Témata
Reklama

Jak zvýšit motivaci pro studium a práci ve strojařině

V dnešním světě, kterému vládne technologický pokrok, dokážou v konkurenci obstát zejména ty země, které disponují dostatkem kvalitních technických odborníků. Zajistit kvalitní technické vzdělání adekvátnímu počtu mladých lidí nebyl v minulosti v České republice problém. Dnešní sociologické prognózy a demografický vývoj však naznačují opačný trend - podle statistik hrozí, že Česká republika bude již brzy čelit alarmujícímu nedostatku vysokoškolsky vzdělaných odborníků v technických oborech.

Na hrozícím nedostatku technických specialistů se podílí hned několik faktorů. Především je to nezadržitelný, dlouhodobý vývoj demografické křivky. Podle statistických údajů ministerstva školství lze v důsledku nízké porodnosti zaznamenané na počátku 90. let očekávat již v letech 2013–2016 výrazný pokles studentů vysokých škol. Současně ale v posledních deseti letech dochází k expanzi vysokého školství. V důsledku široké nabídky mají studenti širší nabídku a rozhodují se spíše pro snazší cestu studia, tedy ekonomické a sociálně-humanitní obory. Školám zaměřeným na technické vzdělání tak hrozí výrazný úbytek zájemců o studium.

Reklama
Reklama
Reklama

Proč klesá zájem o techniku?

Jedním z nedostatků, které technicky orientované VŠ ohrožují nejvíce, je jejich nedostatečná popularita a propagace. Právě na faktor klesající popularity se vedle jiných skutečností zaměřuje reforma terciárního vzdělávání prováděná ministerstvem školství, v rámci níž byl v roce 2009 zahájen tříletý Národní projekt na podporu technických a přírodovědných oborů. Cílem projektu je ukázat (např. formou různých přednášek a soutěží), že technické obory jsou zajímavé, zvýšit o nich informovanost mezi potenciálními zájemci o studium, jakož i mezi rodiči a pedagogy (prostřednictvím virtuálního informačního systému) a dodat vysokým školám nástroje a know-how k jejich vlastní propagaci. Součástí projektu jsou mimo jiné i tři analytické studie zabývající se různými aspekty klesajícího zájmu o technické a přírodovědné obory na VŠ, a to hned z několika pohledů – analyzují situaci školství v zahraniční, názory zaměstnavatelů a studentů středních a základních škol.

Obr. 1. Diskuse studentů středních škol při dnu otevřených dveří na FS ČVUT v Praze s vedením školy

Podle zaměstnavatelů tkví hlavní problém klesající popularity technických oborů především v přílišné zkostnatělosti nabízených studijních programů, které nedostatečně reagují na potřeby trhu – například u strojařiny školy nevnímají, že podniky potřebují spíše hodně technologů a méně konstruktérů. Kvalita výuky je zastaralá a špatná: mnohé předměty jsou vzhledem k formě prezentace studenty vnímány jako nudné. Navíc se školy ve snaze o zvýšení popularity ubírají chybným směrem – zavádějí netechnické předměty do výuky (leckdy i na úkor technických), přitom podle zaměstnavatelů dnešní absolventi už tak vykazují nevyhovující odborné znalosti (zejména matematické). Kroky vedoucí k „detechnizaci“ jednotlivých oborů by tak tyto propady ještě prohloubily. Problémy ale podniky vidí i na straně samotných studentů/absolventů, kteří podle nich jeví jen malý zájem o systematické budování kariéry či ochotu něco pro svůj rozvoj obětovat. Jak vyplývá ze studie, jedná se v podstatě o důsledek relativně příznivé situace naší ekonomiky a trhu práce. Mladí lidé mají méně motivace a ambicí v porovnání například se studenty z rozvíjejících se ekonomik (např. v Asii). Zaměstnavatelé v závěru studie přicházejí s řadou doporučení. Patří mezi ně například změna způsobu výuky a zvýšení její kvality prostřednictvím zapojování zkušených odborníků z průmyslu (v tomto směru by podle jejich mínění pomohlo zavedení školného) a naopak seznámení studentů s praxí přímo v podnicích formou stáží. Vysoké školy společně se státní pomocí by také měly najít a uplatnit vhodné marketingové nástroje a zvýšit o sobě povědomí zejména na středních školách.

Obr. 2. Ředitel Ústavu výrobních strojů a zařízení doktor Smolík předává ocenění a gratuluje účastníkovi ankety.

Další studie MŠMT analyzuje důvody nezájmu žáků základních a středních škol o přírodovědné a technické obory a faktory jejich rozhodování při volbě dalšího studia. Středoškoláci se při výběru budoucího studia rozhodují především podle svého prospěchu a šancí, zda na zvoleném oboru uspějí. Technicky orientované obory vnímají jako užitečné a perspektivní, na druhou stranu jsou ale pro ně časově náročné a vyžadují vrozené schopnosti, kterým se nedá naučit. Náročnost oboru v nich vzbuzuje obavy. Velmi důležitý vliv na jejich rozhodování má pro ně především informovanost – jakým způsobem se VŠ prezentují veřejnosti (např. formou veletrhů, brožur, publikací, prezentací v médiích a dny otevřených dveří). A tato propagace je z pohledu studentů SŠ jejich pohledu zcela neadekvátní: mezi SŠ a VŠ neexistují kontakty, mnoho studentů si tak nedokáže představit náplň studia a možnosti uplatnění. Dalším problémem je fakt, že technické předměty jsou vyučovány málo názorně, příliš suchopárně a teoreticky. Učitelů, kteří jsou schopni nabídnout atraktivní formou zájemcům o konkrétní předmět dostatečné informace o oboru a škole, je jen málo.

Den otevřených dveří

Jedním z důležitých nástrojů propagace VŠ jsou dny otevřených dveří. Díky nim mají zájemci možnost blíže se seznámit s prostředím, atmosférou a celkovým fungováním vzdělávací instituce. ČVUT v Praze, Fakulta strojní (FS), pořádá dny otevřených dveří každoročně dvakrát, konkrétně v listopadu a únoru. Jejich cílem je zájemcům představit jednotlivá pracoviště fakulty formou prezentací a exkurzí. Potenciální uchazeči tak mají možnost zhlédnout atraktivní exponáty v podobě přístrojů a nástrojů, s nimiž studenti v průběhu studia přicházejí do styku, nebo výsledky prací studentů (zmiňme například unikátní model Formule , který navrhli a zkonstruovali studenti FS). Ve druhé části programu dne otevřených dveří je návštěvníkům formou přednášky představena fakulta a jednotlivé druhy nabízeného studia. Následuje prezentace významného zástupce vybraného průmyslového podniku, který hovoří o perspektivách uplatnění úspěšných absolventů FS. Přednáška je zakončena společnou diskusí. Po přednášce navazují prohlídky laboratoří vedené studenty doktorského studijního programu a pedagogy fakulty. Zájemci o studium tak mají možnost pokládat dotazy nejen představitelům fakulty, ale i stávajícím studentům fakulty a pedagogům.

Obr. 3.

Studenti SŠ diskutují s pedagogy a doktorandy v rámci expozice Ústavu výrobních strojů a zařízení, FS ČVUT v Praze.

Expozice strojírenské výrobní techniky

Na posledním dnu otevřených dveří na Fakultě strojní ČVUT v Praze se s nejvýraznější a jednoznačně nejrozsáhlejší expozicí v tomto ročníku představil Ústav výrobních strojů a zařízení společně s Výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (www.rcmt.cvut.cz). Ve foyer Fakulty strojní měli návštěvníci možnost zhlédnout zajímavé exponáty, s nimiž studenti ústavu pracují (např. jednotka pro monitorování vibrací, teplot a otáček VIBRO 2, kompenzace teplotních deformací obráběcích strojů, kompaktní kulové zápěstí robotů a manipulátorů s pohonem tří os nebo testovací stand s komerčním řídicím systémem Simenes Sinumerik 840D sl a mnoho dalších). U jednotlivých exponátů zodpovídali na dotazy návštěvníků absolventi či studenti doktorského studijního programu. V průběhu dne měly bystré hlavy možnost zasoutěžit si o sympatické ceny pro hravé techniky – robotické stavebnice Merkur věnované vydavatelstvím MM publishing a též předplatné jimi vydávaného oborového časopisu MM Průmyslové spektrum. Navíc studenti, kteří projevili zájem o obor a ochotu vyplnit anketu, získali tričko s nápisem I prefer machining – trefný slogan vyjadřující, že obráběcí a tvářecí stroje jsou „in“. Na propagační podpoře se finančně podílely MM Průmyslové spektrum, Svaz strojírenské technologie a Technologická platforma – Strojírenská výrobní technika, za což jim patří velký dík.

Obr. 4. Studenti SŠ před expozicí Ústavu výrobních strojů a zařízení

Expozice se setkala s pozitivním ohlasem ze strany návštěvníků i ze strany vedení Fakulty strojní. Nejenže Ústav výrobních strojů a zařízení oslovil řadu mladých lidí, kteří dosud neměli o studiu strojařiny žádné představy, ale podařilo se od nich získat i cennou zpětnou vazbu ve formě ankety.

Jak to vidí středoškoláci – anketa v rámci Dne otevřených dveří

Studenti (celkem 152 respondentů) v anketě zodpověděli následující dva dotazy: Jaké překážky brání strojařině v tom, aby se pro mladé lidi stala zajímavější a lákavější? Co by měla přímo udělat Fakulta strojní, ČVUT v Praze, aby přilákala do svých řad více studentů? Naprostá většina odpovědí je analogická se závěry analýz vypracovaných MŠMT – studenti se shodují na tom, že největší překážkou je velmi nízká informovanost a propagace. Pro studenty SŠ je strojařina buď zcela neznámý obor (nedostatek informací o možnosti budoucího uplatnění, tedy nevědí, co strojaři reálně v praxi dělají, domněle „špinavá“ práce), nebo obor, který je velmi náročný. Mají strach, že by studium nezvládli – chybí jim vysvětlení a povzbuzení. Další častou připomínkou byl fakt, že studijní programy jsou příliš teoreticky zaměřené a nenabízejí téměř žádnou praxi. Studenty odpuzuje již zažitá rigidní a nezáživná výuka na SŠ a nedostatečné znalosti zejména z matematiky a fyziky. Na druhou stranu někteří přiznávají, že mladí lidé jsou příliš líní na to, aby věnovali více času náročnějšímu studiu. Fakulta strojní by se tedy podle valné většiny respondentů měla především zaměřit na daleko větší propagaci a osvětu jednotlivých oborů na středních školách. Dny otevřených dveří nestačí, jelikož oslovují jen úzkou skupinu proaktivních studentů.

Propagace jako důležitý marketingový nástroj

Řečeno v kostce – jak vyplývá z ankety Ústavu výrobních strojů a zařízení i z analýz MŠMT –, je třeba se dokázat zviditelnit, zatraktivnit svoji image vůči veřejnosti a ukázat tápajícím středoškolákům, že studium techniky nejsou pouze nudná čísla, suchopárná teorie a stresy při zkoušce z matematiky a fyziky. Klesající počty studentů a rostoucí popularita ekonomických a humanitních věd by měly přimět technicky zaměřené školy k tomu, aby ukázaly, že bez jejich absolventů se Česká republika v konkurenčním boji ve světě neobejde.

PhDr. Petra Zlatohlavá

Tento příspěvek uzavřeme několika postřehy doc. Řezníčka, proděkana pro pedagogickou činnost Fakulty strojní ČVUT v Praze, který má s pedagogikou bohaté zkušenosti, je nadšeným technikem a vynikajícím popularizátorem strojařiny.

Jak hodnotíte názor studentů SŠ oslovených v anketě, je relevantní?

Doc. Řezníček: Určitě ano. Mě samotného udivilo, jak aktivní byli studenti při vyplňování. Možná to bylo i atraktivitou cen, kdy jsem si uvědomil, jakou radost i plnoletým studentům může udělat technická stavebnice Merkur.

Myslíte si, že FS je dostatečně proaktivní při oslovování potenciálních studentů na středních školách? Pořádá FS nějaké prezentační akce přímo na SŠ, jaké a kolik?

Doc. Řezníček: Existuje rozvojový projekt zaměřený na propagaci studia, v rámci něhož se konají na různých středních školách jakési „roadshow“. Při nich studenti získávají informace o naší fakultě spolu s drobnými propagačními předměty a materiály. Přímo na vybraných školách pořádáme obdobu dnů otevřených dveří (asi 10 za rok) a dále pak v rámci osobní aktivity navštěvují přímo naši vyučující ty střední školy, ke kterým mají osobní vztah.

Domníváte se, že je možné učinit studium techniky atraktivnější a „stravitelnější“ při zachování nezbytného teoretického základu? Jak na to?


Doc. Řezníček:
To je velice složitá otázka. Z požadavků teoretického základu slevit nelze, protože moderní strojařina je čím dál tím složitější a sofistikovanější. Určitě lze ale tyto předměty více přiblížit mladým studentům zapojením atraktivní audiovizuální techniky včetně tvorby 3D prezentací a simulací do výuky.

Jaké nástroje zviditelnění byste školám technického zaměření doporučil?

Doc. Řezníček: Důležitou roli v této oblasti musí hrát „odběratelé“ našich absolventů – tedy průmyslové podniky. Ty musejí jasně deklarovat svůj zájem o absolventy včetně jejich další pracovní perspektivy. Řada zájemců totiž dnes ještě nemá jasno, co by chtěli dělat, a jasná perspektiva uplatnění může být rozhodující při jejich volbě.

Jakou roli by měl ve smyslu posílení počtu studentů na technických VŠ zaujmout stát? Má vůbec stát nějakou roli zaujímat?


Doc. Řezníček
: Stát by neměl pouze deklarovat svoji podporu technice, ale měl by techniku jednoznačně podpořit i dalšími stimuly. Současná situace, kdy se všem školám snižují počty financovaných studentů prakticky stejně bez ohledu na obor a následné uplatnění, řešení „nezájmu“ o technické obory rozhodně nepřináší.

-js-

Ústav výrobních strojů a zařízení, FS ČVUT v Praze

P.Zlatohlava@rcmt.cvut.cz

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 120113
Datum: 15. 02. 2012
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Partnerství k podpoře a zviditelnění strojařiny

Česká republika se v současné době nachází v celé řadě oblastí na rozcestí. K těm nejzásadnějším patří školství, které od roku 1990 prochází dramatickým vývojem a stále hledá svoji optimální cestu, bohužel s velmi často měněnými cílovými souřadnicemi. Základním úkolem vzdělávacího systému vždy bylo připravit jedince nejen na život, a to v čím dál složitějším prostředí, ale jasnou součástí tohoto úkolu musí být u vysokých a středních škol – s podporou základních a mateřských – příprava na budoucí profesi s plnohodnotným a přínosným uplatněním na trhu práce.

Možnosti v prosperující firmě

Je na zaměstnanci, jak dokáže využít zavedený systém kariérního postupu a prosadit se třeba z pozice obráběče kovů na vyšší manažerský post, říká personalistka firmy Brück AM Drahomíra Smetáková.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Soutěž pro středoškoláky

Jubilejní, již pátý ročník soutěže o Putovní pohár partnerských škol Siemens - Sinumerik Cup se letos konal v Mohelnici, v prostorech zdejší Střední školy technické a zemědělské a stejně jako před třemi lety, kdy tato škola byla hostitelem, i letos zdejší ředitel Jiří Ženožička se svým týmem organizaci pojal velmi profesionálně.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Ohlédnutí za soutěžemi mladých programátorů

Soutěž v programování CNC obráběcích strojů se koná pravidelně každý rok v rámci MSV v Brně v kategoriích podle řídicích systémů (abecední pořadí) Fanuc, Heidenhain a Siemens. Pořadatelem je Svaz strojírenské technologie pod záštitou MPO České republiky. V roce 2016, ve čtyřech dnech strojírenského veletrhu, vyslalo své reprezentanty na 35 škol – zejména gymnázia, SOŠ, SPŠ a VOŠ.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

Úspěšná strojírenská technologie v Plzni

Po dvou letech se opět z iniciativy katedry obrábění Fakulty strojní ZČU v Plzni začátkem února konal další ročník konference Strojírenská technologie a samozřejmě kde jinde než v plzeňském pivovaře. V podstatě se v současnosti jedná o jedinou akci v oblasti technologie obrábění, kde se scházejí pracovníci všech technologických kateder a ústavů z České republiky i ze Slovenska společně s průmyslovou praxí. Letošní ročník byl účastníky hodnocen velmi pozitivně a my se k tomuto verdiktu přidáváme.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Tvorba obráběcího stroje: část 5 - konstrukční proces a podnik

Přinášíme vám pátý díl našeho seriálu, ve kterém se budeme zabývat procesem nejvíce ovlivňující tvorbu obráběcího stroje. Jedná se o konstrukční proces s jeho hlavními aktéry - konstruktéry. Právě odborné a charakterové vlastnosti konstruktérů výrazně ovlivňují, jak úspěšně bude další tvorba obráběcího stroje probíhat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit