Témata
Reklama

Nové možnosti ucelené prezentace v zahraničí

05. 09. 2001

Správa českých center spolu se svými partnery - Českou centrálou cestovního ruchu a společnostmi CzechInvest a CzechTrade - připravila projekt "Regiony", který je zaměřen na prezentaci ČR v zahraničí.

O záměrech, výhodách a možnostech spoluúčasti v tomto projektu jsme si povídali s ing. Janem Špundou, vedoucím oddělení podpory exportu a cestovního ruchu Správy českých center.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: V poslední době se v médiích objevují zprávy o připravovaných prezentacích našich krajů v zahraničí prostřednictvím sítě českých center. Můžete v krátkosti představit projekt Regiony?

Jan Špunda: V podstatě jde o zajištění komplexní prezentace regionů v zemích, kde působí česká centra, jejichž hlavním úkolem je profesionálně prezentovat Českou republiku v zahraničí. Již v minulosti zajišťovala česká centra prezentace podobného charakteru. Byly to zejména akce pořádané v rámci tzv. českých dnů, kde se představila Česká republika na poli kultury, ekonomiky a cestovního ruchu. Při takových příležitostech jsme ve spolupráci s dalšími subjekty prezentovali města, lázně, významné exportéry apod. Vedle toho jsme sledovali proces reformy územní samosprávy. Bylo nám jasné, že nově vzniklé kraje budou potřebovat spolehlivého partnera, který jim pomůže v navazování kontaktů a představení se v zahraničí. Proto jsme připravili projekt s pracovním označením "Regiony" a informovali jsme o něm krajské úřady, které velmi přivítaly tuto snahu, a v současné době jsou již dojednány první termíny prezentací jednotlivých regionů.

MM: Řekl jste, že se nejedná o žádnou revoluční myšlenku. V čem je tedy projekt "Regiony" výjimečný?

Jan Špunda: Výjimečnost spočívá v šíři prezentačního spektra. Chceme využít celkový potenciál a specifika jednotlivých regionů. Proto se partnery projektu kromě zmíněných krajských úřadů staly Česká centrála cestovního ruchu, CzechTrade a CzechInvest. Krajům se tak otevírá možnost plošné prezentace. Lze prezentovat výrobní potenciál a investiční příležitosti, turistické atraktivity, kulturu historii i vzdělanost kraje. Nespornou výhodou prezentace prostřednictvím českých center je reálná možnost zaštítění akce ze strany příslušného zastupitelského úřadu ČR v dané zemi.

MM: To je jistě lákavá představa. Kterou z uvedených oblastí naše kraje nejvíce preferují?

Jan Špunda: To je těžká otázka. Záleží na požadavcích a záměrech kraje. Některé kraje připravují pouze jednodenní prezentace. V takových případech je důležité se na některou z oblastí zaměřit více. Většinou to bývá obchod a cestovní ruch. Pak jsou ovšem kraje, které hodlají své prezentaci věnovat celý týden. Zde vzniká prostor pro setkání nejen odborníků z oblasti cestovního ruchu či obchodníků a výrobců, ale také historiků a zájemců o českou kulturu.

MM: Mnoho cizinců si při zmínce České republiky většinou vybaví Prahu, lázně, prezidenta Havla apod. Jak chcete přilákat pozornost zahraniční veřejnosti v souvislosti s prezentacemi nových krajů?

Jan Špunda: Ke každé prezentaci je nutné přistupovat velmi citlivě. Musíme respektovat historický vývoj dané země a příslušného našeho kraje. Naštěstí je naše historie velmi bohatá a většinou lze nalézt jisté souvislosti s historickým vývojem v zemi prezentace. Například Jihomoravský kraj může svoji prezentaci v Paříži úspěšně odvinout od napoleonské tematiky. Za čtyři roky si připomínáme dvousté výročí slavné bitvy u Slavkova. Každoroční vzpomínkové akce, ať už jde o historické rekonstrukce bitvy v Tvarožné či pietní akty na Mohyle míru, jsou bezesporu lákadlem i pro současnou mladou francouzskou generaci. Odvážím se tvrdit, že tato skutečnost, bude-li vhodně využita, je výborným odrazovým můstkem například i pro prezentaci vinařských stezek na Moravě a ve svém důsledku i našeho vinařství a vinohradnictví - podotýkám ve Francii, zemi vína.

MM: Ve kterých zemích jste schopni prezentaci zabezpečit?

Jan Špunda: V podstatě je to ve všech patnácti zemích, ve kterých dnes česká centra působí. Koncem tohoto roku navíc plánujeme otevření ČC ve Španělsku, konkrétně v Madridu.
MM: O které země je největší zájem?
Jan Špunda: Zcela logicky se zájem soustřeďuje na Belgii. Naše kraje zde chtějí dát o sobě vědět a chtějí se tak zařadit mezi účastníky programů EU. Zde je tedy úloha ČC náročnější než v ostatních případech. Chceme krajům pomoci otevřít všechny důležité dveře. Zvýšený zájem evidujeme také v případě Rakouska, Německa a Nizozemska.

MM: O Slovensko zájem není?

Jan Špunda: Samozřejmě, že o naše východní sousedy je také zájem. Například s Jihomoravským krajem připravujeme prezentaci koncem října.

MM: Kolik krajových prezentací ještě do konce roku zvládnete?

Jan Špunda: Letos by to kromě již zmíněné akce v říjnu měly být ještě prezentace na Českém centru ve Vídni a Paříži. Na příští rok už teď máme v plánu čtrnáct prezentací.

MM: Které z krajů patří v této oblasti k nejaktivnějším?

Jan Špunda: Vesměs jde o moravské kraje. Zejména Jihomoravský kraj a Vysočina. Spolupráci s pracovníky uvedených úřadů dokonce hodnotím jako téměř ideální. Oceňuji jejich zodpovědný přístup. Ostatně efektivní komunikace je nezbytným předpokladem reprezentativního představení kraje. Jen tak můžeme poznat skutečné potřeby kraje a můžeme na ně adekvátně reagovat.

MM: Jak vypadá realizační tým připravující prezentaci?

Jan Špunda: Hlavním koordinátorem příprav v ČR je vždy příslušný krajský úřad společně se Správou českých center. Na přípravě se doma podílejí také regionální hospodářské komory, regionální rozvojové agentury a další subjekty. V zahraničí realizaci koordinuje příslušné české centrum ve spolupráci se zastupitelským úřadem ČR. Tyto subjekty úzce spolupracují se zahraničními kancelářemi České centrály cestovního ruchu a firem CzechTrade a CzechInvest, tedy pokud jsou v dané zemi zastoupeny.

MM: Kde se mohou zájemci o takovou prezentaci dozvědět více? Z pohledu našich čtenářů se jedná zejména o exportéry, kteří by měli zájem participovat na tomto projektu.

Jan Špunda: Základní informace jsou uvedeny na našich internetových stánkách www.czech.cz/scc v části Aktuality. Doporučuji také kontaktovat příslušné krajské úřady, které by rovněž měly poskytnout žádané informace. Zájemci se samozřejmě mohou obracet i přímo na Správu českých center, kde dostanou všechny dostupné údaje o tomto projektu a možnostech spoluúčasti.
MM Průmyslové spektrum děkuje za rozhovor a přeje projektu "Regiony" hodně úspěchů.
Ing. Jan Špunda
Narodil se 24. 7. 1972 v Praze. Vystudoval Fakultu strojní Českého vysokého učení technického. V letech 1995 až 1996 působil v oblasti automobilového průmyslu. Od roku 1997 pracuje na Správě českých center, kde v současnosti zastává pozici vedoucího oddělení podpory exportu a cestovního ruchu.
Reklama
Vydání #9
Kód článku: 10931
Datum: 05. 09. 2001
Rubrika: Management / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit