Dobrý design je možné posuzovat podle různých kritérií (včetně těch ryze osobních). Nejčastěji hovoříme o ergonomii a funkčnosti. Vycházíme-li z klasické definice ergonomie, je třeba připomenout, že jde o multiprofesní vědní obor, který integruje a zpracovává poznatky humanitních věd (zejména psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. vědy o řízení, kybernetiky, normování atd.). Cílem je, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem, případně rozměrům lidského těla. Jedná se o velmi širokou oblast, která kromě jiného pamatuje i na tělesně postižené či jinak handicapované. Průmyslový design lze tedy spatřovat i v oblastech, které jsou běžnému člověku skryté. V případě obráběcích strojů to bývá zejména návrh v souladu s prostředím. Tedy kde bude stroj umístěn a také kým bude obsluhován. Preferuje se komplexní přístup k návrhu včetně kapotáže stroje a ergonomie ovládání, což bývá upraveno podle místních zvyklostí, nebo se hledá univerzální řešení, které lze podle potřeby variovat. K novému designu tak vede firmy o mnoho víc důvodů, než jen důvody ekonomické. Matěj Sulitka k tomu říká. „Pokud stroj dobře vypadá, působí dojmem, že mu výrobce věnoval úsilí nejen po stránce funkčnosti a výkonnosti, ale bývá to i signál komplexnosti přístupu. Dobrý design přispívá ke kultivaci pracovního prostředí a vnímání stroje obsluhou. Člověku se u takového stroje lépe přemýšlí a pracuje. Firmy si pomocí designu svých strojů budují vlastní charakteristický styl s jasným odlišením od konkurence a posilují aspekt společenské odpovědnosti.“
Je patrné, že průmyslový design má (kromě jiného) i velký vliv na způsob života, rozvoj průmyslu i celé společnosti. Vlivný kanadský teoretik designu Alexander Manu připomíná, že designéři mají v rukou velkou moc, kterou by měli užívat s velkou odpovědností. V jedné ze svých esejí píše: „Jestliže jako designér vezmete při práci na výrobku v úvahu požadavky klienta, přidáte k nim onen lidský rozměr a hodnotu osobní odpovědnosti a etiky, pak vytváříte design, který odráží správný pojmový rámec. Dobrý design oslovuje všech pět smyslů. Je oceňován zrakem, hmatem, sluchem, čichem, a dokonce i chutí. Proto tak výrazně odráží lidské myšlení a chování. Budeme-li přeceňovat techniku tak, že začne ovládat naše životy a určovat též směr designu, pak ztratíme lidský prvek v našich výrobcích, a tím i naši kulturu.“