Kultivovaná řešení pro krásné nové stroje

„V silné konkurenci v prostředí velkých nadnárodních skupin je dobrý průmyslový design nezbytným prostředkem pro prosazení na trhu. Šanci budou mít pouze takové obráběcí stroje, u nichž se snoubí kvalitní design s funkčností a výkonem. Předchozí období nejistoty na trzích výrobci přijali jako výzvu k dalšímu zvyšování kvality výrobků, navenek vyjádřené originálním a kvalitně zpracovaným tvarováním,“ uvádí Matěj Sulitka a jako doklad svých tvrzení ukazuje aktuální fotografie ze světových veletržních a výstavních center. Dobrým příkladem je zpětné ohlédnutí za hannoverským veletrhem EMO (další ročník proběhne 16. až 21. 9. 2013).

„Cestou k dobrému designu je nesporně navázání spolupráce s profesionálními návrháři, kteří mohou do vývoje výrobků přinášet nové podněty a pohledy. Nezbytná je spolupráce konstruktérů a výrobních technologů s designérem, kde se ve vzájemně diskusi rodí prvotní ideový návrh, který se postupně mění ve vyrobitelný produkt. Dobrý design je výsledkem společného úsilí designéra a celého konstrukčního týmu a je projevem provázání funkčních kvalit výrobku s jeho výtvarně zpracovaným tvarováním. Nezbytným předpokladem takto fungující spolupráce je vždy podpora zadavatele, který svým rozhodnutím nastavuje cestu ke konečnému výsledku,“ pokračuje Matěj Sulitka.

Dobrý design je možné posuzovat podle různých kritérií (včetně těch ryze osobních). Nejčastěji hovoříme o ergonomii a funkčnosti. Vycházíme-li z klasické definice ergonomie, je třeba připomenout, že jde o multiprofesní vědní obor, který integruje a zpracovává poznatky humanitních věd (zejména psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. vědy o řízení, kybernetiky, normování atd.). Cílem je, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem, případně rozměrům lidského těla. Jedná se o velmi širokou oblast, která kromě jiného pamatuje i na tělesně postižené či jinak handicapované. Průmyslový design lze tedy spatřovat i v oblastech, které jsou běžnému člověku skryté. V případě obráběcích strojů to bývá zejména návrh v souladu s prostředím. Tedy kde bude stroj umístěn a také kým bude obsluhován. Preferuje se komplexní přístup k návrhu včetně kapotáže stroje a ergonomie ovládání, což bývá upraveno podle místních zvyklostí, nebo se hledá univerzální řešení, které lze podle potřeby variovat. K novému designu tak vede firmy o mnoho víc důvodů, než jen důvody ekonomické. Matěj Sulitka k tomu říká. „Pokud stroj dobře vypadá, působí dojmem, že mu výrobce věnoval úsilí nejen po stránce funkčnosti a výkonnosti, ale bývá to i signál komplexnosti přístupu. Dobrý design přispívá ke kultivaci pracovního prostředí a vnímání stroje obsluhou. Člověku se u takového stroje lépe přemýšlí a pracuje. Firmy si pomocí designu svých strojů budují vlastní charakteristický styl s jasným odlišením od konkurence a posilují aspekt společenské odpovědnosti.“

Je patrné, že průmyslový design má (kromě jiného) i velký vliv na způsob života, rozvoj průmyslu i celé společnosti. Vlivný kanadský teoretik designu Alexander Manu připomíná, že designéři mají v rukou velkou moc, kterou by měli užívat s velkou odpovědností. V jedné ze svých esejí píše: „Jestliže jako designér vezmete při práci na výrobku v úvahu požadavky klienta, přidáte k nim onen lidský rozměr a hodnotu osobní odpovědnosti a etiky, pak vytváříte design, který odráží správný pojmový rámec. Dobrý design oslovuje všech pět smyslů. Je oceňován zrakem, hmatem, sluchem, čichem, a dokonce i chutí. Proto tak výrazně odráží lidské myšlení a chování. Budeme-li přeceňovat techniku tak, že začne ovládat naše životy a určovat též směr designu, pak ztratíme lidský prvek v našich výrobcích, a tím i naši kulturu.“

Je nesporné, že kritéria, která ovlivňují kvalitu designu, souvisejí také s výtvarným cítěním, citem pro proporce a materiál. Pouze technické vzdělání nestačí. Hodně podnětů pro budoucí design sice vzniká z nosné struktury stroje, která udává směr, ale tvar, kompozice a výtvarné působení a volba hmoty pro krytování se bez spolupráce designéra a konstruktéra neobejdou, přestože konstruování stroje a tvorba jeho designu jsou dvě odlišné oblasti.

„Rád přijímám připomínky od konstruktérů, protože mohou celý návrh významně obohatit. Rozhodující pro vývoj navrhování je i celkový rámec spolupráce. V úvodních kontaktech s firmami se snažíme ve společné diskusi najít rozsah oblasti, jakou by měly návrhy pokrývat. Někdy se zadavatel chce orientovat jen na jeden vybraný typ stroje, někdy je ovšem možné i v takových případech začít zohledňovat souvislosti se stroji dalších typů a uvažovat možnou přenositelnost návrhu nového designu napříč výrobním spektrem firmy. Po upřesnění zadání přichází fáze tvorby prvotních návrhů, které vycházejí z rozměrových plánů konkrétního stroje. Přitom už vždy myslím na to, aby byl návrh technologicky přijatelný s ohledem na výrobní možnosti firem, které kapotáž stroje budou konstruovat a realizovat. Následuje etapa technických připomínek, které se do návrhů musí zapracovat. Po zhotovení upřesněného hmotového modelu, na němž probíhají další kola návrhů a připomínek podle postupně se upřesňujících funkčních požadavků na krytování, je zahájena fáze konstrukčního zpracování přímo v konstrukčním oddělení zadavatele, nebo v externích firmách. Pokud je komunikace s konstruktéry opravdu dobrá, posílají zpět ukázky jednotlivých dílů na posouzení, zda odpovídají záměru,“ poodhaluje proces zrodu designu stroje Matěj Sulitka.

Co se týče trendů, je třeba vyzdvihnout, tak jako i u jiných odvětví průmyslu, zejména vývoj a práci s novými materiály a technologiemi. Utilitární charakter krytování ustupuje vytváření dynamického nadčasového výrazu stroje. Ve tvarování se často objevují volné křivky pro ohraničení okenních nebo jiných otvorů v krytech a dvourozměrně ohýbané plochy. Velmi často volí designéři velkoplošná zasklení čelních stran strojů s výraznými graficky zdařilými digitálními informacemi na čelní stěně. Za novátorské lze označit i uplatnění plastických hmot na tvarové kryty vřeteníků. V koncepci moderního designu je významným věcným cílem tvorba zcela nového pracovního prostředí, které podporuje soustředěnost a umožňuje spolehlivé a bezpečné ovládání stroje.

A jak vidí současné trendy Matěj Sulitka? Vraťme se společně s ním nejdříve do minulosti: „Opravdu aktuální design strojů se dnes snaží překonávat kubický charakter krytování, jaký se stal normou v průběhu 70. a 80. let minulého století. Dnes, díky dostupnosti pokročilých technologií CNC ohýbání i vypalování tvarových profilů se opět můžeme setkávat s náznaky plasticity ve tvarování strojů,“ připomíná a dále dodává: „Zajímavým trendem jsou určitě nové materiály, které se při výrobě krytování objevují. V poslední době se jedná například o využívání polykarbonátu na velkoplošná zasklení, která mohou vytvořit velmi atraktivní efekty. Kromě plechů a skel se začínají uplatňovat i plastické materiály, zejména pro některé detaily. Krytování stroje musí ovšem plnit především bezpečnostní funkci, kterou mohou dnes nejlevněji zajistit ocelové plechy. Protože se v našem prostředí nejedná nikdy o hromadnou výrobu, není možné do výroby krytování přizvat pokročilé technologie jako lisování, formování a tvarové pojetí strojů tak může pracovat jen s omezenými technologickými prostředky.“

Vybudováním Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii při Fakultě strojní ČVUT v Praze (VCSVTT) se podařilo za dobu svého působení (od r. 2000) probudit aktivitu firem, které doposud váhaly. Připomeňme alespoň některé, kde má svůj podíl na komplexním řešení Ing. Matěj Sulitka, Ph.D., designér VCSVTT, který nás tímto článkem provázel. V centru působí od roku 2005.

Trens SK (Trenčín): Navrženo bylo komplexní řešení nového designu krytování strojů všech výrobních řad. Po průběžném navazujícím vývoji řešení některých detailů je v současnosti zavedena do výroby produkční podoba krytování strojů velikostí SBL 300 a SBL 500. Nový styl designu je aktuálně zaváděn také na CNC soustruhy klasické řady SE; vyvinuta je produkční podoba krytů pro stroje SE 320 a SE 520. Probíhá rovněž návrh a realizace grafiky funkčních štítků strojů a úprav štítků typového označení klasických hrotových soustruhů řady SN.

Toshulin: Vytvořen byl návrh jednotného designu řady Powerturn. Podle navrženého stylu probíhá v současnosti realizace tří dalších velikostních variant strojů řady Powerturn. Průběžně s Toshulin probíhá i řada konzultací s návrhy barevných řešení a úprav detailů krytování dalších výrobních řad strojů.

TOS Varnsdorf: Vytvořen byl návrh jednotného firemního designu na příkladu krytování stroje WHN13. Podle zásad nového designu bylo zpracováno řešení nového tvarování krytování pro stolové typy strojů řady WH (10, 105, 130) a plné kryty strojů řady TOStec, jejichž tvarový vývoj probíhá v současné době v úzké spolupráci s firmou Hestego.

Tratec: S firmou, která je dodavatelem komplexního řešení krytování strojů, byla navázána úzká spolupráce při vývoji designu a konstrukce, využívající nových technologických postupů. Aktuálně probíhá spolupráce na vývoji tvarování a barevných provedení zákaznických provedení krytů strojů TOS Varnsdorf. Vypracován je rovněž tvarový návrh krytování stroje TOS Varnsdorf WRD 150. Rozsáhlý vývoj věnovala firma vývoji kabiny operátora stojanových strojů s uspořádáním, které je výsledkem analýzy řady zákaznických požadavků na řešení ergonomie pracoviště obsluhy. Intenzivní spolupráce probíhá s firmou Tratec rovněž pro Fermat s návrhy napříč celým výrobním portfoliem firmy – od krytování stojanových strojů řad WFT, WRF, přes plné nebo částečné kryty s využitím principu modulární stavby krytování, tvarování kabin operátora stojanových strojů až po design krytování hrotových brusek.

Kovosvit MAS: Pro firmu vznikly návrhy designu strojů Multicut 630 a MCU 1000, na jejichž vývoji se VCSVTT podílelo rovněž v oblasti simulací, optimalizace a konstrukce. Realizovaná podoba krytování strojů se stala základem pro řešení nového barevného provedení, které aktuálně navrhli další designéři.

Hestego: Firma poskytuje komplexní řešení krytování a kapotáží strojů pro řadu výrobců obráběcích strojů. Byla navázána úzká spolupráce v navrhování tvarování strojů s uplatněním nových technologických postupů. Společně vznikla myšlenka vývoje systému modulárního krytování strojů, jehož principy jsou rozvíjeny v konkrétních vývojových případech. V současnosti probíhá spolupráce při vývoji plného krytování strojů v novém stylu TOS Varnsdorf. Provedeny byly rovněž návrhy krytování řady menších vertikálních frézek pro zahraničního partnera.

Vlastimil Růžička
vlastimil.ruzicka@mmspektrum.com