Požadavky v obrábění se změnily, staly se složitějšími a náročnějšími. V důsledku kratších životností jednotlivých produktů a kratších časů na jejich vývoj se na jednom stroji střídá výroba několika různých komponentů v kratších časových intervalech. Pro výrobce nástrojů to znamená navržení systému nástrojů pro různá použití. Například nástroj by neměl sloužit pouze k rohovému frézování, ale měl by mít i možnost zanoření do materiálu. Dalším aspektem je dynamika strojů. Rychlosti pojezdu (zrychlení a zpomalení) os a jejich synchronizace byly výrazně optimalizovány. U relativně nových technologií, jako je trochoidní frézování nebo frézování vysokým posuvem, je třeba odpovídajícím způsobem definovat nástrojové systémy, aby odolaly dynamickému zatížení.