Ze strany facility manažerů stále přetrvávají více či méně oprávněné výčitky vůči investorům, developerům, projektantům, finančníkům a stavbařům. Jednou z priorit každého majitele nemovitosti je jeho trvalá užitná a komerční hodnota. V praxi to znamená kontinuální sledování vynaložených nákladů a přínosů po celou dobu životního cyklu. Při zkoumání vlivu jednotlivých odborníků na tento životní cyklus se ukazuje jedna, na první pohled skrytá skutečnost. O 66 % všech nákladů, které budou muset být v celoživotním cyklu vynaloženy, se rozhoduje v době tvorby studie (umístění objektu, hlavní konstrukční materiály a koncept budovy, navrhované technologie, flexibilita dispozice atd.). V době, kdy se začíná stavět, je již nevratně rozhodnuto o 80 % nákladů. V praxi to znamená, že v době, kdy facility manažer přebírá budovu do správy a připravuje systém podpory, nemá mnoho prostoru k úsporám či zlepšením. Přitom většina vrcholových manažerů očekává, že facility manažeři nastoupí a svou erudicí uspoří. Pro jejich chválu musíme konstatovat, že se jim to často daří, ale skutečné úspory by bylo možné připravit v podstatně větší šíři a efektivněji v počátečních fázích výstavby. Navíc tlak na úspory v investiční a výstavbové části je extrémně veliký, a pokud v této fázi nekoncepčně tomuto tlaku ustoupíme, „6x“ to zaplatíme z provozních nákladů! Je zřejmé, že pokud není facility manažer pozván do developerského týmu, pokud mu není dán prostor, aby včas upozornil na budoucí nehospodárnost při provozu či dokonce ohrožení funkčnosti či bezpečnosti budovaného objektu, pak jsou provozní náklady značně vyšší. Zahraniční zkušenosti uvádějí, že tyto úspory činily mnohdy až 25 % z provozních nákladů facility manažerem průběžně nepřipomínkovaného projektu.