Efektivní a štíhlá logistika

Efektivní logistiku chápeme jako soubor činností, jejichž úkolem je zajistit, aby bylo správné zboží ve správném čase, správném množství a kvalitě na správném místě a se správnými náklady. V komplexnosti tak logistika propojuje dodavatele, zákazníky, plánování a řízení výrobních procesů, zásoby a hodnotový tok. Z hlediska účelového pojetí rozlišujeme logistiku na zásobovací, výrobní, distribuční, zpětnou a logistiku likvidace odpadu a vedlejších produktů. Její štíhlost tak má přímý a významný dopad na výsledky podniku. V ČR se náklady na zajištění logistických činností podle IMD institutu pohybují nad hranicí 500 miliard.

V článku se však omezíme pouze na pojem štíhlá logistika jako část procesů ohraničujících a podporujících procesy výrobní. V tomto světle vnímáme, že logistika přidává hodnotu v podobě hodnoty času, hodnoty místa, hodnoty formy dodání. Cílem je pak představit způsoby, jak zefektivnit logistické procesy od mapování současného stavu skrz zlepšování až po vyhodnocení a měření logistických procesů.

Při nastavování efektivně fungujících systémů v rámci štíhlých procesů je nutné, abychom eliminovali plýtvání. Tedy činnosti, které nepřidávají hodnotu zákazníkovi, čímž navyšují náklady, aniž bychom z nich čerpali užitek. Pro logistické procesy lze definovat tyto základní druhy plýtvání:

• zásoby, nadbytečný materiál a komponenty – dodává se příliš mnoho materiálu. Příčina je v nepřesné dokumentaci, v chybách plánovacího systému nebo u dodavatele;
• zbytečná manipulace – zbytečné přesuny materiálu, přeskladňování, přeprava;
• čekání na součástky, materiál, informace, dopravní prostředky;
• opravování poruch – odstraňování poruch v logistickém systému: dopravní a manipulační systém, informační systém;
• chyby: vychystávání materiálu a komponentů v nesprávném množství a čase;
• nevyužité přepravní kapacity;
• nevyužité schopnosti pracovníků.

Při odhalování neefektivity se soustředíme na ty činnosti, které s sebou nesou jisté náklady. V komplexním hodnocení efektivity logistických procesů můžeme k odhalení potenciálu použít množství metod jak z oblasti oblasti řízení zásob a materiálu (obrátka zásob, plnění dodávky, doba dodání a další), tak výrobního managementu a průmyslového inženýrství (průběžná doba výroby, efektivní využití manipulačních prostředků, podíl logistických ploch). Rovněž se můžeme zaměřit na využití manipulačních jednotek a lidské síly. Pokud z výše uvedeného vyplývá, co zkoumat, je třeba dodat jak.

Ke zhodnocení efektivity můžeme použít metody od základních (snímky pracovního dne, mapy toku materiálu, benchmarking) až po simulace (výše zásoby rozpracovaného materiálu, využití ploch a techniky) nebo elektronické sledování (materiálu či manipulační techniky) pomocí RFID či GPS. Při hodnocení logistických činností bychom se měli mj. věnovat organizaci logistiky (odpovědnosti a pravomoci), logistickému schématu materiálového toku a typologie úzkých míst, řízení zásob a jejich klasifikace (pojistné zásoby), systému plánování a řízení výroby, systému nákupu, dopravy, skladování, manipulaci a distribuci, logistickým výkonovým ukazatelům, logistickým nákladům a jejich řízení či v neposlední řadě IT pro logistiku.

Abychom dosáhli vyšší efektivity interních logistických činností, měli bychom se snažit uplatňovat následující principy:

• využít tahový systém;
• eliminovat plýtvání v celém logistickém toku;
• zohlednit požadavky na různou strukturu výroby;
• kombinovat IS ve vizuálním managementu;
• zajistit pohyb materiálu jen tehdy, když „interní zákazník“ signalizuje svůj požadavek;
• pohyb materiálu v malých dávkách s krátkým, předem definovaným průběžným časem;
• plánovat a rozvrhovat výrobu vyžaduje sekvenční plánování a tahové systémy.

V dnešním tržním prostředí vychází výroba vstříc zákazníkovi. Uplatňuje se tak logistický princip tahu, jehož cílem je redukování nebo limitování nákladů spojených s celkovou potřebou zboží a materiálového toku ve společnosti. Systémy směřují k dosažení následujícího:

• malá nebo omezená zásoba surovin a komponentů;
• dodavatel dodává přesně v termínech přesná požadovaná množství;
• dodavatel dodává 100% kvalitu (žádné zmetky);
• velmi malá a uvážlivě řízená vyrovnávací zásoba mezi následnými operacemi;
• co možná nejkratší lead time při výrobě;
• žádné zmetky během výroby, každá operace poskytuje 100% kvalitu pro další stupeň;
• dodávání hotových výrobků do skladu podle potřeby, žádná výroba zboží, po kterém není poptávka;
• malá, respektive žádná zásoba hotových výrobků.

Tahové systémy řízení mají své výhody jako okamžité přizpůsobení se přání zákazníka, minimální vázanost peněžních prostředků v zásobách, zlepšení kvality a další. Mezi nevýhody můžeme zařadit nutnost změny myšlení, náklady na analýzu a realizaci změn řídicího a řízeného systému, nutnost udržování a neustálého zlepšování použitých metod.

Kanban

V japonštině jde o výraz pro oznamovací kartu, štítek nebo informaci. Kanbanem (informací) proto může být i přepravní bedna, identifikační místo na podlaze, v boxu, regále. V Evropě je však pod označením kanban známý spíše japonský systém dílenského řízení výroby, který karty využívá. Předpokladem pro fungování kanbanu je existence okruhu mezi odběratelským a dodavatelským stupněm ve výrobním procesu. Informačně-materiálový okruh vytváří objednávka (karta kanban) dodaná dodavateli a následně vrácení objednávky spolu s materiálem odběrateli. Kanban je v podstatě fyzické předávání kanban informace k řízení zásob vzhledem k požadavkům zákazníka (následného procesu).

Milk Run

Tento systém zabezpečuje řízený rozvoz materiálu ze skladu po předem definovaných logistických trasách s přesným harmonogramem dodávek. Na přesně určeném místě je v přesně určený čas vyloženo potřebné zboží a zároveň jsou odváženy prázdné transportní přepravky z již spotřebovaného materiálu. Pomocným nástrojem pro určení potřebného množství je výše zmiňovaný kanban.

Heijunka

Jde o vyrovnání výroby prostřednictvím objemu a skladby sortimentu. Podle tohoto systému nevyrábíme produkty podle aktuálního toku zákaznických objednávek. Heijunka bere v úvahu celkové objemy objednávek za určité období a jejich úrovně a rozplánuje je tak, aby stejné množství a mix výrobků byly vyrobeny každý den. Tento princip tak napomáhá vyrovnat nestálé požadavky zákazníků a tím optimalizovat nejen logistické, ale i výrobní procesy.

Změna logistických procesů

Logistické činnosti mají významný dopad na profitabilitu daného podniku. Jejich změna nebývá jednoduchá a už vůbec ne rychle proveditelná. Cílem změny, která přinese pozitivní efekt z hlediska štíhlosti, je neustálé uplatňování principu tahu. Tento ověřený směr s sebou přináší výsledky v podobě zkrácení průběžné doby výroby, potažmo dodání produktu zákazníkům. Tím je zajištěna vyšší flexibilita a konkurenční výhoda. Praktickou aplikaci je třeba opřít o neměnná pravidla, která se nesmějí v průběhu implementace a fungování porušit. Zde nastává největší riziko, kterým je většinou naprostá změna filozofie (z výroby do zásoby k řízení tahem). Nejedná se tak například o změnu výkonové normy, ale o změnu celého systému řízení, plánování a zásobování materiálem. Kvalifikace pracovníků, porozumění nutnosti změny a dostatek zkušeností jsou tak cestou k úspěchu.

Systém Milk Run pochází ze staré Anglie a vychází z podstaty pravidelných svozů čerstvého mléka od jednotlivých sedláků např. do mlékárny. To znamená, že ke statku přijede v určený čas mlékař, naloží dvě konve nadojeného mléka a zároveň dvě prázdné konve na zítřek vyloží. Pokud je takový svoz mléka dobře nastaven, vykazuje zajímavé a pro průmyslovou výrobu dobře využitelné parametry. V logistickém pojetí je princip velice podobný. Například ve firmě Witte Automotive, kde interní Milk Run mají dobře etablovaný, spatřují jeho smysl především ve snížení zásob ve výrobě, přenesení manipulace z výrobních dělníku na manipulační, vylepšení řízení procesu a hlášení potřeby materiálu.

Ing. Marcel Pavelka, IEn.

Článek je po úpravách převzat z časopisu Úspěch – produktivita & inovace v souvislostech č. 4/2013
API – Akademie produktivity a inovací

Článek byl zveřejněn v monotematické příloze strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum ŠTÍHLÁ VÝROBA A LOGISTIKA na straně XII.