Témata
Reklama

Nové stroje se značkou Šmeral Brno

16. 06. 2004

Brněnská akciová společnost Šmeral Brno patří k předním výrobcům tvářecích strojů a jejich příslušenství ve světě. Za svou již 143letou činnost se etablovala ve více než 50 zemích světa.

Počátkem roku 1992 byla firma transformována za účasti pouze českých subjektů na akciovou společnost. Privatizační proces celé firmy byl dokončen v březnu roku 1995, přičemž hlavním akcionářem je B. G. M. holding, a. s., Praha. Hlavním výrobním programem společnosti jsou tvářecí stroje. Především pak svislé kovací lisy řady LZK a LMZ. K dalším progresivním tvářecím strojům patří válcovačky pro příčné klínové válcování ULS, pneumaticko-hydraulické buchary KHZ a kolenové razicí lisy LLR. Ve výrobním programu jsou rovněž klikové tažné lisy LKT, mechanické výstředníkové lisy řady S, ostřihovací lisy LDO, hydraulické lisy pro slícování nástrojů CYS, dále pak technologické doplňky, mechanizační a automatizační zařízení a nástroje.
Kromě standardních "sólo" strojů jsou vyráběna a dodávána rovněž automatická tvářecí pracoviště s označením TWK včetně technologií a nástrojů a taktéž zvláštní provedení dle přání zákazníka.
Velmi významnou aktivitou společnosti je provádění retrofittingu použitých vlastních i konkurenčních strojů. Za posledních 10 let byl proveden retrofitting s modernizací u cca 70 strojů jak pro tuzemského, tak i pro zahraničního zákazníka.
Reklama
Reklama

Důvody vývoje nových strojů

Je všeobecně známo, že podniky, které v podmínkách tržního hospodářství neinovují, se vystavují značnému nebezpečí. Staré výrobky brzy přestanou vyhovovat rychle se měnícím požadavkům trhu. Spotřebitel se v takové situaci obrátí na jiné domácí či zahraniční výrobce. Firma začne ztrácet postupně zákazníky, podíl na trhu, tržby z prodeje i zisk. K tomu musíme otevřeně přiznat, že i nám se u jednoho německého zákazníka stalo, že zvolil italskou koncepci a trvalo asi dalších 5 let, než se k nám tento zákazník vrátil.
Na druhé straně představuje vývoj nových výrobků značné riziko. Je to riziko, že se nepodaří výrobek uvést na trh v původně předpokládané lhůtě. Dále se může stát, že předpokládané tržby, zisk a tím návratnost vložených prostředků do vývoje jsou neúspěšné, což pak v konečné podobě znamená velké zatížení podniku s finančními ztrátami. Přesto se domníváme, že kdo neinovuje, kdo nevkládá do vývoje nových výrobků alespoň 3 - 5 % z obratu společnosti, kdo nemá hlavně vlastní vývojovou základnu, ztratí brzy schopnost dodávat kvalitní a konkurenceschopné produkty. Myslíme si, že mnoho českých firem krátkozrace šetřilo na investicích do vývoje, takže dnes už neexistují nebo dělají většinou jen na základě cizí dokumentace anebo se některé firmy "pouze" zabývají retrofittingem konkurenčních strojů. Bohužel i z výzkumných ústavů, které byly dříve zásobárnou inovací či oporou v tomto směru, je dnes torzo nebo téměř zanikly.
Z důvodu udržení si pozice na světovém trhu přistoupila naše společnost v posledních dvou letech ke dvěma zásadním inovacím, resp. koncepčním řešením výrobků, které lze řadit mezi unikáty.

Charakteristika nových výrobků

Stroj pro technologii příčného klínového válcování ULS 160 R byl vyvinut a vyroben v letech 2001 a 2002, od roku 2003 pracuje v linkovém provedení u německého zákazníka. Pro zkrácení ztrátových časů při změně technologie je stroj vybaven možností vyměňování pracovních nástrojů i s válci stroje, na kterých jsou nástroje upnuty. Změnu technologie lze zrealizovat za cca 1 hodinu oproti až 4 hodinám při stroji s pevnými válci.
Pohyb zakladače polotovarů do válcovačky je odvozen od servopohonu, řízení a ovládání stroje je řídicím systémem Siemens S 7, CPU 315.
Válcovací stroj pro příčné klínové válcování ULS 160 R je určen pro zpracování válcových polotovarů (špalíků) ohřátých na válcovací teplotu, na osově symetrické podlouhlé vývalky. Tyto vývalky se dále většinou zpracovávají buď na svislých kovacích lisech a bucharech, nebo třískovým obráběním. Stroj je zvlášť vhodný pro zpracování velkých sérií, pracuje automaticky bez nutnosti vkládat špalíky do pracovního prostoru.
Uplatnění je především pro výrobu dílců v automobilovém průmyslu.
Vývoj kolenových razicích lisů se spodním pohonem byl zahájen v roce 2001. K dnešnímu datu byly vyvinuty a vyrobeny dva typorozměry s označením LLR 500 B a LLR 1800 B. V současné době je u německého zákazníka uváděn do provozu stroj větší velikosti. Jsou to stroje s vysoce tuhou konstrukcí, neboť je na nich prováděna technologie přesného stříhání součástí s minimálními tolerancemi a bez nutnosti dalšího opracování. Tloušťka plechu je až 16 mm.
Lisy jsou řazeny do automatizovaných linek s přísunem materiálu z boku lisu. Periferie linkového provedení zpravidla tvoří odvíjecí zařízení svitků, rovnačka pásu plechu, podávací zařízení a dělení odpadu. Lisy jsou vybaveny hydraulickou pojistkou proti okamžitému přetížení lisovací silou.

Vývojové a konstrukční týmy

Veškerý vývoj a inovace tvářecích strojů, příslušenství a nástrojů je prováděn vlastními vývojovými a konstrukčními kapacitami. Vývoj uvedených strojů probíhal ve dvou specializovaných konstrukčních týmech, které byly variabilně podle potřeby rozšiřovány dalšími konstruktéry. Součástí týmů byly elektrokonstruktéři a pracovníci softwarové dceřiné společnosti Elektro Sochor, s. r. o., Brno.
Jak bylo v předchozím uvedeno, bez vlastní vývojové základny se lze těžko pohybovat s výrobky v konkurenčním prostředí. Proto lidský potenciál konstrukčního a technologického oddělení pro tvářecí stroje, nástroje a příslušenství čítá cca 50 pracovníků. Od šéfkonstruktéra či šéftechnologa až po pracovníky na zpracování dat či rozmnožování dokumentace. Pro řízení těchto předvýrobních útvarů jsou k dispozici moduly celého systému řízení výroby Factory. Vlastní vývojovou činnost v útvarech si dnes nelze představit bez výpočetní techniky s příslušným programovým vybavením. Tato technika jde neustále dopředu, a proto máme v investičních záměrech každý rok doplňování či obměnu těchto dnes "nástrojů" vývojářů a technologů. V současné době jsou pracoviště vybavena kvalitní výpočetní a rozmnožovací technikou. Konstruování v prostředí IDEAS 2D a 3D, AutoCad 2D a VariCad 2D i 3D. Pracoviště na simulaci objemového tváření s programovým produktem Forge 3 a HyperMesh 2D.

Využití dotací a grantů

Uvedené nové stroje byly z hlediska vývoje kompletně profinancovány vlastními zdroji společnosti. Je třeba však uvést, že společnost využívá veřejných soutěží, které vyhlašuje MPO České republiky. První grant s finanční podporou MPO proběhl v letech 1998 - 2000 a byla v něm v rámci proexportního programu řešena problematika technologie příčného klínového válcování. Druhý grant s finanční podporou MPO byl zahájen v roce 2002, projekt bude ukončen do konce roku 2004. V rámci programu Progres je řešen automatizovaný tvářecí soubor TWK 1600 B/ST. Kromě toho se společnost v letech 2003 - 2005 účastní dalšího programu MPO s názvem Konsorcia, jehož hlavním řešitelem je český strojírenský podnik.

Marketing prodeje strojů

V začátku 90. let vstoupil do našeho povědomí nový pojem - "marketing". Nelze říci, že se nyní děje něco převratného, než na co jsme byli zvyklí v obchodování dříve. Ale se vstupem tohoto fenoménu v podobě trh, zákazník, orientace na zákazníka je nutno připustit, že přestala fungovat výroba velkých množství standardních zařízení, která pak i mnoho let "ležela" na dvoře výrobního podniku. Dříve bylo snahou "vnutit" zákazníkovi výrobek, který máme k dispozici, bez ohledu na to, zda splňuje jeho potřeby a požadavky. Dnes je skutečně potřeba řádný marketing na to, co trh žádá, co je schopen absorbovat, co bude zákazníkovi nejlépe vyhovovat ke splnění jeho potřeb. V případě společnosti Šmeral jsme se dostali k tomu, že zákazník má stroj tzv. ušitý na míru. A takto marketingově byly řešeny i nové stroje uvedené v tomto článku.
Ing. Milan Hoza, technický ředitel
Ing. Vladimír Krkavec, šéfkonstruktér

Osobnost šéfkonstruktéra

Ing. Vladimír Krkavec
Šmeral Brno, a. s.

Curriculum vitae

Narodil se v roce 1949 v Brně. Střední průmyslovou školu strojnickou absolvoval v roce 1968. V roce 1970 nastoupil do Šmeralových závodů Brno jako konstruktér, v pracovní skupině vývoje kolenových razicích lisů, a to až do roku 1980. Pak zastával funkci vedoucího Zkušebny tvářecích strojů do roku 1987. V letech 1980 - 86 vystudoval při zaměstnání fakultu strojní VUT v Brně, obor stavba výrobních strojů. V roce 1987 byl jmenován do funkce šéfkonstruktéra a tuto funkci zastává dosud.

Jak jste spokojen s úrovní mladých konstruktérů?

Úroveň mladých konstruktérů není o nic horší než naše úroveň před třiceti lety. Jsou mladí, odvážní, mají nápady a tím všechny předpoklady pro zdárný profesní růst. Jejich velkou výhodou je perfektní znalost CAD systémů, bez které si lze jen těžko dnes představit práci konstruktéra. Pak již záleží jen na konkrétním přístupu každého absolventa při začlenění do pracovní skupiny, kterou vede vždy zkušený konstruktér - vývojář. Čili s kvalitou mladých konstruktérů spokojen jsem, z kvantitou ne. Absolventů středních a vysokých škol majících zájem o konstruování cítím nedostatek.

Kam bude směřovat trend ve vývoji tvářecích strojů?

Jsem přesvědčen, že technologie tváření bude stále patřit mezi výrobní technologie, které nabízejí úspory nákladů při výrobě součástí oproti např. třískovému obrábění. Trendem bude určitě náhrada tvářených ocelových součástí např. součástmi z hliníku, titanu apod. Trendem bude určitě také výroba součástí tvářením s minimálními přídavky pro obrábění. A trendem budou určitě integrované výrobní linky, dodávané tzv. na klíč. Filozofie výrobce musí tkvět v tom, že pochopí záměry zákazníka a že mu nabídne, resp. dodá komplexní celek výrobních zařízení, který jej uspokojí v technickém řešení, kvalitě, kvantitě, spolehlivosti a produkčnosti za splnění podmínky ekonomičnosti investice. Šmeral Brno, a. s., má zdroje pro takováto řešení. Jsem přesvědčen, že společnost disponuje v současnosti lidským, duševním a materiálovým potenciálem, dávajícím předpoklady k tomu, aby značka Šmeral i nadále zaujímala důstojnou pozici mezi světovými výrobci tvářecích strojů.
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 40624
Datum: 16. 06. 2004
Rubrika: SST představuje / SST
Autor:
Firmy
Související články
Optimální osvětlení průmyslových hal

Podle evropských průzkumů jsou asi tři čtvrtiny kancelářského a průmyslového osvětlení zcela neefektivní. Jde převážně o výrobní a skladovací prostory a příslušející administrativní budovy. Chybí inteligentní řízení světla v kombinaci s regulovatelnými svítidly a senzory s ohledem na přirozené denní světlo.

Atraktivní projekty: Robot z inkubátoru

Stavět malé pohyblivé autonomní roboty a soutěžit s nimi na různých soutěží je pro nadané žáky a studenty zdrojem zábavy i učební pomůckou. Studentům a absolventům vysokých škol to nestačí. Chtějí dokázat víc.

Výsledky druhé veřejné soutěže programu Alfa

Technologická agentura ČR vyhlásila výsledky v pořadí již druhé veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích (dále jen veřejná soutěž) programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje Alfa, ve které bylo z celkem 832 podaných návrhů projektů k podpoře vybráno 273 projektů.

Související články
Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jak máte obsazeny výrobní kapacity pro druhé pololetí roku 2021 (příp. ve srovnání se stejným obdobím roku předešlého), co tento stav nejvíce ovlivňuje a jak odhadujete výhledy ohledně svých zakázek pro rok 2022?

Automatizace výroby a kontrola kvality

Stejně jako rostou požadavky na přesnější a efektivnější výrobní procesy, rostou velmi výrazně i požadavky na kvalitu produktu. Kvalita produktu je sledována již od prvopočátku, kdy je za každý vstupní komponent zodpovědný výrobce a dodavatel.

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

MM Podcast: Glosa - Osvobozující léčivá moc

Vedou-li naše kroky po široké cestě a neusilujeme-li vstoupit úzkými dveřmi do těch míst, kam je třeba navzdory překážkám dojít, záhy zjistíme, že nám něco zásadního v životě chybí. Musíme se ale v pragmatické rovině o sebe postarat sami, neboť státní zřízení tak neučiní, a dosluhující vláda již vůbec ne. Ta aktuálně finišuje svůj předvolební boj o skupování hlasů. Stále ani 30 let po změně režimu neumíme žít v kapitalismu, nedokážeme jasně dát najevo svoji nespokojenost. Nadále stojíme ve vichřici, sklápíme hlavu, oklepeme se a říkáme si, že by mohlo být ještě hůř. Nevystoupíme ze své komfortní zóny, kde je nám dobře a odkud pobízíme ostatní, aby to udělali za nás. Bouchněme pěstí do stolu a snažme se stopnout maškarní ples za vypůjčené peníze v pronajatém sále.

Svět zpoza volantu zatraceně rychlého náklaďáku

Sednout za volant, nastartovat, přidat plyn a ten držet na podlaze, pokud to jde. Šílená rychlost, mraky prachu za autem, to jsou atributy závodění, jak jej vidí spousta příznivců Rallye Dakar. V něm drží nepřehlédnutelnou roli klan Lopraisů. Ti starší si budou pamatovat na Karla Lopraise, Monsignora Dakar, který výrazně vstoupil do davu kamionů a dokázal pokořit i firemní flotily.

MM Podcast: Glosa - Ocelové město zní ocelovým tónem

Průmysl v podstatě ničím netrpěl, „pouze“ mu chyběli lidé. Nyní chybí i materiál a kvůli čipům stojí i automobilky. Nějak se nám ta přehřátá ekonomika zadrhla. Fungovala na vysoké obrátky, než covid zapůsobil jako vhozený písek do soukolí. Nastala řetězová reakce. Do ekonomiky zasáhli investoři, jejichž cílem bylo kompenzovat ztráty zvýšením cen nedostatkového materiálu. Stačí se podívat na železo. Není ho nedostatek, pece již dávno jedou na plný plyn, ale patří těm, kteří spekulují s cenou.

MSV ve znamení technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i tvůrci nejrůznějších sofistikovaných technologií. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Ing. Michala Badina, ze společnosti TOX Pressotechnik, Mgr. Tomáše Kašpárka ze společnosti Bossard CZ a Ing. Aleše Zapletala ze společnosti Raveo.

Jednokomorové dvoupotrubní dávkovače do CMS

Na rozdíl od stávajících dvoukomorových dávkovačů se šoupátkovými rozváděči, např. zn. Lincoln, jsou nové jednokomorové dávkovače řady 2D a 2DD nesrovnatelně jednodušší. Nový princip plnění dávkovacích komor prostřednictvím dvojice jednosměrných ventilů V1-V2 v sobě skrývá potenciál uspokojit poptávku po levném mazání tukem i pro běžné stroje a strojní zařízení. S tím byla odborná veřejnost seznámena v článku MM Průmyslové spektrum 11/2018, nazvaném Nová koncepce dvoupotrubních CMS.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit