Témata
Reklama

Konference o bezpečnosti jaderných reaktorů VVER

V podmoskevské oblasti Podolsk v Ruské federaci se uskutečnil na konci května 8. ročník vědecké a technické konference s názvem Bezpečnost jaderných elektráren s reaktory VVER. Hlavním organizátorem byla společnost OKB Gidropress, která má bohaté zkušenosti s výzkumem i výrobou zařízení pro jaderné elektrárny, založené na technologii tlakovodních reaktorů VVER. Jakožto jeden ze tří členů česko-ruského konsorcia hraje důležitou roli v tendru na dostavbu Temelína.

Česká Škoda JS, pokládaná za lídra tohoto konsorcia s označením MIR.1200, přizvala ke spolupráci osvědčené ruské firmy ZAO Atomstrojexport a OAO OKB Gidropress, dceřiné společnosti státního podniku Rosatom, aby se společně ucházely o miliardovou zakázku na dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín (druhým uchazečem je americko-japonská společnost Westinghouse). Nabízejí projekt jaderné elektrárny VVER-1200 s kombinací aktivních a pasivních kontrolních systémů, což z ní činí (podle závěrů konference) jednoho z nejlepších reprezentantů reaktorové generace s označením III+. Takovéto typy reaktorů se laicky řečeno vyznačují sníženými náklady na provoz, mají nízkou spotřebu paliva, produkují menší množství odpadu, disponují pokročilými bezpečnostními prvky a nezávislými systémy napájení. Zdokonalené prvky pasivní bezpečnosti spočívají v tom, že v případě nestandardní situace se reaktor dostane do bezpečného stavu zcela automaticky bez pomoci jakýchkoli aktivních částí. Reaktory mají rovněž vyšší projekční životnost, jsou vhodné i do seizmicky aktivních oblastí. Exponované budovy, ve kterých je umístěn reaktor, jsou spolehlivě chráněné před vnějším ohrožením, například pádem letadla.

Reklama
Reklama
Reklama
Konference lákala účastníky z mnoha zemí v angličtině a ruštině.
Uvítání ve společnosti Gidropress v pozadí s významnými osobnostmi ruského jaderného výzkumu

Konferenční sál byl zaplněn do posledního místa, sledovat přednášky bylo možné i z galerie.

Příspěvků na toto téma, včetně všech odborných a vědeckých detailů a přirozeně také stress testů (zkoušky spolehlivosti), bylo na podolské konferenci bezpočet. V případě českých přednášejících byly navíc jaderné reaktory generace III+ porovnávány s jaderným reaktorem VVER 440 (EDU) a s jaderným reaktorem VVER 1000, který je v současné době provozován v jaderné elektrárně Temelín; nabízela se logická sounáležitost s novými typy reaktorů VVER 1200 a hledaly se další možnosti česko-ruské spolupráce. Většina příspěvků měla podtitul Jaderná energie po Fukušimě a důraz na kvalitu a bezpečnost se objevoval téměř v každé přednášce i v následných diskusích.

Na tribuně i v galerii III+

Podle oficiální pozvánky měla čtyřdenní konference společnosti Gidropress nabídnout účastníkům příležitost k výměně zkušeností z oblasti teoretických, výpočetních a experimentálních studií zaměřených na bezpečnost, modernizaci a rozšíření provozní životnosti jaderných elektráren s reaktory typu VVER a ukázat jednu z možných cest moderní energetiky. Své poslání bezezbytku splnila a potvrdila, že reaktory si své místo na špici i svůj rostoucí celosvětový podíl zaslouží. Tlakovodní reaktory VVER fungují v jaderných elektrárnách v Rusku, na Ukrajině, ve Finsku, Arménii, Bulharsku, Maďarsku, České republice, na Slovensku a v Číně. V celosvětovém měřítku se podle statistik WNA (World Nuclear Association – Světová jaderná asociace) používají v zemích Evropské unie většinou tlakovodní reaktory (65 %), na druhém místě s výraznou ztrátou jsou teprve varné reaktory (22 %). Využívány bývají také reaktory těžkovodní, grafitové, plynem chlazené, rychlé a další typy. K 1. lednu 2013 bylo ve 29 státech světa v provozu 435 jaderných reaktorů a ve výstavbě je jich 65 (ve 13 zemích). Celkem se ve světě uvažuje podle zprávy WNA o vybudování dalších 317 reaktorů, jejichž instalovaný výkon by měl dosáhnout cca 366 000 MW. Nejvíce jaderných zdrojů stojí v USA (104), ve Francii (58), Japonsku (50), Rusku (33), Jižní Koreji (23), Indii (20), Kanadě (19), Číně a Velké Británii (obě 16).

Návštěvníci konference se mohli setkat s 284 experty z 88 organizací z 15 zemí světa.

Potěšitelné je, že stále více reaktorů patří ke generaci III a III+. Na konferenci se v některých příspěvcích hovořilo (kromě reaktorů typu VVER) také o pokročilých lehkovodních varných reaktorech typu ABWR (Advanced Boiling Water Reactor), které pracují například v japonské jaderné elektrárně Kashiwazaki-Kariwa a „přežily“ v roce 2007 velmi silné zemětřesení. Reaktory se automaticky a zcela bezpečně vypnuly. V Evropské unii je zástupců nové generace III+ hned několik. Nejčastěji se mluvilo o finské jaderné elektrárně Olkiluoto a o jaderné elektrárně Flamanville ve Francii. Zmíněny byly různé typy reaktorů EPR (European Pressurised water Reaktor), jakožto další významní zástupci reaktorů 3. generace. Jsou vybaveny čtyřnásobnými redundantními bezpečnostními systémy, dvojstěnným kontejnerem a pasivním zařízením pro případ, že by došlo ke krizovým dějům, včetně tavení jádra reaktoru. Nezapomnělo se ani na „konkurenční“ tlakové lehkovodní reaktory firmy Westinghouse, typ AP1000, který vychází z modelu AP600, kde jsou rovněž splněny požadavky na pasivní bezpečnost pro reaktory generace III+. Řada těchto reaktorů však vzbudila i vášnivé diskuse a polemiky. Například Jukka Laaksonen, viceprezident Rusatom Overseas, pochyboval o tvrzeních společnosti, a přestože se jeho příspěvek týkal technologie VVER ve světě, několikrát zopakoval, že některé informace Westinghouse týkající se schvalovacích procesů jsou nepravdivé. „V Evropě má nejblíže ke schválení předběžný souhlas s projektem (interim design acceptance confirmation), vydaný dozorným orgánem Velké Británie. Nicméně i britský dozorný orgán čeká na zodpovězení celé řady otázek, než vydá konečný souhlas,“ uvedl a dále „vlastnicky“ dodal, že technologie VVER byly vylepšovány na základě vyhodnocení situace a přijímání bezpečnostních opatření souvisejících s fukušimskými událostmi a princip průběžného zdokonalování je v souladu s bezpečnostními cíli, které společně nastavily evropské dozorné orgány. „Na rozdíl od přístupu společnosti Westinghouse, která nabízí identický reaktor všem zákazníkům, zastává skupina Rosatom princip, podle něhož jsou novým zákazníkům nabízeny průběžně inovované verze. To je patrné i v nabídce pro Temelín, kde byla celá řada detailů projektu upravena na základě specifických požadavků českého zákazníka. Věřím, že vysoká kvalita, moderní bezpečnostní technologie a individuální přístup nám pomohou dosáhnout našich cílů v globálním prostředí světové energetiky,“ poznamenal Laaksonen.

Odborné přednášky se konaly i v několika dalších sálech.

Dlouhodobé plány společnosti Rosatom však konkrétně nesdělil. Z aktivit je ovšem patrné, že zájem se bude soustředit především na oblast střední a východní Evropy. Rosatom má poměrně silnou pozici například v Číně, která již od roku 2007 provozuje JE Tianwan a realizuje projekty na výstavbu 10 energetických bloků. V oficiálních dokumentech prezentuje společnost dva bloky druhého úseku JE Tianwan v Číně, čtyři bloky v JE Kudankulam v Indii, dva bloky ve Vietnamu a dva bloky v Bangladéši. V Turecku staví čtyři bloky VVER 1200 v JE Akkuyu, která je první jadernou elektrárnou v zemi. Hovoří se o Brazílii, Argentině a Jižní Africe, kde má Rosatom velké plány týkající se výstavby nových zdrojů energie. A má přirozeně co nabídnout také zemím, jako je například Česká republika či Velká Británie. Z rozhovoru se zástupci české Škodovky bylo patrné, že spolupráce je vždy vítána a kromě vzájemných chvalozpěvů došlo i na fakta typu, že ruská nabídka je založena na technologii, která je v České republice velmi dobře známá (Dukovany, Temelín) a konsorcium může z těchto zkušeností čerpat. Navíc garantované maximální zapojení českých firem a vyškolených techniků, stejně jako referenční technologická řešení projektu VVER 1200 (Leningradská JE-2, Novovoroněžská JE-2, Baltická JE) umožňují konsorciu účinně kontrolovat cenu výstavby a v budoucnu lze počítat i s nižšími náklady na servis od místních dodavatelů.

Konzervativní neznamená starý

Reaktory typu VVER byly na konferenci velmi často označovány jako „konzervativní“. Co to konkrétně znamená v jazyce jaderných energetiků, nikdo nevysvětlil. Většinou se přednášející jen spokojeně rozhlédl po sále a pokynul mladé generaci vědců a techniků. Bylo jich tady opravdu hodně. A nebyli to pouze Rusové, ale také Francouzi, Italové, Češi, Američané, Britové či Finové. Podle oficiální zprávy se návštěvníci konference mohli setkat s 284 experty z 88 organizací z 15 zemí světa. Výčet jmen by byl opravdu dlouhý, stejně jako samotný vývoj reaktorů typu VVER, který podle všech indicií zaujal i mladé vědce, kteří mají na co navazovat. Zástupci konsorcia MIR.1200 často uvádějí jako další pádný argument pro svůj projekt právě onen dlouholetý společný vývoj a onu „pevnou konzervativní víru“.
„Jaderné elektrárny s reaktory typu VVER se budovaly bez přerušení od počátku světové jaderné energetiky, a to za účasti českých výrobců. Dnes ve světě funguje 54 bloků s reaktory typu VVER, včetně 18 bloků v zemích Evropské unie. V současné době Rosatom realizuje projekty výstavby 28 bloků s reaktory typu VVER, z nichž 19 bloků se nachází mimo Ruskou federaci. Jsme připraveni do nejmenších podrobností analyzovat závěry hodnocení a v průběhu jednání se zadavatelem dokázat, že náš projekt je opravdu nejlepší, a to jak pro ČEZ, tak pro celou Českou republiku,“ píší zástupci konsorcia ve své zprávě.

Při vstupu do hlavního sálu svítila mapa rozmístění reaktorů VVER.

Jaderní inženýři a vědci ocenili kromě často citované bohaté tradice a nesporné preciznosti nových reaktorů III+ zejména příspěvky na téma lapače taveniny pod reaktorovou nádobou u VVER 1200. Označují je za velmi perspektivní řešení, které zajišťuje stabilní ochlazování taveniny a umožňuje vyloučit úniky radioaktivity do okolí v případě takzvaných těžkých havárií. Lapač taveniny totiž podstatnou měrou redukuje výskyt vodíku během nehody, což je velmi důležité pro eliminaci rizika výbuchu. Nepřímo to také naplňuje i podtitul podolské technicko-vědecké konference s názvem Jaderná energie po Fukušimě. „Byl to právě výbuch třaskavé směsi vodíku, který přivodil zkázu reaktorové budovy ve Fukušimě, nikoli zemětřesení či vlna tsunami. Ta ale smetla nádrže s naftou pro dieselgenerátory, tím vyřadila chlazení, a byla tedy příčinou vzniku vodíku z poškozeného paliva a následného vývinu vodíku,“ shodují se přednášející.

Diskutovalo se přímo v sálech či méně formálně na coffee breaku.

Bedlivě byly sledovány i příspěvky na téma nové materiály a technologie, moderní sklady vyhořelého paliva; řešila se kontrola svarů a „stárnutí“ materiálů, vybíraly se vhodné parogenerátory, čerpadla i chladicí směsi. Takřka ve všech diskusích bylo citelné, že převažují technici nad akademiky, což by se dalo označit za poměrně výjimečné oproti minulým ročníkům. Za českou stranu byli aktivní zejména zástupci společnosti Škoda JS a výzkumníci z Řeže u Prahy. 8. ročník konference s názvem Bezpečnost jaderných elektráren s reaktory VVER zahájili a po čtyřech dnech s obsáhlou hodnoticí zprávou zakončili generální ředitel OKB Gidropress Victor Dzhangobegov a předseda programového výboru Victor Mokhov. V organizačním a programovém výboru zastupovali českou stranu Jiří Žďárek z ÚJV Řež a Jan Zdebor ze Škody JS. Také jim patřilo hlavní slovo a možná jim bude patřit i to závěrečné v českém tendru na dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín. Ale nepředbíhejme…

Vlastimil Růžička, Podolsk, Rusko

vlastimil.ruzicka@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 130729
Datum: 25. 06. 2013
Rubrika: Servis / Reportáž
Autor:
Firmy
Související články
Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

Nový urychlovač částic v ruské Dubně za účasti český firem

Nový komplex pro srážení těžkých iontů vzniká ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně. Nový komplex NICA (Nuclotron based Ion Collider fAcility) pomůže vědcům kromě jiného "podívat se" do nitra neutronových hvězd. První experimenty mají proběhnout v roce 2020.

Související články
S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Unikátní gravírovací technologie

Gravírování šperků? Skla? Samozřejmě, s tím se člověk setká denně. Ale gravírování v technickém průmyslu? Může mít v obrovských halách dokonalých strojů úspěch něco tak nenápadného? Společnost Mepac CZ dokázala, že ano.

Jaderná energetika: Liga přestárlých

Kam nemůže slunce, tam musí lékař, praví staré přísloví. I ten si ovšem může na ledacos v těle posvítit – třeba pomocí radionuklidů v injekční stříkačce. Výroba nejpoužívanějších radiofarmak na bázi metastabilního izotopu technecia 99mTc, s nímž se provádí více než tři čtvrtiny vyšetření, je přitom závislá na několika dosluhujících reaktorech. A přestože v Česku podobné radionuklidy umíme vyrobit také, zatím stále marně čekáme, zda se na trhu naskytne další šance. V našem seriále o využití štěpení jádra pro civilní účely se tentokráte vypravíme do prostředí, které je nám všem blízké – lékařství a medicíny.

Jaderná energetika: Reaktor do každé kapsy

Postavit velkou jadernou elektrárnu je projekt na celé desetiletí, ve kterém se investice počítají na miliardy dolarů a délka použitých trubek a kabelů na tisíce kilometrů. Náklady i rozměrné technologie lze přitom už dnes srazit do téměř "kapesních" formátů, aniž by konstruktéři museli ustoupit od výroby energie postavené na jaderném štěpení.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Průmyslové využití nejvýkonnějších laserů

Již několik desetiletí jsme svědky postupného nabývání významu a upevňování pozice laserů nejen v průmyslových provozech, ale i ve zdravotnictví, metrologii a mnoha dalších oblastech. Na stránkách tohoto vydání je uvedeno hned několik možností jejich využití, všechny jsou však velmi vzdálené možnostem laserů vyvíjených v centru HiLASE. V Dolních Břežanech u Prahy totiž vyvíjejí „superlasery“.

Experimentální zařízení pro měření dynamického chování radiálního vodního čerpadla

Součástí nabídkového řízení velkých vodních čerpadel je i přejímací test zmenšeného modelu čerpadla, na němž jsou zákazníkovi předvedeny jeho hydraulické charakteristiky a současně jsou testovány reakční síly v čerpadle. Tyto údaje jsou velmi důležité pro finální dimenzování stavby vodního díla.

Výzkumné a vývojové technologie v Řeži jsou příležitostí pro český výzkum a prům

Centrum výzkumu Řež s.r.o. (CVŘ) je výzkumná organizace, která navazuje na tradici jaderného výzkumu v řežském údolí a rozšiřuje jej do oblastí nových technologií ve sféře základního i aplikovaného, tzv. předkomerčního výzkumu. Je provozovatelem dvou výzkumných reaktorů a celé řady technologií pro výzkum a vývoj v jaderné oblasti.

Od vzdělávání přes úspory až po virtuální realitu

Společnost Siemens se zúčastnila všech dosud konaných ročníků Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a tradice pokračuje i v letošním roce, kdy hlavním tématem expozice je časová a energetická efektivita v rámci celého životního cyklu stroje - od jeho návrhu až k výrobě. Že je ochrana životního prostředí pro Siemens téma číslo jedna, podpoří i divácky atraktivní část expozice, ve které se představí nový model elektromobilu BMW i3, který je od jara letošního roku součástí vozového parku společnosti Siemens.

Dny obráběcích strojů, nástrojů, robotů a softwaru

Dny otevřených dveří firmy Grumant se staly tradicí, letos proběhl již 6. ročník. Návštěvníkům byly k dispozici novinky od předních světových výrobců nástrojů a obráběcích strojů. Zajímavá byla také prezentace průmyslového robotu. Zájem zákazníků potvrzuje návštěvnost, která pravidelně stoupá s každým dalším ročníkem, a letos byl zaznamenán její rekordní nárůst.

Modernizace nezávislé emisní laboratoře

Centrum vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT v Praze ve spolupráci s TÜV Süd Czech dokončilo počátkem letošního roku rozsáhlou modernizaci emisní laboratoře v Roztokách u Prahy. Pracoviště bylo počátkem června v rámci tiskové konference představeno zástupcům odborného tisku.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit