Témata
Reklama

Budoucnost patří obráběcím strojům

13. 11. 2002

Miroslav Kupec

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vašispolečnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Kupec: Škoda Machine Tool, s. r. o., je tradičním výrobcem těžkých obráběcích strojů, jako jsou horizontální vyvrtávací a frézovací stroje, horizontální soustruhy a speciální pracoviště, např. na výrobu velkých zalomených hřídelí, popř. na drážkování hřídelí rotorů generátorů apod. Nedílnou součástí našich aktivit jsou rovněž modernizace a generální opravy především našich starších obráběcích strojů. Naše společnost je součástí Škoda Holding, a. s., a zaměstnává přibližně 500 pracovníků.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.

Ing. Kupec: Naše obráběcí stroje se vždy vyznačovaly robustní konstrukcí a spolehlivostí. V současné době nabízíme navíc moderní obráběcí stroje srovnatelné svými technickými a výkonovými parametry se světovou konkurencí. Konkurenceschopnost našich výrobků je tedy velmi dobrá, nicméně abychom ji udrželi, musíme se snažit neustále optimalizovat firemní procesy a výrazně snížit náklady. Standardem se musí stát kvalitní a dobře fungující poprodejní péče o zákazníka.

MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?

Ing. Kupec: Další cesta výroby obráběcích strojů je určována ekonomickými tlaky. Tyto definují technologické požadavky, na něž musíme reagovat. Je to jednak intenzifikace vlastního řezného procesu, kde nové řezné materiály vytvářejí prostor pro velký nárůst řezného výkonu, dále integrace strojních operací, která je motivována hlavně požadavkem na vysokou produktivitu, přesnost a kvalitu. Celková koncepce stavby strojů musí však především vyhovět soustavnému tlaku na snižování nákladů produkce. To umožňuje stavebnicovost řešení s využitím sériově vyráběných uzlů.Budoucnost patří obráběcím strojům s vysokou dynamikou , kde se uplatní např. nové typy tuhých rámů s vysokým tlumením a dobrým odvodem třísek, aplikace lineárních a přímých rotačních motorů, aplikace integrovaných vysokorychlostních elektrovřeten s vysokou spolehlivostí a ekologickým způsobem obrábění.

MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?

Ing. Kupec: Centrum pracuje na řadě projektů, které byly definovány právě na základě očekávaných trendů ve výrobě obráběcích strojů (např. obráběcí stroje se zvýšenou a vysokou dynamikou, zvyšování spolehlivosti a pohotovosti výrobních strojů apod.). Výsledky této práce jsou pak následně využívány při projektování a stavbě nových strojů.Naše společnost konkrétně spolupracuje s centrem na vytváření modelu teplotního pole smykadla našeho stroje FCW. Eliminací teplotních deformací očekáváme snížení chvění, zvýšení přesnosti a snížení hladiny hluku. Spolupráce umožňuje kumulaci prostředků pro výzkum a větší schopnost inovací, což se následně projevuje v posílení pozice na trhu

MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?

Ing. Kupec: Máme mnoho kvalitních konstruktérů i technologů, starosti nám dělá jejich poměrně vysoká věková struktura. Snažíme se řady našich konstruktérů výrazně omladit a zvýšit výkonnost i v této oblasti. Vybavení naší konstrukční kanceláře je na velmi dobré úrovni, srovnatelné s konkurencí.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?

Ing. Kupec: Všechna exportní teritoria jsou pro nás zajímavá. Každý trh, kde můžeme najít nového zákazníka, je pro nás důležitý. Téměř 100 % naší produkce jde na export. Velmi významné jsou pro nás v poslední době asijské trhy, a to zejména Čína. V posledních týdnech jsme uzavřeli kontrakty na dodávku 4 obráběcích stojů v hodnotě více než 200 mil. Kč, zejména pro čínský lodní průmysl. Úspěchem je rovněž kontrakt na dodávku soustruhu pro korejskou firmu Daewoo v hodnotě 51 mil. Kč. Naším tradičním trhem je Evropa, především Německo. Velkou perspektivu vidíme na ruském a ukrajinském trhu. Jenom v této oblasti činí objem našeho obchodu v letošním roce cca 250 mil. Kč.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

Ing. Kupec: Nechci používat silná slova, ale výsledky proexportní politiky státu se nijak pozitivně v naší činnosti neprojevují. Máme pouze dobré dílčí zkušenosti s podporou konkrétních úseků na MPO, zejména na čínském trhu.

MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?

Ing. Kupec: Zatím je z mého pohledu využívání kooperace s externími dodavateli nízké. Proces od systému "vše si vyrábím sám" po optimální poměr mezi vlastní výrobou a nákupem je v našich podmínkách složitý a zdlouhavý. Pracujeme však velmi intenzivně na projektu restrukturalizace výroby, což znamená, že v následujících měsících budeme výrazně měnit hloubku a strukturu výroby. V rámci strategického nákupu již dnes hledáme kompetentní dodavatele v Polsku, na Ukrajině, v Chorvatsku či Rumunsku.

MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Kupec: Marketing chápu jako určitou podnikatelskou filozofii, která prostupuje veškerou firemní činností. Úspěšného prodeje a uspokojivé návratnosti prostředků lze dosáhnout pouze poznáváním, akceptováním a řešením problémů zákazníka. Výzkum a vývoj se této filozofii musel také podrobit. A je tedy především vyvolán impulzy z této strany. Zákazník je pak informován o připravovaných inovacích a na jejich využití postupně připravován.

MM: Zabýváte se i repasí a modernizací dříve vyrobených strojů? Jaký je ze stran uživatelů o tyto služby zájem?

Ing. Kupec: Ano. Modernizace a generální opravy našich strojů jsou významnou částí našich aktivit s poměrně vysokou rentabilitou. V současnosti máme několik velkých zakázek v této oblasti, zejména ve státech bývalého Sovětského svazu

MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?

Ing. Kupec: Vyrábět obráběcí stroj, kde min. 50 % z ceny jsou náklady na materiál a výrobní proces trvá často déle než 12 měsíců, je bez finančních prostředků nemožné. V tom je pozice bank nezastupitelná. Bohužel v této době je přístup komerčních bank ke strojírenským firmám velmi rezervovaný a svou úlohu neplní tak, jak bychom si představovali. Musím však přiznat, že většina problémů souvisí s dosud nevyřešeným prodejem Škody Holding.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Miroslav Kupecjednatel a generální ředitel Škoda Machine Tool, s. r. o.
Reklama
Vydání #11
Kód článku: 21125
Datum: 13. 11. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit