Pro experiment byl zvolen dvousložkový základní nátěr na bázi epoxidové pryskyřice s antikorozním pigmentem. Pro vzorky byl použit ocelový plech o rozměrech 150 x 200 mm, tloušťky 2 mm, který vykazuje podle ČSN ISO 8501-1, stupeň zarezivění A. Záměrem experimentu bylo porovnání přilnavosti zvolené nátěrové hmoty na ocelovém povrchu otryskaném jednak v tryskacím boxu ostrohranným ocelovým abrazivem TI-GRIT G 34 na rozdílnou čistotu povrchu – stupně čistoty Sa 1, Sa 2, Sa 2½ a Sa 3 a jednak v průběžném tryskači ocelovými kuličkami, označení WS 390. Nátěrová hmota byla aplikována vysokotlakým zařízením s převodovým poměrem 68:1 a odpovídající aplikační pistolí s tryskou XHD 209. Zdrojem tlakového vzduchu byly dva elektrické kompresory s technologií vymrazování stlačeného vzduchu. Tloušťka povlaku byla měřena digitálním tloušťkoměrem na každém vzorku na třech místech a naměřené hodnoty byly zaznamenány lihovým fixem.
Odtrhová zkouška přilnavosti podle ČSN EN ISO 4624 byla provedena hydraulickým odtrhoměrem na všech pěti vzorcích s dosažením těchto výsledků:
• povlak na povrchu tryskaném na Sa 1 – 6,52 MPa, 80 % B, 20 % –/Y, vyhovující
• povlak na povrchu tryskaném na Sa 2 – 6,21 MPa, 90 % B, 10 % –/Y, vyhovující
• povlak na povrchu tryskaném na Sa 2½ – 6,58 MPa, 80 % B, 20 % –/Y, vyhovující
• povlak na povrchu tryskaném na Sa 3 – 7,21 MPa, 80 % B, 20 % –/Y, vyhovující
• povlak na povrchu tryskaném v průběžném tryskači – 6,07 MPa, 80 % B, 20 % –/Y, vyhovující
Na všech pěti vzorcích byla provedena rovněž mřížková zkouška přilnavosti podle ČSN EN ISO 2409. Klasifikace výsledků byla provedena podle tabulky 1 této normy. Výsledky zkoušky u všech pěti vzorků lze zařadit do klasifikace 0–1 a lze je považovat za vyhovující.