Témata
Reklama

Normalizace a ochrana kovů proti korozi

Značná aktivita technické normalizace spadá i do oboru velmi širokého oboru ochrany kovů proti korozi. Většina českých technických norem (ČSN) určených pro tento obor je začleněna ve třídě 03 (prvé dvojčíslí třídicího znaku ČSN). V této třídě jsou převážně převzaté technické normy evropské a mezinárodní.

Důvodem pro zavádění evropských a mezinárodních technických norem do soustavy ČSN je skutečnost, že problematika ochrany kovů proti korozi je problematikou nadnárodní a že nejen ztráty z titulu koroze, ale zejména funkčnost při předpokládané životnosti výrobků jsou důležitým hlediskem při prokazování kvality.
Reklama
Reklama
Reklama

Synergie technických norem oboru ochrany kovů proti korozi

Velmi často používaný výraz "synergie" (slovo řeckého původu, které je možné přeložit jako společné působení, součinnost v jednom směru, viz symbióza nebo synergismus jako opak antagonismu) je možno použít i pro strukturu obsahové náplně platných i připravovaných technických norem v oboru ochrany kovů proti korozi.
Terminologické technické normy oboru, které jsou základem pro vzájemnou komunikaci v oboru, stanovují pro ochranu kovů proti korozi následující termíny a definice:
  • koroze (corrosion) - je fyzikálně-chemická interakce kovu a prostředí vedoucí ke změnám vlastností kovu, které mohou vyvolávat významné zhoršení funkce kovu, prostředí nebo technického systému, jehož jsou kov a prostředí složkami. Tato interakce je přitom velmi často elektrochemické povahy;
  • agresivní složka; korozní činidlo (corrosive agent; corrodent) - látka, která ve styku s daným kovem vyvolá korozi;
  • korozní prostředí (corrosive environment) - prostředí obsahující jedno nebo více korozních činidel;
  • korozní systém (corrosion system) - systém, který se skládá z jednoho nebo více kovů a z těch složek prostředí, které ovlivňují korozi. Složkami prostředí mohou být např. povlaky, povrchové vrstvy nebo další elektrody;
  • ochranný povlak (protective coating) - vrstva nebo vrstvy materiálu naneseného na povrch kovu za účelem jeho ochrany proti korozi.
  • Podrobnější výčet dalších termínů a definic stanovuje ČSN EN ISO 8044:2000 (03 80001) Koroze kovů a slitin - Základní termíny a definice. Tato technická norma ovšem není jedinou pro popisovaný obor.
    Další okruh technických norem pro ochranu kovů proti korozi je logicky zaměřen na problematiku povlakované součásti, případně souhrnné vlastnosti výrobku, jako např.: charakter povlakovaného povrchu před povlakováním, vlastnosti ochranného povlaku, charakter povrchu povlakovaného povrchu po povlakování, zkoušení vlastností povlaku, vliv povlaku na kvalitu výrobku atd.
    S použitím systému základních technických norem ochrany kovů proti korozi (třídy 03) je možné díky zmíněnému synergickému přístupu při jejich tvorbě vymezit a vysledovat vlastnosti ochranného povlaku.

    Praktické uplatnění technických norem ochrany kovů proti korozi v oboru spojovacích součástí

    Postupné uplatňování technických norem spojovacích součástí dalo vznik šroubárnám, tedy organizacím zajišťujícím hromadnou výrobu spojovacích součástí. Charakter hromadné výroby základního provedení spojovacích součástí je úzce spojen s uplatněním prvků hromadné výroby při povrchových úpravách.
    V tomto duchu hromadné výroby jsou tvořeny následující technické normy, určující postupy povrchových úprav a vlastnosti ochranných povlaků spojovacích součástí.
    V souladu s výše zmíněnými pěti okruhy technických norem ochrany proti korozi byly vypracovány u spojovacích součástí tyto technické normy, které se zabývají následující problematikou:
    Charakter povlakovaného povrchu před povlakováním:
    ČSN EN 26 157-1:1995 (02 1016) Spojovací součásti - Povrchové vady - Část 1: Šrouby pro všeobecné použití (idt ISO 6157-1:1988). Tato část technické normy stanovuje mezní hodnoty pro různé druhy vad povrchu na šroubech pro všeobecné použití.
    ČSN EN ISO 6157-2:2005 (02 1016) Spojovací součásti - Povrchové vady - Část 2: Matice (idt ISO 6157-2:1995). Tato část technické normy stanovuje mezní hodnoty pro různé druhy vad na povrchu matic.
    ČSN EN 26 157-3:1995 (02 1016) Spojovací součásti - Povrchové vady - Část 3: Šrouby pro zvláštní použití (idt ISO 6157-3:1988). Tato část technické normy stanovuje mezní hodnoty pro různé druhy vad povrchu na šroubech pro zvláštní použití.
    Vlastnosti ochranného povlaku:
    ČSN EN ISO 4042:2000 (02 1008) Spojovací součásti - Elektrolyticky vyloučené povlaky (idt ISO 4042:1999). Tato technická norma stanovuje rozměrové požadavky na elektrolyticky pokovené spojovací součásti z oceli nebo slitin mědi. Stanoví tloušťky povlaků a doporučuje opatření ke snížení vodíkové křehkosti pro spojovací součásti s vysokou pevností v tahu nebo tvrdostí a pro spojovací součásti povrchově kalené. Tato technická norma platí v prvé řadě pro elektrolytické pokovování závitových spojovacích součástí, může však být použita pro jiné závitové součásti, např. pro šrouby, které samy řežou nebo tvářejí vnitřní závity. Požadavky uvedené v této mezinárodní normě mohou být také uplatněny u součástí bez závitu, jako jsou podložky a kolíky.
    ČSN EN ISO 10 683:2001 (02 1013) Spojovací součásti - Neelektrolyticky nanášené povlaky ze zinkových mikrolamel (idt ISO 10 683:2000). Tato technická norma stanovuje požadavky na tloušťku, odolnost proti korozi a mechanické i fyzikální vlastnosti neelektrolyticky nanesených povlaků ze zinkových mikrolamel na ocelových spojovacích součástech s metrickými závity. Norma platí pro povlaky s chromátem nebo bez chromátu. Povlaky podle této mezinárodní normy smějí být aplikovány také na ocelových šroubech, které samy vytvářejí protizávity, jako jsou vruty do dřeva, šrouby do plechu, samovrtné šrouby, závitořezné šrouby a závitotvorné šrouby, stejně jako na ocelových součástech bez závitu, jako jsou podložky a kolíky. Obdobně smějí být aplikovány na ocelových spojovacích součástech s dalšími druhy závitu. Povlaky podle této mezinárodní normy mohou být dodávány s integrovaným mazivem nebo s dodatečně přidaným mazivem.
    ČSN EN ISO 10 684:2005 (02 1032) Spojovací součásti - Žárové povlaky zinku nanášené ponorem (idt ISO 10 684:2004). Tato technická norma specifikuje materiály, procesy, rozměrové a některé funkční požadavky na povlaky žárově pozinkované ponorem s odstředěním, použité na ocelových spojovacích součástech s hrubým závitem od M8 až do M64 včetně a třídy pevnosti do 10,9 včetně pro šrouby a do třídy pevnosti 12 včetně pro matice. Není doporučeno žárově zinkovat ponorem závitové spojovací součásti se závitem menším než M8 nebo s roztečí menší než 1,25 mm. Tato norma se především zabývá povlaky vytvářenými žárovým zinkováním ponorem s odstředěním na ocelových spojovacích součástech se závitem, smí být však aplikována i na ostatní závitové ocelové součásti. Specifikace uvedené v této mezinárodní normě smí být také uplatněny u součástí bez závitu, jako jsou podložky.
    ČSN EN ISO 16 048:2003 (02 1026) Pasivace spojovacích součástí z korozivzdorné oceli (idt ISO 16 048:2003). Tato technická norma stanovuje nejčastěji používané způsoby pasivace spojovacích součástí z korozivzdorných ocelí.
    Charakter povrchu povlakovaného povrchu po povlakování:
    ČSN EN ISO 3269:2001 (02 1018) Spojovací součásti - Přejímací kontrola (idt ISO 3269:2000). Tato technická norma stanovuje postup přejímací kontroly, který odběratel spojovacích součástí musí sledovat k rozhodnutí, zda dávku spojovacích součástí přijme nebo zamítne v případě, kdy při jejich objednávce nebyl s dodavatelem dohodnut žádný přejímací postup. Ve specifikaci normy výrobku mohou být obsaženy doplňkové požadavky na přejímku (např. pro samojistné matice). Stejný postup může být také použit v případě, pokud je shoda se specifikacemi předmětem sporu.
    Tato technická norma platí pro šrouby, matice, kolíky, podložky, jednostranně uzavíratelné nýty a podobné spojovací součásti, které nejsou určeny pro velké objemy automatické montáže, pro zvláštní použití nebo pro zvláštní použití vyžadující vysoce řízený proces a identifikovatelnost dávky (viz poznámka v úvodu). Postup přejímky pro tyto výrobky musí být dohodnut mezi dodavatelem a odběratelem před potvrzením objednávky.
    Tato technická norma platí pouze pro zcela dokončené výrobky; nepožaduje ani nezahrnuje
    zvláštní postupy pro výrobní kontrolu nebo pro kontrolu během výroby.
    Výrobu příslušenství, služby a jednotlivě vyráběné části (např. podložky, matice, pokovení, tepelné zpracování a polotovary) pro použití ve výrobě si dodavatel může objednat u subdodavatelů. Avšak dodavatel konečného výrobku nese plnou zodpovědnost za kvalitu spojovacích součástí. Požadavky této technické normy platí pouze pro stav spojovacích součástí v době dodávky. Jakýkoliv proces provedený po přijetí (např. pokovení) ruší požadavky této mezinárodní normy.
    Vliv povlaku na kvalitu výrobku:
    ČSN EN ISO 16 426:2003 (02 1015) Spojovací součásti - Systém prokazování jakosti (idt ISO 16 426:2002). Tato technická norma specifikuje požadavky systému prokazování kvality spojovacích součástí, které by měli splňovat výrobci a distributoři. Tyto požadavky jsou určeny ke snižování nebo prevenci výroby neshodných spojovacích součástí s cílem dosažení nulových vad u specifikovaných charakteristik. Tato technická norma vymezuje požadavky počínaje přijetím suroviny přes výrobní proces až po dodávku distributorovi nebo uživateli, kterým je montážní organizace.
    Ing. Jaroslav Janák,
    Ing. Jaroslav Skopal, CSc.
    Reklama
    Vydání #4
    Kód článku: 50424
    Datum: 13. 04. 2005
    Rubrika: Odborná příloha / Jakost
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

    Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

    Ve znamení kvality: Budoucnost patří zvídavým

    Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

    Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

    Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

    Související články
    Ve znamení kvality: Ostře zacílené setkání expertů

    Ve Stuttgartu letos debutuje zcela nová akce, která aspiruje stát se expertním kongresem v oblasti průmyslové kontroly kvality. Dvoudenní setkání Control-Expert Days 2026 se uskuteční 20. a 21. května na výstavišti Messe Stuttgart a spojí jak prvky veletrhu, tak prvky odborné konference do kompaktní a obsahově soustředěné podoby.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

    Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

    IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

    Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

    Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

    Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

    Laser jako nástroj: Energie pod dohledem

    Laserové technologie jsou zpravidla spojovány s vysokou přesností a stabilitou. Tato vlastnost však nevychází pouze z fyzikální povahy samotného paprsku, ale především ze schopnosti celý proces přímo za provozu sledovat a řídit. V rámci toho musí být nejen nastaven správný výkon a pohyb, ale také průběžné ověřování, zda proces probíhá tak, jak má.

    Jarní setkání strojařů v Plzni

    Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

    Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

    Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

    Plzeňské setkání strojařů

    Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

    Průmysl 4.0 v praxi

    Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

    Kvalita v automobilovém průmyslu

    Co znamená, když se řekne kvalita v automobilovém průmyslu? Proč se na ni tolik dbá zrovna v tomto oboru? To byly otázky, na něž odpovědi zazněly z úst odborníků v rámci webináře Kvalita v automobilovém průmyslu. Ten uspořádala 9. listopadu Česká společnost pro jakost.

    Využití neuronových sítí v optické kontrole

    Většina moderních výrobních firem aktivně řeší, jak během výrobního procesu dosáhnout co nejvyšší kvality, za co nejnižší náklady. Přesto může dojít k chybě a vyráběný produkt není v požadované kvalitě. Důvodů může být mnoho, od špatného vstupního materiálu, přes poruchu některého ze strojů, či chyby operátora.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit