Témata
Zdroj: FSI VUT v Brně

Manažerské přístupy vedení vysokoškolského pracoviště

Petr Blecha byl před 15 lety pravděpodobně nejmladším ředitelem ústavu na strojních fakultách v ČR a na Slovensku, který kdy byl na tento post jmenován. Tehdejší děkan Miroslav Doupovec měl odvahu doktora v kristových letech usadit do čela jednoho z největších pracovišť na fakultě. Evidentně ale byl velmi prozíravý. Výsledky hovoří za vše.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Docent Blecha se svým týmem vytvořil na FSI VUT v Brně moderní výzkumné a pedagogické pracoviště, které je renomovaným partnerem pro průmyslovou praxi. Ve spolupráci s průmyslem na něm tvoří téměř polovinu aktivit. Mj. spolu hovoříme o aspektech, které provoz vysokoškolského pracoviště směrem dovnitř i ven doprovázejí.

MM: Jaký je aktuální model financování provozu ústavu na vysokých školách vašeho typu a jaká je jeho realita u vás? (výčet, procentní rozdělení, co můžete/nemůžete ovlivňovat – zákon, vnitřní směrnice…, kde je možná perspektiva změny)

Doc. Blecha: V oborech garantovaných na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR) studuje aktuálně 136 studentů v prezenční formě studia a 60 studentů v kombinované formě. Kromě toho garantujeme několik předmětů pro stovky studentů obecného bakalářského studia. Tento pedagogický výkon představoval v předcovidovém roce 2019 cca 48% podíl na finančních zdrojích ústavu. 43 % rozpočtu tvořil podíl výzkumných projektů TA ČR, MPO a EU a 9 % rozpočtu představovala přímá spolupráce s průmyslovými podniky bez státní podpory. Právě spolupráce s průmyslem na řešení aktuálních výzev nám umožňuje udržovat naše znalosti a zkušenosti na potřebné úrovni, což se promítá nejenom do inovací výuky a vrací se nám v podobě výrazné poptávky po studiu, zejména u navazujícího magisterského programu Výrobní stroje, systémy a roboty. Zde každý rok musíme bohužel odmítnout přibližně třetinu uchazečů o studium, abychom mohli udržet vysokou kvalitu zejména laboratorních cvičení. Co nemůžeme ovlivňovat, je asi obecně vstupní úroveň znalostí studentů bakalářského studia. Snad aktuálně diskutovaná změna učebních osnov na základních a středních školách nesklouzne do avizovaného vypuštění Newtonových zákonů nebo Ohmova zákona z osnov základních škol například ve prospěch téměř vědeckých rozborů struktury vět v českém jazyce. To by byla obrovská rána pro náš průmysl, který zejména v dnešní covidové době živí celou naši republiku. Dle mého názoru je potřeba dát prostor rozvíjení vyjadřovacích schopností žáků jak v českém, tak i cizím jazyce, a to zejména v němčině, angličtině nebo francouzštině. Výuku technicky orientovaných předmětů (např. fyziky, chemie, elektrotechniky) propojit s využitím informačních technologií a počítačovým zpracováním dat. V neposlední řadě transformovat dějepis do výuky reflektující dopad historie na současnost a její vliv na rysy evropských kultur. Tím můžeme podpořit rovněž interkulturní kompetence žáků a připravit je kvalitně pro život v Evropské unii, kde se jim bude posléze lépe dařit využívat potenciál společného trhu a základních svobod ve prospěch našeho průmyslu, a tím i celé naší společnosti.


Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit

      MM: Jaké jsou aspekty spolupráce s průmyslovou praxí? Jaké máte v současné době v této oblasti možnosti jak „předložené“ státem, tak i z vaší iniciativy?

      Doc. Blecha: Jak jsem se již zmínil v předchozí odpovědi, spolupráce s průmyslem tvoří více než polovinu provozu ústavu, což nepředstavuje pouze objem financí, ale i objem tvůrčí práce akademických pracovníků. V roce 2020 jsme se podíleli na řešení sedmi projektů TA ČR, tří projektů MPO, jednoho evropského projektu z programu Horizon 2020 a dvou projektů OP VVV s evropskou dotací. Řešení projektů v covidové době si vyžádalo změnu organizace projektových setkání. Ubylo služebních cest, což považuji za pozitivní vzhledem ke snížení ztrátových časů, přibylo ale virtuálních setkání nad řešenými úkoly. Využití virtuálních webinářů, online meetingů nebo sdílení obrazovek při prezentacích má své výhody, ale i nevýhody. Jaký vliv bude mít neustálé sledování monitorů na náš zrak, se asi dozvíme až se zpožděním. Do budoucna si ale dovedu představit využití jak prezenčních, tak i virtuálních technik jednání ku prospěchu zvýšení efektivity řešení společných výzkumných úkolů nebo zvyšování kompetencí pracovníků pomocí virtuální účasti na sympoziích prestižních pracovišť po celém světě. Zejména při řešení zmiňovaného projektu H2020 nám virtuální setkávání umožňuje velmi intenzivní spolupráci s partnery po celé Evropě. To sice rozšiřuje možnosti spolupráce s praxí, musíme se ale ještě naučit, jak vhodně implementovat tuto vymoženost do naší běžné práce, aby nás naopak nepřiměřeně nezatěžovala.

      Model robotizovaného pracoviště a zobrazení volumetrických odchylek ve virtuální realitě. (Zdroj: FSI VUT v Brně)

      MM: Jaké přelomové projekty jste za novodobou historii ústavu řešili a kam vás posunuly?

      Doc. Blecha: Pokud se na přelomové projekty budu dívat z pohledu výrazného ovlivnění vědecko-výzkumného i pedagogického směřování našeho ústavu, musím jako první zmínit projekt Výzkumného centra strojírenské výrobní techniky a technologie z roku 2000, který inicioval a vedl prof. Jaromír Houša z Fakulty strojní ČVUT v Praze. Díky němu se podařilo vytvořit oborové konsorcium, které vytvořilo pevný základ spolupráce ČVUT v Praze, VUT v Brně a ZČU v Plzni s našimi významnými výrobci obráběcích a tvářecích strojů. Vytvořené konsorcium funguje pouze s drobnými změnami až do současnosti. V tomto projektu jsem začínal jako mladý doktorand společně se svým bratrem dr. Radimem Blechou a kolegou dr. Františkem Bradáčem. Dnes se všichni tři podílíme na vedení ÚVSSR. Druhý přelomový projekt byl iniciován naší Fakultou strojního inženýrství v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Projekt nesl název NETME Centre (Nové technologie pro strojírenství) a umožnil nám, mimo jiné, vybudovat robotizovanou výrobní buňku, centrum virtuální reality a pořídit špičkové přístroje umožňující zahájit výzkum v oblasti zvyšování výrobní přesnosti obráběcích strojů. V následujících letech jsme postupně výrobní buňku vlastními prostředky a za podpory firem Siemens a ABB adaptovali na podmínky vyhovující konceptu Průmysl 4.0 a za aplikované technologie jsme na MSV v Brně získali Zlatou medaili za exponát Digitální dvojče výrobní buňky Virtuální zprovoznění.

      Zobrazení pracoviště v reálném čase ve virtuální realitě. (Zdroj: FSI VUT v Brně)

      K tomuto úspěchu nám dopomohl i třetí přelomový projekt, který byl tentokrát realizován formou přímé spolupráce se společností Slovácké strojírny v Uherském Brodě. Majitel společnosti, Ing. Jiří Rosenfeld, CSc., nám umožnil přímo na stroji umístěném v reálném provozu vyvíjet jeho digitální dvojče. Doplnili jsme na stroji senzorický systém a propojili ho v online režimu s virtuální realitou. Monitorovaná data nám potom umožnila vyvíjet aplikace pro vzdálený monitoring stavu stroje a jeho prediktivní údržbu.

      Vzdálené připojení do Slováckých strojíren v Uherském Brodě z brněnského pracoviště FSI. (Aplikace výsledků výzkumu se zaměřením na zavedení nových technologií a postupů do výroby velkých obrobků, Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020, Výzva III programu podpory APLIKACE. Registrační číslo projektu CZ.01.1.02/0.0/0.0/16_084/0008839) (Zdroj: FSI VUT v Brně)

      Čtvrtý přelomový projekt byl opět bez státní podpory a posunul naše kompetence mimo oblast výrobních strojů. Dostali jsme důvěru od Ivana Baťky, majitele břeclavské společnosti Fosfa, který nám umožnil vývoj virtuálního dvojčete průmyslových procesů u vybraných technologických provozů jeho firmy. Byla to obrovská výzva v oblasti digitalizace výroby a vývoje virtuálního dvojčete výrobního procesu s implementací prvků umělé inteligence. Mohu konstatovat, že tato spolupráce byla úspěšná a letos připravujeme s tímto partnerem opět další projekt bez státní podpory. No a aktuálním přelomovým projektem je získání evropského projektu z programu Horizon 2020. Zde je velkým úspěchem ocenění našich předchozích výsledků renomovanými evropskými partnery. To nám umožnilo se stát součástí konsorcia 32 vědecko-výzkumných a průmyslových pracovišť. Velkou výzvou je pro nás v tomto projektu spolupráce na digitálním dvojčeti stroje z produkce našeho dlouhodobého průmyslového partnera Toshulin. Společně s ostatními projektovými partnery, zejména potom s Fraunhofer Institutem IWU Chemnitz a společností Siemens, vyvíjíme kyberfyzikální systém stroje a jsme odpovědni za vývoj modelu volumetrické přesnosti stroje, který bude součástí jeho digitálního dvojčete. Cílem je umožnit stroji predikovat jeho volumetrickou přesnost a poskytnout tato data, pomocí cloudové služby Mindsphere, provozovateli stroje. Toto řešení přispěje k zajištění způsobilosti výrobního procesu na stroji a pomůže zajistit požadovanou kvalitu výrobků.

      Cloudová služba Mindsphere bude v rámci realizovaného projektu sloužit pro uložení dat predikce volumetrické přesnosti stroje. (Foto: Václav Staněk)

      MM: A jaké aktuální projekty, dotační i bez státní podpory, řešíte na ústavu?

      Doc. Blecha: Současné projekty mají většinou společného jmenovatele, a to Průmysl 4.0. To je na jedné straně dáno směřováním výzev aktuálních výzkumných programů, na straně druhé však i aktuálními průmyslovými tématy, které řešíme formou přímé spolupráce bez státní podpory. Jako významný inovační prvek v těchto projektech je vývoj digitálního dvojčete různých strojních nebo technologických zařízení. To, co jsme dříve nazývali mechatronikou, nyní vnímáme jako kyberfyzikální systém, ke kterému vytváříme výpočtové modely zpracovávající informace ze senzorického systému, predikujeme chování reálného stroje a upozorňujeme na jeho nežádoucí stavy. Přímou spolupráci s průmyslem máme i v oblasti vývoje autonomních automatizovaných systémů výrobních linek zaměřených na kontrolu kvality produktu a způsobilosti výrobního procesu. Podílíme se na vývoji digitálních dvojčat obráběcích strojů v rámci projektu NCK Strojírenství společně s kolegy z RCMT na ČVUT v Praze, spolupracujeme s nimi na vývoji unikátních technologií pro novou CNC brusku v rámci spolupráce se Slováckými strojírnami, resp. jejich závodem TOS Čelakovice. Se stejným průmyslovým partnerem řešíme i vývoj montážních a požárních plošin (závod Uherský Brod). V těchto projektech naplno využíváme technologii virtuální reality. Jsme zapojeni do řešení NCK MESTEC, kde se naši kolegové věnují vývoji kyberfyzikálních systémů strojních a elektrických zařízení, robotice a virtuálnímu oživování výrobních zařízení. Všechny tyto aspekty se nám potom více či méně promítají i do dlouhodobé mezisektorové spolupráce v rámci projektu Strojírenská výrobní technika a přesné strojírenství nebo zmíněného evropského projektu Horizon 2020, který má akronym Level-Up.

      Online vizualizaci výrobní buňky ve virtuální realitě

      MM: Téma další otázky se týká personálního stavu pracovníků ústavu a generační obměny ústavu. Jakým způsobem se vám daří získávat do svých řad nové kolegy?

      Doc. Blecha: Personální stav na našem ústavu bych označil za perspektivní. Kolegové v důchodovém věku tvoří výraznou menšinu v týmu 40 akademických pracovníků. Převládá u nás střední generace pracovníků, která je vhodně doplněná mladými kolegy z řad postdoktorandů i doktorandů samotných. Vzhledem k velkému objemu projektů aplikovaného a smluvního výzkumu máme všechny akademické pracovníky, včetně doktorandů, zapojené do přímé spolupráce s průmyslovou praxí. Je to dle mého názoru ideální stav a doufám, že nám vydrží i do budoucích postcovidových let.

      Reklama
      Reklama

      Co se týká generační obměny, tak myslím, že jsme na dobré cestě. Devět pracovníků ústavu bych zařadil do zkušené skupiny 50+, 17 pracovníků do střední generace a 14 pracovníků do mladší generace představující výchovu nových kádrů. Tři čtvrtiny pracovníků tak vytváří kvalitní zázemí ústavu do budoucích let.

      Virtuální ovládání robotizované výrobní buňky. (Foto: Václav Staněk)

      MM: Jak vy osobně vnímáte obraz vysokoškolského prostředí jednak z úhlu pohledu příležitosti pro pracovní uplatnění, tak i směrem k prohlubování spolupráce s podniky?

      Doc. Blecha: Vysokoškolské prostředí má své nesporné výhody pro svobodné bádání v rámci akademických svobod. To, co bylo dříve nevýhodou v podobě nižších platů za pedagogickou činnost, se nám podařilo z části eliminovat širokým zapojením do přímé spolupráce s průmyslovými partnery v rámci naší vědecko-výzkumné činnosti. Velkou výhodou, zejména v dnešní covidové době, je stabilita naší profese, která tolik nepodléhá krizím. Bude se nám ale dařit dobře pouze v tom případě, že se bude dařit dobře rovněž i našim průmyslovým partnerům. Image pracoviště navenek směrem k podnikům netvoří to, že jsme zástupci vysoké školy, ale zejména naše dosažené výsledky ve spolupráci s průmyslovou praxí, které rozvíjejí naše kompetence a tvoří nám skvělé reference. Myslíme si, že se zde začíná obracet karta a v některých oblastech při řešení praktických problémů jsme to my, kdo určuje trend a vývoj.

      MM: Děkuji za rozhovor a přeji i nadále všechno dobré.

      Ředitelem Ústavu výrobních strojů systémů a robotiky FSI VUT v Brně se Petr Blecha stal přesně v den svých 33. narozenin, což bude letos začátkem června již 15 let. Ústav převzal s jedním studijním oborem a pouhými devíti studenty ve čtvrtém ročníku. Jeho ambicí tenkrát bylo zvýšit spolupráci s průmyslovou praxí jak v oblasti vědy, tak i výuky. Navázal na práci prof. Zdeňka Kolíbala, který na zdejším ústavu působil již od jeho založení, a též jej po dobu několika let i řídil. Dnes jsou již garantovány čtyři studijní programy, včetně jednoho česko-německého, jehož absolventi mohou získat takzvaný dvojitý diplom. Za těch 15 let měl doc. Blecha podle svých slov štěstí na výborné kolegy, které se mu povedlo na ústav přivést a díky nimž se povedlo pozdvihnout ústav na současnou úroveň. Kromě toho od května 2020 zastupuje děkana FSI na pozici ředitele Ústavu strojírenské technologie, což vytváří nezanedbatelný potenciál pro řešení synergie mezi konstrukcí stroje, použitou technologií a jeho řízením při zdokonalování digitálních dvojčat strojů. „Zde jsme ale teprve na začátku rozvoje spolupráce. Jestli se mi povedlo zrealizovat plány, se kterými jsem do toho šel, již ponechám k laskavému posouzení čtenářů.“ (Foto: Václav Staněk)
      Propagační video Ústavu výrobních strojů systémů a robotiky FSI VUT v Brně
      Související články
      Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

      V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

      RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů

      Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

      Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

      Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

      Související články
      Účinná spolupráce v projektu Horizon 2020

      Účinná spolupráce mezi Ústavem výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně a výrobní firmou Toshulin probíhá v současné době v rámci mezinárodního projektu. Tento projekt je financován z programu Evropské komise Horizont 2020, Výzkumný program v rámci grantové dohody č. 869991 s akronymem Level-Up.

      Reklama
      Reklama
      Reklama
      Reklama
      Související články
      V on-line byznysu chybí lidská chemie

      Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

      Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

      Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

      Soumrak strojírenských bohů

      Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

      Od konstrukce strojů po parkovací věže

      Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

      Budoucnost české výroby

      Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

      Nebojte se výzev!

      Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

      Digitalizujeme svět obrábění

      Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

      Generační pohled na strojírenský výzkum

      Nyní se možná na všech úrovních hovoří o inovacích více, než je zdrávo a adekvátně by odpovídalo konkrétním výsledkům na poli, kde poměr výrobních firem s finálními výrobky vs. výrobci komponent či obchodní zastoupení nadnárodních koncernů nevytváří perspektivní základnu k našemu dalšímu technickému vývoji, což má bezesporu vliv i na fakt, jakou naše výrobní strojírenské podniky jako celek nyní zastávají ve světovém srovnání respektovanou roli a jak se to bude vyvíjet nadále.

      Hexagon - Webinář o skenování náročných povrchů bez složitého nastavení se skenerem RS6

      Divize Manufacturing Intelligence společnosti Hexagon vás zve na webinář, ve kterém budete mít možnost seznámit se s vlajkovou lodí mezi laserovými skenery, skenerem RS6. Tento skener díky špičkové laserové technologii SHINE umožňuje skenovat ty nejnáročnější povrchy bez potřeby složitých nastavení, snížení rychlosti nebo zužování řádku a poskytuje maximální výkon po celou dobu skenování. Skener RS6 je nástroj pro zvýšení produktivity výrobců, díky kterému je měřicí rameno Absolute Arm jedním z nejvýkonnějších systémů na trhu.

      Ujíždí nám vlak digitalizace?

      Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

      Reklama
      Předplatné MM

      Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

      Proč jsme nejlepší?

      • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
      • Vysoký podíl redakčního obsahu
      • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

      a mnoho dalších benefitů.

      ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

          Předplatit