Výsledky analyzovány z pořízeného videozáznamu
Experiment proběhl v laboratořích Ústavu strojírenské technologie FS ČVUT v Praze. Na třech použitých formách z uvedených materiálů bylo pomocí izolační pásky používané při výrobě kompozitních dílů získáno vždy 14 oddělených buněk ve dvou řadách po 7 buňkách. Tyto buňky byly důkladně očištěny acetonem a následně ošetřeny příslušnou kapalinou. V jednotlivých buňkách pak bylo vyrobeno 7 vzorků rozměru cca 100 x 25 mm pro každou kombinaci materiálu formy a použité epoxidové pryskyřice. Mezi vrstvy skelné tkaniny byly umístěny přípravky k provedení následné odtrhové zkoušky. Po vytvrzení epoxidových pryskyřic na vzduchu za pokojové teploty 25 °C po dobu 24 hodin bylo přistoupeno k měření hodnot síly potřebné k oddělení vzorků od formy. Tyto hodnoty byly získány s pomocí laboratorního siloměru a výsledky analyzovány z pořízeného videozáznamu. Získané hodnoty síly potřebné k oddělení vzorků od formy jsou uvedeny v tabulce. Kombinace, pro které nejsou uvedeny hodnoty, potřebovaly k oddělení sílu větší než 200 N, což byl limit použitých měřicích zařízení. Grafická interpretace výsledků je patrná z grafů na obrázcích 2 a 3.
Z provedeného experimentu je patrné, že testované kapaliny s obsahem nanočástic křemíku jsou jako separátory vesměs použitelné velmi dobře, a to i přesto, že pro tento účel nejsou primárně určeny. Síla potřebná k oddělení vzorků od formy je řádově srovnatelná s průmyslově používanými separátory a v některých případech dokonce nižší.
Přestože před rozšířením těchto „nano" produktů do průmyslové výroby je potřeba provést ještě mnoho podrobnějších experimentů, je tento prvotní výzkum důležitým krokem. Ukazuje nám, že produkty založené na nanočásticích nejsou rozhodně slepou uličkou vývoje a ona slibná budoucnost je může čekat dříve, než si dnes připouštíme.
Ing. Marek Česal
Ing. Barbora Bryksí Stunová
ČVUT v Praze, Fakulta strojní
marek.cesal@gmail.com