Témata
Reklama

Automobilový tunel Mrázovka

Koncem srpna 2004 byl pro veřejnost otevřen další pražský tunel - Mrázovka. Jeho zprovozněním došlo ke spojení dvou navazujících úseků západní části městského okruhu od Barrandovského mostu na Malovanku v délce asi 6 km.

Tunel Mrázovka je dvoutrubní jednosměrný tunel o celkové délce 1260 m. V severní části navazují na most přes Plzeňskou ulici třípruhové tunely, které se po 800 metrech dělí na tunely dvoupruhové, pokračující v trase městského okruhu (MO), a jednopruhové rampy, umožňující napojení z ulice Radlická. Z tunelářského hlediska se jedná o výjimečné dílo ve složitých geologických podmínkách s nízkým skalním nadložím pod obytnou zástavbou, vzhledem k velikosti příčných profilů (160 m2 třípruhový tunel a maximální příčný profil 320 m2 v místě rozpletu). Návrh technologie ražby, jednotlivých fází výstavby - členění výrubu, primární a sekundární obezdívky, celoplošné izolace - představují v některých případech originální řešení, vyplývající ze spolupráce všech účastníků výstavby projektanta společnosti Satra, dodavatelů firem Metrostav a Subterra a řady dalších českých (např. prof. Barták z ČVUT Praha, prof. Aldorf z VŠB Ostrava) i zahraničních expertů (prof. Eisenstein z University Alberta v Kanadě). Stejně tak je možno hodnotit i návrh některých systémů technologického vybavení.
Reklama
Reklama
Reklama

Projektová příprava

Projektová příprava tunelu Mrázovka byla zahájena v roce 1992. Tedy v době, kdy v České republice existovala pouze jediná technická norma specifikující zásady stavebního řešení automobilových tunelů s velmi stručnými požadavky na technologické vybavení tunelových staveb - konkrétně ČSN 73 7507 Projektování tunelů pozemních komunikací. Z toho důvodu byla koncepce technologického vybavení navrhována také na základě zahraničních konzultací a doporučení konzultantů i provozovatelů ze zemí s velkým počtem automobilových tunelů (Rakousko, Německo, Švýcarsko a Francie).
Názory na rozsah technologického vybavení se v celém světě podstatně změnily po několika rozsáhlých požárech v alpských silničních tunelech s katastrofálními následky, které kromě velkých materiálních škod zapříčinily i smrt několika desítek osob. Na základě těchto událostí okamžitě zahájily země s velkým počtem provozovaných tunelů přípravy na modernizaci norem. Současně s tím byly zahájeny v rámci OECD a EU studijní práce týkající se zvýšení bezpečnosti provozu v tunelech s hlavním zaměřením na možnost vzniku, likvidace a odstranění následků požáru.
Dalším důležitým faktorem, který ovlivnil rozsah technologického vybavení byl systém řízení dopravy a správy technologického zařízení tunelových staveb v Praze. Řízení automobilové dopravy na městských komunikacích i v městských tunelech (světelné křižovatky, videodohled, informační systém atd.) je zajišťováno z Hlavní dopravní řídicí ústředny Policií ČR. Sledování stavu a řízení technologického vybavení tunelů je prováděno z velínu Strahovského tunelu dispečery provozovatele TSK. Dopravní situace v jednom úseku MO významně ovlivňují provoz v sousedních úsecích i na navazujících městských komunikacích. Vzhledem k tomu byly do návrhu technologického vybavení tunelu Mrázovka zahrnuty i nezbytné technické prostředky pro přenos informací mezi úseky i propojení se systémy řízení dopravy v přilehlé oblasti Prahy.
Zprovoznění tunelu Mrázovka má naopak vliv na již provozované stavby. Proto v nich musely být realizovány změny, úpravy a doplnění technologického vybavení tak, aby po otevření tunelu bylo možné provozovat část MO v úseku BMM jako jeden celek.

Technologická vybavenost

Navržené technologické vybavení tunelu Mrázovka slouží k zajištění bezpečného provozu vozidel a osob v tunelu při zachování ekonomických a ekologických požadavků s tím, že po dobu životnosti musí tunely vyhovovat požadavkům plynulé a bezpečné jízdy vozidel, bezpečnosti práce obsluhy, podmínkám hospodárnosti s co nejmenší náročností a pracností údržby tunelů při provozu.
Při tvorbě funkční architektury tunelu se rozlišují tři hlavní oblasti:
  • dopravní systém, který zajišťuje kompletní dopravní funkce a je úzce vázán na další systémy řízení města; poskytuje data pro další subsystémy řízení;
  • bezpečnostní vybavení, které zahrnuje několik subsystémů zajišťujících bezpečnost pro uživatele tunelu a obsluhující personál;
  • technická zařízení zabezpečující funkčnost tunelu - systémy ventilace, napájení, osvětlení atd., tedy přijatelné podmínky nejen pro uživatele tunelu, ale i pro širší okolí tunelu.
  • Mezi provozní celky, které nejvíce ovlivňují bezpečnost a spolehlivost provozu a které byly z hlediska návrhu a realizace nejsložitější, patří řídicí systém a provozní a požární větrání tunelů. Řešení některých prvků i celých systémů bylo u tohoto tunelu unikátní. Proto se dále využívá i v jiných projektech silničních tunelů MO.

    Centrální řídící systém tunelu

    Ústřední článek technologického vybavení tunelu představuje řídicí systém technologického a dopravního zařízení. Navržený řídicí systém využívá speciálního softwarového vybavení k dosažení koordinovaného chodu jednotlivých provozních celků tunelu, jako jsou energetický systém, ventilace, osvětlení, EPS, EZS, informační systém, videodohled, čerpací stanice a proměnné dopravní značení.
    Řídicí systém tunelu zahrnuje tzv. horkou zálohu centrálních řídicích automatů (hot-standby redundance) a redundance přenosového vedení. Každá větev přenosového vedení je umístěna v jiném tubusu tunelu a komunikace mezi řídicími stanicemi probíhá po průmyslové sběrnici ProfiBUS/FieldBUS. Reakce stanic řídicího systému je v případě mimořádné situace (požár, koncentrace plynů, opacita, vznik náledí) automatická a musí nastat i případě výpadku komunikace řídicích stanic s nadřazenými vizualizačními úrovněmi.
    Pro řízení tunelu je využito softwarové vybavení Kerberus(r), které je určeno pro řízení technologického vybavení tunelových staveb (vzduchotechnika, osvětlení, vodní hospodářství, bezpečnostní systémy atd.) a zařízení pro řízení dopravy v tunelu i mimo něj (proměnné dopravní značení, světelná signalizační zařízení, informační tabule, závory aj.). Systém je vyvinut ve vizualizačním prostředí HMI Cimplicity(r), pracujícím pod operačním systémem MS Windows(r) 2000/XP. Podporuje horkou zálohu (hot-standby redundanci) hardwarových prvků na všech úrovních. Archivace technologických a systémových poruch, včetně změny stavů technologií a povelů operátorů jsou archivovány v databázovém systému Microsoft SQL server. Vizualizační systém je vybaven systémem interaktivní nápovědy, která zlepšuje možnosti dispečera řešit případné krizové situace. Vizualizační systém je možné rozdělit na samostatné řízení technologické a dopravní části.

    Koordinované řízení dopravy v úseku Barrandovský most - Malovanka

    Dalším úkolem při návrhu řídicího systému tunelu Mrázovka bylo zajištění plné integrace řízení tohoto tunelu s navazujícími úseky MO. Integrace sousedních úseků z hlediska řízení znamenala zejména vyřešení problémů předávání stavových parametrů mezi jednotlivými úseky vnitřního okruhu, zajištění návaznosti na okolní světelná signalizační zařízení a integraci naměřených dopravních dat do městského informačního systému.
    V rámci integrace všech tří částí MO došlo také k zásadnímu rozšíření a modernizaci subsystému televizního dohledu (TVD), který se stal základním detekčním a informačním subsystémem celého řídicího systému tunelové soustavy.
    Kromě obvyklé a již dříve prioritně využívané funkce zprostředkování vizuální informace z řízeného prostředí přistoupila další funkce videodetekce událostí.

    Videodetekční systém Citilog

    Strategie řízení dopravy v tunelovém úseku Barrandovský most - Malovanka je postavena především na principu videodetekce mimořádných událostí a jejich zpracování řídicím systémem dopravy. Systém pokrývá celou část úseku MO a umožňuje detekovat mimořádné a havarijní události v tunelu, tj. zastavení vozidla, dopravní nehody, havárie, pomalu jedoucí vozidlo, vozidlo jedoucí v protisměru, kolony vozidel, člověk nebo zvíře v tunelu, předmět na vozovce, dým, resp. požár v tunelu a další. Kromě detekce těchto mimořádných událostí systém "měří" dopravní data v jednotlivých jízdních pruzích ve struktuře intenzita dopravy, obsazenost úseku, rychlost dopravního proudu a hustota provozu ve stupních 1 - 5.
    Dopravní data jsou archivována a dohodnutým standardním protokolem předávána do řídicího systému dopravy.

    Provozní a požární větrání

    Původní návrh větrání tunelu byl zpracován podle doporučení a závěrů konferencí PIARC v roce 1991 v Marrakechi a v roce 1995 v Montrealu. Paralelně s výstavbou probíhala vědecko-výzkumná činnost, jejíž výsledky měly upřesnit a potvrdit navržený systém provozního a požárního větrání.
    Koncepce provozního podélného větrání s lokálním odsáváním vzduchu a ochranným systémem při provozu byla navržena již v roce 1996 a v dalších letech byl tento systém detailně upravován do konečné podoby. Původní koncepce větrání při požáru byla založena na předpokladu, že proudovými ventilátory s možností reverzace, umístěnými pod stropem ve všech tunelových tělesech, bude možné zajistit odvod kouře pouze jedním směrem ven z portálu. Tento způsob byl posléze (rok 1999; ještě před podobným opatřením, které bylo provedeno v tunelu Mont Blanc) doplněn o odvod kouře přímo z tunelu a ne jen portály.

    Výzkumné práce

    V letech 1999 až 2003 řešil autor návrhu systému větrání, společnost Satra spol. s r. o., řadu teoretických problémů týkajících se návrhu jak provozního, tak požárního větrání ve spolupráci s VUT Brno a ČVUT Praha.
    Úkolem projektu "Šíření kouře při požáru v tunelu", řešeném v rámci programu Cost OC G3.40, bylo prozkoumat vliv různých parametrů profilu a sklonu tunelu, rychlosti proudění vzduchu, místa ohniska požáru, intenzity požáru a na základě těchto poznatků navrhnout větrací systém, sací výkon a úsek, do něhož má být odváděcí kapacita koncentrována.
    Problematika byla zkoumána pomocí Eulerova-Lagrangeova modelu výpočtové dynamiky tekutin (CFD) a celý projekt byl zakončen ověřením funkčnosti kouřovou zkouškou na díle.
    Jedním z výsledků simulace je pole koncentrací kouře, kde při vzniku požáru dojde po velmi krátké době k tzv. back layeringu (otočení kouře vlivem rozdílu hustot a šířícího se proti stojícím vozidlům). Je proto nezbytně nutné udržovat alespoň tzv. kritickou rychlost podélného proudění, která zamezí otočení kouře a zajistí podélné proudění ve směru jízdy vozidel. Na základě takto vypočítaných a vizuálně vykreslených výsledků byl sestaven algoritmus řízení vzduchotechniky, který respektuje chování kouře v každém vzduchotechnickém úseku tak, aby bylo docíleno předpokládaného směrování a stratifikace kouře, včetně ochrany únikových cest.

    Požární zkoušky

    Čtrnáct dní před otevřením tunelu byly za účasti členů HZS provedeny poprvé v České republice požární zkoušky v tunelu s využitím skutečného požáru. Do této doby se ověřovala funkčnost požárního větrání tunelů pouze za použití dýmovnic, tzn. studeným kouřem. Takovéto zkoušky neumožnily dostatečným způsobem ověřit účinnost navrženého systému větrání vzhledem k rozdílnému chování teplého a studeného kouře. Požární zkoušky byly provedeny na dvou místech zapálením 40 l nafty a 10 l benzinu v nádrži o ploše 2 m2 . Zkoušky měly simulovat vznícení osobního automobilu, což odpovídá tepelnému výkonu asi 5 MW.
    Po celou dobu požáru byla ve všech prostorách tunelu udržena stratifikace kouře do výše umožňující chůzi osob a v místech, kde došlo k jejímu porušení, byl kouř zředěn do té míry, že umožňoval dýchání bez jakýchkoliv obtíží. Zkoušky proběhly úspěšně; teoretické předpoklady se splnily a byla ověřena funkčnost a účinnost navrženého systému požárního větrání včetně řízení.

    Simulace proudění vzduchu při provozním větrání

    V rámci řešení řízení a regulace provozního větrání byl vypracován matematický model simulace jednorozměrného stacionárního proudění viskózní nestlačitelné tekutiny. Výsledky byly využity ke stanovení hodnot parametrů regulovaných veličin a velikostí jejich změn pro řízení proudových ventilátorů i ventilátorů ve strojovnách. Bylo možné ověřit účinnost navrženého počtu proudových ventilátorů, vazby mezi jednotlivými vzduchotechnickými úseky a energetickou potřebu při daném stupni ochrany.
    Ze získaných výsledků byly vytvořeny potřebné závislosti, podle kterých řídicí algoritmus, na základě naměřených vstupních parametrů, určí počáteční stav potřebného počtu proudových ventilátorů. Po sepnutí již probíhá klasická zpětnovazební regulace rychlosti podélného proudění, pomocí plynule řiditelných proudových ventilátorů. Tímto krokem se významně urychlí proces regulace podélného proudění vzduchu na základě rozhodující koncentrace škodlivin uvnitř vzduchotechnického úseku.
    Simulace potvrdila, že navržený způsob větrání je schopen zajistit odvod znečištěného vzduchu z tunelového tělesa. Dále prokázala správnost dimenzování větrání a poskytla podklady pro stanovení strategie řízení chodu provozního větrání.
    Poté co bylo rozhodnuto o úpravě systému požárního větrání a odsávání svodnými kanály, byl ve spolupráci s FS ČVUT v Praze a Ústavem techniky prostředí teoreticky stanoven a experimentálně ověřen optimální tvar štěrbiny s ohledem na nerovnoměrnost odsávání po délce štěrbiny a s ohledem na tlakovou ztrátu, kterou štěrbina zatěžuje ventilátor. Výsledkem této práce byly velikosti štěrbin pro 3 a 2 pruhové ražené profily. Byly stanoveny parametry štěrbin, jejich tlakové ztráty a způsob přepočtu na jiné velikosti svodných kanálů.
    V další probíhající výzkumné činnosti byla ověřena funkčnost větrání dvou kritických uzlů tunelu Mrázovka. Prvním uzlem je severní portál, před nímž je veškerý vzduch přicházející z VTT převáděn do ZTT za využití Saccardo trysky jakožto clony, která ofukuje vyjíždějící vozidla. Druhým kritickým uzlem je napojení centrální strojovny na ZTT, odkud je odváděn veškerý vzduch ze ZTT a z paralelního úseku výjezdové rampy přes plynule regulovatelné klapky. Tyto klapky reagují na aktuální průtok v příslušném úseku, který je pomocí proudových ventilátorů regulován v závislosti na aktuální koncentraci rozhodující škodliviny. Úkolem práce bylo ověřit nezávislost průtoků ve spojovaných větvích při konstantním podtlaku ve společné komoře a možnost regulace průtoků ve vzduchovodech odvádějících znečištěný vzduch ze severní, jižní a paralelní větve ZTT, včetně zjištění závislostí průtoků na tlaku v tunelovém tělese.
    Výsledky experimentů potvrdily navrhovanou metodiku řízení ventilátorů centrální strojovny dle podtlaku ve společné nasávací komoře. Bylo navrženo stavební řešení odsávacích otvorů a ověřeny účinky i proudové charakteristiky Saccardo trysky. Následně byl stanoven potřebný přetlak v komoře trysky v závislosti na průtoku clonou a navržené geometrii. Ve všech řešených případech bylo navrženo teoretické řešení, které bylo podle potřeby podpořeno experimentálním ověřením a v rámci komplexních zkoušek měřením reálných veličin na dokončeném díle.

    Bezpečnost provozu

    Od počátku přípravy stavby byla otázce bezpečnosti věnována ze strany projektantů a investora velká pozornost. Vzhledem ke katastrofám v silničních tunelech v letech 1999 a 2001, při kterých přišlo o život celkem 61 osob, si odborná i laická veřejnost začala klást otázky, zda bude provoz v tunelu Mrázovka bezpečný a zda jsou silniční tunely obecně bezpečné, jak často bude v tunelu docházet k mimořádným událostem, zda lze tyto události úplně vyloučit, jestli je provoz v tunelech rizikovější než na pozemních komunikacích apod.. Vzhledem k tomu, že současně se zahájením výstavby tunelu Mrázovka byla také zahájena projektová příprava dalšího úseku MO v severozápadní části města, vedoucí převážně v tunelech o celkové délce 4,8 km, nabyla tato otázka na ještě větší důležitosti. Z tohoto důvodu byla zpracována v roce 2002 společností Satra společně s dalšími specialisty Studie bezpečnosti provozu tunelových staveb MO, která měla dát na všechny uvedené otázky odpověď.
    Existují čtyři základní faktory, které ovlivňují bezpečnost v silničních tunelech - konstrukce a vybavení tunelů, provoz, uživatelé komunikací a technický stav vozidel. V rámci přípravy a realizace stavby lze přímo ovlivnit pouze první dva faktory. Chování uživatelů lze ovlivnit pouze nepřímo a na technický stav vozidel již nemají realizátoři tunelu vliv vůbec žádný.
    Výsledky studie ukazují, že tunel Mrázovka je z hlediska výše ročního individuálního rizika smrtelného úrazu 0,057 událostí za 1 rok na 1 km tunelu v toleranci se společensky přijatelnou hodnotou rizika (0,1 - 0,01). Na základě schválení výsledků studie a přijatých doporučení byly v průběhu realizace stavby realizovány změny a úpravy na doplnění systému videodohledu systémem videodetekce mimořádných stavů, v barevném řešení interiéru tunelu, jednotném informačním systému, bezpečnostním systému a nástupních plochách IZS.
    Zpracovaná studie ukázala, že úroveň rizik celé posuzované trasy (tj. i tunelu Mrázovka) je dostatečná a srovnatelná s bezpečností podobných staveb v zahraničí.
    Tento článek byl napsán tři týdny po otevření tunelu Mrázovka. I když je to doba velice krátká na hodnocení stavby, projevil se její kladný přínos pro pražskou dopravu okamžitě, zejména na Smíchově. Pro informaci uvádím hodnocení prvních čtrnácti dnů provozu osobou nejpovolanější - náčelníkem dispečerů PČR z HDŘÚ PhDr. Kopřivou: "Zprovozněním tunelu Mrázovka došlo k podstatnému zlepšení dopravní situace v jeho blízkém okolí i v okolí Strahovského tunelu. K největším pozitivním změnám došlo v ulici Patočkova na severním předpolí na vjezdu do Strahovského tunelu, dále v ulici Vrchlického ve směru do centra a v Radlické ulici v okolí Ženských domovů."
    Ing.Ludvík Šajtar
    Reklama
    Vydání #10
    Kód článku: 41023
    Datum: 13. 10. 2004
    Rubrika: Odborná příloha / Automobilový průmysl
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Vozový park pod kontrolou díky moderním technologiím

    Mít na starost firemní flotilu není snadné, ale když se nebudete vyhýbat moderním technologiím, ušetříte spoustu peněz, času i stresu.

    Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

    Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

    Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

    V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

    Související články
    IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

    V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

    Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

    IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

    Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

    Vlastní liga, cizí pravidla

    Poprvé od roku 1999 se 12. srpna nad Evropou zatmělo Slunce. Provozovatelé přenosových soustav se na to připravovali týdny, výkon fotovoltaiky mohl spadnout až o 9,7 gigawattu. Zatmění se dá spočítat na minuty dopředu. Horší je, že dorazilo do sítě, která už byla na hraně z jiných důvodů. V minulém příspěvku jsem psal, že si Česko jede vlastní ligu. Platí to dál. Jenže přes léto se změnila pravidla hry.

    MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

    Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

    Jednoúčelové stroje v éře flexibilní výroby

    Současný průmysl se zaměřuje na flexibilitu – krátké série, rychlé přetypování, univerzální robotizovaná pracoviště. Přesto existuje segment, kde tato lákavá univerzálnost naráží na své fyzikální i ekonomické meze. Jednoúčelové stroje a poloautomatická zařízení vůbec nezastaraly – naopak, v době nedostatku techniků na trhu práce a stupňujících se nároků na opakovatelnost výrobních procesů prožívají svoji renezanci, která může vnějšímu pozorovateli snadno uniknout.

    Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

    Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

    CIMT a Čína v roce 2025

    Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

    Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

    Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

    Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

    Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

    MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

    Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit