Témata

Každý výrobní ředitel řeší otázku, jak navýšit produktivitu výroby, aniž by utrpěla její kvalita. Před stejným problémem jsem stál i já, když jsem před osmi lety začal řídit výrobu české části společnosti Colop, produkující razítka a ruční tiskárny. Níže nabízím několik tipů, jak se dá pomocí opatření ve výrobě navýšit produktivita - a v důsledku i obrat - o více než 100 %. Věřím, že většina těchto v praxi vyzkoušených rad bude užitečná i pro řadu jiných průmyslových oborů, než je výroba našeho typu.

Když jsem se stal výrobním ředitelem, vyzkoušel jsem si postupně práci na všech pracovištích v továrně. Po celý rok jsem takto trávil část pracovního dne. Velice mi to pomohlo v mnoha směrech. Za prvé jsem se velmi detailně seznámil s výrobním postupem každého našeho produktu, takže jsem dodnes schopen z hlavy říct, kolik jsme ho schopni za jednu směnu udělat. Za druhé mě nikdo ze zaměstnanců neopije rohlíkem, když mi tvrdí, že něco nejde. A za třetí jsem si doslova na vlastní kůži vyzkoušel, jak důležitou roli v produktivitě zaměstnanců hraje ergonomie jednotlivých pracovišť.

V hlavní roli ergonomie

Stačí dvě hodiny sezení na nevhodné tvrdé židli, která nejde pořádně nastavit, a bolí vás záda. I krční páteř máte v jednom ohni. Bylo mi jasné, že židle budeme muset vyměnit. Osvědčilo se mi koupit na zkoušku tři druhy židlí vždy v několika exemplářích, ty vyzkoušet v praxi a rozhodnout se, která bude v našich výrobních podmínkách na hale nejlépe fungovat.

Pro práci v sedě bych osobně doporučil výškově nastavitelné židle s podsedákem, se zátěžovými písty, opěradlem a kolečky bez brzd. Do roka je pak třeba intenzivně využívanou židli vyměnit.

Podobně jsme postupovali i při výměně pracovních stolů. Jako klíčová se ukázala také světla. Příslušný odborník nám navrhl a nainstaloval ledkové osvětlení se světlem co nejpodobnějším tomu dennímu. Nevhodné je žluté světlo ze žárovek, a ještě horší jsou zářivky, které blikají, kmitají a vydávají teplo.
Všechna zmíněná opatření se výrazně podepsala na zvýšení produktivity, ale také zdravotního stavu a pracovní spokojenosti zaměstnanců.

Vhodné je ledkové osvětlení se světlem co nejpodobnějším tomu dennímu. (Zdroj: Colop)

Zmapovat výrobní tok

Také se mi velmi osvědčilo zmapovat si detailně výrobní tok a pak jej výrazně zreformovat. Pomocí takzvaného „špagetového systému“ jsme si zjistili, kolikrát za den zaměstnanec musí jít na určité paletové místo, kudy a kam přenáší různé věci a nástroje. Přišli jsme na to, že v tom panuje poměrně velký chaos a neefektivita. Například zaměstnankyně při přípravě materiálu na montáž každý den nachodila 10 000 kroků, její produktivita pak byla v důsledku o dvě hodiny nižší. Nebo zaměstnanci museli zbytečně přecházet mezi oběma našimi halami či si chodit pro každý pásek zvlášť do 70 m vzdáleného skladu.

Tato modelace se dá udělat buď jednoduše na papír a pomocí barevných pásků na podlaze, nebo s využitím 2D kreslicích počítačových programů, například DraftSight. Výsledkem u nás byla podstatná změna, kdy jsme jednu z hal určili jako halu předvýrobní. V druhé hale pak probíhá montáž koncových výrobků, tedy razítek. Za druhou halou je expedice, mezi oběma halami jsou pak umístěny sklady, které je zásobují.

Ve výsledku se zmapováním a reformou výrobního toku podařilo ušetřit 20 až 30 % času zaměstnanců, a tím i příslušně navýšit produktivitu.

Efektivní outsourcing

Osvědčuje se nám ty nejjednodušší práce, tedy hlavně některé předvýrobní operace, outsourcovat a neplýtvat na ně časem zkušených interních zaměstnanců. I v této oblasti ale může docházet ke značné neefektivitě.

Jedním z úkolů, které jsem dostal po svém nástupu, bylo lépe zkoordinovat právě tuto externí montáž s interní. Předvýrobní komponenty se tehdy montovaly brigádním způsobem různě po jednotlivcích a po domácnostech. Logisticky to byla noční můra, panoval v tom chaos, navíc se množily problémy s reklamacemi.
Řešení jsme zvolili takové, že jsme místo jednotlivců najali dvě externí firmy. Jedna z nich zaměstnává hendikepované, druhá důchodce, jsou tak schopny dosahovat poměrně nízkých nákladů. Tyto firmy nám pomáhají vykrývat špičky, navíc jsou daleko efektivnější z pohledu kvality i logistiky. Místo složité distribuce dílů po jednotlivcích přijede jedno nákladní auto a firma si vše odveze, pak vrátí hotové komponenty. Zatímco dříve logistickou přípravu pro outsourcing zajišťovali tři naši zaměstnanci, dnes na to stačí jeden. Výsledkem je nejen vyšší produktivita, ale i zvýšení kvality předvýrobních operací.

Ve skladu je vhodné maximálně vizualizovat – třeba nalepit díl zvenku na bednu. (Zdroj: Colop)

Podpora pro zlepšováky

Často jsou to sami zaměstnanci na dělnických pozicích, kdo na základě svých dlouholetých zkušeností navrhne možnosti zefektivnění a úspor. U nás jsou lidé pro přijaté zlepšovací návrhy motivováni finančně nebo poukázkami, také vyhlašujeme nejlepší návrh roku s výraznou finanční prémií.

A funguje to, díky těmto návrhům už se nám podařilo uspořit poměrně vysoké náklady. Například jedna naše vedoucí pracovní skupiny z pracoviště o čtyřech zaměstnancích navrhla, že při změně operací by na stejnou práci bez problémů stačili tři lidé. Skutečně se to potvrdilo a stejný systém jsme pak zavedli na pěti dalších pracovištích, což vedlo ke značným úsporám.

Edukace místo kárání

Velmi se mi vyplatila edukace klíčových lidí (seřizovači, vedoucí výroby, mistři, předáci) ohledně ekonomiky výroby. Pravidelně je seznamuji s tím, z čeho se skládá nákladová cena našich produktů, jak se tyto náklady navýší při prodloužení času výroby či větší zmetkovitosti a podobně. A také s tím, co to může znamenat pro jejich vlastní prémie či prémie jejich týmů. Výsledky se dostavily velice rychle. Například zmetkovitost při montáži se nám zmenšila z 3 % na 0,8 %.

Funguje mi to velice dobře i při reklamacích. Než se po lidech vozit a nadávat jim, raději se zaměstnanci hledám kořeny problémů a způsoby změny práce, aby se už reklamace do budoucna neopakovala. Zaměstnanci nesmějí mít pocit, že je jdete trestat. Pak se uzavřou, budou zatloukat a o příčinách problému se nedozvíte nic.

Vzájemná zastupitelnost

Také bych doporučil vystřídat občas lidi na jednotlivých pozicích, aby u nich moc nezačal fungovat autopilot a nedělali svou práci bez přemýšlení. Pak dělají chyby, které by u nich jinak byly nemyslitelné. Kromě produktivity a kvality je střídání vhodné i ze zdravotních důvodů – místo sezení například zase nějakou dobu stát a naopak.

Když u nás začíná nový zaměstnanec, vždy ho rovnou zaučíme na třech až pěti pracovištích, aby existovala vzájemná zastupitelnost. U nás navíc nevyrábíme na sklad, ale na zakázky, takže nápor na jednotlivých pracovištích se mění a 50 až 60 % lidí fluktuuje mezi nimi. V praxi s tím právě díky důrazu na zastupitelnost nebývá problém.

Pozor na chaotický sklad

Nepřehledné a chaotické sklady jsou bohužel problémem řady průmyslových firem. Takový sklad je pak samozřejmě žroutem produktivity, protože neúměrně navyšuje časové náklady.

Poradil bych, abyste ve skladu vizualizovali, cokoliv je možné. Nám se u malých dílů osvědčilo nalepit díl zvenku na bednu, aby hned bylo jasné, o co jde. Ano, máme EAN kódy a scannery, ale tento vizuální systém přesto výrazně pomáhá. Hlavně u paletových míst, kde je více artiklů.

Díky zlepšovacím návrhům se daří uspořit poměrně vysoké náklady. (Zdroj: Colop)

Co udělat jako první?

Pokud zavedete všechna opatření uvedená výše, na produktivitě a nákladech by se to mělo výrazně projevit, tak jako u nás. Na závěr možná ještě rada pro někoho, kdo nyní nastoupil jako nový výrobní ředitel nebo kdo je na dané pozici již déle, ale nyní chce sáhnout k radikálnější reformě. Co udělat jako první?

Detailně bych si prošel všechna pracoviště a nafotil bych si vstupní stav. První týden bych monitoroval situaci, snažil bych se vnímat atmosféru, náladu mezi lidmi, možné doutnající problémy.

Začal bych si sepisovat největší slabiny výroby. A to v oblasti technologické, technické, logistické i kvalitativní. Při tom bych vycházel mimo jiné z nejčastějších reklamací.

Určitě bych se podíval na stroje, nástroje, výbavu, šroubováky, nůžky. To vám hodně prozradí. Je výbava zánovní, nebo naopak stará, opotřebovaná?

A jak to vypadá s ergonomií? Jak kvalitní jsou v hale světla? Jak to vypadá po konzultaci se závodním lékařem s nemocností zaměstnanců? Stěžují si často na karpály, záda, krční páteř, kolena?

Na základě zjištěných problémů bych pak rozjel konkrétní změny, jak jsem je popsal výše.

Tak hodně štěstí a úspěchů ve výrobě a ať se vám daří produktivitu dále navyšovat.

Jan Šimral

Colop CZ:

Vydání #11&12
Kód článku: 201130
Datum: 09. 12. 2020
Rubrika: Výroba / Věda, Výzkum, Inovace
Autor:
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit