Budoucnost je v integraci

Pane Chande, v současné době je vývoj automatizace ve znamení konvergence automatizace a IT. Jaké budou podle vás trendy v následujících řekněme pěti až deseti letech?

V dnešní době je automatizace více či méně samostatnou disciplinou, je izolovaná, separovaná od ostatních součástí výroby. Do budoucna však bude více a více integrovaná. Současné společnosti mají globálně distribuované operace a potřebují mít přehled o tom, co se děje v jednotlivých výrobních jednotkách, sledovat klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) všech svých továren, potřebují veškeré údaje k produktivitě, prostojům, kvalitě produktů z jednotlivých továren atd. Jako příklad můžeme vzít potravinářskou společnost. Stejný produkt je vyráběn v České republice, v Mexiku, v Číně, Indii, prostě kdekoliv na světě. Jak může společnost vysledovat kvalitu produktů z jednotlivých továren, jak zajistí stejnou produktivitu všech závodů? Toho je možné dosáhnout pouze integrací dat z výroby s podnikovými daty z vyšší úrovně. To je současný směr vývoje, trendem je integrace s informační strukturou, automatizace by měla být „přátelštější  k IT".

V dnešní době je automatizace stále hodně o bitech a bajtech, o jedničkách a nulách, zatímco informační technologie jsou více o zprávách, data jsou zde více formátovaná. V tuto chvíli přepracováváme automatizační vrstvu tak, aby se ta vůči IT chovala jako informační server. Například řídící systém Logix, který je k vidění na výstavě, bude mít zabudovaný informační server, takže pro IT systém bude vypadat jako běžný počítač. IT systém tak může jednoduše dostávat data přímo z výroby.

Z těchto důvodů jsme začali spolupracovat se společností Cisco. Společnost Cisco se zabývá vývojem a výrobou prvků IT infrastruktury a my věříme, že je pro nás důležité spolupracovat s takovými partnery, jako je například Cisco či IBM, abychom si byli jisti, že integraci dat z výroby do IT vrstvy navrhujeme správně. Integrace je tedy rozhodně vizí pro budoucnost.

V dnešní době je již prakticky nedílnou součástí IT internet. Neustále narůstající rychlosti internetového připojení umožňují nové aplikace. Mluví se například o sdílení softwaru, tzn. že software by nebyl instalován na počítači, ale otevírán ze serveru. Je něco podobného možné v automatizaci?

V automatizaci je třeba rozlišovat dvě úrovně. První je úroveň řízení v reálném čase, tato vrstva je kritická. Je to výrobní vrstva, jsou zde řízeny výrobní procesy. Použití sdíleného softwaru v této vrstvě není možné z prostého důvodu - kdyby bylo z jakékoli příčiny přerušeno spojení a nebylo tedy možné stáhnout požadovaný software, musela by se zastavit výroba. Cena za takový výpadek je příliš velká.

Nicméně pokud půjdeme o úroveň výš, kde se provádí například plánování, pak je takové využití možné. Pokud ne přímo sdílením softwaru, pak určitě využitím například open source softwaru prostřednictvím internetu. Věříme, že open source bude hrát v budoucnosti velmi významnou roli.

Pokud někde na serveru existuje špičkový open source balíček, je možné ho použít a aktualizovat ho řekněme jednou za několik hodin. I když v takovém případě dojde k výpadku připojení, není přímo ovlivněna výroba a balíček je možné aktualizovat po obnovení spojení.

Kde probíhá výzkum a vývoj?

Máme čtyři výzkumná centra. Jedno z nich je v Praze, další tři jsou umístěna v Šanghaji, Clevelandu a Milwaukee. Pražské centrum je vedeno profesorem Vladimírem Maříkem, který je současně vedoucím katedry kybernetiky ČVUT FEL. Pro Rockwell se zde provádí mnoho výzkumných úkolů, pracuje zde na 40 velice talentovaných lidí. Většina se specializuje na software a automatické řízení, studují open source aplikace, technologie jako java, j2ee, pokročilé algoritmy automatického řízení procesů. Na výstavní ploše můžete například vidět nástroj pro návrh a implementaci fuzzy systémů - FuzzyDesigner -, tento systém byl vyvinut v Praze.

Další důležitou osobou v pražském centru je doc. Petr Horáček. On a jeho tým se zabývají nejnovějšími metodami automatického řízení výrobních procesů. Je to velmi kvalifikovaná skupina lidí, experti v oblasti teorie řízení a návrhu řídicích systémů.

Takže při výzkumu spolupracujete i s vysokými školami?

Ano, spolupracujeme s mnoha univerzitami. Mimo jiné i díky naší spolupráci s prof. Maříkem, který jako univerzitní profesor má přirozeně vazby na další vysoké školy. Spolupracujeme úzce s pražským ČVUT, dále s Technickou univerzitou ve Vídni (TUV), s univerzitami v Cambridge a Sussexu a mnoha, mnoha dalšími.

Jaké pracovníky vyžadují výzkumná centra - úzce zaměřené specialisty, nebo spíše lidi s širším okruhem zájmů?

Výzkumný pracovník musí mít široké základy teoretické vědomosti a hluboké znalosti alespoň v jedné oblasti. Pevně věříme, že naši zaměstnanci toto kritérium splňují. Například doc. Petr Horáček má široké znalosti matematiky, teorie řízení a informatiky. Jeho práce je zaměřena zejména na oblast řízení, ale současně je expertem na software a matematiku. To je přesně člověk, jakého vždy hledáme.

Jak nebo kde podobné lidi vyhledáváte?

Prozatím jsme měli velké štěstí, většina našich zaměstnanců vyšla z ČVUT. Při své návštěvě ČVUT jsem se setkal se studenty a musím říci, že je zde mnoho talentovaných posluchačů. ČVUT má velmi dobrý studijní program, spolupracuje se zahraničními univerzitami, jsou uskutečňovány například výměnné pobyty apod.

Když se vrátím k prof. Maříkovi, je velmi aktivní, účastní se mnoha konferencí, publikuje knihy a je tedy velmi dobře viditelný pro výzkumníky ze Spojených států. Na ČVUT je aplikováno mnoho amerických výukových programů, základy jsou velice pevné a výuka je na vysoké úrovni. Absolvent ČVUT má tak prakticky srovnatelnou kvalifikaci s absolventem jakékoli světové univerzity.

Na základě výzkumu je tedy vyvinut nový produkt. Testujete nové produkty sami, nebo spolupracujete se zákazníky?

Naši zákazníci očekávají, že hotové produkty budou funkční. Musíme proto zajistit, aby naše produkty byly důkladně testovány, než budou uvolněny do prodeje. Samozřejmě nevyužíváme zákazníky pro odlaďování našich produktů, pouze požadujeme uvolnění dat, abychom získali zpětnou vazbu ohledně funkčnosti.

Něco jiného jsou betaverze. Na výstavišti můžete vidět integrovaný bezpečnostní modul v systému ControlLogix. Hlavním partnerem pro vývoj tohoto prvku byla společnost General Motors. Této společnosti bylo předáno mnoho betaverzí pro testování a výsledkem byla vynikající zpětná vazba, která nám pomohla vyvinout správnou funkcionalitu.

Zmínil jste se o bezpečnosti. Jaké jsou trendy v této oblasti?

Bezpečnostní prvky budou do budoucna stále více integrovány. V dnešní době jsou mnohdy bezpečnostní prvky řešeny jako doplněk. Například když postavíte robotické pracoviště, dalším krokem bude zabezpečení vstupu do robotického pracoviště, vytvoření ochranného pásma kolem něj. To znamená přidání světelných závěsů, bezpečnostních obvodů, speciálních bezpečnostních spínačů atd., a tedy vytvoření dvou oddělených systémů pro bezpečnost a řízení. Lepší je však tyto dva systémy spojit. Proto jsme bezpečnostní prvky integrovali přímo do řídicího systému. Teď už je možné bezpečnostní subsystémy navrhovat jako součást řídicího systému, nikoliv jako doplněk.

Bezpečnostní prvky jsou stále dokonalejší, jak je to s kompetencí člověk versus stroj? Dočkáme se doby, kdy budou, obrazně řečeno, nouzové vypínače zbytečné?

To je málo pravděpodobné. Je to jako v letadlech, současní autopiloti jsou na velmi vysoké úrovni, automatické přistávací systémy jsou velmi dobré, ale pokud je špatné počasí nebo slabá viditelnost, piloti tyto systémy stejně vypínají. Zřejmě nebudeme nikdy počítačům natolik věřit a člověk si vždy ponechá větší pravomoci.

Mohl byste na závěr shrnout, co považujete za největší úspěchy společnosti Rockwell?

Společnost Rockwell existuje již 104 let, je to velmi stará společnost. . Je však kontinuálně motivována inovacemi, a proto mohla přežít tak dlouho. Rockwell bude pokračovat v inovacích, protože to je jediná možná cesta jak být konkurenceschopný a úspěšný. Když se podíváte na její historii, charakterizuje ji mnoho důležitých změn. Například přechod od relé k programovatelným řídicím jednotkám či přechod od mechanických a elektromechanických k elektronickým řídicím systémům. Dále je tu vývoj nejnovější automatizační platformy Logix. Na tuto platformu jsme velmi hrdí. Společnost Rockwell Automation investovala do vývoje Logixu přibližně 500 milionů dolarů, na výstavní ploše ji můžete vidět prakticky všude.

Dalším příkladem je inteligentní řízení motorů. Nové frekvenční měniče PowerFlex obsahují mnoho technických inovací a technických prvků, které předtím neexistovaly.

Do budoucna je pro nás další výzvou cíl udělat naše produkty „přátelštější pro IT", aby je bylo možné lépe bezprostředně propojit s IT systémy.

Děkuji za rozhovor.

Daniel Sittek