Témata
Reklama

Made in the USA

V roce 1983 vyvinul pan Gene Haas ve své dílně první otočný polohovací stůl pro obráběcí stroje. Filozofií jeho firmy, která letos v březnu vyrobila padesátý tisící, konkrétně CNC obráběcí stroj a která je největším severoamerickým výrobcem CNC obráběcích strojů, je dát co nejširšímu okruhu uživatelů k dispozici nejlepší produkt s rozsáhlým standardním vybavením za nejlepší cenu a současně těmito produkty překonávat požadavky zákazníků na jejich vysokou produktivitu, spolehlivost a využitelnost.

Nacházíme se na kalifornském pobřeží Pacifiku, necelých 65 mil severně od L. A. Naše skupina devíti evropských novinářů usedá před oxnardským hotelem Courtyard by Marriott do mikrobusu a přemísťuje se na opačnou stranu města, do jeho průmyslové zóny, kde se na ploše 76 000 m2 rozprostírá moderní výrobní závod a zároveň sídlo největšího výrobce CNC obráběcích strojů v Severní Americe, firmy Haas Automation.
Vedle exkurzí po rozsáhlých výrobních a montážních halách, střídavě doplňovaných přednáškami a prezentacemi hlavních konstruktérů, technologů, vedoucích obchodních a marketingových oddělení, nám bylo i umožněno setkat se a diskutovat s panem Genem Haasem. Názory a myšlenky tohoto výjimečného člověka, který před 22 lety firmu zakládal a v současné době zastává pozici prezidenta Haas Automation, Inc., vám teď chceme přiblížit.
Reklama
Reklama
Reklama

Efektivně v nízkých nákladech

Firma je evidentně úspěšná ve výrobě levných obráběcích strojů. Vyrábí efektivně a za nízké ceny. Čím to však je, že ostatní výrobci, zvláště pak v západním světě, opustili oblast nízkých nákladů? Pan Haas nám dovolil částečně nahlédnout do tajemství své taktiky a obchodní strategie.
G. Haas: Když tito výrobci nevyrábějí levné obráběcí stroje, vzniká logicky volné místo na trhu, na kterém se oni nechtějí pohybovat a podnikat. Je těžké odhadnout, proč nechtějí vstoupit na trh s levnými obráběcími stroji nebo proč se z něho stahují. Možná s tím má co do činění mechanická část stroje. My vše vyrábíme ve vlastních prostorách, takže nad vším máme 100% kontrolu. To je rozdíl mezi námi a ostatními výrobci strojů, kteří kupují řízení, hřídele a další komponenty od jiných firem. Vše se jim poté promítá do koncových cen strojů, jelikož jejich dodavatelé do prodaných produktů promítají svůj zisk. My si většinu toho umíme vyrobit sami v mnohem větších objemech. To nám přináší značné úspory a zvyšuje efektivitu. Jejich způsob práce je více méně tradičním způsobem výroby. Úspěšní výrobci obráběcích strojů se před třiceti lety většinou považovali za jakési integrátory - nakoupili jednotlivé součástky, odlili stojan a pak prodávali obráběcí stroje. Myslím, že jsme byli pravděpodobně jedni z prvních, kteří šli rozdílnou cestou. Též japonská Okuma vše vyráběla vlastními silami.
Víte, spousta firem nás napodobuje a pak zjišťují, že to není až tak snadné, jak se na první pohled zdá. Myslím, že je to stejné jako ve kterémkoli jiném podnikání. Ostatní nás mohou úspěšně napodobit jenom v případě, že to nezvládneme. Mám na mysli to, že uděláme nějakou chybu nebo přehmat v naší práci a oni nás doženou. Je to stejné, jako když si firma zaregistruje patent a dostane určité časové období na to, aby vyráběla svůj produkt a prodávala ho za jakoukoli cenu, jakou si naúčtuje. Po uplynutí daného období však nastupuje konkurence, protože patentová ochrana skončila. Já jsem vždycky prosazoval strategii, že než mít určitou formu imunity, je lepší být výrobcem levných produktů, protože když se na trhu objeví někdo jiný, musí vás porazit v konkurenčním boji, a to je v tomhle případě hodně těžké. Jednoduše řečeno, být firmou, která vyrábí levné zboží, je velmi výhodné, protože takové firmě je velmi těžké konkurovat. Tak to chápu já a právě tam vidím naši budoucnost.

Využívat svých výrobků

Během prohlídky obrobny jsme zjistili, že převážná část veškerého třískového obrábění byla prováděna na strojích s červeným logem Haas. Všeobecně nebývá tak často zvykem, aby výrobce ve svém strojním vybavení používal svoje nejnovější výrobky. I na tuto skutečnost narazil pan Haas při diskusi.
G. Haas: Nemyslím, že jsme hned od začátku plánovali stát se nejlevnějšími výrobci, ale integrací některých věcí jsme získali výhodu před ostatními výrobci obráběcích nástrojů, a to v přístupu k zákazníkům. Co tím myslím? Stavíme CNC stroje a důvodem, proč je zákazníci kupují, je jejich vyšší produktivita. Je ale naprosto zarážející, kolik výrobců obráběcích strojů nepoužívá své vlastní výrobky. Pořád mají ty zastaralé "drtičky" z evropské provenience a stále dělají spoustu věcí manuálně, čímž vzniká mnohem více zmetků. Tahle ruční práce, kdy hlavní část výrobního procesu stále neobsadily stroje, pak nakonec vede k tomu, že své obráběcí stroje prodávají zákazníkům se slovy: Používejte naše výrobky, abyste tak dosáhli zvýšení objemu své výroby. Jako jedna z prvních společností jsme začali používat vlastní produkty a také jsme začali ve vlastní režii vyrábět součástky, které nevyžadovaly příliš mnoho ruční práce a úprav.

Potřeba expanze?

Každá společnost, pokud dosáhne určité úrovně, má zájem své aktivity rozšiřovat, a to jak prostřednictvím akvizic, tak organickým růstem svého stávajícího stavu. Pan Haas má na to však svůj pohled.
G. Haas: Musím přiznat, že jsem ještě osobně neviděl jiný zajímavý obor, jehož technologii bych chtěl koupit. Různí lidé mi často říkají, že bych měl zkusit třeba vodní paprsek nebo jiný podobný obor. Problém se však skrývá v tom, že v dané oblasti nemáme žádné velké znalosti. Máme dost práce s výrobou svých produktů. Existuje tolik nových nápadů, které jsme ještě nevyčerpali, a stále přibývají nové. V posledních letech jsme zvyšovali objem zhruba o sto milionů dolarů každý rok, letos náš objem prodeje dosáhne pěti či šesti set milionů USD. S čistým svědomím mohu říci, že je dost obtížné udržet takové tempo růstu, aniž bychom k tomu ještě rozšiřovali své výrobní zaměření. To by bylo odchýlení z naší cesty.
Podobným směrem se odvíjejí i mé myšlenky s případnou výrobou v zámoří. V současné době máme své kanceláře v Belgii a v Číně. Budovat zde výrobní závody by nyní přinášelo spíše vyšší náklady než produktivní řešení. Kalifornskou továrnu opouští každý měsíc na 800 strojů, což není žádné ohromující číslo. Než začneme uvažovat o výrobní expanzi, musíme zde vyrobit 800 strojů každý měsíc, ale od jednoho modelu. Nyní tento počet čítá 55 strojů od jednoho modelu, v celkové nabídce máme na sedmdesát typů strojů.
Samozřejmě existuje měsíční jednotkové množství, pod které nebudeme sestavovat stroj. Pokud jsme schopni sestavit asi tak deset jednotek za měsíc, necháme linku běžet. Pokud počet klesne pod zmiňované množství, uvažujeme o odstavení. Hlavním důvodem je fakt, že výroba musí běžet plynule. Stále mnoho našich výrobků je montováno ručně, a pokud jich je méně než dva za týden, jednoduše ztratíte plynulost. Potřebujete udržet dostatečné množství, aby byla rovnoměrně vytížena obsluha, plně se soustředila na práci na daných strojích. Není oboustranně dobré říci: Víte, tento týden pro vás tady nemáme žádnou práci, tak budete dělat něco jiného...

Inovuj, nebo zahyneš

Oddělení výzkumu a vývoje lze považovat za to nejcennější, co výrobní společnost má. Zde by měly vznikat nové nápady, od kterých se odvíjejí další následné procesy až po zavedení produktu do komerční výroby. Předpokládá se, že v takovém formátu, jako je firma Haas, probíhají v odděleních R & D pravidelné "brain storming", ze kterých poté vycházejí nové koncepce. Ale pan Haas nás vrátil rovnýma nohama zpět na zem...
G. Haas: Ve většině případů jsem to já, kdo přichází s novými myšlenkami a nápady, kudy bychom měli jít. Občas docela žasnu nad tím, kolik právě takových různých cest existuje. Nevidím zde naprosto žádná omezení. Nové myšlenky a nápady nám rozhodně nechybějí, to vám zaručuji.
Víte, vždycky se snažím hledat nové způsoby, jak přistupovat k věcem a jak je dělat bez nutnosti dívat se na to, jak to dělají ostatní. Konzultanti mi například říkají, že bychom měli postavit stroj třeba jako firma Brother nebo někdo jiný. Párkrát jsme to zkusili a vždycky to skončilo katastrofálně. Když postavíme stejný stroj jako Brother, proč by si ho měl někdo koupit právě od nás? Ledaže bychom ho prodávali za poloviční cenu! Já ale nemohu postavit stroj za poloviční cenu, to je prostě technicky nemožné. Ti, kteří se o něco podobného pokoušejí, nemají šanci uspět. Když jsem se na to celé podíval, pochopil jsem, že musíme přijít s něčím, co umožní náš stroj použít tam či tam v rámci celku, kterému říkám shoda filozofie Haas. Víte, my zákazníkovi dodáme více strojů, které dané operace možná nezvládnou tak rychle jako určitý konkurenční model v úplně jiné cenové relaci, ale odvedou stejnou práci s vyšší kapacitou a s rezervou do budoucna, a to vše za dobrou cenu.
V nepřehlédnutelné míře se konkurenti začínají zaměřovat na odbytiště svých strojů v leteckém průmyslu, jelikož strojní park v automobilkách je téměř saturován. Je ale třeba brát v úvahu, že letecký průmysl je poměrně malé odvětví, nesmíme zapomínat na to, že třeba společnost, jako je Boeing, vyrobí pouze 300 letadel ročně. I kdyby chtěli montovat letadla rychleji, nebude to možné, jelikož jsou montována ručně tradičními postupy... Za posledních padesát let se zde toho moc nezměnilo. Dostáváme se pak k výrobní ceně jednoho letadla. I kdyby snížili cenu na polovinu, neprodají těch letadel desetkrát víc. Je to omezený trh. Vím, že spousta našich konkurentů v oblasti obráběcích nástrojů by chtěla mít stroje s lineárním motorem nebo to či ono... Jedná se např. o velmi rychlé stroje, což s sebou přináší samozřejmě i jejich vysokou cenu. Stroj s lineárním motorem má ale spoustu problémů, například dobře neobrábí železité materiály kvůli obsaženému magnetu. Většina z nich může pracovat pouze s hliníkem. Jsme tedy jako zákazníci v automobilových aplikacích, kde chcete mít superrychlé stroje a s tou rychlostí roste i jejich cena. To vůbec neodpovídá našemu obchodnímu modelu. Nechceme vyrábět tyhle exotické a drahé stroje, které se uplatní na velmi omezeném trhu. Snažíme se vyrábět stroje, které najdou uplatnění téměř v každé dílně a které jsou za odpovídající přiměřenou cenu, což zákazníka zajímá nejvíce. Nikdo si přece nekoupí auto za sto tisíc dolarů, ale každý si ho koupí za dvacet tisíc, protože takové si může ze svého rozpočtu dovolit. Tohle nám naprosto vyhovuje, trápí to ale naši konkurenci...

Nové trhy, nové šance

Výrobci po silném útlumu západoevropského a amerického trhu logicky hledají nová odbytiště pro své výrobky. Avšak přizpůsobili svůj výrobní sortiment právě těmto trhům, jejich finančním možnostem? Bez povšimnutí samozřejmě nezůstává ani český, respektive celý východoevropský trh, kde čím dál více dominuje import japonských strojů.
G. Haas: V současné době hodně uvažujeme o univerzálních strojích, které fungují pod různým napětím, a to jak ve Spojených státech, tak i v Bulharsku nebo v Bolívii. Plánujeme vyrábět stroje, které jsou více mezinárodní, se 40 ovládacími jazyky, chceme se dostat na širší trh, prodávat velké množství strojů v Jižní Americe, Indii nebo Číně. Přišli jsme s malým základním typem stroje, prodávaným pod 30 000 dolarů. Západní země s obyvatelstvem s vysokými příjmy a vysokým vzděláním budou stále horšími základnami pro výrobu. Výroba se bude stále více stěhovat do zámoří, tak proč nevyrábět stroje, které mohou být používány i tam? Tyto stroje budou vysoce spolehlivé a za velmi přijatelné ceny. Jsem velice rád, že většina našich konkurentů to vidí jinak. Oni nabízejí velkokapacitní výrobní stroje - pro automobilové součástky. Já jsem přesvědčen, že v dohledné době vznikne obrovský trh pro stroje, které se budou prodávat pod 20 000 dolarů. Je to jen otázka nastavení toho, jak se budou věci dělat, jak se například bude vyvíjet trend zmírňování velmi vysokých celních bariér třeba v Indii. Pak budeme moci konkurovat strojům, které jsou tam dováženy z Číny.
Samozřejmě velké šance nadále vidím i v zemích východoevropského bloku. Díky stále levné pracovní síle a dobré infrastruktuře se sem stěhuje mnoho výrob. Do České republiky vyvážíme hodně strojů, ale se současným počtem nejsme spokojeni a očekáváme, že čísla ještě porostou. Jak se ukazuje, japonské stroje začínají být velmi drahé. Když si někdo např. v České republice koupí stroj za třicet čtyřicet tisíc dolarů, je to mnoho peněz, za které je u vás údajně možné pořídit i rodinný dům. Pokud se tedy někdo rozhodne pořídit si obráběcí stroj, je třeba hodně přemýšlet, musí být obezřetný, komu a za co dá svoje peníze. Pokud má někdo k dispozici jen 20 000 dolarů, které může za stroj utratit, pak v naší nabídce jeden takový nalezne. Samozřejmě víme, že se v České republice vyrábí obráběcí stroje, ale vaše výrobky jsou tak drahé, že je snad montujete jako stíhačky - jako ta nejdražší letadla. Jen omezené množství zákazníků si je může dovolit. Proto máme dobrou příležitost i zde, jen musíme zapracovat na tom, abychom měli naše stroje ve všech těch nejrůznějších jazycích.

Stroje s nástroji od jednoho dodavatele

Za zajímavou myšlenku lze považovat komplexní dodávku zákazníkovi v podobě uceleného balíčku, jenž by vedle stroje obsahoval i držáky nástrojů, či dokonce řezné nástroje, a to vše vlastní výroby. S podobnou úvahou přišla před několika lety i firma Haas a ke svým strojům začala dodávat své držáky nástrojů. Avšak po několika měsících byla výroba držáků ukončena. Vysvětlení je jednoduché - absolutně nekonkurenční cena...
G. Haas: Ano, s držáky jsme skončili po roce výroby. Nebyli jsme schopni konkurovat. Ostatní, kteří je vyráběli, měli tak nízké ceny, že se dostali pod ty naše. Většinou byli ze zámoří, jednalo se především o čínskou výrobu. V každé vložce, kterou si koupíte za pět dolarů, je asi za deset centů surovin, takže jejich náklady jsou opravdu velmi nízké. My bychom si nevedli lépe, nedomnívám se, že bychom mohli skutečně snížit naše výrobní náklady, i když většina nákladů je v marketingu hotového výrobku. Nemyslím si, že by se nám v tomhle nějak zvlášť dařilo.
Co se týká vlastní výroby řezných nástrojů, určitě se jedná o zajímavou myšlenku. Nabízí se zde úvaha, že když prodáte obráběcí stroj za 50 000 dolarů, bude pravděpodobně za dobu své životnosti potřebovat řezací nástroje v ceně dalších 50 000 dolarů. Tedy ke každému prodanému obráběcímu stroji pak ještě prodáte odpovídající množství řezacích nástrojů v celkové ceně rovnající se ceně stroje. Avšak trhy jsou již pokryty těmi největší hráči na americkém poli, jako jsou Kennametal či Mitsubishi. Byli byste velmi překvapeni, jak je těžké, aby zákazník změnil své zvyky, nemá rád změny. Máme s tím vlastní zkušenosti, neboť obráběcí stroje prodáváme už 20 let. Je třeba se dívat na věc z lepší stránky, existuje dobrá a špatná strana. Dobrou stranou je to, že pokud jednou získáte zákazníka a ten je s vaším výrobkem spokojen, už u vás zůstane. Špatnou stranou věci je, že když přicházíte jako noví, je velmi obtížné získat podíl na trhu. Předpokládám, že kdybychom vstoupili do oblasti řezných nástrojů, jako první by se objevil problém s tím, že všichni prodejci řezných nástrojů, kteří doporučují naše stroje, by je rázem přestali doporučovat. Oni prodávají řezné nástroje a my zase stroje.

Investice nejcennější

Zvyšování objemu výroby, rozšiřování výrobních aktivit a další expanzní činnosti, to vše s sebou přináší nutnost přijmu nových kvalifikovaných pracovníků a případné rekvalifikace stávajícího stavu. V Evropě všeobecně je velkým problémem získávat učně pro "černé" řemeslo, které má však dnes se šmírem již pramálo společného. Jedná se o obsluhu plně automatizovaných pracovišť a montážních linek s personálem v "bílých pláštích". V Americe je situace obdobná...
G. Haas: Nezastávám filozofii provozování jakéhokoliv učňovského programu Haas. Řešíme to následovně. Přivádíme lidi na velmi nízké úrovni. Pokud má dotyčný zájem, může začít v samostatné místnosti a pracovat svým tempem. Školíme lidi v oboru, který se učit chtějí a kde je perspektiva jejich uplatnění. Samozřejmě jim pomáháme, ale nemáme ani žádný oficiální přihláškový formulář, ani školní osnovy, a ani jim neříkáme, že si z nich vybereme 20 uchazečů a pak je naučíme, jak se stát obráběči. Řekl bych, že hledáme motivované lidi s trochou vlastního zájmu o věc. Pokud mají zájem a líbí se jim to, pak mají tendenci chtít pracovat v továrnách. Spousta lidí se tak ale nerozhodne. Na druhé straně se však všichni bojí strašáka nezaměstnanosti. Máme skutečně problém najít lidi, kteří chtějí pracovat v prostředí výrobního závodu - hlavně tady, v západních státech USA. Zvykli jsme si na životní styl nejvyšší úrovně. Pracovat v továrně vůbec neodpovídá modernímu životnímu stylu. Pokud bychom nebyli dostatečně automatizovaní, měli bychom spoustu problémů. Pokud bychom byli závislí na vysokém počtu pracovníků, byl by s námi konec. Spoléháme na to, že našim lidem platíme velice dobře a zároveň automatizujeme výrobu. To je tajemství úspěchu. Pak můžete motivovat lidi, když si řeknou: Hele, tohle je dobrá práce, víš? Vydělávám dvakrát nebo třikrát víc, než kdybych pracoval v místním železářství. Jim se to líbí. My pak zavádíme automatizaci, aby jejich produktivita rostla, jejich platy se zvyšovaly, a aby tak mohli přežít tady ve Státech, s vysokými cenami za cokoliv.
Ve srovnání s ostatními průmyslovými odvětvími platíme dokonce velmi dobře. Průměrný zaměstnanec si tu přijde na 50 000 dolarů ročně.

***

Přiznám se, že po diskusi s panem Genem Haasem se mi hlavou honila celá řada věcí. Z jeho slov byly cítit velké obavy z postupného zaplavování světového trhu asijskými, zejména pak čínskými výrobky, a netýká se to jen obráběcích strojů, ale veškerého spotřebního zboží. Je konkurenční výhodou, když veškeré jeho výrobky nesou punc Made in the USA? Je to vedle konkurenceschopné ceny další nástroj k udržení stávajícího zákazníka a k získání nového? Probudí se u zákazníků při nákupu zboží národní cítění a hrdost? Obávám se, že jsme si zvykli nakupovat zboží, aniž bychom pátrali po zemi jeho původu, a jak jsem se dozvěděl, podobně je tomu i ve Spojených státech a až na pár výjimek i jinde na světě. Kupujeme kamery, televize, hi-fi techniku japonských značek, většina spotřebního zboží pochází z Asie, Číny, Japonska, Tchaj-wanu a Koreje. Zákazník si vždycky koupí to, co podle svého považuje za nejlepší, nezávisle na tom, ze které země daný výrobek pochází. To platí jak o zboží běžné denní spotřeby, tak i o sortimentu, jako jsou i obráběcí stroje. Po této úvaze se domnívám, že označení Made in the USA ve skutečnosti nepřináší žádné velké výhody.

Roman Dvořák

Oxnard, Kalifornie
Reklama
Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Mít vůli i trpělivost

Zaměstnanec v socialistickém strojírenství, poté na vedoucích místech v První brněnské strojírně Velká Bíteš a Ekol Brno. Před odchodem do důchodu se věnoval konzultační činnosti v energetice. To lze stručně říci o Ing. Lubomíru Doležalovi. O tom, že prosazovat inovativní změny za socialismu nebylo nic snadného, by mohl psát romány...

Související články
Facelift pro staré stroje

Opravy a modernizace starých strojů s využitím současných technologií tak, aby jejich užitná hodnota byla posléze srovnatelná s novým strojem. To je náplň práce 35členného týmu společnosti Fermat Pressl, která sídlí v romanticky industriální budově v Rokycanech. Jejich práce by se dala přirovnat k plastické chirurgii u lidí, výsledek je však rozhodně trvanlivější i užitečnější. Na podrobnosti jsme se zeptali Ing. Vojtěcha Vlka, jednatele společnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Upínače jsou stejně důležité jako stroj nebo nástroj

Výrobní zařízení pro třískové obrábění s nástupem CNC řízení a víceosých technologií významně změnily požadavky na složitost obrobků, řezné nástroje a v konečném důsledku také na automatizaci a robotizaci. Čemu se však často nevěnuje tolik pozornosti, jsou upínací technologie i přesto, že mohou mít zásadní vliv na výslednou kvalitu obráběného dílu, ale i na náklady.

Revoluce v měření přišla s analogovým signálem

Když se dnes bavíme o moderních výrobních postupech, máme často na mysli využívání high-tech technologií, které je snahou stále více propojovat, automatizovat a sledovat. Tyto přístupy pomáhají výrobcům transformovat jejich výrobní procesy až do stadia nejvyššího – takzvané cyber factory –, přičemž vysoká jakost vyráběných dílů a úspora nákladů během výrobních procesů hrají nejdůležitější roli. Z tohoto jasně vyplývá nutnost investice také do měřicích systémů.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Projekt snů 2

Významnost roku 2017 pro firmu Okuma – výrobce CNC obráběcích strojů – neznamená pouze oslavy 120. výročí založení společnosti, ale i uvedení do provozu v pořadí druhého nejmodernějšího automatizovaného závodu, firmou označovaného jako Projekt snů (Dream Site 2 – dále PS2) v místě japonské centrály.

Oboroví vystavovatelé MSV v Brně

V minianketě k tématu vydání oslovujeme ve spolupráci s Veletrhy Brno zástupce klíčových oborových vystavovatelů na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (MSV). Na otázky odpovídají obchodní zástupce pro ČR a SR společnosti Maximator Hochdrucktechnik GmbH Ing. Lukáš Starý a Sales Engineer společnosti Renold Gears Jaroslav Edlinger, M.A.

Technologie pro náročné obrábění

MM Průmyslové spektrum požádalo o rozhovor majitele obchodní společnosti Ludačka Machine Tools (LMT) Ing. Zbyňka Ludačku, který na českém a slovenském trhu zastupuje řešení leaderů ve svém oboru – rakouského WFL pro multifunkční obrábění rozměrově větších dílů především rotačního charakteru a švýcarské skupiny Starrag Group, globálního technologického leadera nabízejícího vysoce přesné obráběcí stroje pro frézování, soustružení, vyvrtávání a broušení dílů všech velikostí z kovů, kompozitů a keramických materiálů. Za necelé čtyřleté působení zprostředkovala společnost LMT obchody za necelých 15 milionů eur a v dalších letech plánuje posílení týmu a další rozvoj v oblasti high-tech řešení obrábění pro své náročné zákazníky.

Jsme zemí subdodavatelů

O pohled na budoucnost tuzemského strojírenství jsme požádali Mgr. Pavla Diviše, jednatele společnosti TGS nástroje-stroje-technologické služby, spol. s r. o.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit