Témata
Reklama

Domácí kusová výroba automobilů

Firma Kaipan byla založena v roce 1991 jako ryze česká společnost. Cílem jejího zakladatele Michala Hradského bylo rozšíření českého trhu s automobily o čistě sportovní kabriolet (roadster). Ačkoli původní záměr směřoval spíše k dovozu jedné repliky vozidla Lotusu Seven ze zahraničí, postupně byl tento záměr změněn na vývoj a výrobu vlastních variant původních vzorů.

První vůz tohoto typ byl vyroben v roce 1957 Colinem Chapmanem. Výrobní plány i celou technologii postupem času odkoupila britská společnost Caterham a od té doby prakticky existovalo a existuje několik výrobců, kteří se věnují výrobě jeho napodobenin a volných replik. Kromě severočeského Kaipanu lze jmenovat např. britskou společnost Westfield, Rush, DJ, holandskou firmu Donkervoort nebo neměcký Dax, ale existuje jich mnohem víc.
Nejedná se přitom o úplné "retro" ani supersportovní speciál - z každého si vzal něco. Konstrukčně je kaipan strohý dvoumístný sportovní kabriolet s ocelovým rámem svařeným z trubek čtvercového a kruhového průřezu. Karoserie je vyrobena z kompozitních materiálů a hliníkových plechů, které jsou použity na podlaze i stěnách celého vnitřního prostoru.
Zadní nápravu, která je včetně brzd shodná s nápravou Fordu Sierra, pohání koncernový motor Audi 1,8l Turbo, běžně montovaný i do domácí octavie. Je samozřejmě vybaven třícestným katalyzátorem i kompletní elektroinstalací. Výfukové potrubí je včetně tlumičů vlastní konstrukce. Točivý moment motoru je k zadní nápravě přenášen prostřednictvím pětistupňové převodovky Ford.
Přední náprava má nezávislé zavěšení kol na trojúhelníkových ramenech svařovaných z ocelových trubek. Hřebenové řízení nemá posilovač, protože ho vzhledem k hmotnosti vozu 750 kg ani nepotřebuje a je upraveno opět z domácí škodovky prodloužením střední části. Přední kola vozu jsou umístěna mimo karoserii a zakryta blatníky, které se otáčejí ve směru vedení kol. Nad nimi se tyčí již jen dvojice světlometů vystupující z boku karoserie.
Samozřejmě nechybí přední bezpečnostní sklo, které je vlepené do ocelového ohýbaného rámu, topení, skládací střecha z pogumovaného plátna, stěrače, ostřikovače a chromovaná zpětná zrcátka. Za prostorem pro posádku jsou umístěny dva ochranné oblouky.
První prototyp byl představen na podzim roku 1992, avšak následovaly ještě další roky vývoje a zkoušek. Až roku 1997 byl vývoj dokončen a první vozidlo s označením Kaipan 47 bylo schváleno pro sériovou výrobu a pro provoz na pozemních komunikacích. Od té doby byly již vyrobeny desítky těchto automobilů. Od roku 2002 je montován typ Kaipan 57 se zmiňovanou dvacetiventilovou osmnáctistovkou. Předchozí typy využívaly zážehových motorů značky Ford.
Pokud nepočítáme společnost Gordon, která vyrábí vozy podobné těm, jež brázdily naše silnice na přelomu 30. a 40. let, jedná se v naší republice o ojedinělou činnost a dosti specifickou výrobu. Majiteli a zakladateli společnosti Kaipan Michalu Hradskému jsme proto položili několik otázek, které vám jeho záměr přiblíží.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jak jste se k výrobě těchto vozidel dostal a co vás k ní vedlo?

M. Hradský: Původně jsem si chtěl podobné vozidlo postavit pro sebe nebo si ho koupit v zahraničí a dovézt domů, proto jsem hledal možnosti, jak to udělat. Jako nejlepší řešení se jevil dovoz stavebnice vozidla a jeho stavba v domácích podmínkách. Proto jsem začal běhat po úřadech, tehdy ještě československých, a zjišťoval za jakých okolností by taková stavba byla možná. Bohužel mi všude říkali, že to možné není a že to není slučitelné s tehdejším socialistickým hospodářstvím. Po revoluci samozřejmě platnost těchto zákonů padla, takže jsem konečně začal se stavbou. V jejím průběhu mi pomáhalo několik kamarádů, kteří se pak rozhodli, že by také takové auto chtěli, a proto jsme začali stavět i druhé a třetí.
Nosný rám je kompromisem mezi vlastním návrhem a původním vozem Lotus 7. Jeho konstrukce byla výpočtově optimalizována jak vlastními silami, tak i s využitím služeb Ústavu pro výzkum motorových vozidel, který následně prováděl i pevnostní a únavové zkoušky. Výpočtovým modelem byla dokonce provedena i bariérová zkouška.
Abychom mohli vyjet i na silnici, čekala nás ještě schvalovací procedura na Ministerstvu dopravy. Ta asi během pěti let proběhla a když jsme náš vůz měli v roce 1997 kompletně schválený, byl o něj takový zájem, že jsme museli s výrobou prostě pokračovat. Poptávka ovšem stoupala takovým způsobem, že jsme nakonec utlumili provoz běžného autoservisu a nyní se již věnujeme pouze výrobě, kterou chceme v nových prostorách ještě rozšiřovat.

MM: Na kolik peněz vás přišla stavba prvního modelu?

M. Hradský: Při této činnosti nelze moc sledovat peníze a čas, který jí věnujete. Je to koníček jako každý jiný, ovšem náročný - ale takových je spousta. Je to podobné, jako když budete mít zahrádku a pěstovat mrkev pro vlastní účely. Zasejte, zaléváte, okopáváte a na podzim sklidíte dva svazky mrkve, kterým jste během roku věnovali asi 10 hodin práce. Pokud si své práce ceníte na 200 Kč za hodinu, dostanete se v průměru na cenu 1000 Kč za svazek, ale o tom to přece není - jde o vaše uspokojení z práce, kterou děláte. Odpověď na vaši otázku proto nevím, ale když jsem to jednou začal počítat, zase jsem radši přestal - postavil jsem vlastní auto - a to byl můj cíl.

MM: Kolik zaměstnanců má vaše společnost?

M. Hradský: V současnosti je nás celkem osm a všechny zaměstnance jsme si doslova vycvičili pro činnosti, které u nás provádějí. V podstatě ale všichni umí všechno tak, abychom byli navzájem zastupitelní, ale pokud někdo vyniká ve svém oboru, věnuje se především tomu, případně jeho základy učí i ostatní. Všech lidí, kteří zde pracují, si velmi vážím, protože bez nich a jejich nadšení by taková výroba nebyla možná.

MM: Jakým způsobem u vás výroba probíhá?

M. Hradský: Naše výroba je založena na značném podílu lidské práce, skoro by se dalo říci, že jsme takovou malou manufakturou. Některé komponenty, jako je kompletní motor s příslušenstvím, převodovka, diferenciál a brzdiče samozřejmě nakupujeme hotové. Vycházíme z již vyráběných dílů vozidel značek Škoda Octavia (motor), Felicia (ovládací prvky, nádrž) a Ford (převodovka, brzdové ústrojí). Sami pak vyrábíme rám, karoserii, tlumiče případně k výrobě dalších skupin používáme polotovary, které dále přizpůsobujeme našim požadavkům. Přestože jsou všechna vyráběná vozidla podle typového projektu stejná, je každé svým způsobem zároveň originálem, protože některé části lze přizpůsobit ojedinělým požadavkům zákazníka. Jedná se především o vybavení a specifické úpravy interiéru.
Pokud je vše připraveno, tak vůz postupně smontujeme dohromady. Nejprve nanečisto, kdy se jednotlivé díly navzájem přizpůsobují tak, aby přesně seděly na sobě, pak demontujeme karoserii, necháme ji nalakovat a vše se znovu sestaví - tentokrát již načisto a bez dalších úprav. Tento postup je používán především z důvodu ochrany laku před poškrábáním a poškozením, ale i proto, že na se karoserii během montáže rýsují pomocné čáry pro přesné vyvrtání otvorů, např. na uchycení směrových a koncových světel.

MM: Za jak dlouho jste schopni kompletní vůz vyrobit?

M. Hradský: To v podstatě nemáme přesně spočítáno, protože většinou děláme několik aut souběžně. To je ještě komplikováno tím, že prodáváme i stavebnice, takže např. rámy a nápravy vyrábíme v několika malých sériích předem, a ty se do vlastní montáže dostanou až po určité době, která je mnohdy závislá i na dodávkách nakupovaných celků. Určitým měřítkem tak zůstává snad jen dodací lhůta, která je 6 měsíců od podepsání smlouvy.

MM: Prodáváte také stavebnice. Co přesně tím máte na mysli?

M. Hradský: Součástí naší činnosti je výroba stavebnic, kdy zákazníkovi dodáme základní díly, podle typu stavebnice, a on sám pod naším dohledem a pomocí návodu vůz sestaví, např. doma v garáži. Pokud má všechny práce hotové, s vozidlem přijede k nám, my ho zkontrolujeme a pokud vyhovuje našim požadavkům, potvrdíme souhlas k provozu na pozemních komunikacích. O tuto formu je navíc značný zájem, protože v současnosti touto cestou prodáváme až 85 % naší produkce.

MM: Máte přehled o tom, kam všude se už vaše vozy dostaly?

M. Hradský: Prozatím jsme vyráběli vozy především pro české zákazníky, ale jeden si koupil Rakušan, jeden Švýcar, na Slovensku jezdí také několik kaipanů a jeden se prohání i po chorvatských silnicích. O většině aut máme dobrý přehled, protože jsme je jednak prodali sami, ne prostřednictvím dealera, a jednak část majitelů si k nám své vozy dává na tzv. zimní servis.

MM: Poslední otázka na závěr. S jakým pohledem se díváte do budoucnosti?

M. Hradský: S pozitivním a optimistickým, stejně jako doposud. Koupili jsme tyto prostory na Smržovce, postupně se je snažíme adaptovat a počítáme s rozšířením výroby. Navíc v současné době začínáme připravovat nový model, který je ve fázi vývoje a konstrukčních výpočtů. Přitom všem naše firma není zadlužená a ani s žádným úvěrem zatím nepočítáme, protože rozvoj společnosti se snažíme financovat z vlastního zisku.
Děkuji za rozhovor a čas, který jste nám věnoval.
Jiří Čumpelík

Michal Hradský, majitel společnosti Kaipan

Vystudoval stavební průmyslovku a zpočátku působil jako stavební projektant a stavbyvedoucí. Pak se věnoval divadlu a kaskadérské činnosti v barrandovských ateliérech. Celý život ho přitahují auta a vše, co s nimi souvisí. Provozoval autoservis a začal stavbu vlastního vozidla. Dnes se věnuje výhradně kusové výrobě sportovních kabrioletů na bázi Lotusu 7.
Reklama
Vydání #10
Kód článku: 41012
Datum: 13. 10. 2004
Rubrika: Odborná příloha / Automobilový průmysl
Autor:
Firmy
Související články
Vozový park pod kontrolou díky moderním technologiím

Mít na starost firemní flotilu není snadné, ale když se nebudete vyhýbat moderním technologiím, ušetříte spoustu peněz, času i stresu.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Související články
Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

Vlastní liga, cizí pravidla

Poprvé od roku 1999 se 12. srpna nad Evropou zatmělo Slunce. Provozovatelé přenosových soustav se na to připravovali týdny, výkon fotovoltaiky mohl spadnout až o 9,7 gigawattu. Zatmění se dá spočítat na minuty dopředu. Horší je, že dorazilo do sítě, která už byla na hraně z jiných důvodů. V minulém příspěvku jsem psal, že si Česko jede vlastní ligu. Platí to dál. Jenže přes léto se změnila pravidla hry.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Jednoúčelové stroje v éře flexibilní výroby

Současný průmysl se zaměřuje na flexibilitu – krátké série, rychlé přetypování, univerzální robotizovaná pracoviště. Přesto existuje segment, kde tato lákavá univerzálnost naráží na své fyzikální i ekonomické meze. Jednoúčelové stroje a poloautomatická zařízení vůbec nezastaraly – naopak, v době nedostatku techniků na trhu práce a stupňujících se nároků na opakovatelnost výrobních procesů prožívají svoji renezanci, která může vnějšímu pozorovateli snadno uniknout.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit