných strojů a komponent (z evropského pohledu) patřila společně svým grafickým ztvárněním asi k těm nejpovedenějším. Rozloha činila přes 3 200 metrů čtverečních.
Bezprotředně se švýcarskou expozicí sousedila německá pod již známým labelem Made in Germany. Celá řada německých firem má zde již své společné výrobní provozy s čínským partnerem a proto se zde prezentovali již jako čínský subjekt a né ve společné německé expozici.
Itálie. Po Německu patří ke druhému největšímu evropskému importer na čínský trh. Společně s prvním Japonskem pak představují velkou trojku importerů. Za vysokými objemy především stojí velké obráběcí stroje, jako např. Pama či Pietro Carnaghi. Avšak z pochopitelných důvodů pouze první zmíněná zde svůj exponát “menší” velikosti měla, ostatní pouze vizualizace. Celá italská expozice se pak skládala z velkého množství menších kojí.

Americké společné účasti na CIMT vévodili při vstupu do haly W1 expozice firem Haas Automation, Hardinge a Glearson. Z protilehlé strany pan Kennametal, Milltronics, Hurco a Parlec. Silná aktivita byla věnována prezentaci stěžejní výstavě na americkém kontinentu IMTS 2014 a dokonce již i ročníku 2016.

Přesto, že jsme se české expozici věnovali hned v prvním vstupu, nelze v tomto výčtu ji vynechat. Jejími realizátory byli Veletrhy Brno, konkrétně pan Zdeněk Maňák a Michal Čechura. Za Svaz strojírenské technologie s její přípravou pomáhali a za zdejší prezentaci České republiky byli zodpovědni ředitel Petr Zemánek a “čínský guru” Bedřich Musil. Všichni zmiňovaní odvedli velmi profesionální práci. Byli jsme rovnocenými vystavovateli zemí, jako je Německo, Itálie či USA.

roman.dvorak@mmspektrum.com

Zpráva z prvního dne

www.mmspektrum.com/navsteva/cimt-china-international-machine-tool-dil-1.html

Zpráva z druhého dne

www.mmspektrum.com/navsteva/cimt-china-international-machine-tool-dil-2.html

Zpráva z třetího dne

www.mmspektrum.com/navsteva/cimt-china-international-machine-tool-dil-3.html

Zpráva ze čtvrtého dne

www.mmspektrum.com/navsteva/cimt-china-international-machine-tool-dil-4.html

Zpráva z pátého dne

www.mmspektrum.com/navsteva/cimt-china-international-machine-tool-dil-5.html

Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit