Témata

MM Podcast: Glosa - Quo vadis, Evropo?!

08. 03. 2023
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


V době, kdy automobilový průmysl a s ním celý subdodavatelský sektor padá, ukazuje Evropský parlament svoji sounáležitost s regionem gestem v podobě schválení normy o nulových emisích, která definuje zákaz prodeje aut se spalovacím motorem v členských zemích EU po roce 2035. Na této klauzuli se již vloni na podzim shodly členské státy sedmadvacítky během našeho předsednictví. Odpůrci této normy argumentují devastujícími dopady na automobilový průmysl a prosperitu Evropy. Pohonné jednotky v podobě motoru, převodovky a dalších periférií představují obrovské množství objemu produkce, která ze zdejších výrobních provozů tímto rozhodnutím zmizí společně s po generace vytvářeným inovačním know-how, které nás často odlišovalo od asijských výrobců. Naopak zastánci zavedení plné elektromobility v tomto kroku zdůrazňují její přínos pro zdravější ovzduší a rozvoj nových technologií. Ve fázi provozu elektromobilu ano, souhlasím, ale v předešlých fázích jeho výroby nikoliv, nemluvě o likvidaci kapacitně nevyhovujících baterií. Naleziště vzácných kovů pro výrobu stále rostoucího podílu elektroniky v automobilech se nacházejí především na ruském a čínském území. A zde tak opět podtrhujeme naši závislost na těchto teritoriích, nemluvě o obrovské energetické a ekologické náročnosti jejich zpracování. Paradoxně v kulminaci prosazování Green Dealu stoupla v roce 2021 na planetě produkce CO2 o 6 %, přitom provoz stávajícího mixu automobilů má na jeho tvorbu vliv maximálně do půldruhého procenta.

Reklama
Reklama
Reklama

Pro výkladní skříň evropského průmyslu bude letošní rok nesmírně těžký. Automobilový průmysl se potýká s „postcovidovým syndromem“, jehož symptomy sahají od neplacení faktur až po zásadní omezení či úplné zastavení výroby aut. Adekvátně k těmto odstávkám musí reagovat firmy subdodavatelského řetězce. Pokud za nimi stojí silný, nadnárodní partner, dokážou přetrvávající krizový stav ještě nějaký čas ustát. Ale pro běžné firmy střední velikosti lokálního charakteru je spolu s dozvuky covidu a průnikem subdodavatelské a energetické krize, růstem inflace, úrokových sazeb, valorizací mezd a dalšími ataky namíchán smrtelný mix. Nemluvě o tom, že z toho všeho plynoucí vypětí a stres má obrovský vliv na psychické, a potažmo fyzické zdraví majitelů těchto firem a jejich manažerů, což se logicky promítá do jejich rodin a blízkého okolí.

Dříve bylo zastavení finálního výrobce automobilů něco nepředstavitelného a každý dělal vše pro to, aby se tomu vyhnul. Byly účtovány obrovské penále, dodavatelé bývali často stínováni a v případě nespolehlivosti okamžitě nahrazeni, a ještě soudně popotahováni. Nyní automobilka přeruší výrobu, dodavatel se zásadně orosí a veřejnost se nad touto zprávou z médií již ani nepozastaví. Pryč jsou časy nastavených byznysových pravidel. Pryč jsou časy výroby just in time. Firmy musejí objednávat materiál s několikaměsíčním předstihem, a pokud jim během té doby klesnou dodávky pro finálního odběratele o čtvrtinu či třetinu, způsobí jim to nejen obrovské problémy v přímé konsekvenci nižšího objemu práce, ale i platební neschopnost kvůli utopeným financím v nespotřebovaném materiálu ležícím na skladě. Po ekonomické stránce je tento fakt pro firmy skutečně obrovským problémem, jelikož většina z nich neustále rotuje kapitál – nakupuje, vyrábí, prodává. 

Evropa se (nejenom) po energetické stránce stala velmi náročným prostředím. Jak američtí výrobci, tak i čínští či turečtí aktuálně (konec února) nakupují plyn za 9 dolarů za MWh a čeští 8x dráž. Firmy proto začínají zvažovat, že výrobu nových projektů, pokud s nimi nebudou konkurenceschopní při evropských nákladech, přesunou do Číny nebo Indie, a to tím spíše, pokud tam již své výrobní lokace realizují. Materiálové náklady mají totiž všichni producenti na celém světě podobné. Výhody, na kterých mohou naši výrobci stavět a jsou v jejich režii, tkví v produktivitě, procesech a technologičnosti konstrukce. To je vše. Ostatní v naší zemi představuje již jenom nevýhody, jež násobí výšku vlny tsunami valící se na naše firmy a které mohou v kombinaci s aktuálními černými Petry Evropy způsobit lavinu krachů.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si s nadějí nových prodlužujících se dní i nadále udržujte zdravý rozum.



Vydání #3
Kód článku: 230330
Datum: 08. 03. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Související články
MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit