Témata
Zdroj: Gumex

Cirkulární ekonomika: trojí vítězství

Cirkulární ekonomika je pojem, který budeme slýchat čím dál častěji. Nejen proto, že se o tomto ekonomickém konceptu mluví jako o možném léku na vysoké ceny surovin, nadějném řešení některých společenských problémů, odpovědi na rostoucí ceny energií nebo jediné cestě, jak zmírnit daň, kterou si globální společnost vybírá na životním prostředí. Cirkulární ekonomika – někdy označovaná jako oběhové hospodářství – může firmám přinést zvýšení efektivity jejich byznysu. A to je hned trojí vítězství: pro podniky, jejich zákazníky i naši planetu.

Reklama

Efektivita je totiž důležitým pojmem nejen v terminologii firem, ale právě také cirkulární ekonomiky. Data mluví sama za sebe. Dle organizace INCIEN se v dnešní době celosvětově využívá pouze 9 % všech materiálů a zdrojů, které mají potenciál vrátit se do oběhu. Právě to si klade cirkulární ekonomika za jeden z cílů: Odpadu produkovat co nejméně, tedy prodloužit životní cyklus materiálů a udržet je co nejdéle v oběhu, a pokud už odpad vznikne, co nejlépe jej využít.

Ojeté pneumatiky jsou syntetické spotřební zboží, které se bez adekvátní recyklace rychle stává významnou zátěží pro životní prostředí. (Zdroj: Gumex)

Vysloužilé pneumatiky stokrát jinak

Pojďme si to předvést v praxi na výrobku, který vídáme dennodenně – pneumatikách. Jedná se o syntetické spotřební zboží, které se bez adekvátní recyklace rychle stává významnou zátěží pro životní prostředí. Jen pro představu, podle dat ETRMA (Evropské asociace výrobců pneumatik) se v roce 2020 vyrobilo 4,2 milionu tun pneumatik, přičemž členové ETRMA činí asi 70 % globálního trhu s pneumatikami. Maximální životnost pneumatiky se přitom pohybuje okolo 10 let, avšak v průměru se pneumatiky mění daleko častěji, úměrně s jejich opotřebením. Vzniká tak obrovské množství odpadu – organizace WBCSD odhaduje, že ročně „dojede“ na konec své životnosti asi miliarda kusů pneumatik.

Základní myšlenka cirkulární ekonomiky, totiž že „odpad je surovina“, vybízí firmy k zamyšlení, jak co nejúčinněji – a tedy nejvíce udržitelně – zpracovat vše, co provoz přináší. (Zdroj: Gumex)

Recyklace nám naštěstí umožňuje tento odpad použít jako surovinu, se kterou lze dál pracovat. Pryžový granulát z pneumatik má široké využití. Setkáme se s ním jako s mulčovacím materiálem, příměsí do betonu či asfaltu nebo třeba v umělých trávnících na fotbalových hřištích. Z recyklovaných pneumatik se vyrábějí také tlumiče hluku a vibrací používané například v kolejové dopravě. Granulát nebo drásanina z pneumatik jsou spojeny polyuretanovými pojivy, a případně i obarveny. Takový materiál upravuje na míru i firma Gumex. Využívá k tomu jednoduché kotoučové řezačky nebo digitální plotry. Z recyklátu ve formě desek pak vznikají cenově dostupné ploché výrobky. V poslední době se z desek z recyklovaných pneumatik stává také velmi žádaná podložka pod solární panely. Ačkoliv jde o materiál z recyklované suroviny, má vynikající vlastnosti – desky jsou elastické, vodopropustné, tlumí zvuky a vibrace, a díky vysoké odolnosti vůči počasí i UV záření mají dlouhou životnost. Materiál z recyklovaných pneumatik přitom stojí ve srovnání se zcela novou pryží asi desetinu ceny.

Reklama
Reklama
Reklama

Nový a levnější

Firmy, které chtějí do svého fungování implementovat prvky cirkulární ekonomiky, by se měly zamyslet nad všemi fázemi svého fungování. Krom využití vstupních materiálů ve výrobě je nutné zohlednit také ekologii a ekonomiku samotného provozu. Ačkoliv se může stát odpad důležitou druhotnou surovinou, primárním cílem by měla být minimalizace jeho vytváření. Dle dat Českého statistického úřadu se v roce 2020 podařilo v Česku recyklovat ani ne polovinu vzniklého odpadu (48,2 %). Téměř 11 % odpadu skončilo na skládkách.

Aby „odpadový“ materiál dostal šanci na další využití a zvýšila se efektivita výroby, bylo zavedeno tzv. ekologické řezání. (Zdroj: Gumex)

Eliminovat odpadní materiál lze inovací zavedených postupů a obchodního modelu. Gumex za tímto účelem přišel se zcela novým typem zakázek, jenž firmě umožňuje snížit podíl odpadu a zákazníkům přináší finanční úsporu. Při výrobě plošných pryžových výrobků zákazník platí veškerý využitý materiál, včetně zbytkového. Jedná se vlastně o naprosto standardní materiál, jenom v nepravidelných tvarech. Aby tomuto ‚odpadovému‘ materiálu dali šanci na další využití a zvýšili efektivitu výroby, zavedli tzv. ekologické řezání. Z volného zůstatkového materiálu díky tomu vyrábí pro zákazníky menší díly – samozřejmě za výhodnější cenu. Zákazník díky tomu uspoří až 38 % z ceny výrobku. Firma ušetří náklady na likvidaci zcela nového, kvalitního materiálu, který by se jinak stal odpadem. A všichni získají díky ekologičtější, úspornější výrobě.

Reklama

Příležitost i nutnost

Co se využití odpadu týče, ani cirkulární ekonomika neumí být 100%. Pokud ale nelze odpad zpracovat a vrátit do oběhu, nabízí se další možnost. Vyrobit z něj energii. V Česku se takto v roce 2020 využila necelá 4 % odpadu. Takovému procesu se říká waste-to-energy a globální hodnota tohoto trhu neustále roste. Dle portálu Statista bude v roce 2050 dosahovat hodnoty přes 50 miliard amerických dolarů.

Ačkoliv se může stát odpad důležitou druhotnou surovinou, primárním cílem by měla být minimalizace jeho vytváření. (Zdroj: Gumex)

Základní myšlenka cirkulární ekonomiky, totiž že „odpad je surovina“, vybízí firmy k zamyšlení, jak co nejúčinněji – a tím pádem nejvíce udržitelně – zpracovat vše, co provoz firmy přináší. Efektivita cirkulární ekonomiky jde často ruku v ruce s inovativními postupy, a mnohdy i spokojenějšími zákazníky. Čím dál větší důraz na udržitelnost v rámci celého dodavatelského řetězce navíc znamená, že firmy, které principy oběhového hospodářství nedokážou zohlednit ve svém fungování, mohou být brzy z – nejen cirkulárního – kola venku.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Ochutnávka podzimního veletrhu K 2022

Blíží se říjnový termín největšího mezinárodního plastikářského a gumárenského veletrhu K, který se bude letos opět konat na düsseldorfském výstavišti. Firmy z oboru již pilně připravují svoje expozice a některé z nich pořádají tiskové konference, aby odborné veřejnosti napověděly, jaké novinky budou na veletrhu představovat. My jsme navštívili společnou konferenci tří rakouských firem – Borealis, Engel a Erema Group.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Revoluce udržitelnosti: Ekonomické přínosy ekologického smýšlení

Udržitelnost není pouze módní trend, ale především strategický přístup, který může strojírenským výrobcům přinést významné ekonomické výhody. Firmy, které zavádějí ekologická opatření, mohou těžit mimo jiné z úspor v oblasti nákladů či materiálů, a to skrze pokročilé řízení energetické spotřeby či zodpovědný přístup k recyklaci a odpadu z výroby.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 1. Obecný úvod do problematiky

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hraje roli politika a byznysové zájmy a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit