Kdo má svůj cíl, tomu je vítr příznivý

MM: Dlouhá léta jste zastával pozici generálního ředitele společnosti Hestego. Za vašeho působení došlo k zásadní změně v celé řadě procesů firemního řízení a dílčích přístupů k organizaci práce. Popište prosím stěžejní úseky vašich kroků, které vedly k zásadním milníkům ve vývoji firmy.

Ing. Ostrý: Firma je živý organismus. Sebelepší ředitel se sebelepšími nápady ovlivní jen část výsledku. Bez zapálených, loajálních, nesobeckých kolegů to nejde. Měl jsem to štěstí, že v Hestegu se takový tým podařilo vytvořit. A pak už to je snadné.

Milníků ve změnách bylo několik. Zejména jsme museli začít měřit produkci jednotlivých pracovníků a podle toho začít odměňovat. Takže jsme zavedli normy pro jednotlivé operace, pojmenovali produkty nás, úředníků. Odměňování bylo nastaveno pro všechny pracovníky včetně THP exponenciálně.

Dalším výraznou změnou byla reorganizace výroby teleskopických krytů, kdy zásadní změnou koncepce výroby na tzv. buňkové uspořádání jsme byli schopni navýšit naši produkci na metr čtvereční až čtyřikrát. No, a pak koncem roku 2008 přišla krize a přemýšleli jsme, jaký další produkt bychom mohli zavést. Tehdy se zrodila myšlenka na zahájení vnějšího kapotování strojů. Museli jsme se naučit novým způsobům konstrukce, technologie, zvládnout náročnější interní logistiku. Někteří zákazníci nás svými extrémními požadavky na kvalitu opravdu posunuli výrazně kupředu.

Při tom všem jsme kladli velký důraz na výběr spolupracovníků. Hledali jsme kolegy, kteří jsou motivovaní, mají zájem něčeho dosáhnout. Takoví pracovníci se mnohem snáz vypořádávají s překážkami a svou pozitivitou posouvají firemní kulturu. Její nedílnou součástí je i etický kodex, který nevnímáme jako dokument „na efekt“, ale jako nástroj, který nám pomáhá vytvářet atmosféru, v níž se většina kolegů cítí dobře.

MM: Nyní se nacházíte v KSK Kuřim. Co vše vás zde čeká, jaké máte nastaveny cíle a jakým způsobem a jakou cestou se k nim blížíte?

Ing. Ostrý: Kuličkové šrouby procházejí v posledních dvou letech významnými změnami. Především bylo nutné obnovit zastaralý výrobní park, změnit layout výroby tak, aby materiálové toky byly výrazně efektivnější. V současnosti se soustředíme na zlepšení našich procesů. Zjednodušujeme předvýrobní etapy. Chceme zkrátit naše dodací termíny a chceme být dodavatelem, který bude synonymem pro špičkovou kvalitu a spolehlivost.
Současně se snažíme měnit firemní kulturu. Být víc otevření ve vzájemné komunikaci, vnést do firmy víc energie. Podařilo se nám získat několik mladých dynamických kolegů a kolegyň. Významně jsme posílili vývoj. Naši kolegové mají spoustu nápadů, jak inovovat naše produkty. Tak se jim snažíme dát zelenou.

MM: Jak vidíte současnou realitu podnikání v České republice v kontextu vybraných států EU? Co je podporou a co naopak vytýkáte představitelům našeho státu (předchozím i současným) v přístupu k podnikatelům, tvůrcům HDP a národních hodnot?

Ing. Ostrý: Myslím, že Česká republika měla po revoluci velmi dobrou výchozí pozici. Bylo zde rozvinuté strojírenství. Vím, že platilo úsloví o „zlatých českých ručičkách“ a k tomu patřily i „otevřené hlavy“, které si dokázaly s ledasčím poradit. Česko by mohlo být jakýmsi Švýcarskem, co se týče precizní vyhledávané výroby. Svůj potenciál zatím nedokážeme plně využít. Především zde chybí osvícení politici, kteří dokážou, resp. jsou ochotni dohlédnout dál než za horizont svého volebního mandátu. Takoví politici by byli schopni sednout k jednacímu stolu napříč celým politickým spektrem a při použití zdravého selského rozumu by vytvořili vizi a strategii pro tuto zemi. Tato vize by pak byla vodítkem pro další směřování a pro operativní rozhodování v jednotlivých oblastech života. Jedno z přísloví říká: „Kdo nemá svůj cíl, tomu není žádný vítr příznivý.“ Denně jsme svědky toho, že se na jednotlivých ministerstvech stále mění šéfové a neustále se mění kurz, kterým se jimi svěřené oblasti ubírají. Opozice neustále okopává vládnoucí garnituru a nikdy neuslyšíte, že by někoho za něco pochválila. Jsou schopni kritizovat i to, co sami podporovali, když před několika lety sami vládli. A po volbách si role vymění. Politici většinu energie věnují boji proti sobě navzájem. Na logické vedení tohoto státu nemají ani moc času. My, jejich zákazníci, je zajímáme vždy v období před volbami – to se hrnou do fabrik, ale pak o nich čtyři roky neslyšíme, sliby jsou zapomenuty. Znechucenost politikou je cítit v celé společnosti. Pozitivní na tom je, že stále víc vnímám, že lidi už ve své rezignaci nečekají na to, co přijde svrchu. Ono buď nic nepřichází, nebo je to zpravidla pitomost, a tak si začínají věci organizovat sami. Postupně rostou ostrůvky pozitivní deviace. Spojují se podnikatelé, vznikají občanská sdružení a vytváří se tak síť, která bude posouvat tuto zemi kupředu bez ohledu na mocipány.

MM: Jakou spatřujete úroveň českého školství a zájmu lidí dále se vzdělávat a kvalifikovat? S čím se setkáváte např. při přijímání nových pracovníků?

Ing. Ostrý: To souvisí s předchozí otázkou. Pokud se se školstvím něco zásadního neodehraje, tak dopadneme špatně. V mnoha strojírenských fabrikách stojí u strojů důchodci nebo lidé nad padesát. Mladí nepřicházejí. Není to jenom proto, že by neměli zájem se vyučit, ale také proto, že jim v tom státní úředníci brání. Jedna z moravských škol má štěstí na dobrého ředitele, který je schopen vychovat spoustu učňů. My, ředitelé fabrik, k němu chodíme a doslova prosíme o vyučence. Vzdělával by jich víc. Byl zástupcem hejtmana významně postižen, když přijal na žádost rodičů o několik učňů navíc. Další schopný ředitel, člověk, který pro školu dýchal a který s námi úzce spolupracoval, pomáhal nám, byl vyhozen a nahrazen bývalým politikem.

Naprosto nelogický je obrovský počet absolventů gymnázií. Mimochodem, jejich procentuální podíl je zhruba třikrát větší než v sousedním Německu. Ti pak buď odcházejí do praxe, kde nic praktického neumějí a musíme je všechno naučit, nebo pokračují ve studiu na vysokých školách a stávají se z nich ekoagronomové, speciální pedagogové, botanici, sociologové, filozofové atd. Nic proti těmto oborům, kdyby v těchto počtech nacházeli uplatnění. Takoví absolventi potom přicházejí k nám a ucházejí se o pozice plánovačů, logistiků, konstruktérů, prodejců speciálních technických zařízení. No, a nám nezbývá než je přijmout a všechno potřebné je učit buď interně, nebo jim platit školy, kde se to naučí.

Při návštěvě v Jižní Koreji minulý rok nám představili budoucí průmyslovou zónu. Podnikatelé tam mají od státu připravené zasíťované pozemky včetně vybudovaných komunikací. Součástí této obrovské zóny je i vybudovaná technická univerzita a byty pro 80 000 lidí. Technických univerzit mají v Koreji kolem padesáti. Tam je základ úspěchů firem, jako je Samsung, Hyundai, KIA, Doosan a mnoha dalších.

MM: Jakou pozici má české strojírenství v konkurenčním světovém srovnání? V čem jsme dobří a v čem naopak zaostáváme?

Ing. Ostrý: Máme tradici a některé české značky jsou ve světě stále dobře zapsány. Dobrý zvuk má Škoda, ale také závody TOS nebo Kovosvit MAS. Jsme známí kvalitními stroji, jsme schopni navrhovat speciální zákaznická řešení. Jsme pružní a kreativní. Na druhou stranu výrazně zaostáváme za Amerikou a částí Asie svou efektivitou. Naše produktivita je nízká. Musíme se dál zabývat zjednodušováním, tedy odstraňováním všeho zbytečného nejen na našich výrobcích, ale také významně zjednodušovat naše procesy. Částečně je tato složitost způsobena také byrokratickými požadavky zvenčí. Vloni na podzim jsme mohli navštívit dva výrobní závody poblíž Chicaga. Byli jsme překvapeni, v jak jednoduchých podmínkách tam pracují nejen dělníci, ale i úředníci. Podobnou zkušenost máme i z Jižní Koreje. Vše je tam zaměřeno na efektivitu.

MM: Nyní podnikáte kroky expanze na čínský a ruský trh. Přibližte prosím našim čtenářům tuto aktivitu.

Ing. Ostrý: Čínu nyní opouštějí ti investoři, kteří tam hledali levnou pracovní sílu, protože to už teď neplatí. Na druhou stranu tam díky vyšším příjmům rychle roste střední třída, která si pořizuje byty, auta, spotřební zboží. S tím samozřejmě souvisí i růst strojírenství a už nestačí nižší kvalita. Proto se domníváme, že s našimi kvalitními komponenty tam máme šanci uspět. Ale musíme spěchat, čínští a tchajwanští konkurenti nespí a každý rok je vidět jejich posun jak v kvalitě, tak v efektivitě.

Co se týče Ruska, tam působí několik našich významných zákazníků a ti potřebují, abychom byli jejich partnery i tam.

MM: Máte svého manažerského učitele, vzor, nebo se v této oblasti sebevzděláváte? Jak aplikujete manažerskou teorii do praxe?

Ing. Ostrý: Někdy před dvanácti lety jsem měl možnost navštívit výrobce nemocničních lůžek firmu Linet a doslova mě nadchla atmosféra ve firmě. Později jsem některé principy, které jsem ve firmě viděl nebo si o nich přečetl v článcích majitele pana Frolíka, začal uplatňovat v našem závodě. V průběhu roku věnuji cca 10–20 dní vzdělávání. Kromě dovolené čtu v podstatě jen odbornou literaturu, která nám pomáhá.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji hodně profesních i osobních úspěchů.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com