Jak byly tyto tvrdokovy vyvinuty? Podle nové koncepce elektrochemického testu koroze pro speciální případ použití ve výrobě nástrojů byly zaznamenány potenciodynamické křivky hustoty proudu v agresivním dielektriku (hodnota pH ? 5). Na rozdíl od známých postupů kontroly koroze (úbytek hmotnosti při přirozeném stárnutí podle DIN 50905) umožnila tato nová testovací metoda získat informaci, jak a proč koroduje tvrdokov.Ke vzorku tvrdokovu bylo v korozním médiu přiloženo napětí, které bylo plynule zvyšováno, přičemž se zároveň měřil proud. Naměřený proud je měřítkem pro množství kobaltu, který přechází do roztoku, tzn. i pro rychlost koroze, s níž např. u drátového opracovávání mohou růst také takzvané "děrovače". Napětí, příp. přiložený potenciál při minimálním proudu - tzv. korozní potenciál - udává tendenci (pravděpodobnost) vzniku koroze daného druhu tvrdokovu. Modifikací kobaltového pojiva stopami prvků 7. a 8. skupiny hlavní periodické tabulky prvků, jako například rhenium, germanium, paladium nebo měď, byla tendence k tvorbě koroze (korozní potenciál) minimalizována.Pro uživatele bylo při tomto vývoji rozhodující, aby se nezměnily vynikající mechanické vlastnosti dosavadních druhů H40S a TSM30.