Témata
Reklama

Moderní PVD povlaky pro řezné aplikace a tváření

Dynamický rozvoj PVD otěruvzdorných vrstev přináší neustále řadu novinek. V populárně odborné literatuře je ovšem málo informací o takových vrstvách, přestože článků o PVD povlacích a jejich aplikacích je dostatek. Snahou tohoto článku je proto přinést základní informace o moderních PVD vrstvách, určených především pro řezné aplikace a tváření.

Díky podmiňujícímu vztahu mezi fyzikálně-chemickými vlastnostmi vrstev a jejich užitnými vlastnostmi lze pro různé skupiny vrstev nalézt typické či optimální oblasti aplikací. Není ale možné zjednodušeně srovnávat vlastnosti a aplikační oblasti, např. vrstev TiN a TiAlN či TiCN. Každá z těchto vrstev může být totiž připravena několika PVD technologiemi založenými na odlišných fyzikálních principech. Navíc i v rámci každé technologie může být mnoho rozdílů v závislosti na konstrukčním řešení povlakovacího zařízení nebo na nastavených parametrech povlakovacích procesů. To vše ovlivňuje celkovou kvalitu vrstev, jako je tvrdost, adheze k substrátu, drsnost, četnost poruch, tepelná odolnost, stechiometrie atd. Díky neustálému pokroku ve vývoji technologií neplatí mnohé zažité předsudky, např. že rozdíl mezi vrstvami připravenými magnetronovým naprašováním a obloukovým odpařováním je ve zhoršené drsnosti povrchu vrstev připravených druhou z metod. Nové obloukové technologie využívající rotačních elektrod snižují výslednou drsnost povlaku pod hranici Ra = 0,1 ?m. To je pro většinu aplikací naprosto dostačující hodnota.
Reklama
Reklama
Reklama

Vrstvy TiAlN

Ze statistiky sledující německý trh vyplývá trend náhrady dožívajících vrstev TiN A TiCN vrstvami na bázi TiAlN. Do sledovaných skupin vrstev jsou zahrnuty jak běžné monovrstevné systémy, typické především pro TiN vrstvy, tak i různě strukturované vrstvy, typické především pro vrstvy na bázi TiAlN a TiCN. Narůstající podíl vrstev na bázi TiAlN je logický a vychází z hodnocení jejich základních vlastností a požadavků průmyslu. Původně vyvinuté a historicky nejstarší vrstvy TiN dosahují tvrdosti HV do 23 GPa a jejich maximální pracovní teplota je 600 oC.

Požadavek na vysokou abrazivní odolnost vedl k vývoji velmi tvrdých vrstev TiCN s tvrdostí HV až 35 GPa, ale bohužel s max. pracovní teplotou jen do 450 oC. Vrstvy TiCN se však mohou pochlubit také velmi příznivým koeficientem frikce, takže i přes sníženou tepelnou odolnost mají svou oblast aplikací, kde se dají obtížně nahradit. Třetí vývojovou skupinou vrstev jsou vrstvy na bázi TiAlN, které dosahují vysoké tvrdosti HV až 33 GPa a mají vysokou maximální pracovní teplotu přesahující někdy 800 oC. Tím splnily tyto vrstvy dva nejdůležitější požadavky průmyslových aplikací na vysokou abrazivní odolnost a chemickou stabilitu při vysokých teplotách. Proto je nárůst jejich aplikací v průmyslu logický.

Některé vrstvy TiAlN jsou dopovány o další prvky, jako je Cr, Y, Hf apod. Tyto přísady v malém množství pozitivně ovlivňují strukturu vrstev, a tím přispívají ke zvýšení jejich užitných vlastností. Motivace dostat se do produktivních řezných aplikací, kde je vysoký vývin tepla, a do aplikací "suchých", které slibují vysoké ekologické a ekonomické přínosy, vede k vývoji těchto systémů, ale s vyšším podílem Al, než je běžný poměr Ti : Al = 50 : 50. Vysoké podíly Al však znamenají většinou snížení tvrdosti. Existují fyzikální limity pro tvorbu tvrdé kubické struktury AlN, a tak jsou systémy s poměrem Ti : Al ? 35 : 65 vhodné pro zúženou oblast aplikací a stávají se méně stabilními.

Strukturované vrstvy

Pokud existuje vážný požadavek průmyslových aplikací na zvýšenou tepelnou a chemickou stabilitu velmi tvrdých vrstev, pak běžné vrstvy na bázi TiAlN či AlTiN nestačí. Proto jsou již několik let připravovány vrstvy na bázi TiAlN i jiné v různých strukturovaných modifikacích, které umožňují zlepšit některé jejich fyzikálně-chemické vlastnosti. Hovoříme pak o multivrstvách, gradientních vrstvách a nanostrukturovaných vrstvách, kam patří i zvláštní skupina nanokompozitních vrstev.

Multivrstvy obecně zvyšují odolnost vrstev proti šíření poruch, a zvyšují tak i výslednou měřenou tvrdost vrstev, užitné vlastnosti v aplikacích a umožňují nanášet vrstvy ve větších tloušťkách než v případě monovrstev.
Gradientní vrstvy, resp. nanogradientní vrstvy, jsou systémy s průběžně proměnným složením vrstvy TiAlN tak, že k povrchu vrstvy se zvyšuje obsah Al, aby zabezpečil vysokou oxidační odolnost při zachování dostatečné tvrdosti vrstvy.

Nanovrstvy představují systém multivrstvy s tloušťkou jednotlivých vrstviček pod hranicí 10 nm. Pokud je rozhraní mezi jednotlivými vrstvičkami s rozdílnými fyzikálními vlastnostmi dostatečně ostré, pak lze najít optimální periodu střídání vrstviček, při které je tvrdost celé vrstvy výrazně zvýšená.

Nanokompozitní vrstvy díky své originální struktuře představují povlaky s velmi vysokou tvrdostí a zároveň velmi vysokou tepelnou stabilitou a odolností vůči oxidaci. Nanokompozitní vrstvy dnes reprezentují novou generaci velmi tvrdých PVD vrstev s typickou charakteristikou jejich struktury.

Typickým představitelem nanokompozitních vrstev na trhu jsou vrstvy nc-(Ti1-xAlx)N/a-Si3N4. Zde představují krystalickou složku krystaly TiAlN a amorfní složku Si3N4. Tvrdosti HV těchto vrstev přesahují hodnotu 40 GPa. S těmito hodnotami tvrdosti se nanokompozity řadí k nejtvrdším PVD vrstvám v komerční nabídce.

Vrstvy na bázi CrAlN

Alternativou k vrstvám TiAlN jsou nedávno publikované vrstvy na bázi CrAlN bez přítomnosti Ti. Odborné publikace o těchto typech vrstev se objevují již od roku 1990. V roce 1994 byly připraveny vrstvy Cr-Al-N technologií odpařování pomocí oblouku. Poslední tři roky již byly publikovány testy reálných vrstev se zaměřením na jejich elektrické vlastnosti a oxidační odolnost. Očekávanou výhodou vrstev na bázi CrAlN je jejich vysoká chemická stabilita při vysokých teplotách a zvýšená adheze k substrátu. Maximální poměr obou metalických složek při zachování kubické struktury je Cr : Al ? 30 : 70. To je značná výhoda proti systému TiAlN. Další zvyšování podílu Al vede k vytváření nových fází AlN, které zhoršují fyzikálně-chemické vlastnosti vrstev. Přitom vysoký podíl Al má příznivý vliv na oxidační odolnost vrstev - vytváří oxidickou ochrannou vrstvu Al-Cr-O, která brání další difúzi kyslíku do vrstvy. Proto lze i u vrstev Cr-Al-N hovořit o limitech jejich složení a možnosti jít do vyšších hodnot oxidační odolnosti. Maximální teploty, kdy dochází k masivní oxidaci vrstev CrAlN, se podle faktických měření pohybují kolem 700 až 800 oC. Díky vytvářené oxidační ochranné bariéře Al-Cr-O se však maximální pracovní teploty vrstev CrAlN mohou pohybovat výše.

Jedna z cest, jak se dostat se systémy CrAlN do vyšších oxidačních odolností, je opět příprava multivrstevných systémů, případně nanokompozitních vrstev. Na letošní konferenci ICMCTF v San Diegu a později na konferenci E-MRS ve Strasburgu publikovala firma SHM společně se švýcarskou firmou Platit zcela nové provedení vrstev CrAlSiN nebo CrAlN s velmi nízkým obsahem Cr do 6 %. Byly nalezeny dvě oblasti složení vrstev s maximem tvrdosti, které zobrazuje tzv. camel diagram. Varianta vrstvy Cr-Al-Si-N s nízkým obsahem Cr kolem 6 % přitom dosahuje velmi vysoké hodnoty tepelné odolnosti. Tím se nabízí cesta k dosažení takového složení vrstvy, kdy i při vysokých pracovních teplotách nebude docházet k oxidaci vrstvy. Multivrstevné varianty pak umožňují i zlepšení adheze k substrátu a snížení vnitřního napětí ve vrstvách. To znamená, že PVD vrstvy Cr-Al-N, resp. Cr-Al-Si-N lze připravit ve velkých tloušťkách až do 10 ?m, což je pro běžné PVD vrstvy nemyslitelné. Tvrdosti nových vrstev Cr-Al-Si-N dosahují nadstandardních hodnot HV přes 35 GPa, tedy na úrovni vrstev TiAlN. Proto lze předpokládat, že budou vhodně doplňovat vrstvy na bázi TiAlN v některých aplikacích s vysokými nároky na tepelnou stabilitu a chemickou odolnost. O těchto vrstvách je možné hovořit jako o vrstvách budoucnosti.

Kluzné vrstvy

Kluzné vrstvy mají nižší tvrdost než běžné otěruvzdorné vrstvy. Jejich hlavním úkolem je vytváření kluzného povrchu. Do této skupiny patří "měkké" vrstvy, které se aplikují jen v kombinaci s tvrdými vrstvami na bázi TiN, TiAlN či TiCN a vrstvy DLC (diamond like carbon = diamantu podobný uhlík), které vhodně kombinují vynikající kluzné vlastnosti s dobrou tvrdostí. Různých variant uhlíkových vrstev je na trhu více. Mají společný nízký koeficient frikce a sníženou tepelnou odolnost a tvrdost HV okolo 20 GPa. V řezných aplikacích mohou vhodně doplňovat tvrdou podkladovou vrstvu. Nejrozšířenější typy s výrazně nižší tvrdostí jsou MoS2 a WC/C.
Snahou vývoje je vytvořit vhodnou kombinací tvrdé a měkké složky optimální abrazivně odolnou vrstvu s velmi nízkým koeficientem frikce. I v tomto případě se jeví nanokompozitní struktury jako velmi slibné a publikované výsledky laboratorních pokusů slibují brzký nástup těchto systémů.

Univerzální vrstva?

Z předchozího přehledu moderních vrstev je zřejmé, že kvalitní výrobci PVD povlaků jsou schopni připravit vrstvu pro jakékoliv aplikace. V případě povlakovaných nástrojů však kromě vhodné vrstvy hrají důležitou roli také geometrie nástroje, materiál substrátu a konečně parametry operace, např. řezné podmínky u obrábění. Pokud vzniká požadavek na optimalizaci procesů v sériové výrobě, je možné pomocí PVD vrstev dosáhnout podstatného zvýšení produktivity, kvality či ekonomiky. Přesto existuje velmi početná skupina uživatelů, kteří nevyužívají sériovou výrobu a jejichž nástroje musí pracovat ve velmi rozdílných podmínkách. Pro tyto uživatele je důležitější nabídka univerzální vrstvy, ale existuje vůbec taková vrstva? Do určité míry lze za takovou univerzální vrstvu považovat povlaky z oblasti nanokompozitních vrstev Ti-Al-Si-N, resp. některých vrstev Ti-Al-N, které pokrývají širokou oblast řezných aplikací s nadprůměrnými přínosy pro produktivitu, ekonomiku a kvalitu obrábění.
Pavel Holubář
Mojmír Jílek
Milan Růžička
Reklama
Související články
Tak trochu jiný povlak

Vývoj PVD povlaků probíhá v průmyslovém měřítku od 90. let. Standardem pro obrábění a tváření se staly různé technologické a chemické obměny vrstev TiAlN a CrAlN. Zdálo se, že v této oblasti již nelze dosáhnout převratnější změny. Ukazuje se však, že to možné je.

Jiný úhel pohledu aneb galaxie vlastností povlaků

Průmyslové PVD povlaky jsou dnes již technickou normálií. Jsou samozřejmostí nejenom v obrábění a tváření, ale i v mnoha typech komponent. Navzdory tomu zůstává hledání nových aplikací stále velmi komplikované. Přehled základních vlastností a jejich kombinací v různých neobvyklých aplikacích by mohl být inspirací a pomocí konstruktérům a technologům při řešení praktických technických problémů, které jsou zažitými postupy řešitelné velmi obtížně.

Nový výkonný a univerzální PVD povlak

Povlak Bigaan byl uveden na trh již v roce 2018 a uplatňuje se hlavně při frézování ozubených kol do převodovek motorů. Letos společnost SHM představuje jeho druhou generaci, která kombinuje velmi tvrdý základ se závěrečnou kluznou vrstvou ve formě hexagonálního nitridu boru. Aplikační testy u zákazníků vykazují minimálně o 50 % lepší užitné vlastnosti v porovnání s běžně užívanými povlaky.

Související články
PVD dvojče pro náročné tváření a lisování

Vývoj nového PVD povlaku pro tváření se tentokrát ubíral docela nezvyklou cestou. Nešlo v principu o vývoj nového systému, ale o technologicky poměrně náročnou kombinaci stávajících povlaků s velmi odlišnými vlastnostmi a s odlišným způsobem depozice. Výsledkem je povlak, jehož chování v náročných tvářecích aplikacích příjemně překvapilo i samotné vývojáře. Výkon samostatných vrstev v těchto aplikacích byl nepřesvědčivý, významné navýšení životnosti tvářecích nástrojů však přineslo jejich spárování.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Povlaky ta-C
připravované magnetronovou depozicí

Diamantové vrstvy jsou svatým grálem otěruvzdorných povlaků připravovaných na řezné nástroje. Existuje řada různých technologií přípravy, v principu rozdělených do dvou skupin: je to technologie nízkoteplotní fyzikální a technologie vysokoteplotní chemická. V našem případě se jedná o fyzikální způsob přípravy vrstev obecně nazývaný jako technologie PVD. Technologie PVD se dále dělí na depozici pomocí nízkonapěťového oblouku a depozici pomocí magnetronového naprašování. Obě metody mají své výhody a svá úskalí.

Tvrdé PVD povlaky se zvýšenou lomovou houževnatosti

Společnost SHM Šumperk a Laboratoř PVD technologií Masarykovy univerzity vyvíjejí v úzké spolupráci druhým rokem nový typ ochranných povlaků, které vykazují nejen vysokou tvrdost, ale i zvýšenou odolnost proti tvorbě a šíření trhlin. Mezi úkoly projektu patří experimentální příprava těchto vrstev, studium jejich vlastností, nalezení optimálních parametrů procesu a nakonec otestování u zákazníků. V tuto chvíli je projekt ve fázi přípravy a měření mechanických vlastností dvou povlaků: WBC a TaBC.

Příklady táhnou: Vývoj nezastavíš

Vyrůstal mezi součástkami v rodinné garáži, aby se posléze přes studium fyziky plazmatu stal uznávaným vývojářem, manažerem a od 1. ledna příštího roku také novým ředitelem šumperské společnosti SHM. Hovoříme o Mojmíru Jílkovi mladším a jeho životní cestě od studia na „matfyzu“, spálených laboratorních sond přes vývoj patentovaných vrstev až po jeho způsob vedení lidí i zajímavé koníčky.

Umělá inteligence ve strojírenství: Petr Mrkos

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktů a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Unikátní kombinovaná technologie PVD povlakování

Bigaan je exotický název nové řady PVD povlaků firmy SHM. Povlaky s obsahem boru vznikají při souběhu dvou principiálně odlišných technologií – obloukového napařování a magnetronového naprašování. Firma dokázala využít výhod obou technologií a připravit nanokompozitní povlak na bázi AlCrBN.

Společný vývoj průmyslového povlaku nové generace

Šumperská firma SHM získala vloni cenu Industrie v soutěži Česká hlava za výsledky vlastního výzkumu a vývoje v oblasti tvrdých tenkých vrstev. Těm se firma věnuje od svého vzniku před 25 lety. Současný vývojový tým vedený doktorem Vjačeslavem Sochorou spolupracuje s řadou veřejných výzkumných institucí a vysokých škol, včetně Masarykovy univerzity. S tou nyní firma pracuje na nové generaci průmyslových povlaků, které mají být nejen velmi tvrdé, ale zároveň i houževnaté.

Prestižní ocenění za vývoj PVD povlaků

„Česká hlava je největší projekt pro rozvoj české vědecké a technické inteligence, tedy té části společnosti, která bývá mnohdy upozaděná, ačkoliv na ní stojí prosperita naší země,“ stojí na webových stránkách soutěže, která vznikla před 18 lety a neoficiálně se jí také říká „česká nobelovka“.

Perfektní povrchová úprava

Ten, kdo vytváří povlaky, může dosáhnout bezvadných výsledků pouze důkladnou předpřípravou povlakovaného povrchu. Také za tímto účelem investovala firma Bot Oberflächentechnik z Kulmbachu do nového zařízení – a dosáhla tak nakonec fascinujících výsledků.

Zvýšení výkonu u tribo stříkání

Stříkání práškových barev systémem tribo je založeno na fyzikálních principech, které do značné míry určují výsledné parametry stříkacího zařízení. Výrobce stříkacích pistolí je postaven před úkol navrhnout optimální konstrukci, která bude poskytovat nejlepší možný výstup, jakým je dostatečně nabitý prášek, který vystupuje v požadovaném množství a s použitelnou rychlostí z ústí nabíjecí trubice. Jak název napovídá, nabíjení prášku tribo je založeno na principu tření.

Stříkání a lakování - trendy jsou nepochybné

Nutnost zvyšovat technicko-ekonomickou úroveň firmy je na denním pořádku. Inovace zvyšují podnikovou konkurenceschopnost, kterou lze spatřovat zejména ve flexibilitě, tvorbě přidané hodnoty, efektivnosti a kvalitě. Také v oboru povrchových úprav je trendem automatizace a robotizace.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit