Témata
Reklama

Frézovací centra horní gantry

Strojírna Tyc se prioritně zabývá produkcí a vývojem nových portálových center vlastního vývoje a konstrukce. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné i tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost pak nabízí modernizaci a generální opravy různých strojů.

Naše redakce po necelém roce (viz reportáž Strojařina přináší hodnoty, MM Průmyslové spektrum  6/2010, www.mmspektrum.com/100627) opět přijala pozvání majitele firmy Jaroslava Tyce a jeho syna Ondřeje k návštěvě jejich rodinné firmy v Mýtě u Plzně. Hlavním, ale ne pouze jediným důvodem jsou dvě nová portálová obráběcí centra, která právě byla po technologických zkouškách převzata zákazníkem.

Reklama
Reklama
V době krize se k nám odběratelé nechovali jako k partnerům, drželi nás zkrátka, diktovali si platební podmínky. Vyrábíme obrovské technologické celky, kde jsou vstupní finance vysoké a zákazník platí až při odběru. Dodavatel musí být pro nás partnerem, při objednání, při výrobě a následně při servisu. Jaroslav Tyc, majitel firmy Strojírna Tyc

Portály do Petrohradu

Frézovací centra modelové řady FPPC, jejichž typickým znakem je koncepce horní gantry, nacházejí uplatnění v oblasti výroby složitých a rozměrných dílů pro výrobu automobilů, vlaků, lisů a válcoven. Osvědčuje se při obrábění svařovaných ocelových konstrukcí, modelů z modelářských materiálů či odlitků z šedé litiny a hliníkových slitin. Konstrukce rámu stroje se vyznačuje vysokou tuhostí, dynamickou a teplotní stabilitou.

Dvě nachystaná portálová obráběcí centra FPPC 350/9  v celé své kráse pyšně stála ve spodní montážní hale. Pan Jaroslav mě s velkým nadšením k jednomu z nich přivádí a začíná ho popisovat.

„Jedná se o 4,5 metrů široký a 10 metrů dlouhý stroj určený do energetického sektoru petrohradského zákazníka. Je to standardní stroj stavebnicové modulární konstrukce s otočnými indexovými hlavami pro silové obrábění z pěti stran." Jednotlivé řady se liší především možným zdvihem ve směru osy Y. Rozsah zdvihu této osy figuruje ve své desetině v názvu stroje. Hodnota za lomítkem je pak tisícinou hodnoty zdvihu ve směru osy X.

Na strojích řady FPPC lze provádět široké spektrum technologických operací. Plní funkci hrubovací, ale také, u  variant se zvýšenou přesností, funkci dokončovací. Všechny nosné části těchto strojů jsou z šedé litiny a vykazují velmi dobré parametry tuhostí a tlumení chvění vzniklého při obrábění. Komponenty jsou řešeny modulárně, aby vyhověly veškerým požadavkům zákazníků. Stroje jsou navrženy tak, aby plnily požadavky spolehlivosti, vysoké produktivity práce, přesnosti a kvality dosahovaného povrchu.

Portálové obráběcí centrum FPPC 350/9 z produkce firmy Strojírna Tyc bude obrábět díly pro energetický průmysl u petrohradské společnosti.

Konstrukční materiály

Stroje těchto konstrukcí a v takto vyráběných sériích se přímo vybízejí k možným „experimentům" v podobě aplikací netradičních konstrukčních materiálů. Otázku kompozitních materiálů  firma Strojírna Tyc nyní řeší v projektu s univerzitou v Aachenu a s Výzkumným centrem VCSVTT při FS ČVUT v Praze s týmem doktora Smolíka. V době naší návštěvy se právě podepisovaly smlouvy a  první stroj určený pro výrobu kompozitních dílců by měl údajně spatřit světlo světa v horizontu dvou let. Pro odlehčení hmoty stroje, zlepšení dynamiky a tlumení chvění nyní z kompozitů testují smýkadla. Kompozitní díly jsou však v porovnání s kovovými dražší, což by však podle Jaroslava Tyce nemělo v cenové politice hrát zásadní roli. „Je třeba stroje s kompozitními díly pečlivě zkoušet a poté zjištěné výsledky použít ve svůj obchodní  prospěch," uvádí.

Řeč přišla i na náhradu odlitků betonových směsí. V Mýtě se tím zabývali před pěti lety, nyní se k té myšlence opět vracejí. Ovšem díky přicházejícím zakázkám nemají na tento dlouhodobý vývoj v současné době volné kapacity. Hulínský karusel z betonu spatřuje Jaroslav Tyc jako velmi dobrý počin s velkou perspektivou v tomto segmentu strojů. „Viděl jsem polymerbeton od Schneebergeru, setkal jsem se i s aplikacemi u malých strojů od firem Walter a DMG.  Teplotní  kapacita a tlumení jsou v těchto případech pro obrábění přínosem. Avšak pro konstrukci portálky či velké  horizontky vidím beton  konzervativně. Trh to neocení. Pokud budou odlitky tuhé, vyzrálé a vyžíhané, tak teplotní stabilita bude vyhovující."  Na druhou stranu je však třeba brát v potaz energetickou náročnost výroby litiny, kterou je nutné v celém procesu třikrát ohřát a následně žíhat, naopak betonová směs se „jen" zamíchá a můžou se plnit formy. Strojírna Tyc má dobré zkušenosti s litinovými odlitky z tuzemska a z Polska, odtud je i pro své stroje berou. Dovážet z Číny je lichá úvaha, náklady a čas je prodražují, nemluvě pak o jejich kvalitě. Podle pana Jaroslava Čína nevyvíjí, Čína rozvijí. „To, co se u nás dělalo v 60. letech, se dělá nyní tam. Nemůžeme konkurovat sériovými výrobky, ale speciály, s řešeními přímo na míru zákazníkům."  

Uslyšíme ještě někdy „Wow"?

Dnes se už asi nedá v konstrukci nic světoborného či převratného vymyslet - žádná nová řešení, která by zlákala zástupy zákazníků, „posadila je na zadek".  I když to zní kacířsky, v podstatě stavět stroje dnes může kdokoliv. Nakoupí nabízené komponenty a ty poté pospojuje. Dokáže-li to vše levně a rychle, najde zákazníky a má vyhráno. Vidíme to na společných asijských expozicích na světových výstavách. Jaroslav Tyc však zastává názor, že stále existuje možnost přijít s novým řešením, které zákazníka osloví. „Při návrhu našich strojů vycházíme z velikosti obrobku, který chce zákazník obrábět a my mu následně navrhneme stroj naší stavebnicové konstrukce. Mění se šířka, délka, výška a vybavení - středové chlazení obráběcí hlavy, umístění vynašečů třísek, měřicí sondy. Ostatní je pevné. Zastáváme cestu najít u stroje optimální konfiguraci. Vědět, co si zákazník od něj slibuje. V aplikací našich strojů je zbytečné hrát si u velkých dílců na setinky, když následně při manipulaci jeřábu s hotovým dílem se díl prohne a přesnosti jsou ty tam."

Místo na slunci (trhu)

V době založení firmy v roce 1996 se Strojírna Tyc zabývala GO a modernizacemi. Zákazník postupně přestával být plně spokojen, když dostal sice zmodernizovaný stroj ze 60. let, který ale již nedisponoval tuhostí a přesností, jež umožňovaly a vyžadovaly stávající technologie obrábění. Jaroslav Tyc se svým týmem šel tedy do vývoje portálového obráběcího centra FVC. Nechtěli však přímo konkurovat strojům TOS Kuřim či Waldrich s krouticími momenty 3 000 Nm, pohybovali se v nižších  hodnotách kolem 1 200 Nm, ale předčili stroje se svařovanou  konstrukcí. Nyní jejich stroje zabírají třísku 12 mm do oceli frézou průměru 125 mm, jsou schopni frézovat  materiály o tvrdosti 54 HRC, kalené litiny, hardox, kolejnice atd.

Všeobecně jsou u prodeje strojů těchto velikostí velkým malérem výběrová řízení. Zákazník si nadefinuje jeho parametry, ale ze ¾  je brán zřetel na cenu stroje. Vezme to co je laciné, ale již neřeší, zda mu daný stroj zajistí potřebnou produktivitu, prostě musí splnit regule výběrové řízení. „Zákazník musí brát na zřetel fakt, že není až tak důležitá informace o stroji, že disponuje výkonem 22 kW a 5 000 otáčkami, ale potřebuje znát především jeho krouticí moment, z něhož následně vychází tuhost stroje. Na něj se však celá řada z nich při výběrovém řízení neoptá.  V konkurenci jde proti nám svařovaná konstrukce se shodným výkonem vřetena , ale logicky s rozdílným krouticím momentem a s hmotností stroje o 20 tun nižší.  Zákazník si pak koupí tuto lehkou svařovanou konstrukci, a když při osazení frézou 40 mm stroj vibruje, tak se velmi diví tomu, že nesnese 200mm frézu jako u nás při ukázce našeho stroje. S tím se však bohužel nic dělat nedá, je to dáno jeho konstrukcí. Tyto aspekty obchodníci často tají, jen aby prodali. Po nich potopa... Kupují to lidi, kteří tomu často nerozumí, dostanou od majitele cenový limit a do něj se musí vejít," uvádí Jaroslav Tyc zkušenosti z reálného života.

Vyhlídky do budoucna

V době hospodářské krize měla Strojírna Tyc podepsané velké kontrakty na stroje, které  jim pomohly toto období překlenout. Této doby využili i k modernizaci svých výrobních kapacit. Zásadně nepropouštěli, stále disponovali zhruba 50 zaměstnanci. Nejhorší myšlenky prý měli v červenci 2010, kdy nevěděli, co budou dělat o dva měsíce později.  Pak se vše najednou dalo do pohybu, ani nevěděli jak.  „Teď se to musí po krizi vzpamatovat, jak výrobci, tak i odběratelé. Zásahy do firem byly velké, nyní nastává období stabilizace. Na psychiku byla krize špatná, ale na ostatní měla pozitivní dopad," uzavírá naše setkání Jaroslav Tyc.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete nově zakoupit v digitální trafice PUBLERO

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 110643
Datum: 09. 06. 2011
Rubrika: Servis / Reportáž
Autor:
Související články
Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

Související články
MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Semináře nově s high-tech technologiemi

Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

Digitalizace: klíč k úspěchu

Již od roku 1919 zkoumá, vyvíjí a vyrábí zabezpečovací techniku společnost EVVA - rodinná firma se sídlem ve Vídni. To, že se nyní, přibližně o 100 let později, stala průkopníkem propojené výroby, je zásluhou její jasné strategie s důrazem na digitalizaci. Důležitým milníkem nové výrobní filozofie společnosti EVVA je soustružnické a frézovací centrum Hyperturn 65 Powermill v kombinaci se síťovým řídicím rozhraním Emconnect. S flexibilním výrobním systémem od společnosti Emco lze nyní kompletně automatizovat obrábění mosazných dílů v kusové výrobě i výrobě středních sérií.

MSV ve znamení obrábění

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i výrobci vynikajících obráběcích strojů. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Petra Odehnala z obchodního oddělení společnosti Pilart stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit