Integrované zdroje poskytují konstrukce zdrojů, které se používají jako základ prezentace dat o výrobku. Integrované zdroje se používají k vyjádření informačních požadavků aplikace. Poskytují jedinečnou prezentaci každého informačního prvku obsaženého v ISO 10303. Významy konstrukcí zdrojů poskytují texty definicí.
Integrované zdroje jsou rozděleny do logicky příbuzných souborů jedné nebo více konstrukcí zdrojů. Generické zdroje jsou kontextově nezávislé. Aplikační zdroje se používají pro specifikaci rozsahu aplikace.
Následující příklady obsahují dva typy integrovaných zdrojů:
Generické zdroje
základy popisu výrobku a jeho podpora (ISO 10303-41);
geometrické a topologické zobrazení (ISO 10303-42);zobrazení struktur (ISO 10303-43);konfigurace struktury výrobku (ISO 10303-44);viditelná prezentace (ISO 10303-46);Aplikační zdroje
sestavování návrhu (ISO 10303-101);
Aplikační protokoly
Aplikační protokol obsahuje definice předmětu, kontextu a informačních požadavků aplikace. Definice mohou určovat funkce, procesy nebo informace, které jsou z aplikace vyjmuty, aby ujasnily předmět, kontext a informační požadavky. Přehled o předmětu aplikace podporuje model činnosti aplikace, který popisuje procesy, informační toky a funkční požadavky aplikace. Model činnosti je informační přílohou protokolu aplikace.
Informační požadavky a omezení pro kontext aplikace se definují pomocí prostředků souboru jednotek funkčností a aplikačních objektů používajících základní terminologii aplikace. Tyto definice jsou odvozeny od referenčního modelu aplikace. Je to formální informační model, který je v příloze k protokolu aplikace.
Zobrazení informací
Konstrukce zdrojů pro zobrazení informačních požadavků aplikace jsou specifikovány modelem, který interpretuje aplikace používající jazyk EXPRESS. Je sestaven z konstrukcí zdrojů specifikovaných integrovanými zdroji. Konstrukce zdrojů jsou interpretovány tak, aby uspokojily informační požadavky aplikace v rámci definovaného kontextu a předmětu protokolu aplikace.
K dispozici je mapování z informačních požadavků do modelu interpretovaného aplikací. Na zobrazení informačních požadavků aplikace definuje mapování použití konstrukcí zdrojů z integrovaných zdrojů, které obsahuje tento model.
Metody implementace
ISO 10303 nabízí různé metody implementace. Každá z nich dává k dispozici určitý způsob použití aplikačního protokolu, který je definován v ČSN ISO 10303. ČSN ISO 10303-21 specifikuje metody implementace pro strukturu výměny. Pro psaní a čtení popisu dat o výrobku v aplikačních protokolech poskytuje struktura výměny používání nešifrovaného nebo binárně kódovaného textu.
Požadavky na shodu
Každý aplikační protokol obsahuje požadavky na shodu, které by měla uspokojit každá aplikace, požadující podporu aplikačního protokolu. Požadavky na shodu jsou odrazem způsobilosti, kterou definuje aplikační protokol a mohou být určeny v metodách popisu a implementace nebo protokolem aplikace podle této normy.
Účel testování shody
Soubor metod testování shody a jejich rámec, který je součástí této mezinárodní normy, obsahuje všeobecnou metodiku a požadavky procesů testování shody výrobku, které vyžaduje použití protokolu aplikace ČSN ISO 10303. Jejich cílem je zabezpečit:
opakovatelnost - kdykoli provedeme testy, jejich výsledky jsou souhlasné;porovnatelnost - kdykoli provedeme testy, jejich výsledky jsou souhlasné;ověřitelnost - na základě záznamu lze po testování kdykoli následně potvrdit, že testovací procedury byly provedeny korektně.Procedury na testování shody
Testování shody protokolu aplikace lze provádět použitím metod abstraktních testů pro vybranou metodu implementace v případech, které jsou testovatelné souborem abstraktních testů. Procedury testování shody jsou na testovaných implementacích nezávislé.
Jestliže jednotlivá implementace kombinuje několik protokolů aplikace, testování shody se pro každý protokol provádí zvlášť.
ČSN ISO 10303 definuje pravidla a odpovědnost testovacích laboratoří a jejich klientů, kteří požadují provedení testů shody.
Metody abstraktních testů
Pro každou implementaci určuje ČSN ISO 10303 metodu abstraktního testu. Metoda abstraktního testu popisuje, jak se implementace určité implementační metody testuje nezávisle na konkrétní implementaci, nástrojích testování a procedurách a na testovaném protokolu aplikace.
Soubory abstraktních testů
Soubor abstraktních testů obsahuje pro protokoly aplikace soubor abstraktních testů, které podporují požadavky shody. Každý abstraktní test poskytuje specifikace činností nezávislých na implementaci, požadované k ohodnocení části jednoho nebo více požadavků shody. Každý protokol aplikace obsahuje normativní odkazy na příslušný abstraktní test.
Každý požadavek shody odpovídá jednomu nebo více abstraktním testům, které jsou navrženy tak, aby uspokojily jeden či více testovacích účelů. Na základě požadavků shody se generují kritéria verdiktu, která dovolují testovacím laboratořím stanovit shodu implementace s ohledem na příslušný test. Po provedení testu shody, založeném na abstraktním testu, stanovuje výsledný verdikt, kolik požadavků shody implementace uspokojila.
Ing. Petr Wallenfels, ČSNI