České školství musí být lepší

Chceme vědět, co je třeba učinit, aby se i v naší zemi zvýšila životní úroveň a byl nastolen pořádek, kam oko dohlédne? Tedy - už žádná korupce a žádné podvody ve školství při získávání neoprávněných titulů! Nejvyšší čas, aby u nás vzniklo společenské klima nekompromisně vyžadující talentované vzdělané pracovníky na vedoucích místech a odchod těch neschopných, jejichž působení - často poznamenané nemorálními projevy - je brzdou pokroku! Co je třeba učinit, aby se vzdělávání u nás zlepšilo a aby ve střednědobém horizontu naplnilo naše očekávání?  

Možná to ví i ministr školství Josef Dobeš, z jehož článku v deníku Právo cituji: „Jeden rok jsem měl učitelku matematiky, která nás s ní pořádně trápila. Hned další rok jsem ale dostal výtečnou pedagožku, díky níž se z matematiky stal můj nejoblíbenější předmět - vedle tělocviku. To je, domnívám se, problém většiny žáků." Z tohoto poznatku pana ministra lze učinit velmi pozitivní závěry o tom, co nejvíce pomáhá prokazatelnému zvýšení úrovně našeho školství: výtečné pedagožky a výteční pedagogové.

Rozhodující je osobnost učitele

Rozhodujícím faktorem kvality vzdělávacího systému je osobnost učitele. Několikanásobně vyšší platy než učitelé však mají pracovníci například v bankovním a pojišťovacím sektoru, ve státní správě a podobně. Zřejmě je většina naší nejvyšší exekutivy přesvědčena, že tyto rozdíly v odměňování jsou správné, že úředníky v těch nejrůznějších oborech potřebujeme více než učitele, i když nároky na vzdělání učitelů jsou často podstatně vyšší než nároky na vzdělání úředníků vytížených stereotypní administrativou. Změnit tuto zakořeněnou skutečnost nebude jednoduché.

Je třeba se zamyslet nad velkým významem vlivu učitele na studenta na všech stupních vzdělávání a oceňovat individuální předpoklady a schopnosti dobrých učitelů, kteří dokážou zaujmout studenty tak, aby tito jejich výuku sledovali s velkým zájmem. Takoví učitelé se v přednášeném oboru často dále vzdělávají a nezřídka se tento obor stává hlavní součástí jejich životního zaměření. Máme však i nezanedbatelný počet špatných učitelů, kteří učí s nechutí a často bez potřebných znalostí. Ty je potřeba nahradit.

Bez kvalitního základního vzdělání nemůžeme mít kvalitní vzdělání středoškolské a bez něho ani špičkové vysoké školy ani jejich absolventy dobře připravené k tvůrčí činnosti v praxi. Proč se odpovědní pracovníci za rozvoj našeho školství nepoučí v zahraničí? V Rakousku, Německu, Francii i v dalších zemích proces vzdělávání funguje. Odpadly by tak nekonečné spory za stovky milionů korun o státní maturitu, které trvají už 14 let. Není sporu, že státní maturitu potřebujeme. O její podobě jsme se mohli poradit ve vyspělých okolních státech během jednoho roku.

Mějme dobře placené učitele na všech stupních vzdělávání a zabraňme tomu, aby ve školství nepůsobili učitelé špatní. Ti omezují počty dobrých studentů a snižují jejich příliv na vysoké školy. Uvažují naše vláda a ministerstvo školství o tom, že by tento úkol začaly plnit?

Spolupráce technických vysokých škol a průmyslu

Je na ministerstvu školství, aby zaměření technických vysokých škol odpovídalo po odborné stránce potřebám našeho průmyslu. Aktuální by mělo být posilování kateder s výukou předmětů, jejichž znalost je součástí především výzkumu a vývoje v našem technickém průmyslu. Zahrnuje například počítačovou, automatizační a informační techniku, senzoriku, elektroniku, kybernetiku, nové konstrukční materiály a další obory, jejichž význam pro pokrok ve vědě a technice prokáže blízká budoucnost.

Vzhledem k rychlému pokroku v aktuálních oborech je třeba pro náš technický rozvoj přednášenou látku v krátkých obdobích doplňovat. To klade mimořádné odborné nároky na pedagogy a jejich spojení se současným výzkumem a vývojem ve špičkových podnicích a vědeckých ústavech. Vynikající vzdělávání mohou poskytnout katedry spolupracující se světově proslulými firmami. Na ČVUT v Praze je to katedra kybernetiky řízená profesorem Maříkem, která získala titul Centrum excelence EU. Spolupracuje s více než dvaceti proslulými zahraničními společnostmi. Na VUT v Brně řídí Letecký ústav profesor Píštěk s bohatou praxí ve výzkumu a vývoji letadel. Vedle výuky, která zahrnuje výzkum, vývoj a provoz letecké techniky, je činnost tohoto ústavu zaměřena i na projektování moderních letadel realizovaných ve spolupráci s průmyslem.

Spolupráce technických škol s průmyslem je omezována skutečností, že máme nedostatek podniků s vlastními výzkumnými a vývojovými odděleními, které by se mohly stát partnery pro společný výzkum a vývoj s technickými vysokými školami. Naopak vysoké školy musí být schopny rychle reagovat na aktuální problémy průmyslových podniků, které celosvětová konkurence nutí k neustálému zkracování vývojového cyklu.

Jiná je situace v zahraničí, kde spolupráce proslulých firem (jako je například Siemens) s technickými vysokými školami má už dlouholetou tradici. Vysoké školy se aktivně podílejí na řešení výzkumných úkolů spolupracujících firem. Těm se zvyšuje počet pracovníků řešících výzkumné a vývojové úkoly. Vysoké školy na oplátku získávají experimentální laboratorní techniku a nezřídka i kvalifikované přednášející odborných předmětů se světově aktuální odbornou tematikou.

Technické vzdělávání je třeba rozšiřovat

Už delší dobu chybějí našemu technickému průmyslu řemeslníci vzdělaní ve strojírenských a elektrotechnických oborech. Nynější věkový průměr této skupiny činí přibližně 40 let a každoročně se zvyšuje. Chybějí techničtí pracovníci se vzděláním získaným na středních průmyslových školách v uvedených oborech zakončených maturitou. Výhodou těchto pracovníků je, že případné vysokoškolské vzdělávání jim usnadňují cenné zkušenosti získané v odborné praxi. Po ústupu ekonomické světové krize ubývá problém s jejich umísťováním v průmyslu.

V současné době jsou to převážně podniky s rozsáhlejší náročnou výrobou, které jsou iniciátory zřizování specializovaných učňovských a středních odborných škol pro rozšíření vlastní výroby a vývoje. Příkladem může být Střední odborná škola letecké a výpočetní techniky v Odoleně Vodě v bezprostřední blízkosti podniku Aero Vodochody, jehož požadavky na vzdělávání studentů připravovaných pro práci v Aeru škola plní. Jde o obory jako výpočetní technika, informační technologie, letecký mechanik a další. Podobné řešení potřeby speciálně vzdělaných dělníků je uskutečňováno v odborné učňovské škole vybudované z iniciativy podniku Aircraft Industries v Kunovicích.

U nás existují desítky středních průmyslových škol. Jejich situace je velmi rozdílná a není tak diskutována v našich mediích jako situace na našich vysokých školách technického zaměření. Tuto skutečnost je třeba napravit. Velmi kladný příklad může poskytnout Střední škola slaboproudé elektrotechniky z Prahy-Vysočan.

Ing. Jiří Černohorský, DrSc.

cernohorsky.jiri@gmail.com