Od počátku přípravy stavby byla otázce bezpečnosti věnována ze strany projektantů a investora velká pozornost. Vzhledem ke katastrofám v silničních tunelech v letech 1999 a 2001, při kterých přišlo o život celkem 61 osob, si odborná i laická veřejnost začala klást otázky, zda bude provoz v tunelu Mrázovka bezpečný a zda jsou silniční tunely obecně bezpečné, jak často bude v tunelu docházet k mimořádným událostem, zda lze tyto události úplně vyloučit, jestli je provoz v tunelech rizikovější než na pozemních komunikacích apod.. Vzhledem k tomu, že současně se zahájením výstavby tunelu Mrázovka byla také zahájena projektová příprava dalšího úseku MO v severozápadní části města, vedoucí převážně v tunelech o celkové délce 4,8 km, nabyla tato otázka na ještě větší důležitosti. Z tohoto důvodu byla zpracována v roce 2002 společností Satra společně s dalšími specialisty Studie bezpečnosti provozu tunelových staveb MO, která měla dát na všechny uvedené otázky odpověď.
Existují čtyři základní faktory, které ovlivňují bezpečnost v silničních tunelech - konstrukce a vybavení tunelů, provoz, uživatelé komunikací a technický stav vozidel. V rámci přípravy a realizace stavby lze přímo ovlivnit pouze první dva faktory. Chování uživatelů lze ovlivnit pouze nepřímo a na technický stav vozidel již nemají realizátoři tunelu vliv vůbec žádný.
Výsledky studie ukazují, že tunel Mrázovka je z hlediska výše ročního individuálního rizika smrtelného úrazu 0,057 událostí za 1 rok na 1 km tunelu v toleranci se společensky přijatelnou hodnotou rizika (0,1 - 0,01). Na základě schválení výsledků studie a přijatých doporučení byly v průběhu realizace stavby realizovány změny a úpravy na doplnění systému videodohledu systémem videodetekce mimořádných stavů, v barevném řešení interiéru tunelu, jednotném informačním systému, bezpečnostním systému a nástupních plochách IZS.
Zpracovaná studie ukázala, že úroveň rizik celé posuzované trasy (tj. i tunelu Mrázovka) je dostatečná a srovnatelná s bezpečností podobných staveb v zahraničí.
Tento článek byl napsán tři týdny po otevření tunelu Mrázovka. I když je to doba velice krátká na hodnocení stavby, projevil se její kladný přínos pro pražskou dopravu okamžitě, zejména na Smíchově. Pro informaci uvádím hodnocení prvních čtrnácti dnů provozu osobou nejpovolanější - náčelníkem dispečerů PČR z HDŘÚ PhDr. Kopřivou: "Zprovozněním tunelu Mrázovka došlo k podstatnému zlepšení dopravní situace v jeho blízkém okolí i v okolí Strahovského tunelu. K největším pozitivním změnám došlo v ulici Patočkova na severním předpolí na vjezdu do Strahovského tunelu, dále v ulici Vrchlického ve směru do centra a v Radlické ulici v okolí Ženských domovů."
Ing.Ludvík Šajtar