Témata
Reklama

Líbivý slogan, nebo trend v technologii a organizaci výroby?

Po první, druhé a třetí se nyní hovoří již o čtvrté průmyslové revoluci, vyvolané využíváním kyberfyzického prostoru ve výrobě - tedy stavu, kdy vestavěné počítače nejen kontrolují výrobu, ale komunikují i mezi sebou a díky identifikační technologii RFID "komunikují" také s materiálem a výrobky. Jednoduše řečeno, výroba se stává tržištěm, kde si stroje v reálném čase navzájem nabízejí své služby a vyměňují informace se zpracovávanými produkty.

Po první, druhé a třetí se nyní hovoří již o čtvrté průmyslové revoluci, vyvolané využíváním kyberfyzického prostoru ve výrobě – tedy stavu, kdy vestavěné počítače nejen kontrolují výrobu, ale komunikují i mezi sebou a díky identifikační technologii RFID „komunikují“ také s materiálem a výrobky. Jednoduše řečeno, výroba se stává tržištěm, kde si stroje v reálném čase navzájem nabízejí své služby a vyměňují informace se zpracovávanými produkty.

Je takováto představa utopie, líbivý slogan, nebo reálný trend v technologii a organizaci průmyslové výroby? Na praktický pohled výrobce, široce zapojeného do automatizace výroby, jsme se zeptali Petra Pospíšila, jednatele české pobočky německé společnosti Eplan.

O čtvrté průmyslové revoluci se hovoří zejména v souvislosti s německým projektem Industry 4.0, iniciovaným německou vládou. Na využívání kyberfyzického prostoru ve výrobě se však intenzivně pracuje také například v USA, pouze pod jiným názvem. Oč tu tedy doopravdy jde?

P. Pospíšil: Paradoxně čtvrtá průmyslová revoluce není revolucí, ale evolucí. Jedná se o efektivní využití technologií, které již existují a běžně se používají. Ale čtvrtá průmyslová revoluce posouvá praktické využití existujících technologií do jiné dimenze – do kyberfyzického prostoru. V něm operují chytré stroje v chytrých továrnách, které využívají just-in-time dodávky součástek i expedici hotových výrobků. V neposlední řadě se jedná i o inteligentní inženýring, který zkracuje a zefektivňuje dobu vývoje, automatizuje tvorbu dokumentace, optimalizuje použité součástky a zabezpečuje shodu s normami a závaznými předpisy i individuální, osobitý přístup každého projektanta a výrobce. Symbolem čtvrté průmyslové revoluce je tedy především efektivita.

Je inteligentní výroba skutečně revoluční objev posledních let, nebo jsme mohli sledovat její zárodky a předchůdce mnohem dříve?

P. Pospíšil: Inteligentní výroba není revoluční objev. Jednotlivé komponenty, které tvoří inteligentní výrobu, se již léta používají – například právě vámi zmiňované RFID nebo koncept just-in-time. Ale inteligentní výroba je o integraci těchto součástí do smysluplného, inteligentního celku, který umožní podstatně efektivnější a flexibilnější výrobu.

Jsou současné výrobní a informační technologie schopny, při vhodném využití, realizovat proces inteligentní výroby v každodenní praxi?

P. Pospíšil: Současné výrobní a informační technologie již umožňují inteligentní výrobu, jejímž hlavním smyslem je právě propojení těchto technologií do uceleného systému. Prvořadým záměrem je, aby spolu stávající výrobní a informační technologie komunikovaly.

Co dalšího je ještě třeba, aby se inteligentní výroba stala skutečností?

P. Pospíšil: Asi nejtěžší je překonat neochotu některých lidí se do inteligentní výroby vůbec pustit. Její zavedení totiž vyžaduje investice, změnu přístupu zaměstnanců i rozšíření znalostní báze o nové kompetence. A ve stávajícím prostředí, kdy inteligentní výroba ještě není masovou záležitostí, necítí management výrobních podniků žádný silný tlak na její zavedení. Ale už teď je zřejmé, že se zvyšujícím se počtem podniků s inteligentní výrobou bude narůstat i tento tlak a celá inteligentní výroba se stane naprostou nezbytností.

O peníze jde, jak známo, až v první řadě. Jaký dopad by inteligentní výroba měla mít na výrobní náklady a konkurenceschopnost průmyslových odvětví?

P. Pospíšil: Právě finanční dopad inteligentní výroby je zcela zásadní. Industry 4.0 změní postavení továrny ze současného nákladového střediska na středisko profitu. Zatímco dnes se zefektivnění výroby odehrává především prostřednictvím snížení nákladů, v budoucnosti bude rozhodující celková ziskovost. A to včetně všech – třeba i skrytých nebo parciálních – nákladů a přínosů.

Jaká vidíte největší úskalí a potenciální problémy při zavádění inteligentní výroby v praxi?

P. Pospíšil: Vzhledem k tomu, že technologie pro inteligentní výrobu již existují a jsou odzkoušené, vidím jako největší možný problém právě lidský faktor. Tedy ochotu pustit se do celého konceptu, měnit zavedené přístupy a učit se něčemu novému.

Jaké příležitosti nabízí inteligentní výroba firmám, jako je Eplan, ať už v mateřském Německu nebo jinde ve světě?

P. Pospíšil: Inteligentní výroba je o propojení výrobních a informačních technologií. Společnost Eplan jako přední světový dodavatel CAE řešení nabízí již dnes systémy, které spolupracují a propojují elektrické, fluidní a mechanické disciplíny. Výrazným prvkem bude portál – zjednodušeně aktuální databáze prověřených komponent s možností přímo komunikovat s výrobci těchto komponent. A v neposlední řadě i hlavní faktory moderního inženýringu – standardizace a opětovné použití již existujících a prověřených návrhů, které Eplan již dnes podporuje (prostřednictvím Eplan Engineering Center One). Pro Eplan je inteligentní výroba nejen příležitostí, ale i výzvou.

Jaké příležitosti podle vašich zkušeností inteligentní výroba nabízí podnikavým malým a středním firmám v Česku?

P. Pospíšil: Z krátkodobého či střednědobého hlediska přinese zavedení inteligentní výroby těm českým firmám, které se touto cestou vydají, výraznou konkurenční výhodu. Ta se projeví především v efektivitě výroby jako celku. Z dlouhodobého hlediska je však podle mne inteligentní výroba nutností pro přežití.

Jak odhadujete postup zavádění inteligentní výroby v ČR?

P. Pospíšil: O zavádění inteligentní výroby v ČR se bude pravděpodobně ještě nějakou dobu hlavně hovořit a podniky, které ji budou opravdu využívat, budou jen světlou výjimkou. Ale protože nejsme izolovaným ostrovem a i české podniky operují na celosvětovém, globálním trhu, bude vzrůstat nutnost zavedení inteligentní výroby. Proto se domnívám, že lze v souvislosti s jejím zaváděním očekávat již velmi brzy opravdový boom.

Děkuji za rozhovor.

Eplan

Ing. Jakub Slavík, MBA

Převzato z informačního portálu www.proelektrotechniky.cz

Kolinska.R@eplan.cz

www.eplan.cz

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 160677
Datum: 08. 06. 2016
Rubrika: Monotematická příloha / Průmysl 4.0
Autor:
Firmy
Související články
Hromadná výroba? To nestačí!

Všichni jsme svědky nesporně se zrychlujícího vývoje vědy, techniky, ale i světového obchodu. Globalizace trhu vede k poptávce po rychle pracujících výrobních linkách a strojích vykazujících výjimečné výkony. Současně se stále častěji objevuje požadavek uspokojit poptávku na malé série výrobků, které se od těch masových odlišují.

Chytré stroje vyžadují chytrý inženýring

Nové digitální technologie a trendy, například internet věcí (IoT), Průmysl 4.0 a další, dnes předznamenávají začátek nové průmyslové revoluce. Na trhu průmyslových strojů způsobí vstup nové technologie digitalizaci výroby, počínaje výrobními linkami s chytřejšími, propojenějšími a složitějšími stroji.Tento článek vysvětluje, proč příchod tohoto a dalších trendů znamená, že průmysl výroby strojů vyžaduje nové způsoby práce s důrazem na spolupráci, univerzálnost a flexibilitu. Věk chytrých strojů vyžaduje také chytřejší způsob jejich navrhování, výroby a dodávání na trh.

Urychlete svoji digitální transformaci

Jak může strategie digitální transformace, jejíž součástí je přechod na moderní distribuovaný řídicí systém, pomoci výrobcům dosáhnout vyšší produktivity, ziskovosti a snížit rizika? To se dozvíte, pokud se začtete do následujících řádek.

Související články
Chytré brýle pro průmysl

Chytré brýle a rozšířená realita se v posledních letech staly dalším trendovým tématem v průmyslovém prostředí. Na rozdíl od umělé inteligence, která je založena na strojovém učení a u které jsou stroje určeny k dlouhodobému nahrazení lidského faktoru, sleduje rozšířená realita jiný cíl: podporovat člověka v průmyslových procesech. Zde vstupuje firma Ayes, která představuje jedničku v oblasti hands-free technologií pro průmysl, chytré brýle RealWear HMT-1.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Virtuální a rozšířená realita zvyšuje konkurenceschopnost

Dnes již máme řadu možností, jak můžeme v byznysu prakticky využít virtuální a rozšířenou realitu. A to doslova ve všech dostupných oborech a firemních procesech.

Digitálne dvojča & Factory Twin

Uplatnenie digitalizácie vo výrobe predstavuje revolučnú zmenu. Táto zmena má paradigmatický charakter, pretože sprístupňuje dáta z výroby všetkým výrobným prvkom, čo umožňuje uplatnenie nových systémov riadenia výroby v reálnom čase.

Výrobu ovládne chytrý software

V souvislosti s Průmyslem 4.0 se často hovoří o inteligentních, navzájem komunikujících strojích. Chytré však nejsou ani tak stroje, jako spíše software, který je řídí.

Cesta k inteligentní výrobě

Existuje pádný důvod, proč je vytvářen globální tlak na rozvoj inteligentní výroby – díky důslednému propojování výrobních podniků a zajištění zásadních výrobních informací přináší výrobcům téměř neomezené příležitosti ke zlepšování provozních operací či vytváření přidané hodnoty a usnadňuje odpovědi na otázky, jak řešit nedostatek pracovníků s odpovídajícími schopnostmi.

Příprava strojů pro připojení do průmyslového internetu věcí

Řešení řídicích systémů založených na průmyslových počítačích představují pevné instalace v podobě strojů a systémů, které prokazují provozní spolehlivost. Nyní se sektor automatizace sloučil s první generací informační technologie, další krok představuje zapojení inteligentních komponent do sítě a jejich připojení k internetu věcí (IoT).

Internet věcí v prostředí řídicích systémů

Digitalizace výroby, digitální továrna, další průmyslová revoluce… Kdo by si nepoložil otázku, co to přesně znamená pro mě, a hlavně, kde jsou peníze či profit, který to má přinést? Není to nějaký abstraktní koncept bez vazby k průmyslové realitě v Čechách? A pokud se necháme přesvědčit k cestě tímto směrem, nepřeváží nakonec nad ziskem složitost systému, náklady na jeho zavedení a udržování v chodu?

SolidWorks PDM Standard prakticky

Spolu se Solidworks 2016 byl na trh uveden nový nástroj na základní správu produktové dokumentace – Solidworks PDM Standard. To bylo v roce 2015 a dnes se již tedy můžeme podělit o reálné zkušenosti s funkčností, implementováním a používáním tohoto produktu.

Rozhraní člověk-stroj

Tablety a chytré telefony již dlouho nejsou vyhrazeny pouze pro fanoušky digitálních technologií, ale poskytují i mnoho nových příležitostí v oblasti strojního inženýrství. Rozhraní člověk–stroj v kombinaci s PLC se stává základním prvkem 4. průmyslové revoluce a funkcí s přidanou hodnotou.

Digitalizace firemních procesů - co je na tom nového?

Počátky digitalizace výroby sahají hluboko do minulého století, dokonce do dob, kdy o osobních počítačích neměl nikdo ani ponětí. Vzpomeňme například na NC řízení strojů nebo na výpočetní střediska s velkými sálovými počítači, na nichž běžela podniková agenda.

Nejnovější technologie před moderní informační společností

Jedním z účastníků letošního ročníku Veletrhu Věda Výzkum Inovace je sdružení CESNET, které se zabývá výzkumem a vývojem informačních a komunikačních technologií. Bylo založeno v roce 1996 a jeho členy jsou všechny veřejné vysoké školy a Akademie věd České republiky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit