V únoru letošního roku byl podepsán Kjótský protokol. Tento dokument tvoří právní podklad pro snížení emisí skleníkových plynů. Cílem je redukce na úroveň, která by nebyla z hlediska vzájemné interakce s klimatickým systémem Země pro další vývoj "modré planety" nebezpečná.
Kjótský protokol však nepředstavuje pouhý nástroj ke snižování emisí skleníkových plynů. V širších souvislostech povede i k modernizaci ekonomiky, rozvoji obnovitelných zdrojů i dalších čistých technologií a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu - tolik z reakce ministra životního prostředí Libora Ambrozka.
Jinými slovy - jsou nastaveny legislativní mantinely, do kterých se musíme vejít. Na tomto kolbišti však může uspět jen ten, kdo se rozloučí s používáním takových chemických prostředků, jako jsou v současnosti stále ještě ve značné míře používané chlorované uhlovodíky.
V oblasti mezioperačního a finálního čištění je skutečně velký prostor, který vybízí, abychom se začali chovat zodpovědně, tedy ekologicky. Řešení není třeba hledat - je totiž připraveno.