Témata
Reklama

V loňském roce odešel z vyškovské firmy Hestego do sesterské společnosti Kuličkové šrouby Kuřim. Před šesti lety se mu podařilo jím vedenou firmu převést přes hospodářskou krizi, mj. výraznou změnou výrobkového portfolia, nastartovat její růst a nasměrovat ji k dlouhodobé prosperitě. Shodné zadání má i nyní v Kuřimi. O kom je řeč? O statutárním řediteli KSK Kuřim Ing. Miroslavu Ostrém, který nyní s nově jmenovaným managementem pokračuje v restrukturalizaci kuřimské společnosti s cílem zvýšit její efektivitu a konkurenceschopnost. O své zkušenosti a názory nejen z oblasti byznysu se podělil v exkluzivním rozhovoru, který během prázdnin poskytl MM Průmyslovému spektru.

MM: Dlouhá léta jste zastával pozici generálního ředitele společnosti Hestego. Za vašeho působení došlo k zásadní změně v celé řadě procesů firemního řízení a dílčích přístupů k organizaci práce. Popište prosím stěžejní úseky vašich kroků, které vedly k zásadním milníkům ve vývoji firmy.

Ing. Ostrý: Firma je živý organismus. Sebelepší ředitel se sebelepšími nápady ovlivní jen část výsledku. Bez zapálených, loajálních, nesobeckých kolegů to nejde. Měl jsem to štěstí, že v Hestegu se takový tým podařilo vytvořit. A pak už to je snadné.

Reklama
Reklama
Ing. Miroslav Ostrý, statutární ředitel společnosti KSK Kuřim „Růst jakékoli společnosti by měl být založen především na slušnosti. Naším krédem je být poctivým partnerem nejen našim zákazníkům, ale i zaměstnancům a dodavatelům. Tuto zásadu máme zakotvenu v našem etickém kodexu a postupně se snažíme podle toho žít. Samozřejmostí musí být inovace produktů – stále přicházet s něčím novým, pokrokovým, jednodušším.“

Milníků ve změnách bylo několik. Zejména jsme museli začít měřit produkci jednotlivých pracovníků a podle toho začít odměňovat. Takže jsme zavedli normy pro jednotlivé operace, pojmenovali produkty nás, úředníků. Odměňování bylo nastaveno pro všechny pracovníky včetně THP exponenciálně.

Dalším výraznou změnou byla reorganizace výroby teleskopických krytů, kdy zásadní změnou koncepce výroby na tzv. buňkové uspořádání jsme byli schopni navýšit naši produkci na metr čtvereční až čtyřikrát. No, a pak koncem roku 2008 přišla krize a přemýšleli jsme, jaký další produkt bychom mohli zavést. Tehdy se zrodila myšlenka na zahájení vnějšího kapotování strojů. Museli jsme se naučit novým způsobům konstrukce, technologie, zvládnout náročnější interní logistiku. Někteří zákazníci nás svými extrémními požadavky na kvalitu opravdu posunuli výrazně kupředu.

Při tom všem jsme kladli velký důraz na výběr spolupracovníků. Hledali jsme kolegy, kteří jsou motivovaní, mají zájem něčeho dosáhnout. Takoví pracovníci se mnohem snáz vypořádávají s překážkami a svou pozitivitou posouvají firemní kulturu. Její nedílnou součástí je i etický kodex, který nevnímáme jako dokument „na efekt“, ale jako nástroj, který nám pomáhá vytvářet atmosféru, v níž se většina kolegů cítí dobře.

MM: Nyní se nacházíte v KSK Kuřim. Co vše vás zde čeká, jaké máte nastaveny cíle a jakým způsobem a jakou cestou se k nim blížíte?

Ing. Ostrý: Kuličkové šrouby procházejí v posledních dvou letech významnými změnami. Především bylo nutné obnovit zastaralý výrobní park, změnit layout výroby tak, aby materiálové toky byly výrazně efektivnější. V současnosti se soustředíme na zlepšení našich procesů. Zjednodušujeme předvýrobní etapy. Chceme zkrátit naše dodací termíny a chceme být dodavatelem, který bude synonymem pro špičkovou kvalitu a spolehlivost.
Současně se snažíme měnit firemní kulturu. Být víc otevření ve vzájemné komunikaci, vnést do firmy víc energie. Podařilo se nám získat několik mladých dynamických kolegů a kolegyň. Významně jsme posílili vývoj. Naši kolegové mají spoustu nápadů, jak inovovat naše produkty. Tak se jim snažíme dát zelenou.

MM: Jak vidíte současnou realitu podnikání v České republice v kontextu vybraných států EU? Co je podporou a co naopak vytýkáte představitelům našeho státu (předchozím i současným) v přístupu k podnikatelům, tvůrcům HDP a národních hodnot?

Ing. Ostrý: Myslím, že Česká republika měla po revoluci velmi dobrou výchozí pozici. Bylo zde rozvinuté strojírenství. Vím, že platilo úsloví o „zlatých českých ručičkách“ a k tomu patřily i „otevřené hlavy“, které si dokázaly s ledasčím poradit. Česko by mohlo být jakýmsi Švýcarskem, co se týče precizní vyhledávané výroby. Svůj potenciál zatím nedokážeme plně využít. Především zde chybí osvícení politici, kteří dokážou, resp. jsou ochotni dohlédnout dál než za horizont svého volebního mandátu. Takoví politici by byli schopni sednout k jednacímu stolu napříč celým politickým spektrem a při použití zdravého selského rozumu by vytvořili vizi a strategii pro tuto zemi. Tato vize by pak byla vodítkem pro další směřování a pro operativní rozhodování v jednotlivých oblastech života. Jedno z přísloví říká: „Kdo nemá svůj cíl, tomu není žádný vítr příznivý.“ Denně jsme svědky toho, že se na jednotlivých ministerstvech stále mění šéfové a neustále se mění kurz, kterým se jimi svěřené oblasti ubírají. Opozice neustále okopává vládnoucí garnituru a nikdy neuslyšíte, že by někoho za něco pochválila. Jsou schopni kritizovat i to, co sami podporovali, když před několika lety sami vládli. A po volbách si role vymění. Politici většinu energie věnují boji proti sobě navzájem. Na logické vedení tohoto státu nemají ani moc času. My, jejich zákazníci, je zajímáme vždy v období před volbami – to se hrnou do fabrik, ale pak o nich čtyři roky neslyšíme, sliby jsou zapomenuty. Znechucenost politikou je cítit v celé společnosti. Pozitivní na tom je, že stále víc vnímám, že lidi už ve své rezignaci nečekají na to, co přijde svrchu. Ono buď nic nepřichází, nebo je to zpravidla pitomost, a tak si začínají věci organizovat sami. Postupně rostou ostrůvky pozitivní deviace. Spojují se podnikatelé, vznikají občanská sdružení a vytváří se tak síť, která bude posouvat tuto zemi kupředu bez ohledu na mocipány.

MM: Jakou spatřujete úroveň českého školství a zájmu lidí dále se vzdělávat a kvalifikovat? S čím se setkáváte např. při přijímání nových pracovníků?

Ing. Ostrý: To souvisí s předchozí otázkou. Pokud se se školstvím něco zásadního neodehraje, tak dopadneme špatně. V mnoha strojírenských fabrikách stojí u strojů důchodci nebo lidé nad padesát. Mladí nepřicházejí. Není to jenom proto, že by neměli zájem se vyučit, ale také proto, že jim v tom státní úředníci brání. Jedna z moravských škol má štěstí na dobrého ředitele, který je schopen vychovat spoustu učňů. My, ředitelé fabrik, k němu chodíme a doslova prosíme o vyučence. Vzdělával by jich víc. Byl zástupcem hejtmana významně postižen, když přijal na žádost rodičů o několik učňů navíc. Další schopný ředitel, člověk, který pro školu dýchal a který s námi úzce spolupracoval, pomáhal nám, byl vyhozen a nahrazen bývalým politikem.

Naprosto nelogický je obrovský počet absolventů gymnázií. Mimochodem, jejich procentuální podíl je zhruba třikrát větší než v sousedním Německu. Ti pak buď odcházejí do praxe, kde nic praktického neumějí a musíme je všechno naučit, nebo pokračují ve studiu na vysokých školách a stávají se z nich ekoagronomové, speciální pedagogové, botanici, sociologové, filozofové atd. Nic proti těmto oborům, kdyby v těchto počtech nacházeli uplatnění. Takoví absolventi potom přicházejí k nám a ucházejí se o pozice plánovačů, logistiků, konstruktérů, prodejců speciálních technických zařízení. No, a nám nezbývá než je přijmout a všechno potřebné je učit buď interně, nebo jim platit školy, kde se to naučí.

Při návštěvě v Jižní Koreji minulý rok nám představili budoucí průmyslovou zónu. Podnikatelé tam mají od státu připravené zasíťované pozemky včetně vybudovaných komunikací. Součástí této obrovské zóny je i vybudovaná technická univerzita a byty pro 80 000 lidí. Technických univerzit mají v Koreji kolem padesáti. Tam je základ úspěchů firem, jako je Samsung, Hyundai, KIA, Doosan a mnoha dalších.

Pohled do výrobních prostor KSK Kuřim. Výroba kuličkových šroubů vyžaduje používání speciálních technologií a strojů. (Foto: Jan Hrdý)

MM: Jakou pozici má české strojírenství v konkurenčním světovém srovnání? V čem jsme dobří a v čem naopak zaostáváme?

Ing. Ostrý: Máme tradici a některé české značky jsou ve světě stále dobře zapsány. Dobrý zvuk má Škoda, ale také závody TOS nebo Kovosvit MAS. Jsme známí kvalitními stroji, jsme schopni navrhovat speciální zákaznická řešení. Jsme pružní a kreativní. Na druhou stranu výrazně zaostáváme za Amerikou a částí Asie svou efektivitou. Naše produktivita je nízká. Musíme se dál zabývat zjednodušováním, tedy odstraňováním všeho zbytečného nejen na našich výrobcích, ale také významně zjednodušovat naše procesy. Částečně je tato složitost způsobena také byrokratickými požadavky zvenčí. Vloni na podzim jsme mohli navštívit dva výrobní závody poblíž Chicaga. Byli jsme překvapeni, v jak jednoduchých podmínkách tam pracují nejen dělníci, ale i úředníci. Podobnou zkušenost máme i z Jižní Koreje. Vše je tam zaměřeno na efektivitu.

MM: Nyní podnikáte kroky expanze na čínský a ruský trh. Přibližte prosím našim čtenářům tuto aktivitu.

Ing. Ostrý: Čínu nyní opouštějí ti investoři, kteří tam hledali levnou pracovní sílu, protože to už teď neplatí. Na druhou stranu tam díky vyšším příjmům rychle roste střední třída, která si pořizuje byty, auta, spotřební zboží. S tím samozřejmě souvisí i růst strojírenství a už nestačí nižší kvalita. Proto se domníváme, že s našimi kvalitními komponenty tam máme šanci uspět. Ale musíme spěchat, čínští a tchajwanští konkurenti nespí a každý rok je vidět jejich posun jak v kvalitě, tak v efektivitě.

Co se týče Ruska, tam působí několik našich významných zákazníků a ti potřebují, abychom byli jejich partnery i tam.

MM: Máte svého manažerského učitele, vzor, nebo se v této oblasti sebevzděláváte? Jak aplikujete manažerskou teorii do praxe?

Ing. Ostrý: Někdy před dvanácti lety jsem měl možnost navštívit výrobce nemocničních lůžek firmu Linet a doslova mě nadchla atmosféra ve firmě. Později jsem některé principy, které jsem ve firmě viděl nebo si o nich přečetl v článcích majitele pana Frolíka, začal uplatňovat v našem závodě. V průběhu roku věnuji cca 10–20 dní vzdělávání. Kromě dovolené čtu v podstatě jen odbornou literaturu, která nám pomáhá.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji hodně profesních i osobních úspěchů.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 150945
Datum: 01. 09. 2015
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Silná geometrie s měkkým řezem

Existují prezentace produktů, které je potřeba přečíst si několikrát, než je člověk pochopí. Tato prezentace k nim ovšem nepatří. S-Cut SC-UNI je fréza, jejíž funkční princip lze přes její unikátní provedení, nebo právě proto, velmi snadno vysvětlit. Její břity ve tvaru S a extrémně nestejné dělení potlačující chvění vyvolané procesem obrábění vytvářejí z této frézy vysoce kvalitní nástroj, který v rámci veškerých srovnávacích testů poráží porovnávané frézy.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Tradice obráběcích strojů pokračuje

Je to téměř rok, co se jihočeský Kovosvit MAS dostal do vážných, až existenčních problémů. V září 2016 pak změnil majitele, firmu koupila společnost Industry Innovations , resp. Czechoslovak Group. V jaké kondici se nachází, na jaký segment výroby cílí a jaká je jeho nová obchodní strategie, na to jsme se zeptali současného generálního ředitele Kovosvitu MAS, a. s., Ing. Libora Kuchaře.

Výzkum v oblasti výrobní techniky a technologie

MM Průmyslové spektrum se po dlouhá léta systematicky věnuje problematice výzkumu, vývoje a inovací. V rámci spolupráce nabízíme prostor zveřejňovat své názory a postoje jak zástupcům výzkumné sféry, tak i komerčním firmám.

Úspěšné dny otevřených dveří

Ve druhý dubnový týden 2019 pozvala společnost Grob-Werke hosty na letošní první firemní výstavu do svého sídla v Mindelheimu. Přibližně 400 pozvaných zákazníků a hostů kvitovalo inovativní produkty, praktické ukázky, odborné přednášky a zajímavé komentované prohlídky firmy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit