Na toto téma se musím bohužel vyjádřit spíše záporně. Industry 4.0 je revoluční změna doby přechodu od kapitalismu industriální doby na postindustriální etapu. Ta teď aktivně probíhá. Co to však je? Postindustriální neznamená zánik průmyslu jako takového, ale jiný systém hospodaření, kdy hlavni přidaná hodnota vzniká ne fyzickou dřinou, ale duševním úsilím. Je to doslova moderní realizace přísloví „Sedmkrát změř a jednou řež“.
Nechci nijak paušalizovat, ale na tisíc našich zákazníků nám dává dost dobrý přehled o současném stavu. Existuje ještě mnoho firem, kde je situace dost tristní a u všech, od managementu až po dělníky, panuje nemístný optimismus pasažérů Titaniku – ono to nějak dopadne. My jsme zde takto dobře žili dlouhá léta a budeme tak žit i nadále. Nedopadne to. USA bez mrknutí oka obětovaly celé své automobilové velkoměsto Detroit, jelikož už nebylo konkurenceschopné. Copak někdo přijde zvenčí zachraňovat nějakou naši fabriku? Nepřijde. Svět je globální a jiný nebude. Všechno závisí na lidech v dané fabrice.
Bohudík se mezi našimi zákazníky stále častěji objevují firmy, které se po letech propadu, ztrát a přešlapávání na místě nakonec probudily z letargie a začaly jít správným směrem. Řádně pročistily personál, rozloučily se s notorickými flákači a sabotéry, zavedly moderní výrobky, stroje, procesy. A v neposlední řadě cíleně vsadily na náš servis, který doslova znásobil efektivitu procesu obrábění a prudce snížil náklady.
Jediné možné řešení problému akutního nedostatku vysoce kvalifikovaného personálu ve fabrikách leží v zavedení úzké smluvní kooperace v každém oboru s firmami, které jimi disponují. Z mnoha důvodů nelze mít v každé fabrice „svoje“ špičkové odborníky na vše a zejména na složitou a dynamickou oblast třískového obrábění. Ale existuje zde jednoduché řešení, které úspěšně po dlouhá léta provozuje celá řada našich zákazníků. Fabrika nepotřebuje na sebe nabalovat všechny možné (často neprofitové a nákladné) procesy. Ona potřebuje mít včas expedovaný výrobek a dobře jej prodat. Ukázkovým příkladem tohoto postindustriálního přístupu je Apple. Ten si své produkty nevyrábí, ale zadává je v kooperaci v Asii, na což vynakládá jen zlomek – 1 % – ze svých celkových nákladů. Většinu služeb nakupuje a sám realizuje vývoj a marketing. Přitom produkuje megalomanský zisk ve výši okolo 40 bilionů USD. Zde není co dodat.
Závěr je pak (alespoň pro nás) velice jednoduchý. V ekonomice a obzvlášť v průmyslu je to jako v přírodě: kdo ignoruje změnu situace, ten zaniká. Jelikož dnes se vyrábí všechno a všude, tak zánik, i kdyby celého průmyslu v naší malé zemi, svět ani nepocítí. Ale bohudík lidé mají v hlavě mozek. Právě proto je víc než na čase správně ocenit situaci a udělat akční a promyšlený plán. Právě možným návodem (jak z toho i co s tím) je iniciativa Industry 4.0.
Ing. Valeri Zakrepa, jednatel společnosti Grumant
kacha@grumant.cz