Témata
Reklama

DuPont koupil unikátní českou technologii

Subdivize Glass Laminating Solutions přední světové společnosti DuPont koupila český podnik Retrim CZ, spol. s r. o., Zlín, který vyrábí fólii do bezpečnostních vrstvených skel. Podmínky nebyly uveřejněny. Transakci schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Brně.

Co se skrývá za touto strohou agenturní zprávou?

Americký gigant, dříve především chemický, přebírá kompletní podnik Retrim CZ ve Zlíně včetně jeho cca 50 zaměstnanců a výjimečné technologie umožňující recyklaci fólie z polyvinylbutyralu (PVB), která vzniká jako odpad při výrobě vrstveného skla pro automobilový a stavební průmysl. Společnost DuPont věří, že bude moci zachovat dosavadní úroveň zaměstnanosti a zároveň zvažuje kroky k rozšíření činnosti zlínského podniku.
"Tato akvizice odpovídá strategickému záměru naší společnosti pronikat na rozvíjející se trhy. A pomáhá nám nabízet zákazníkům lepší efektivnost a služby s větší přidanou hodnotou," řekl nám Luigi Robbiati, Global Business Director divize DuPont Packaging & Industrial Polymers, do níž subdivize Glass Laminating Solutions patří. "Získání podniku na výrobu bezpečnostní fólie do vrstvených skel a příslušného know-how v České republice posílí naši přítomnost ve střední a východní Evropě, což podpoří naše úsilí stát se nejžádanějším dodavatelem a inovátorem i na těchto trzích."
Reklama
Reklama

Výrobní princip

O technické podrobnosti jsme požádali ing. Josefa Zvoníčka, CSc., hlavního technologa firmy Retrim CZ.
Polyvinylbutyralová fólie (PVB) se používá pro výrobu laminovaných bezpečnostních skel. Je to jediná fólie, která dovede slepit pomocí speciální technologie dvě stejná skla navzájem. Tímto spojením vznikne vrstvené bezpečnostní sklo. Vrstvené znamená, že je složeno ze dvou vrstev skla a jedné vrstvy PVB fólie. Bezpečnostní znamená, že když se toto sklo rozbije, nerozpadne se, ale zůstane pohromadě bez uvolnění střepin a kousků skla, které mohou zranit člověka. Proto nachází stále větší uplatnění také ve stavebnictví.
Při výrobě vrstvených bezpečnostních skel je nutné odstranit okrajové defekty. To se provádí tak, že se vždy vrství větší plocha fólie, než je plocha skla. Po první operaci, kdy se skla částečně přilepí k fólii, se přesah fólie odřeže a vznikne odpad-odřezek (anglicky trim), který se musí likvidovat. Množství takto vzniklého odpadu závisí na rozdílu ploch použité fólie a skla a dosahuje průměrně kolem 10 %.
Výroba PVB fólie je poměrně komplikovaná. Základ tvoří speciální suroviny polyvinylbutyral a změkčovadla, jež se spolu smíchají a na vytlačovací lince se vyrobí fólie. Směs pro její výrobu tvoří přibližně 70 % polyvinylbutyral a 30 % změkčovadlo. Cena surovin pro výrobu PVB fólií byla a je vysoká. V roce 1980 stál 1 kg směsi 8 - 10 DEM. Z 1 kg směsi se vyrobí přibližně 1,2 m2 fólie o tloušťce 0,76 mm, která se pro výrobu automobilových skel používá nejvíc.
Polyvinylbutyralový prášek a z něj následně fólii vyrábějí ve světě pouze čtyři firmy. Dvě americké, DuPont a Monsanto (nyní Solutia), které v roce 1938 také polyvinylbutyral syntetizovaly acetylací polyvinylalkoholu butylaldehydem a rozvinuly technologii přípravy této fólie. Dalšími výrobci jsou japonská firma Sekisui a německá společnost Huels.

Pohled do historie

S přípravou PVB fólie se u nás začalo už v roce 1959 v tehdejším n. p. Fatra Napajedla. Impulzem k tomu byl požadavek sklářského podniku Sklotas Teplice, který se začal zabývat výrobou předních skel pro automobily.
Výzkum pokračoval v bývalém Výzkumném ústavu gumárenské a plastikářské technologie VUGPT, kde se vytvořil výzkumný tým vedený ing. Jiřím Svobodou, jenž spolu s firmou Reinfenhauser, výrobcem zařízení, a koncernem Hoechst, dodavatelem prášku, zavedl výrobu fólie o šíři 1200 mm ve Fatře Napajedla v roce 1969. Touto technologií se výrobu PVB fólie podařilo realizovat v roce 1972 také v Mexiku.
V roce 1975 se kapacita výroby PVB fólie zvýšila instalací nové linky na bázi dvoušnekového vytlačovacího stroje a šíři vytlačovací hlavy 1750 mm. O rok později, kdy byl ing. Jiří Svoboda pověřen funkcí vedoucího výzkumu zpracování plastů, stanul na jeho místě ing. Josef Zvoníček a až do roku 1991 vedl oddělení plošných materiálů, v jehož rámci pracoval výzkumný tým, který dále řešil vývoj technologie výroby PVB fólie.
"V té době jsme navázali také kontakt s panem Ovem Nilsenem, který pracoval pro firmy DuPont a prodával PVB fólie Butacite," vzpomíná ing. Zvoníček. "Byl to právě on, kdo nám neustále připomínal, že ve sklárnách vyrábějících bezpečnostní skla pro automobilový průmysl leží na zemi zlato ve formě odřezků PVB fólie. Umožnil nám také odzkoušet technologii sekání odřezků PVB fólie na nožovém mlýnu na drť. Tato drť, která pocházela z odpadu při výrobě PVB fólií a z trimu ze skláren z Teplic, se začala na provozní lince přimíchávat k původním surovinám v množství do 30 %. Koncem 80. let uzavřel Ove Nilsen smlouvu s Fatrou Napajedla na dodávky trimu a odběr z něj vyrobené fólie podle technologie výroby vyvinuté naším výzkumným kolektivem ve VUGPT Zlín."

Vznik Retrimu

Po rozpadu VUGPT Zlín hledal kolektiv zabývající se PVB další možnosti své existence. Tak byla v roce 1991 založena firma Retrim. Její vznik byl podmíněn
dobrými zkušenosti s výrobou fólie a vlastnostmi vrstvených bezpečnostních skel, vyrobených stoprocentně z odřezků. Právě v odřezcích se získalo celé know-how řízené adheze PVB fólie ke sklu, která je v současné době největším tajemstvím velkých výrobců PVB fólie.
V roce 1991 zahájil Retrim ve Zlíně výrobu PVB fólie - nejdříve na lince se starým vytlačovacím strojem Buzuluk 90 z Chodova a vytlačovací hlavou šíře 1200 mm.
Po dobrých zkušenostech s recyklovanou fólii nazvanou Czechtrim se v roce 1994 vybudovala linka s jednošnekovým vytlačovacim strojem o výkonu do 350 kg/h a automatickou plochou hlavou šíře 2000 mm. Výkon této linky se postupně zvyšoval. Začátkem letošního roku byla uvedena do provozu nová linka.

Vstup strategického investora

Retrim vyrábějící fólie Czechtrim recyklací odřezků vzbudil oprávněný zájem a není divu, že získal odpovídající pozornost firmy DuPont, která je druhým největším výrobcem PVB fólií na světě - a tím také producentem velkého množství odpadu PVB, který končil ve spalovnách nebo na skládkách.
"DuPont měl jen dvě možnosti," řekl nám ing. Jiří Lang, Product Manager P&IP-GLS pro Evropu, Střední východ a Afriku. "Buď sám recyklační technologii vyvinout, což by nebyl problém, ale jeho řešení by trvalo několik let a vyžádalo si určité náklady, nebo celé řešení koupit i s výrobou a zkušenými pracovníky. A DuPont se rozhodl pro druhou cestu. Myslím, že se brzy prokáže, že toto rozhodnutí bylo správné."
A ing. Zvoníček své vyprávění uzavírá slovy: " Co to pro nás znamená? Velké uznání naší dosavadní práce, dosažených výsledků. Stáváme se součástí kolektivu přední světové firmy, která věnuje pracovníkům mimořádnou péči z hlediska dodržování bezpečnosti a hygieny práce a dalšího osobního rozvoje."
Produkty podniku Retrim se budou nadále prodávat pod značkou Czechtrim a ve Zlíně by mělo vzniknout středisko zabývající se zaváděním této technologie i v dalších továrnách DuPont v USA, Koreji a Německu.
Karel Sedláček
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 40605
Datum: 16. 06. 2004
Rubrika: Výroba / Plasty
Autor:
Firmy
Související články
Plasty pomáhají modernizovat strojírenství

S pokračujícím vývojem nových materiálů se mění i materiálová skladba strojírenských výrobků a zařízení. V současné době si již nelze rozvoj téměř všech strojírenských odvětví bez použití plastových materiálů představit. Vývoj pak ukazuje, že plasty budou hrát ve strojírenství stále významnější úlohu.

Laserové řešení pro plastikářský průmysl

Konvenční technologie opracování plastů již v mnoha případech nevyhovuje požadavkům koncových uživatelů. Moderní lasery posouvají kvalitu výroby plastů na zcela novou úroveň. Lastic představuje implementaci nejmodernějších laserových technologií a ergonomického ovládání do jediného produktu, jenž je navržen tak, aby jeho aplikace do stávajících výrobních linek byla zcela bezproblémová.

Absorbér energie, izolace nebo kreativní materiál?

Vypadá jako polystyren, ale není to polystyren. Rozdíl poznáte nejpozději ve chvíli, kdy jej vezmete do ruky. Řeč je o expandovaném polypropylenu, materiálu, který pod obchodním názvem Arpro vyrábí globálně působící japonská společnost JSP. Vnitřní struktura dílů z něj vyrobených na první pohled připomíná díly z pěnového polystyrenu, ale jejich vlastnosti jsou zcela rozdílné.

Související články
Nové vstřikovací jednotky pro vstřikovací stroje

Společnost Engel Austria od základu přepracovala své hydraulické vstřikovací jednotky a na veletrhu K 2016 od 19. do 26. října v Düsseldorfu představila novou generaci úspěšných řad vstřikovacích strojů Engel victory a Engel duo, které díky inovativním funkcím dosahují vyšší přesnosti, ergonomie a účinnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak úspěšně zpracovávat pokrokové polymery

Průhledné součásti z plastů jsou zhotoveny většinou z PMMA. Existují však také speciální polyolefiny, které mají dobré optické vlastnosti, ale jejich bezproblémové zpracování je možné pouze za určitých předpokladů. Článek ukazuje, co je nutné brát v úvahu.

Nové možnosti průmyslového využití plastů

Supertechnopolymery představují nejnovější a nejvyspělejší článek ve vývoji polymerových materiálů. Od tradičních plastů se liší především vysokým obsahem vyztužujících skelných vláken, případně i přítomností syntetických vláken z aramidu, která dávají supertechnopolymerům výborné mechanické i tepelné vlastnosti. Díky své vysoké odolnosti se tyto moderní inženýrské plasty stále častěji stávají vhodnou alternativou za oceli, přičemž nabízejí i řadu výhod:

Trexel pro vyšší využití procesu MuCell

Americká společnost Trexel inc. po nabytí licencí od Massachusetts Institute of Technology rozvíjí proces MuCell a vyrábí techniku pro vstřikování lehčených materiálů. Koncem února oznámila, že uzavřela partnerství s tchajvanskou firmou CoreTech pro využití jejího simulačního software Moldex3D.

Žíhání termoplastů

Moderní nauka o plastech v mnoha směrech vychází z nauky o kovech. Příkladem je žíhání, jeden ze způsobů tepelného zpracování. Společným účelem žíhání kovů i plastů je pomocí řízených teplotních změn dosáhnout rovnovážných stavů struktury a tím i cíleně ovlivňovat vlastnosti.

Makroplasty versus mikroplasty

Plasty se staly nenahraditelným materiálem sloužícím téměř všem oblastem lidské činnosti. V poslední době se pozornost odborníků i veřejnosti soustřeďuje na zcela nový ekologický fenomén, zvaný mikroplasty. Ve smyslu ekologické terminologie je pak možné výrobky z plastů označovat jako makroplasty.

Reaktivní jednotka pro výrobu termoplastových kompozitů

Polymerizace in-situ přináší úžasné možnosti výroby plastových dílů s termoplastickou polyamidovou matricí vyztuženou textilními vlákny. Kombinace suché textilní výztuže s polymerizací a vstřikováním do formy je základem pro mimořádně efektivní a automatizované procesy v oblasti sériové výroby, například při produkci lehkých automobilových dílů. Rozhodujícím faktorem pro efektivitu zpracování a kvalitu produktu je reaktivní jednotka vyvinutá společností Engel speciálně pro přípravu a vstřikování ? kaprolaktamu. Společnost Engel své řešení systematicky optimalizovala a nyní přišla s novou, menší velikostí.

Plasty a kompozity v inovaci strojírenských výrobků

Plasty a kompozity s polymerní matricí přinesly revoluci v materiálových přístupech ke konstrukci strojírenských výrobků a zařízení. Nepřetržitě probíhající materiálové inovace v oblasti plastů a kompozitů spoluvytvářejí inovativní řešení ve strojírenství. Reagují na potřeby strojírenského průmyslu a stávají se kontinuálním procesem s jasnou perspektivou do budoucna.

Horké trysky jako nový standard

Studené plnicí kanály doprovázejí odvětví vstřikování plastů od prvopočátku. I dnes často vypadá tento způsob plnění dutiny jako ten nejjednodušší a nejelegantnější. Proč má tedy smysl zabývat se aplikací horkých trysek i do malých sérií a malých forem? Srovnejme oba způsoby plnění a porovnejme ekonomické přínosy.

Optimalizace plastových výlisků s obsahem přírodních vláken

V průmyslové výrobě, především v automobilovém průmyslu, se začíná prosazovat trend nasměrovaný k využívání obnovitelných materiálů, ke kterým mj. patří přírodní vlákna. Vývojáři nových výrobků se setkávají s požadavky na aplikační využití plastových materiálů vyztužených přírodními vlákny, jako jsou sisal, konopí, len atd.

Automatizační řešení pro kratší doby cyklů

Díky nové funkci active vibration control rozpoznají lineární roboty Engel viper nejen své vlastní vibrace, ale mohou také reagovat na vibrace, které jsou způsobeny vnějšími vlivy. Aktivní kompenzace kmitání během běžícího procesu zvyšuje rychlost nastavení polohy a zkracuje dobu cyklu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit