Témata
Reklama

Frézování kontra elektroeroze ve výrobě vstřikovacích forem

Výrobci vstřikovacích forem na plasty a kov jsou pod neustále rostoucím tlakem na zkracování průběžných výrobních dob a snižování výrobních nákladů. Jednou z cest, jak tomuto tlaku čelit, je posunutí hranice frézovatelnosti tvarových detailů pomocí miniaturních fréz.

První věta v úvodu je každému z nástrojařské branže jasná. Jasné je i to, že tlaky na termíny a náklady v rámci působení konkurence evropské a především konkurence asijské neustále porostou. Obsah druhé věty úvodníku se pokusím osvětlit na praktických zkušenostech nástrojárny společnosti Peguform Bohemia, k. s., která patří do skupiny Venture Company a zaujímá významnou pozici mezi světovými dodavateli vstřikovaných plastových dílů pro automobilový průmysl.
Část forem pro plastikářské provozy Peguformu Bohemia je zajišťována ve vlastní nástrojárně v Liberci, která jako jeden z největších českých výrobců forem na plasty dokáže vyrobit formy i na nárazník automobilu. Jen pro představu, taková forma má celkovou hmotnost 30 - 40 tun! Paradoxem je, že i v obrovských mnohatunových dílech forem je nutno přesně vyrobit miniaturní tvarové detaily. Nosnou technologií při výrobě tvarových detailů a žeber se vedle elektroeroze stává frézování miniaturními frézami.
Výroba současných forem se bez elektroeroze nikdy neobešla a bohužel ani neobejde. Nepsaným pravidlem dříve bylo, že se tvarové díly frézovaly frézami do průměru 3 mm. Průměrům fréz menších než 3 mm se programátoři i obsluhy strojů vyhýbali jako čert kříži. Výroba žeber, koutů a tvarových detailů se tak automaticky řešila elektroerozí. Bylo tomu tak především pro nedokonalé strategie CAM systémů a programování, malé otáčky vřeten CNC strojů, nemožnosti vyklánění vřetene CNC frézky. Ovšem chyběly i vhodné frézovací nástroje s dostatečnou životností a požadovanou produktivitou práce. Pokusy s malými frézami se příležitostně prováděly, ale s ne příliš přesvědčivými výsledky.
Reklama
Reklama
Reklama

Důvody ke změně technologie

Základní důvody změny přístupu k dokončování tvarových detailů jsou dva. První z nich jsou vysoké náklady na elektroerozivní obrábění, druhým pak prodlužování výrobní doby.
Náklady vycházejí z nutnosti modelování a programování elektrod, z ceny grafitu, frézování elektrod a vlastní elektroeroze. Mezi další podpůrné důvody, proč více frézovat, patří i nepřehlédnutelný fakt, že frézovaný povrch se nástrojařům snadněji leští než povrch jiskřený (to se týká hlavně žeber).
Pokud je díl dokončen kompletně frézováním, odpadá i dvojí upínání a najíždění, což je u velkých dílů také zajímavá úspora času. Jako poslední důvod je třeba ještě po pravdě zmínit i fakt, že na největší obrobky firma ani nedisponuje tak velkou hloubičkou.

Začátky s miniaturními frézami

Miniaturní frézou rozumíme frézy s průměrem 0,6 až 2,5 mm a štíhlostním poměrem L/D = 10 až 15. Začátku používání tohoto doslova zubařského náčiní předcházel průzkum nabídky trhu a praktické srovnávací testy.
Testování probíhalo na bezúkosové drážce hluboké 16 mm nástrojem o průměru 1,4 mm s pracovní délkou 16 mm. Obráběný materiál - ocel 1.2738, (30 HRC). Technologické podmínky finálního soupeření dvou japonských značek byly nastaveny podle výrobce, který navrhl vyšší řezné parametry, tedy: vc = 89 m.min-1, n = 20 250 min-1, vf = 1500 mm.min-1, fz = 0,037 mm, ap = 0,025 mm, ae = CAM, h = 15,5 mm, Ts = 21 min, životnost 73 min. Praktické testy velice rychle ukázaly až pětinásobný rozdíl v životnosti fréz. Z výsledků je patrné, že cena nástroje je tak velmi zavádějícím kritériem.
Na základě docílených řezných parametrů, životnosti nástroje a kvality obrobené plochy byla nakonec vybrána firma Hitachi Tool, která využívá distribuční i servisní služby společnosti TGS se sídlem v Holoubkově. Spolupráce s dodavatelem přinesla to nejdůležitější pro úspěšné nasazení miniaturních fréz do praxe, a sice jistotu procesu obrábění a důvěru v proces. Srozumitelněji řečeno: pokusy s malými frézami jsme příležitostně dělali, ale vždy to byly více či méně úspěšné pokusy typu "uvidíme, zda to půjde".
První aplikace byly prováděny s využitím nástrojů typu RIB. Dnes jsou využívány především nástroje řady EPBD (koule) a EPDS (válec). Frézy se vyrábějí v sortimentu průměrů 0,2 - 6 mm (EPBD) a 0,2 - 3 mm (EPDS ). Firma Hitachi Tool navíc pro jednotlivé skupiny obráběných materiálů dodává k promyšlenému sortimentu miniaturních fréz i kompletně zpracované technologické parametry, tzn. otáčky, posuvy a hodnoty ap , to vše s korekcemi závislými na délce nástroje a pevnosti materiálu. Bez tohoto know-how by praktické výsledky určitě nepřišly tak rychle. Naše dosavadní zkušenosti ovšem ukazují, že doporučené řezné parametry lze ještě zvyšovat (o 20 - 40 %) bez výrazného vlivu na životnost fréz. Důležitým faktem je i to, že dodavatel fréz, společnost TGS, pro vytipovaný sortiment fréz zřídil konsignační sklad.

Praxe

Nástroje EPBD a EPDS jsou využívány především pro výrobu drážek a vyostřování tvarů. Při obrábění otevřených prostorů se používá mlhové chlazení, u hlubokých uzavřených žeber se více osvědčilo pouhé vyfukování vzduchem, protože mlhové chlazení zanechává v drážce nežádoucí kašičku tvořenou z jemných třísek a oleje.
Při obrábění ocelí 1.2311, 1.2738 TS a 1.2738 HH se dociluje životnosti fréz 2 až 4 hodiny. Hodnoty posuvů se pohybují v rozmezí 700 - 1500 mm.min-1. Vedle ocelí se těmito miniaturami obrábí i dural využívaný pro výrobu pokusných forem. Miniaturní frézy Hitachi lze bez problémů aplikovat i na navařované partie forem (změny tvaru, chyby). Předpokladem je možnost vyšší řady otáček, ale s tím námi používané stroje Mecof CS 500 ani Fidia K211 nemají problém.

Konec elektroeroze?

Elektroerozivní obrábění je bohužel zatím nenahraditelné, ovšem každý posun od elektroeroze k obrábění přináší značný efekt. Osvojení technologických zásad práce s miniaturami přispělo již k realizaci několika úspěšných zakázek, kde byl podíl elektroerozivního hloubení snížen, resp. nahrazen frézováním, a tento trend je třeba i v budoucnu důsledně udržovat a rozvíjet.
Ing. Vladimír Janoušek
Reklama
Vydání #10
Kód článku: 41001
Datum: 13. 10. 2004
Rubrika: Odborná příloha / Automobilový průmysl
Autor:
Firmy
Související články
Vozový park pod kontrolou díky moderním technologiím

Mít na starost firemní flotilu není snadné, ale když se nebudete vyhýbat moderním technologiím, ušetříte spoustu peněz, času i stresu.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Vlastní liga, cizí pravidla

Poprvé od roku 1999 se 12. srpna nad Evropou zatmělo Slunce. Provozovatelé přenosových soustav se na to připravovali týdny, výkon fotovoltaiky mohl spadnout až o 9,7 gigawattu. Zatmění se dá spočítat na minuty dopředu. Horší je, že dorazilo do sítě, která už byla na hraně z jiných důvodů. V minulém příspěvku jsem psal, že si Česko jede vlastní ligu. Platí to dál. Jenže přes léto se změnila pravidla hry.

MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Jednoúčelové stroje v éře flexibilní výroby

Současný průmysl se zaměřuje na flexibilitu – krátké série, rychlé přetypování, univerzální robotizovaná pracoviště. Přesto existuje segment, kde tato lákavá univerzálnost naráží na své fyzikální i ekonomické meze. Jednoúčelové stroje a poloautomatická zařízení vůbec nezastaraly – naopak, v době nedostatku techniků na trhu práce a stupňujících se nároků na opakovatelnost výrobních procesů prožívají svoji renezanci, která může vnějšímu pozorovateli snadno uniknout.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit