Aditivní výroba může být vhodným řešením nejen pro individualizované produkty, ale i produkci méně kusových zakázek, kde by se klasická sériová produkce nevyplatila. A právě na tento segment se zaměřuje pražská společnost cotu.
Již od roku 1994 se i při pouhém pohledu na fotky produktů společnosti Lahůdky Fiala doslova sbíhají sliny. A což teprve, když je ochutnáte! Kromě chlebíčků firma nabízí přes 20 druhů salátů s majonézou i bez, pomazánek, zmrzlin a aspikových specialit. Vedení firmy však sází nejen na kvalitu svých výrobků, ale současně i na ekologičnost výroby. K tomu, aby dokázali vynulovat CO2 stopu firmě pomohla spolupráce s Národní rozvojovou bankou.
„Podnik, který vedeme už v druhé generaci – založil můj otec a řídíme jej s manželkou po návratu z Irska, dnes již přes 10 let,“ říká Jan Fiala, současný jednatel společnosti. „Dlouholetým a jediným vlastníkem firmy je naše rodina, proto máme u našich akcí delší investiční horizont, než je běžné. Zakládáme si i na principu, že zásadní rozhodovací funkce mají i ženy, nejsme žádná ‚one man‘ show.“
Firma se od počátku své existence snaží, aby její výrobky byly nejen v souladu s požadavky na chuť a vzhled, ale i na zachování zdraví konzumentů. Naprosto vyloučené je proto při jejich výrobě použití dnes již téměř všudypřítomných chemikálií, jako jsou konzervanty sorban a benzoan, které nefungují bez kyselého prostředí, kvůli nimž by se tedy musela udržovat zbytečně vysoká kyselost výrobků. Také se zde nepoužívají zvýrazňovače chuti, například glutaman sodný nebo umělá sladidla, která by musela skrývat přílišnou kyselost v chuťovém profilu lahůdek tak, jak je to dnes již bohužel v lahůdkářství velmi časté.
„Přídatné látky, které používáme, smějí být pouze přírodní lehce regulující PH výrobku, tedy třeba kyselina citronová, kyselina mléčná, vitamin C, přírodní karoteny a další,“ vysvětluje Jan Fiala a dodává: „Dodržování těchto principů nás stojí značné úsilí, nicméně jsme přesvědčení, že výsledek stojí za to.“
Společnost má též vcelku unikátní dodavatelský řetězec, který je zaměřen na udržitelnosti a spolupráci s lokálními firmami.
„Například všechny zde zpracovávané brambory jsou vypěstovány do 10 km od naší provozovny,“ říká Jan Fiala.
Významnou roli zde hraje cirkulární ekonomika, což v praxi znamená, že místo tun odpadních plastů se používá pro sterilovanou zeleninu především rotující sklo typ S4 (čtyřlitrové zavařovací lahve) v paletových objemech.
„Odpady z výroby a prodeje dodáváme do nedaleké bioplynky Kněžice, kde se z nich vyrábí elektřina. Tu prokazatelně od Nano Energies již druhým rokem nakupujeme,“ přibližuje Fiala. „Naše motto zní: Prostě neplýtvat, jít příkladem a chovat se udržitelně tak, aby naše chování budoucí generace akceptovaly.“
Snaha o úspornost – ekonomickou i ekologickou – inspirovala vedení firmy k přemýšlení nad dalšími aktivitami, které by ji vedly tímto směrem. V roce 2019 se firma Lahůdky Fiala stala účastníkem projektu Resindustry UCEEB ČVUT.
Spolupráce s Národní rozvojovou bankou (v té době ještě ČMZRB), jejímž cílem byla významná ekologizace provozu firmy, začala v roce 2021.
„Jednání s lidmi z banky byla vždy profesionální a oproti běžným dotačním programům dávala jasný smysl,“ vzpomíná Jan Fiala. „NRB se totiž v projektech chová jako klasická racionální banka, projekt si musíte obhájit a dokázat, že firma je funkční a má na splácení.“
První fáze ekologizace firmy probíhala v letech 2017–2018 a jejím výsledkem byl soubor opatření vedoucí ke snížení CO2 stopy v centrále firmy v Nymburku o 50 %.
„Financování klasickou bankou by však tehdy činilo 3,5 % RPSN zcela bez dotací,“ říká Jan Fiala. „Dotace z projektu OPPIK jsme po dvou letech dotáhli úspěšně do fáze čerpání, ale v tu chvíli převážila nad benefity absurdní administrativní zátěž. Bylo tedy racionálně rozhodnuto místo dotace raději čerpat klasický bankovní úvěr od IKB s 3,9 % RPSN.“
Druhá fáze, která představovala naprosté vynulování CO2 stopy v centrále a třech dalších pobočkách (Praha 8 – Karlín, Kolín, Poděbrady), proběhla v letech 2021–2022. Při ní již bylo 70 % akce financováno prostřednictvím NRB z energetického programu Úspory energie, kde je 0 % RPSN a úvěr na 10 let.
Projekt v tomto období byl rozdělen do následujících etap:
Rekonstrukce administrativní budovy (zbourání staré střechy a stavba nového zateplení, okna) a instalace HFVE 29,9 kWp / 22 kWh akumulace.
„Výsledkem je, že 35 % elektřiny pro naši centrálu si nyní vyrábíme sami na střeše,“ vysvětluje Fiala. „To znamená, že z potřebných cca 100 MWh.rok-1 elektřiny na centrále si sami vyrábíme 35 MWh a většinu spotřebováváme sami přímo v provozu a našich firemních elektro autech, které fungují jako skvělý doplněk systému pro letní přebytky.“
Druhou fázi představovala instalace tří tepelných čerpadel pro nahrazení 64 MWh z plynu.
Tepelné čerpadlo Daikin 16kW připojené na 750l akumulaci, které má dva kompresory, aby dokázalo fungovat bez problémů a do vysokého tlaku dodávat 63 °C teplou užitkovou vodu ve velkém objemu. Před jednotkou je připojena rekuperace odpadního tepla z 8 m3 mrazicího boxu, která studenou vodu dokonale připraví na 20–35 °C. Za venkovní 16kW jednotkou jsou již roky umístěny venkovní kondenzátory chladicích jednotek, které produkují velké množství odpadního tepla, čímž se výrazně zvyšuje účinnost tohoto tepelného čerpadla, a i samotného chlazení v chladicích boxech o objemu 30 m3, které z odpadního tepla profituje vysokou účinností. „U všech čtyř tepelných čerpadel (výkon 16, 16, 8, 12 kW) jsme vsadili na Daikin, protože čerpadla této značky mají záruku sedm let. Jimi vytápěné tři budovy jsou všechny již zateplené tak, aby investice a instalace čtyř tepelných čerpadel dávala smysl a kompresory tepelných čerpadel se nám ‚neuvařily‘ ve zbytečně vysokém tlaku,“ říká Jan Fiala. (Zdroj: Lahůdky Fiala)
„Plyn byl u nás letos, po událostech na Ukrajině, eliminován na všech pobočkách firmy,“ říká Jan Fiala. „Je to zajímavý pocit, když vám plynárny letos v září pošlou rozpis záloh, které jsou trojnásobkem dosavadní ceny, a my jsme jen požádali o demontáže plynoměrů a storna těch drastických fakturací, protože je prostě již nepotřebujeme a nepočítáme s nimi.“
Rychlost přípravy projektu ve spolupráci s NRB vedení firmy Lahůdky Fiala překvapila.
„Jen tři měsíce administrativní příprava prvního projektu a necelý měsíc druhého projektu a pak šest měsíců vlastní realizace projektu,“ pochvaluje si Jan Fiala. „V to jsme po zkušenostech ze spolupráce s předchozími dotačními subjekty naprosto nedoufali. A navíc přínos pro realizaci našeho projektu byl zásadní, bez poradenství ELENA a programu Úspory energie od NRB by to prostě nešlo realizovat,“ dodává.
Když se dnes pana Fialy zeptáte, co plánuje on i jeho firma pro nejbližší budoucnost, směje se a říká: „Trochu se zklidnit a přibrzdit, zkonsolidovat po těch posledních divokých letech covidu-19 a energo-dramat. Nicméně rád bych ještě zmínil, že poslední rok jezdíme ve firmě dvěma elektro auty – citigo a id4. Jsou skvělá, můžeme doporučit. A také jsme otevřeli naši novou pobočku v Praze 8 – Karlíně, kterou jsme přes náročný proces ekologizace stačili nedávno otevřít a jejímž cílem je vytvořit si pověst špičkového lahůdkářství i v silné konkurenci hlavního města.“
Program Úspory energie
Program Úspory energie od Národní rozvojové banky (NRB) je určený k financování energeticky úsporných projektů realizovaných na území ČR, vyjma hlavního města Prahy. NRB nabízí bezúročný úvěr až do výše 70, resp. 90 % způsobilých výdajů projektu (dle investiční náročnosti projektu). Pokud projekt spolufinancuje komerční banka, tak pak ještě poskytuje příspěvek na úhradu úroků, a to až do výše čtyř milionů korun. Bezúročný úvěr je poskytován ve výši 500 tisíc až 60 milionů korun s dobou splatnosti až 10 let, včetně možnosti odkladu splátek na čtyři roky. Vedle bezúročného financování NRB ještě poskytuje podnikatelům poradenství z programu ELENA, který jim pomáhá s přípravou projektu a hradí 90 % nákladů na zařízení energetického posudku.
Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.
Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.
V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.
Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.
Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.
Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.
Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?
Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?
Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.
Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou












