Témata
Reklama

Nové stroje se značkou Šmeral Brno

16. 06. 2004

Brněnská akciová společnost Šmeral Brno patří k předním výrobcům tvářecích strojů a jejich příslušenství ve světě. Za svou již 143letou činnost se etablovala ve více než 50 zemích světa.

Počátkem roku 1992 byla firma transformována za účasti pouze českých subjektů na akciovou společnost. Privatizační proces celé firmy byl dokončen v březnu roku 1995, přičemž hlavním akcionářem je B. G. M. holding, a. s., Praha. Hlavním výrobním programem společnosti jsou tvářecí stroje. Především pak svislé kovací lisy řady LZK a LMZ. K dalším progresivním tvářecím strojům patří válcovačky pro příčné klínové válcování ULS, pneumaticko-hydraulické buchary KHZ a kolenové razicí lisy LLR. Ve výrobním programu jsou rovněž klikové tažné lisy LKT, mechanické výstředníkové lisy řady S, ostřihovací lisy LDO, hydraulické lisy pro slícování nástrojů CYS, dále pak technologické doplňky, mechanizační a automatizační zařízení a nástroje.
Kromě standardních "sólo" strojů jsou vyráběna a dodávána rovněž automatická tvářecí pracoviště s označením TWK včetně technologií a nástrojů a taktéž zvláštní provedení dle přání zákazníka.
Velmi významnou aktivitou společnosti je provádění retrofittingu použitých vlastních i konkurenčních strojů. Za posledních 10 let byl proveden retrofitting s modernizací u cca 70 strojů jak pro tuzemského, tak i pro zahraničního zákazníka.
Reklama
Reklama
Reklama

Důvody vývoje nových strojů

Je všeobecně známo, že podniky, které v podmínkách tržního hospodářství neinovují, se vystavují značnému nebezpečí. Staré výrobky brzy přestanou vyhovovat rychle se měnícím požadavkům trhu. Spotřebitel se v takové situaci obrátí na jiné domácí či zahraniční výrobce. Firma začne ztrácet postupně zákazníky, podíl na trhu, tržby z prodeje i zisk. K tomu musíme otevřeně přiznat, že i nám se u jednoho německého zákazníka stalo, že zvolil italskou koncepci a trvalo asi dalších 5 let, než se k nám tento zákazník vrátil.
Na druhé straně představuje vývoj nových výrobků značné riziko. Je to riziko, že se nepodaří výrobek uvést na trh v původně předpokládané lhůtě. Dále se může stát, že předpokládané tržby, zisk a tím návratnost vložených prostředků do vývoje jsou neúspěšné, což pak v konečné podobě znamená velké zatížení podniku s finančními ztrátami. Přesto se domníváme, že kdo neinovuje, kdo nevkládá do vývoje nových výrobků alespoň 3 - 5 % z obratu společnosti, kdo nemá hlavně vlastní vývojovou základnu, ztratí brzy schopnost dodávat kvalitní a konkurenceschopné produkty. Myslíme si, že mnoho českých firem krátkozrace šetřilo na investicích do vývoje, takže dnes už neexistují nebo dělají většinou jen na základě cizí dokumentace anebo se některé firmy "pouze" zabývají retrofittingem konkurenčních strojů. Bohužel i z výzkumných ústavů, které byly dříve zásobárnou inovací či oporou v tomto směru, je dnes torzo nebo téměř zanikly.
Z důvodu udržení si pozice na světovém trhu přistoupila naše společnost v posledních dvou letech ke dvěma zásadním inovacím, resp. koncepčním řešením výrobků, které lze řadit mezi unikáty.

Charakteristika nových výrobků

Stroj pro technologii příčného klínového válcování ULS 160 R byl vyvinut a vyroben v letech 2001 a 2002, od roku 2003 pracuje v linkovém provedení u německého zákazníka. Pro zkrácení ztrátových časů při změně technologie je stroj vybaven možností vyměňování pracovních nástrojů i s válci stroje, na kterých jsou nástroje upnuty. Změnu technologie lze zrealizovat za cca 1 hodinu oproti až 4 hodinám při stroji s pevnými válci.
Pohyb zakladače polotovarů do válcovačky je odvozen od servopohonu, řízení a ovládání stroje je řídicím systémem Siemens S 7, CPU 315.
Válcovací stroj pro příčné klínové válcování ULS 160 R je určen pro zpracování válcových polotovarů (špalíků) ohřátých na válcovací teplotu, na osově symetrické podlouhlé vývalky. Tyto vývalky se dále většinou zpracovávají buď na svislých kovacích lisech a bucharech, nebo třískovým obráběním. Stroj je zvlášť vhodný pro zpracování velkých sérií, pracuje automaticky bez nutnosti vkládat špalíky do pracovního prostoru.
Uplatnění je především pro výrobu dílců v automobilovém průmyslu.
Vývoj kolenových razicích lisů se spodním pohonem byl zahájen v roce 2001. K dnešnímu datu byly vyvinuty a vyrobeny dva typorozměry s označením LLR 500 B a LLR 1800 B. V současné době je u německého zákazníka uváděn do provozu stroj větší velikosti. Jsou to stroje s vysoce tuhou konstrukcí, neboť je na nich prováděna technologie přesného stříhání součástí s minimálními tolerancemi a bez nutnosti dalšího opracování. Tloušťka plechu je až 16 mm.
Lisy jsou řazeny do automatizovaných linek s přísunem materiálu z boku lisu. Periferie linkového provedení zpravidla tvoří odvíjecí zařízení svitků, rovnačka pásu plechu, podávací zařízení a dělení odpadu. Lisy jsou vybaveny hydraulickou pojistkou proti okamžitému přetížení lisovací silou.

Vývojové a konstrukční týmy

Veškerý vývoj a inovace tvářecích strojů, příslušenství a nástrojů je prováděn vlastními vývojovými a konstrukčními kapacitami. Vývoj uvedených strojů probíhal ve dvou specializovaných konstrukčních týmech, které byly variabilně podle potřeby rozšiřovány dalšími konstruktéry. Součástí týmů byly elektrokonstruktéři a pracovníci softwarové dceřiné společnosti Elektro Sochor, s. r. o., Brno.
Jak bylo v předchozím uvedeno, bez vlastní vývojové základny se lze těžko pohybovat s výrobky v konkurenčním prostředí. Proto lidský potenciál konstrukčního a technologického oddělení pro tvářecí stroje, nástroje a příslušenství čítá cca 50 pracovníků. Od šéfkonstruktéra či šéftechnologa až po pracovníky na zpracování dat či rozmnožování dokumentace. Pro řízení těchto předvýrobních útvarů jsou k dispozici moduly celého systému řízení výroby Factory. Vlastní vývojovou činnost v útvarech si dnes nelze představit bez výpočetní techniky s příslušným programovým vybavením. Tato technika jde neustále dopředu, a proto máme v investičních záměrech každý rok doplňování či obměnu těchto dnes "nástrojů" vývojářů a technologů. V současné době jsou pracoviště vybavena kvalitní výpočetní a rozmnožovací technikou. Konstruování v prostředí IDEAS 2D a 3D, AutoCad 2D a VariCad 2D i 3D. Pracoviště na simulaci objemového tváření s programovým produktem Forge 3 a HyperMesh 2D.

Využití dotací a grantů

Uvedené nové stroje byly z hlediska vývoje kompletně profinancovány vlastními zdroji společnosti. Je třeba však uvést, že společnost využívá veřejných soutěží, které vyhlašuje MPO České republiky. První grant s finanční podporou MPO proběhl v letech 1998 - 2000 a byla v něm v rámci proexportního programu řešena problematika technologie příčného klínového válcování. Druhý grant s finanční podporou MPO byl zahájen v roce 2002, projekt bude ukončen do konce roku 2004. V rámci programu Progres je řešen automatizovaný tvářecí soubor TWK 1600 B/ST. Kromě toho se společnost v letech 2003 - 2005 účastní dalšího programu MPO s názvem Konsorcia, jehož hlavním řešitelem je český strojírenský podnik.

Marketing prodeje strojů

V začátku 90. let vstoupil do našeho povědomí nový pojem - "marketing". Nelze říci, že se nyní děje něco převratného, než na co jsme byli zvyklí v obchodování dříve. Ale se vstupem tohoto fenoménu v podobě trh, zákazník, orientace na zákazníka je nutno připustit, že přestala fungovat výroba velkých množství standardních zařízení, která pak i mnoho let "ležela" na dvoře výrobního podniku. Dříve bylo snahou "vnutit" zákazníkovi výrobek, který máme k dispozici, bez ohledu na to, zda splňuje jeho potřeby a požadavky. Dnes je skutečně potřeba řádný marketing na to, co trh žádá, co je schopen absorbovat, co bude zákazníkovi nejlépe vyhovovat ke splnění jeho potřeb. V případě společnosti Šmeral jsme se dostali k tomu, že zákazník má stroj tzv. ušitý na míru. A takto marketingově byly řešeny i nové stroje uvedené v tomto článku.
Ing. Milan Hoza, technický ředitel
Ing. Vladimír Krkavec, šéfkonstruktér

Osobnost šéfkonstruktéra

Ing. Vladimír Krkavec
Šmeral Brno, a. s.

Curriculum vitae

Narodil se v roce 1949 v Brně. Střední průmyslovou školu strojnickou absolvoval v roce 1968. V roce 1970 nastoupil do Šmeralových závodů Brno jako konstruktér, v pracovní skupině vývoje kolenových razicích lisů, a to až do roku 1980. Pak zastával funkci vedoucího Zkušebny tvářecích strojů do roku 1987. V letech 1980 - 86 vystudoval při zaměstnání fakultu strojní VUT v Brně, obor stavba výrobních strojů. V roce 1987 byl jmenován do funkce šéfkonstruktéra a tuto funkci zastává dosud.

Jak jste spokojen s úrovní mladých konstruktérů?

Úroveň mladých konstruktérů není o nic horší než naše úroveň před třiceti lety. Jsou mladí, odvážní, mají nápady a tím všechny předpoklady pro zdárný profesní růst. Jejich velkou výhodou je perfektní znalost CAD systémů, bez které si lze jen těžko dnes představit práci konstruktéra. Pak již záleží jen na konkrétním přístupu každého absolventa při začlenění do pracovní skupiny, kterou vede vždy zkušený konstruktér - vývojář. Čili s kvalitou mladých konstruktérů spokojen jsem, z kvantitou ne. Absolventů středních a vysokých škol majících zájem o konstruování cítím nedostatek.

Kam bude směřovat trend ve vývoji tvářecích strojů?

Jsem přesvědčen, že technologie tváření bude stále patřit mezi výrobní technologie, které nabízejí úspory nákladů při výrobě součástí oproti např. třískovému obrábění. Trendem bude určitě náhrada tvářených ocelových součástí např. součástmi z hliníku, titanu apod. Trendem bude určitě také výroba součástí tvářením s minimálními přídavky pro obrábění. A trendem budou určitě integrované výrobní linky, dodávané tzv. na klíč. Filozofie výrobce musí tkvět v tom, že pochopí záměry zákazníka a že mu nabídne, resp. dodá komplexní celek výrobních zařízení, který jej uspokojí v technickém řešení, kvalitě, kvantitě, spolehlivosti a produkčnosti za splnění podmínky ekonomičnosti investice. Šmeral Brno, a. s., má zdroje pro takováto řešení. Jsem přesvědčen, že společnost disponuje v současnosti lidským, duševním a materiálovým potenciálem, dávajícím předpoklady k tomu, aby značka Šmeral i nadále zaujímala důstojnou pozici mezi světovými výrobci tvářecích strojů.
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 40624
Datum: 16. 06. 2004
Rubrika: SST představuje / SST
Autor:
Firmy
Svaz strojírenské technologie

Svaz byl založen jako zájmové sdružení 22. června 1990. Zakladatelem bylo 21 organizací z České a Slovenské republiky zabývajících se výrobou, výzkumem a prodejem obráběcích a tvářecích strojů. Mezi zakladatele patřily i nositelé proslulých značek jako TOS, MAS, ZPS, Šmeral atd.
Hlavním motivem založení byla zejména podpora a ochrana společných zájmů svých členů, s cílem koordinovat jejich součinnost ve všech oblastech, kdy je společný postup účelný při realizaci podnikatelských záměrů. V současné době SST sdružuje většinu společností a organizací působících v oboru České republice. V rámci České republiky pokrývají podniky sdružené ve Svazu více než 70 % produkce obráběcích a tvářecích strojů. Zanedbatelná není ani ostatní produkce podniků SST, jako jsou dřevoobráběcí stroje, tlakové licí stroje, hydraulická zařízení, kuličkové šrouby a matice, motory, nářadí a měřidla.

Číst dál
Šmeral Brno

Firma s tradicí již od roku 1861. Za svoji více než 150-letou historii prošla společnost dlouhým vývojem svého zaměření, který začal slévárenskou výrobou, následovalo doplnění o strojírenskou výrobu až po rozhodnutí vyrábět tvářecí stroje vlastní značky v roce 1925. V současnosti jsou základem výrobního programu tvářecí linky na klíč automatizované pomocí robotů nebo transferů a samostatné tvářecí stroje a další zařízení pro kovárny. Např. lisy a buchary pro zápustkové kování za tepla nebo kovací válce. 

Důležitým segmentem výrobního programu jsou generální opravy a modernizace jakýchkoli tvářecích strojů bez ohledu na jejich značku, typ či stáří. Zbývající výrobní kapacity společnosti jsou využívány pro strojírenskou a slévárenskou výrobu na základě individuálních požadavků zákazníků. Převážná část produkce společnosti je exportována na rozvinuté trhy celého světa.  V současné době zaměstnává přibližně 300 pracovníků a patří v jihomoravském regionu mezi významné zaměstnavatele. 

Číst dál
Související články
Včera, dnes a zítra – tvůrci strojírenských technologií

Průmysl České republiky se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem seriálu postupně hovoříme s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Dalším, koho jsme se oslovili, je Ing. Oldřich Paclík, CSc., ředitel Svazu strojírenské technologie.

Optimalizace tvaru nástroje pro válcování

V současné době je velmi vyhledávaným strojem válcovačka typu ULS. A s rozvojem elektromobility se jeví velmi pravděpodobný požadavek na zvyšování produkce hřídelových součástí. Společnost Šmeral Brno se proto rozhodla inovovat a zlepšit nejen stroj ULS, ale i samotný proces tvorby nástrojů příčného klínového válcování (PKV).

MSV 2026: České strojírenství hledá nové příležitosti na světových trzích

Rostoucí konkurence asijských výrobců, tlak na ceny energií, nedostatek kvalifikovaných pracovníků i proměnlivé podmínky zahraničního obchodu. To jsou některé z hlavních výzev, o nichž se diskutovalo na tiskové konferenci Svazu strojírenské technologie (SST), která se uskutečnila v rámci letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. 

Související články
Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

MM Glosa: Výprodej evropské DNA

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit