Naše finální zastavení na této ceste do DMZ zóny je ve vlakové stanici, která je poslední před vjezdem vlaku do KLDR. Vedle moderní vlakové haly, kam o víkendech přijíždějí jihokorejské rodiny, aby se odtud vydali kyvadlovými spoji do zpřístupněných míst, se zde nacházejí velké haly z dob, kdy ještě existovala přímá výměna zboží mezi jižní a severní Koreou (nyní to je realizováno skrze Čínu). Po shlédnutí haly nasedáme zpět do autobusu a vracíme se do jižní části. Průjezd hranice je ve znamení pouhe vizuální kontroly a zjištění skutečného počtu. Pasy nejsou vyžadovány....
Vracíme se zpět do vnitrozemí do města Soul na prohlídky turisticky "profláklých" míst, která jsou bezesporu popisována na stovkách www stránek.
Tím končí oficiální část naší cesty, která se konala při příležitosti slavnostního otevření nových výrobních prostor výrobce řezných nástroju TaeguTec ve městě Daegu. Když Warren Buffet se svojí investiční skupinou Berkshire Hathaway v roce 1998 koupil zdejší výrobu, bezpochyby odhadoval, jaký boom se bude v tomto teritoriu odehrávat. Korejci jsou velmi snaživí a cilevědomí. Jak jsem se od nich dozvíal, je pro ně čest pracovat pro amerického investora. Loajalita je zde s velkým L a to žádná přetvářka není. Korejci jsou upřimní, dokáží se však na rozdíl od Japonců odreagovat, být více otevření a komunikativní. Možná i proto, že Japonsko je pro ně velkým cílem, chtějí si vnitřně splatit určitou křivdu, která jim byla historicky tímto národem provedena. Hodně v sobě korejskou hrdost a citění navzájem podporují. V TV je dokonce jeden kanál, který neustále dokola formou hudebních klipů pěveckých hvězd a debat VIP osobností (s anglickými titulky) neustále dokola podporuje hrdost na svoji zemi a uspěchy, kterých dosahuje. Samsung či Hyundai a Kia mluví za své. Jiná auta a smartphony zde téměř neuvidíte. Taková je jižní Korea. Hrdá a cilevědomá.
Roman Dvorak
Soul, Korea