EU nabízí financování investičních záměrů

Podle odhadů Komise se roční objem hrubých investic v EU pohybuje asi 300 miliard eur pod „dlouhodobým“ normálem. V létě 2015 byl proto v Bruselu spuštěn Investiční plán pro Evropu, známý více jako Junckerův investiční balíček. Posiluje slabou investiční aktivitu v Evropě, zejména prostřednictvím nových bankovních záruk z rozpočtu EU. Klíčovou roli v tomto mechanismu hraje Evropská investiční banka (EIB), která díky investičnímu balíčku může financovat i projekty s vyšší mírou rizika. Jinými slovy, podpora je určena pro takové investice, které by za normálních okolností nevznikly nebo by nebyly plně financovatelné.

České podniky již také mohou využívat nové možnosti financování svých projektů (viz MM 4/2016 a 10/2016).

Evropská unie si je vědoma nedostatečného rozvoje ekonomiky svých členských zemí a snaží se proto podpořit investiční aktivity. Využívá k tomu několika svých ekonomických nástrojů. A právě možnostem financování podniků v České republice byl věnován seminář, který v rámci letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně uspořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR ve spolupráci s Evropskou investiční bankou. Organizaci zajišťovala CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu – a mediálním partnerem byl náš časopis.

Na uvedeném semináři s názvem Investiční plán pro Evropu: financování podniků v České republice vystoupil také Zdeněk Čech, ekonomický poradce Zastoupení EK v Praze. Ve svém příspěvku připomněl zdvojnásobení nynějšího investičního plánu Evropské unie, které v září navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Junker. Zdeněk Čech zdůraznil, že cílem plánu je revitalizace evropské ekonomiky.

Jednotlivé členské země byly nedávnou krizí zasaženy různou měrou, ale financování investic je základní věc. „Zdroje nebudou stačit, je třeba zapojit soukromý kapitál,“ uvedl. „Současný investiční plán se daří plnit. Nachází se ve své první třetině a také asi třetina z celkového objemu finančních prostředků už byla investována.“ Upozornil na další zajímavou možnost při hledání investorů, kterou je Evropský investiční projektový portál.

Na Evropském investičním projektovém portálu se mohou české firmy snadno a levně prezentovat a možná najít i zahraniční investory, kteří hledají vhodné místo pro svůj volný kapitál. Projekt však musí mít hodnotu alespoň 10 milionů eur. Podrobnosti naleznete na webové stránce https://ec.europa.eu/eipp/desktop/en/index.html.

Možnostmi financování firem v ČR se ve svém referátu zabývala Hana Nylander Kaloudová, vedoucí zastoupení Evropské investiční banky (EIB) v Praze. Tato finanční instituce, jejímiž vlastníky jsou členské země EU, byla založena v roce 1958 a není dotována z evropského rozpočtu. Jejím úkolem je podpora zdravých investičních projektů, nikoli tvorba zisku. Je ovšem logické, že musí generovat finanční prostředky na pokrytí svých nákladů. V roce 1992 byla založena druhá větev EIB, kterou je Evropský investiční fond, jenž je zaměřen na malé a střední podniky. Mezi produkty fondu patří rizikový kapitál a mikrofinancování pro malé a střední podniky, zejména začínající a inovativní firmy, a také záruky pro finanční instituce ke krytí úvěrů pro malé a střední podniky.

Jistě není bez zajímavosti, že EIB je 2,5krát větší než Světová banka a každý rok financuje 450 velkých projektů, a to nejen v Evropě.

Centrála sídlí v Lucembursku, kde pracují asi 3 000 lidí a po světě má 40 poboček, od letošního jara také v Praze.

Evropský investiční fond poskytuje finance malým a středním podnikům prostřednictvím lokálních bank. Ostatně o tom hovořil Jan Hanuš, manažer Komerční banky. Jeden příklad popisujeme ve druhém článku na této dvoustraně.

Česká republika připravila pro český průmysl celou paletu finančních instrumentů na podporu ekonomického rozvoje, což shrnul Jan Dejl z Ministerstva průmyslu a obchodu. V diskuzi připustil, že mnoho podniků ani o investičních podporách neví a slíbil, že ministerstvo zintenzivní informační toky v tomto směru.

V nejmodernějších informačních technologiích pro přenos nacházejí stále větší uplatnění optická vlákna. Jsou velmi perspektivní a vyrábějí se v děčínské firmě Transportkabel Dixi, a. s. A právě její ředitel Ing. Luděk Bednář byl naším partnerem v rozhovoru o tom, jak podniká v Čechách a jak může Evropská unie pomáhat českému průmyslu.

MM: Jak jste začínali?

Ing. Bednář: Po absolvování Strojní fakulty v Liberci jsem nastoupil do konstrukčního oddělení Kablo Hostivař (dnes Prakab, a. s.), kde jsme navrhovali všechny možné části a díly včetně rozmístění strojů apod. V té době tam byl technickým ředitelem Ing. Petr Novák, se kterým jsem vždy táhl za jeden provaz, měli jsme rozdělené činnosti a dokázali se „do krve“ pohádat o technickém řešení problému, ale nikdy jsme se nehádali o peníze. Bohužel v roce 2005 (bylo mu teprve 50 let) zemřel. Od té doby jsem Dixi vlastně táhl sám, ale naštěstí se spolupracovníky, kteří také jen nesedí s rukama v klíně. Snažím se, aby je práce bavila a abych jim mohl poskytnout prostor pro vlastní invenci a realizaci.

MM: Kde jste našli výrobní základnu?

Ing. Bednář: Zprvu jsme pracovali jako inženýrská společnost pro dodávky zařízení na výrobu a manipulaci s kabely. Postupně jsme potřebovali také servis a ostatní služby. Protože jsme se s většinou pracovníků ze všech kabeloven v České republice znali, dostali jsme nabídku od KDP, a. s., odkoupit jejich objekt v Děčíně. Podařilo se nám sehnat úvěr od ČSOB a domluvit i splátkový kalendář s KDP, takže jsme v Děčíně zahájili asi s pěti lidmi činnost. Přes velmi krušné začátky, především z finančního hlediska, se nám někdy kolem roku 2000 podařilo zajistit první velkou zakázku. Vybavili jsme technologií malou kabelovnu v Súdánu, což byl úspěch, takže jsme mohli zaplatit zbytek úvěru i zbývající splátky.

MM: Jak se rozvíjela výroba kabelů?

Ing. Bednář: Asi kolem roku 1998 vznikl nápad vyrábět menší kabely jako v té době vedlejší produkt. Takže jsme zrekonstruovali halu na našem pozemku, částečně koupili starší zařízení, některé zařízení nám zbylo z neuskutečněných dodávek, vyrobili jsme některé další části linek a pomalu zahájili výrobu jednoduchých kabelů. Postupně vznikla potřeba kabelů oheň retardujících a nehořlavých, které byly v té době především z dovozu a patřičně drahé. Takže jsme tyto kabely pod značkou spolupracující obchodní společnosti začali vyrábět a prodávat. Měli jsme již přibližně 20 pracovníků a zaměstnávali další firmy v kooperaci. Největšího obratu ve výrobě těchto kabelů jsme dosáhli v roce 2002, kdy byly záplavy – dodávali jsme kabely do pražského metra.

MM: Hledali jste další produkt?

Ing. Bednář: V roce 2009 nastal velký pokles zakázek na výrobu strojů a také dalších služeb pro ostatní kabelovny. Hledal jsem proto nové možnosti, jak zúročit zkušenosti. Opravdu náhodou vznikla myšlenka výroby optických kabelů. Přišli s ní pracovníci z konkurenční společnosti, kteří s nimi již měli zkušenosti. Ve spojení s našimi možnostmi jsme zahájili omezenou výrobu na stávajících zařízeních a připravovali projekt na technologické vybavení.

MM: Jak jste měli projekt finančně zajištěn?

Ing. Bednář: Projekt na technologické vybavení pro výrobu optických kabelů jsme upravili tak, abychom jej mohli přihlásit v programu „Rozvoj“ na dotaci z fondů EU. I tak jsme šli cestou co nejnižších nákladů a po důkladném prověření i díky našim zkušenostem z výroby strojů jsme nakonec objednali zařízení v Číně, doplnili vlastní výrobou a dokonce i dostali dotaci. Na překlenutí tohoto projektu jsme obdrželi úvěr od Komerční banky, který ještě splácíme. Úvěr od Komerční banky byl poskytnut s podporou z rozpočtu EU, konkrétně ve formě garance z Evropského fondu pro strategické investice.

V roce 2015 jsme vyrobili optické kabely v objemu přibližně 10 milionů Kč. V tomto roce jsme do konce srpna již vyrobili za 17 milionů Kč.

MM: Jste bezesporu velmi úspěšnou firmou. Odhalíte nám, v čem spočívá tajemství úspěchu?

Ing. Bednář: Snažíme se v maximální míře vyhovět potřebám zákazníků a dodat kabel „na míru“ podle jejich požadavků při zachování velmi efektivní výroby a co nejmenší nutné režie.

Karel Sedláček

Sedlacek.Kar@seznam.cz