INDUSTRIE 4.0: čas kvapí

Rostoucí požadavky na podniky, pružné reakce na změny ‒ to jsou nejdůležitější hnací síly pro Industrie 4.0. Je to základní výsledek studie „Industrie 4.0 – stanovený cíl automobilového a výrobního průmyslu“, který představila dceřiná společnost firmy Porsche MHP na tiskové konferenci v  MHP aréně v Ludwigsburgu. Ve studii byly 227 výrobním a IT pracovníkům z automobilového a výrobního průmyslu položeny otázky, jak hodnotí čtvrtou průmyslovou revoluci, jak je téma upřednostněno v jejich podniku a jaké se vyskytují překážky. Tři čtvrtiny z nich byli vedoucí pracovníci předních významných podniků.

Celkově však vládne značná skepse, pokud jde o roli Německa ve čtvrté průmyslové revoluci. Pouze polovina dotázaných je toho názoru, že se Německo může etablovat jako přední vedoucí stát. Naproti tomu je potěšitelné, že Industrie 4.0 je ve většině podniků vedoucími pracovníky podporována.

Dr. Oliver Kelkar je odpovědný vedoucí za management řídící inovace v MHP a je také autorem studie: „Výsledek studie hovoří jasnou řečí: koncept Industrie 4.0 musí být transparentní a známější. Prospěch pro podnik – a to platí zejména pro střední podniky – musí být konkrétní a dosažitelný. Přitom se to týká stejnou měrou politiků, svazů, podniků nabízejících technologie, služby a i realizujících výrobních podniků. Největší riziko je v příliš pomalém zavádění, čímž dochází ke ztrátě cenné výhody ve světové soutěži“. Kelkar proto chce dát se také impuls, zabývat se tématem: „První investice vznikají v hlavě, neboť Industrie 4.0 v hlavě začíná“.

Wolfgang Dorst z instituce Bitkom vysvětluje, proč je pro nás téma Industrie 4.0 tak důležité. Stupeň znalosti je v Německu velmi rozdílný a závisí na oboru: tak se dá sotva něco udělat v oblasti zdravotní karty. Zejména důležité však je přenést techniku z jiného oboru do své vlastní činnosti: „Henri Ford pozoroval jatka a viděl, jak se tam hospodárně pracuje: odkoukal lepší organizaci práce u jiného průmyslu a zavedl ji ve svém podniku,“ tolik Dorst. „Industrie 4.0 však není produkt, který bychom mohli jednoduše koupit. Je to vize,“ zdůrazňuje dále. „Našli jsme cestu: v letech 2013 až 2025 můžeme tak každý rok dodat 1,5 % na hrubý národní produkt.“

Podle Dorsta to je velmi mnoho ve srovnání s jinými regulačními možnostmi.

„Na jedné straně máme jako hnací motor požadavky trhu, avšak na straně druhé je to internet, logický prostředek internetových lidí,“ vysvětluje Kelkar důležitost tématu. V podnicích je hlavním motorem Industrie 4.0 požadovaná flexibilita: „Produkt určuje takt.“

Dorst dodává: „V budoucnu bude produkt během používání dále zlepšován, například budou tvořeny nové softwary; tak jako je to již nyní v případě Smartphonu.“ Přitom mohou pomoci koncepty Industrie 4.0. „V budoucnu to bude tak, že se nové oblasti obchodu budou rozvíjet pomocí internetu. Proto je také důležité se na to připravit.“

Pro Dorsta je střední stav důležitým pilířem hospodárného obchodu v Německu: „Střední stav potřebujeme, protože jde o nové trhy, teprve později to jsou velké podniky, které vstupují na trhy. V podstatě to je něco pozitivního. Musíme proto podporovat střední stav, zejména v digitálním světě.“ Digitalizace v podnicích musí být ale také srozumitelná. To se musí samozřejmě dít ve spolupráci s odbory.

Aby se přestavba Industrienation 4.0 povedla, domluvily se tři instituce Bitkom, VDMA a ZVEI. „Stojí za tím 6 500 podniků,“ dodává Dorst. Přesto musela být nejprve vypracována společná definice Industrie 4.0, neboť Dorst doposud slyšel 134 definic.

V centru stojí Smart Factory, podle Kelkara se kolem sdružují Smart Logistic, Smart Buildings, Smart Grids, Smart Mobility a Smart Produkt.

K tomu patří též potřebný a užitečný Cyberphysical Systéme (CPS) zabývající se senzory, sítěmi a inteligencí ‒ tolik Kelkar. Existuje příklad z výroby letadel ukazující, jaké výhody toto spojení má: spoluprací se vyvinuly vstřikovací trysky pro letecké turbíny, které jsou jen z jednoho dílu, dříve to bylo 25 součástí. Ještě navíc byly tyto nové trysky o 25 % lehčí.

Kde se nyní především investuje, když se jedná o Industrie 4.0? Kelkar ukazuje studie, které spatřují vyšší potřebu zejména v logistice. V budoucnu se budou také měnit hranice uspořádání podniků. S tímto tvrzením souhlasí 87 % dotázaných. Trend směřuje k pracím více orientovaným na předmět a méně na rozdělení podle oddělení.

Další otázkou bylo, jaké údaje mají být využívány ze společenských médií: v budoucnu to bude poněkud více než dosud, ale sotva všechno, především to budou informace z oblasti vzniku a potřeby nového produktu.

IT vidí potřebu a perspektivu Industrie 4.0 především ve vývoji. Dotázaní byli jednotní: „Ano, my to potřebujeme“, ale pouze 85 % z nich věří, že by Německo mohlo přijmout roli předního jezdce!

V automobilovém průmyslu je to dáno zejména změnami ve vnitřním vybavení (uspořádání) automobilů, neboť zde půjde trend v příštích pěti letech směrem k individuální výrobě. Tak můžeme například vyrobit pomocí 3D tisku individuální displej a vypínač. Dorst říká: „Je to důležité téma pro výrobu automobilů, automobilové hospodářství sice zná své výrobky, ale Google zná požadavky uživatelů.“ Zde má obor ještě hodně co dohánět. Pozitivní bylo, že automobilové hospodářství poznalo, jak moc potřebuje kontakt se svými uživateli.

„Průmyslový sektor stojí před radikální změnou, příští průmyslová revoluce bude charakterizována zesíťováním a internetem,“ říká prezident Bitkomu prof. Dieter Kempf. Řetěz přidané hodnoty se změní na sítě přidané hodnoty. V Industrie 4.0 budou ITK ‒automatizační a výrobní technika ‒ silnější, neboť se vzájemně spojí. Ale současně také varuje: „Když Industrie 4.0 neuskutečníme, udělá to někdo jiný.“

„Musíme si být vědomi naléhavosti přijetí Industrie 4.0“, říká prof. Roland Heger, Ph.D., ESB Bussines School, Reutlingen: „Nemůžeme čekat, až se Čína s největší důsledností začne tímto tématem zabývat ‒ pak bude pro Německo již příliš pozdě.“

Studie na téma Industrie 4.0 je bezplatně dostupná na adrese www.mhp.com/de/studien.

Další výzkum v instituci CSC, v rámci kterého bylo dotázáno 500 rozhodujících podniků v Německu, dokonce ukázal, že skoro každý druhý vedoucí pracovník nevidí pro podniky v Německu aktuální uskutečnění technické a strukturální přestavby k zesíťování produkce (Industrie 4.0). Ani každý pátý dotázaný si není jist, že jeho firma vytvoří do roku 2017 konkrétní projekty.

„Světový závod o zavedení Industrie 4.0 začal dávno. Německé hospodářství by mělo využít svoji výhodnou výchozí pozici a neztrácet čas při celoplošném zavádění systému zesíťované produkce,“ říká Claus Schünemann, předseda vedení instituce CSC v Německu. „V současné době se ovšem dosud 85 % podniků nerozhodlo chopit se pevně Industrie 4.0. Jako překážku na cestě k úspěšnému zesíťování uvádějí podniky velkou mezeru v informovanosti. Vypadá to, že dobře 70 % podniků není dostatečně informováno o šancích a riziku Industrie 4.0 – vývoj. „Vstup do zesíťované výroby vede v podnicích přes internet“, říká Claus Schünemann. „V prvním roce toto platí například při použití senzorů pro komunikaci mezi stroji. S vlastními prostředky není možné zvládnout komplexně sběr, vyhodnocení a využití ohromného množství údajů z různých podniků. Jak ukazuje praxe, v projektu Industrie 4.0 se podnikům nabízí vsadit na vyzkoušené znalosti a zkušenosti specializovaných IT Dienstleister.“

Vedle nedostatku informací ve vlastním podniku vytýkají vedoucí pracovníci ještě napnutou situaci na pracovním trhu. Tak pochybuje skoro každý druhý z dotázaných o schopnosti Evropy uspět v soutěži, protože chybí vyškolené odborné síly s kombinací IT – a znalost výroby. Tlak obchodu roste: jak dále ukázal průzkum, již dobře každý čtvrtý německý podnik, dodavatelé i zákazníci, poptává po ještě kvalitnější možnosti IT spolupráce. Zesítění produkce ocenilo již 63 % německých hospodářských pracovníků jako důležitý faktor úspěchu současně pro vlastní podnik i pro hospodářství Německa. Skoro každý druhý rozhodující podnik počítá ve své branži při zavedení Industrie 4.0 – opatření s růstem efektivity a produktivity, jakož i s úsporou nákladů.

Nyní je ten správný čas, zabývat se tímto tématem. Dřív než to udělají jiní. I zde platí, že kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.

Co se rozumí pod pojmem Industrie 4.0

Vedení platformy Industrie 4.0 dalo abstraktní znázornění vize „Industrie 4.0“: Industrie 4.0 je pro čtvrtou průmyslovou revoluci, nový stupeň organizace a řízení veškerého řetězce tvořícího čistý výnos po dobu životnosti produktu. Tento cyklus se orientuje stále více na individuální požadavky zákazníků a zahrnuje myšlenku, objednávky na vývoj, dodání produktu konečnému zákazníkovi, až po následnou recyklaci a s tím spojené služby.

Základem je schopnost dodat pomocí zesítění všechny relevantní informace v pravý čas všem instancím podílejícím se na tvorbě výnosů, jakož i schopnost stanovit v každý okamžik optimální čistý výnos. Spojením lidí, objektů a systémů vznikají dynamické, v reálném čase optimalizovatelné a časově samy se organizující sítě tvořící čistý výnos přesahující rozsahem možnosti podniku, které je možné optimalizovat podle různých kritérií, např. podle nákladů, použitelnosti a nebo spotřeby přírodních surovin.

Zdroj: MM Das Industriemagazin, č. 7, 2015

Reinhold Schäfer, zpracoval Ing. Jaroslav Řasa, CSc.

Jar.rasa@seznam.cz