Témata
Reklama

Autobusy z východních Čech

Po dlouholeté, téměř výhradní výrobě autobusů ve vysokomýtské Karose, vstoupil na český trh další domácí výrobce" - takovou zprávu jste mohli číst v novinách již dva roky po revoluci, která přinesla pád komunismu a změnu režimu. Firma SOR Libchavy se totiž od svého založení v roce 1991 zabývá vývojem a výrobou autobusů, které jsou nyní na našich silnicích stále častějším jevem a v některých regionech i běžným obrazem linkové a městské dopravy.

Výrobní program této společnosti zahrnuje autobusy ve třech délkách - 9,5 m, 10,5 m a od podzimu 2003 i 12 m. Autobusy řady 9,5 a 10,5 se vyrábí v provedení meziměstském, městském a turistickém. Nová řada 12m autobusů zahrnuje prozatím dvě varianty provedení, a to meziměstský a městský nízkopodlažní autobus. Pro rok 2005 se připravuje i turistická verze s obsaditelností jednapadesáti sedících cestujících.
V průběhu roku 2003 byly autobusy SOR výrazně modernizovány a od prosince téhož roku zavedeny do sériové výroby. Modernizace spočívá především v rozšíření použití nerezových materiálů, modernizaci zadní části autobusu se změnou umístění sacího potrubí, zlepšeným větráním motorového prostoru, novými zadními svítilnami. Modernizací prošlo i pracoviště řidiče, změnil se systém uzamykání zavazadlových prostorů, byla upravena ventilace a osvětlení interiéru autobusu, ale změnou prošlo i otevírání a šíře předních dveří nebo umístění zpětných zrcátek.
Mezi nejmenší autobusy, které v současné době firma SOR vyrábí, patří řada 9,5. Obsaditelnost u meziměstské verze s označením SOR C 9,5 je 38 míst k sezení a 23 míst k stání, u městského provedení SOR B 9,5 je to 25 míst k sezení a 55 míst k stání. Turistická verze SOR LH 9,5 pak nabízí 37 míst k sezení. Řada 10,5 m dlouhých autobusů zajišťuje větší obsaditelnost než předchozí. Meziměstská verze SOR C 10,5 pojme 46 sedících a 30 stojících cestujících, městský autobus SOR B 10,5 29 sedících a 62 stojících a konečně turistický SOR LH 10,5 45 sedících cestujících. Na základně požadavků zákazníků byly na trh uvedeny 12m autobusy s větší kapacitou, které u meziměstské verze poskytují prostor až 51 sedícím a 34 stojícím cestujícím. Nízkopodlažní autobus SOR BN 12 je vyráběn ve třech verzích. První dvě verze jsou určeny pro městský provoz a mohou mít troje nebo čtvery dveře, umožňující velmi rychlé nastupování a vystupování cestujících. Třetí verze, dvoudvéřová, je určena pro integrovanou příměstskou dopravu. Celková obsaditelnost autobusu SOR BN 12 je 105 cestujících. Městské autobusy jsou vybaveny plošinou pro nástup osob na invalidním vozíku.
Reklama
Reklama
Reklama

Použitá technika a technologie výroby

Do všech typů autobusů SOR se standardně zastavuje motor Iveco s označením Tector NEF, v provedení EURO III, s výkonem 176 kW a u 12m autobusů dokonce 194 kW. Jde o naftový, čtyřdobý, přeplňovaný, kapalinou chlazený šestiválec s mezichlazením plnicího vzduchu a přímým vstřikem paliva.
Autobusy délky 9,5 m a 10,5 m jsou vybaveny mechanickou šestistupňovou převodovkou ZF typu 6S890. U městských vozů lze na přání použít třístupňovou automatickou převodovku Voith s retardérem. Autobusy délky 12 m jsou z důvodu většího výkonu motoru osazovány mechanickou šestistupňovou převodovkou ZF 6S1000BO. Pro městské nízkopodlažní autobusy je použita pětistupňová automatická převodovka Allison s vestavěným retardérem.
Zadní náprava je tuhá s dvojmontáží od firmy Meritor, přední lze volit ze dvou variant. První možností je náprava s nezávisle zavěšenými koly vlastní konstrukce firmy SOR, druhou pak tuhá, kterou dodává stejně jako motory firma Iveco a je převážně používána pro městské autobusy. U nízkopodlažních autobusů je zadní náprava tuhá a dodává ji firma Dana. Přední náprava je nezávislá vlastní konstrukce. Brzdy na obou nápravách všech autobusů jsou kotoučové a vozy jsou standardně vybaveny systémem ABS/ASR.
Pro zvýšení antikorozní odolnosti karoserie jsou použity na skeletu autobusu nerezové ocelové profily, hlavně v části pod podlahou vozu a kolem náprav. Dále jsou ve velké míře použity plastové díly, jako například vstupní schody, opláštění karoserie nebo v oblasti zavazadlových schrán vozu. Ve velké míře je při montáži používána technologie lepení (okna, opláštění karoserie atd.).
Interiér vozů je přizpůsoben hlavnímu využití autobusů v provozu. Lze jej vybavit dálkovými posuvnými a sklopnými sedačkami firmy Ster nebo nízkými linkovými sedačkami. Pro příměstskou dopravu jsou také žádány vysoké nesklopné sedačky vlastní konstrukce, které poskytují dostatečný komfort při příznivých cenových nákladech. Pro zvýšení kultury cestování je na přání i do linkových vozů montována klimatizace se zjednodušenými rozvodnými kanály a zavazadlovými koši. Není také výjimkou samostatná klimatizace pracoviště řidiče nebo vyhřívané čelní sklo. Turistické autobusy mají zvýšené zavazadlové prostory a na přání lze interiér vybavit klimatizací, videosystémem, ledničkou, kávovarem nebo je možné interiér upravit pro speciální účely použití.
Městské autobusy jsou přizpůsobeny pro svůj účel především typem převodovky (mechanická/automatická) a také rozsahem informačního systému, který je v některých případech velice složitý a usnadňuje i cestování nevidomých cestujících.
Pro nástup imobilních osob jsou městské autobusy SOR vybaveny elektrohydraulickou nástupní plošinou. Nízkopodlažní vozy mají jednodušší mechanickou výklopnou plošinu. Netradiční konstrukce nízkopodlažních autobusů zajišťuje unifikaci s ostatními typy autobusů SOR u všech základních rozhodujících prvků, tj. motoru, převodovky, nápravy, retardéru atd., čímž je dosaženo výrazného snížení výrobních nákladů.
Celková koncepce konstrukce autobusů SOR zajišťuje velice nízkou pohotovostní hmotnost (téměř o 3 tuny méně než u autobusů klasických), což má velice příznivý vliv na průměrnou spotřebu pohonných hmot.
Ing. Jindřich Chudý
Reklama
Vydání #10
Kód článku: 41022
Datum: 13. 10. 2004
Rubrika: Odborná příloha / Automobilový průmysl
Autor:
Firmy
Související články
Vozový park pod kontrolou díky moderním technologiím

Mít na starost firemní flotilu není snadné, ale když se nebudete vyhýbat moderním technologiím, ušetříte spoustu peněz, času i stresu.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Související články
Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Vlastní liga, cizí pravidla

Poprvé od roku 1999 se 12. srpna nad Evropou zatmělo Slunce. Provozovatelé přenosových soustav se na to připravovali týdny, výkon fotovoltaiky mohl spadnout až o 9,7 gigawattu. Zatmění se dá spočítat na minuty dopředu. Horší je, že dorazilo do sítě, která už byla na hraně z jiných důvodů. V minulém příspěvku jsem psal, že si Česko jede vlastní ligu. Platí to dál. Jenže přes léto se změnila pravidla hry.

Jednoúčelové stroje v éře flexibilní výroby

Současný průmysl se zaměřuje na flexibilitu – krátké série, rychlé přetypování, univerzální robotizovaná pracoviště. Přesto existuje segment, kde tato lákavá univerzálnost naráží na své fyzikální i ekonomické meze. Jednoúčelové stroje a poloautomatická zařízení vůbec nezastaraly – naopak, v době nedostatku techniků na trhu práce a stupňujících se nároků na opakovatelnost výrobních procesů prožívají svoji renezanci, která může vnějšímu pozorovateli snadno uniknout.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit