Témata
Reklama

Nový přístup k evropské harmonizaci

Nový přístup k technické harmonizaci a normám přispěl zásadním způsobem k rozvoji jednotného evropského trhu a soustavně napomáhá odstraňování technických překážek obchodu vyvolaných odlišnými národními předpisy. V roce 2005 uplynulo dvacet let od jeho přijetí usnesením Rady č. 85/C/136/01 ze 7. května 1985, a proto se touto problematikou zabýváme i na stránkách MM Průmyslového spektra.

Evropa, nebo konkrétněji Evropská unie, se vyvíjí jako největší jednotné obchodní seskupení ve světě. Všechny státy, které ji tvoří, jsou vyspělými průmyslovými zeměmi s tradicí regulace a technické normalizace. Také tři z pěti nejdůležitějších světových normalizačních orgánů mají své sídlo v Evropské unii. V dnešním pokračování z minulého vydání se zaměříme na obecnou strukturu směrnic Nového přístupu a problematiku evropských norem.
Reklama
Reklama
Reklama

Obecná struktura směrnic Nového přístupu

Směrnice Nového přístupu obvykle obsahují v tabulce uvedené oddíly. Občas se však vyskytují výjimky.

Evropské normy

Před druhou světovou válkou většina norem používaných v Evropě a ve světě byly národní normy. Pouze v oblasti elektrotechniky, kde byla v roce 1906 zřízena Mezinárodní elektrotechnická komise IEC, existovaly společné normy pro celý svět. V roce 1947 byla založena Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO, která postupně začala tvořit mezinárodní normy.
CEN a CENELEC zahájily svou činnost v roce 1961. Organizace CEN byla formálně založena v roce 1975, CENELEC v roce 1973. ETSI byl založena v roce 1988, aby zabezpečovala normalizaci v oblasti telekomunikací.
Národní normy v Evropě budou pravděpodobně vždy existovat, ale lze očekávat, že jejich počet klesne pod 10 % používaných norem. Mezinárodní normy, zejména normy ISO, se spíše zabývají metodami zkoušení, terminologií, metodami vzorkování atd. Evropské normy se zaměřují na funkční vlastnosti a specifikace výrobků.
Mezi organizacemi CEN a ISO je uzavřena dohoda o technické spolupráci, nazývaná Vídeňská dohoda, mezi CENELEC a IEC dohoda označovaná jako Drážďanská dohoda.
CEN ve všech případech, kde je to možné, pracuje paralelně s ISO a snaží se přejímat normy ISO jako evropské normy (a tím následně i jako národní), počet takto převzatých norem se pohybuje kolem 32 %. V CENELEC je téměř 70 % norem identických s normami IEC a přes 8 % norem založených na normách IEC.

Úloha evropských norem

Evropské normy jsou založeny na těchto zásadách: transparentnost, otevřenost, konsensus, efektivnost a rozhodování na základě národních zastoupení.
Evropské normy se uplatňují ve třech oblastech činnosti EU:
  • Směrnice Nového přístupu - Evropské normy tvoří podstatnou část Nového přístupu ke směrnicím tím, že obsahují technické podrobnosti ke každé směrnici. Ačkoliv normy jsou dobrovolné, výrobci, kteří je splňují, si mohou být jisti, že splňují základní požadavky směrnice. Evropské normy rovněž reprezentují přístup "nejlepší praxe".
  • Veřejné zakázky - Orgány státní správy musí v nabídkových řízeních používat pro technické specifikace odkazy na evropské normy. To zajišťuje, že všichni účastníci nabídkového řízení mají přístup ke stejným informacím; jsou dodávány vysoce kvalitní výrobky a služby; jsou využívána nákladově nejefektivnější řešení.
  • Neregulované oblasti - Tvorba evropských norem hraje podstatnou úlohu při usnadňování funkce jednotného vnitřního trhu. Všechny evropské normy (převzaté do národních norem) nahrazují národní normy, a tím usnadňují pohyb výrobků a služeb z jedné evropské země do druhé.
  • Politika Nového přístupu ke směrnicím na výrobky znamená, že kromě harmonizovaných norem každý členský stát EU musí zavést národní legislativu splňující cíle směrnice.

    Mandáty

    Mandát je dohoda mezi členskými státy a normalizačními organizacemi o tvorbě norem ve specifické oblasti v určitém časovém limitu, konsensem mezi všemi zainteresovanými stranami. Mandát je udělován Evropskou komisí.
    Mandáty jsou vydávány, je-li zapotřebí:
    Vypracovat normy k podpoře základních požadavků směrnic Nového přístupu.
    Usnadnit tvorbu norem v oblastech nových technologií, např. informační technologie, biotechnologie.
    Podpořit integraci jednotlivých trhů, např. v oblasti potravin, dopravních služeb.
    Postup pro získání mandátu na tvorbu norem k podpoře základních požadavků směrnice Nového přístupu je uveden v další tabulce.
    Směrnice 98/34/ES o normách a technických předpisech (dříve známá jako 83/189/EHS) ustavuje Stálý výbor zástupců členských států, kterému předsedá Evropská komise. Evropské normalizační organizace (CEN, CENELEC a ETSI) písemně podávají výboru dvakrát do roka zprávu o pokroku ve zpracování norem, jejichž tvorba jim byla mandátem svěřena.
    Aktuální informace o směrnicích Nového přístupu a harmonizovaných normách jsou dostupné na adrese www.newapproach.org.
    Přejímání evropských norem
    Evropské normalizační organizace CEN, CENELEC a ETSI řídí tvorbu evropských norem, avšak tyto normy nevydávají. Postupují tento úkol svým národním členům, kteří je vydávají jako součást svých národních souborů norem.
    Proto není možné koupit normu označenou EN 71 (hračky), ale národní normy, jako např. ČSN EN 71, BS EN 71, DIN EN 71, NF EN 71 atd. Tato označení identifikují českou normu, britskou normu, normu DIN (Německo), normu AFNOR (Francie) atd., která přejímá evropskou normu.
    Dohodnutý a schválený text normy EN musí být zaveden národními členy do jejich národních norem do šesti měsíců. Všichni národní členové jsou povinni zavést všechny normy EN a všechny konfliktní národní normy musí být zrušeny, když je norma EN převzata do národní soustavy. V případě, kdy jsou zahájeny práce na nové evropské normě, musí být veškeré práce na národní úrovni týkající se stejného předmětu zastaveny (standstill), pokud nedosáhly etapy veřejného připomínkování.
    Evropské normy jsou schvalovány ve třech oficiálních jazycích - v angličtině, francouzštině a němčině. Každý z těchto jazyků představuje konečný text normy. V případě odlišné národní legislativy (v neharmonizované oblasti) je možné požádat o tzv. odchylku typu A.

    Shoda s evropskými směrnicemi

    V rámci jednotného trhu není v harmonizovaných oblastech dovoleno obchodovat se zbožím a službami, které neodpovídají příslušné směrnici. Existuje osm modulů posuzování shody pro směrnice Nového přístupu od jednoduchých, které dovolují výrobci provádět interní zkoušky a deklarovat shodu, až po velmi složité kontroly každého prvku výrobku schválenou organizací (notifikovanou osobou). Povaha rizik obsažených v každém výrobku určuje, který modul posuzování shody je vhodný, např. hračky jsou malým rizikem, zatímco určité třídy strojních zařízení představují velké riziko a jako takové vyžadují nezávislé zkoušení notifikovanou osobou.
    K označení shody se základními požadavky směrnice, se na výrobky umisťuje označení CE. Toto označení má význam spíše pro orgány dozoru než pro konečného uživatele, má ukázat, že výrobky mohou být volně umístěny na vnitřní trh. Pokud byl do zkoušení shody zapojen notifikovaný orgán, za označením CE následuje číslo notifikované osoby.
    Označení CE není značkou jakosti nebo bezpečnosti a nekonkuruje takovým značkám ani je nenahrazuje (např. NF, GS, TÜV, VDE, Keymark CEN/CENELEC, Kitemark atd.). Výrobky mohou nést tyto další značky za předpokladu, že nesnižují viditelnost a čitelnost označení CE a že s ním nejsou zaměnitelné.

    Dozor nad trhem

    Dozor nad trhem je základním nástrojem pro zabezpečení dodržování směrnic Nového přístupu. Účelem dozoru nad trhem je zajistit, že ustanovení směrnic jsou dodržována v celé Evropské unii. Občané mají právo na stejnou ochranu v celém jednotném trhu bez ohledu na původ výrobku. Navíc dozor nad trhem je důležitý pro výrobce a dodavatele, protože eliminuje nekalou soutěž.
    Členské státy musí zřídit orgány, které jsou odpovědné za dozor nad trhem. Národní orgány kontrolují, zda výrobky na trhu splňují ustanovení národních předpisů, které obsahují směrnice Nového přístupu.
    -čni-
    Reklama
    Vydání #9
    Kód článku: 40962
    Datum: 01. 09. 2004
    Rubrika: Automobilový průmysl / Automobilový průmysl
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Vozový park pod kontrolou díky moderním technologiím

    Mít na starost firemní flotilu není snadné, ale když se nebudete vyhýbat moderním technologiím, ušetříte spoustu peněz, času i stresu.

    Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

    Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

    IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

    V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

    Související články
    Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

    V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

    Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

    IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

    Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

    MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

    Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

    Vlastní liga, cizí pravidla

    Poprvé od roku 1999 se 12. srpna nad Evropou zatmělo Slunce. Provozovatelé přenosových soustav se na to připravovali týdny, výkon fotovoltaiky mohl spadnout až o 9,7 gigawattu. Zatmění se dá spočítat na minuty dopředu. Horší je, že dorazilo do sítě, která už byla na hraně z jiných důvodů. V minulém příspěvku jsem psal, že si Česko jede vlastní ligu. Platí to dál. Jenže přes léto se změnila pravidla hry.

    Jednoúčelové stroje v éře flexibilní výroby

    Současný průmysl se zaměřuje na flexibilitu – krátké série, rychlé přetypování, univerzální robotizovaná pracoviště. Přesto existuje segment, kde tato lákavá univerzálnost naráží na své fyzikální i ekonomické meze. Jednoúčelové stroje a poloautomatická zařízení vůbec nezastaraly – naopak, v době nedostatku techniků na trhu práce a stupňujících se nároků na opakovatelnost výrobních procesů prožívají svoji renezanci, která může vnějšímu pozorovateli snadno uniknout.

    Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

    Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

    CIMT a Čína v roce 2025

    Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

    Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

    Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

    Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

    Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

    MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

    Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit