Témata
Reklama

Nový přístup k evropské harmonizaci

Nový přístup k technické harmonizaci a normám přispěl zásadním způsobem k rozvoji jednotného evropského trhu a soustavně napomáhá odstraňování technických překážek obchodu vyvolaných odlišnými národními předpisy. V roce 2005 uplynulo dvacet let od jeho přijetí usnesením Rady č. 85/C/136/01 ze 7. května 1985, a proto se touto problematikou zabýváme i na stránkách MM Průmyslového spektra.

Evropa, nebo konkrétněji Evropská unie, se vyvíjí jako největší jednotné obchodní seskupení ve světě. Všechny státy, které ji tvoří, jsou vyspělými průmyslovými zeměmi s tradicí regulace a technické normalizace. Také tři z pěti nejdůležitějších světových normalizačních orgánů mají své sídlo v Evropské unii. V dnešním pokračování z minulého vydání se zaměříme na obecnou strukturu směrnic Nového přístupu a problematiku evropských norem.
Reklama
Reklama
Reklama

Obecná struktura směrnic Nového přístupu

Směrnice Nového přístupu obvykle obsahují v tabulce uvedené oddíly. Občas se však vyskytují výjimky.

Evropské normy

Před druhou světovou válkou většina norem používaných v Evropě a ve světě byly národní normy. Pouze v oblasti elektrotechniky, kde byla v roce 1906 zřízena Mezinárodní elektrotechnická komise IEC, existovaly společné normy pro celý svět. V roce 1947 byla založena Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO, která postupně začala tvořit mezinárodní normy.
CEN a CENELEC zahájily svou činnost v roce 1961. Organizace CEN byla formálně založena v roce 1975, CENELEC v roce 1973. ETSI byl založena v roce 1988, aby zabezpečovala normalizaci v oblasti telekomunikací.
Národní normy v Evropě budou pravděpodobně vždy existovat, ale lze očekávat, že jejich počet klesne pod 10 % používaných norem. Mezinárodní normy, zejména normy ISO, se spíše zabývají metodami zkoušení, terminologií, metodami vzorkování atd. Evropské normy se zaměřují na funkční vlastnosti a specifikace výrobků.
Mezi organizacemi CEN a ISO je uzavřena dohoda o technické spolupráci, nazývaná Vídeňská dohoda, mezi CENELEC a IEC dohoda označovaná jako Drážďanská dohoda.
CEN ve všech případech, kde je to možné, pracuje paralelně s ISO a snaží se přejímat normy ISO jako evropské normy (a tím následně i jako národní), počet takto převzatých norem se pohybuje kolem 32 %. V CENELEC je téměř 70 % norem identických s normami IEC a přes 8 % norem založených na normách IEC.

Úloha evropských norem

Evropské normy jsou založeny na těchto zásadách: transparentnost, otevřenost, konsensus, efektivnost a rozhodování na základě národních zastoupení.
Evropské normy se uplatňují ve třech oblastech činnosti EU:
  • Směrnice Nového přístupu - Evropské normy tvoří podstatnou část Nového přístupu ke směrnicím tím, že obsahují technické podrobnosti ke každé směrnici. Ačkoliv normy jsou dobrovolné, výrobci, kteří je splňují, si mohou být jisti, že splňují základní požadavky směrnice. Evropské normy rovněž reprezentují přístup "nejlepší praxe".
  • Veřejné zakázky - Orgány státní správy musí v nabídkových řízeních používat pro technické specifikace odkazy na evropské normy. To zajišťuje, že všichni účastníci nabídkového řízení mají přístup ke stejným informacím; jsou dodávány vysoce kvalitní výrobky a služby; jsou využívána nákladově nejefektivnější řešení.
  • Neregulované oblasti - Tvorba evropských norem hraje podstatnou úlohu při usnadňování funkce jednotného vnitřního trhu. Všechny evropské normy (převzaté do národních norem) nahrazují národní normy, a tím usnadňují pohyb výrobků a služeb z jedné evropské země do druhé.
  • Politika Nového přístupu ke směrnicím na výrobky znamená, že kromě harmonizovaných norem každý členský stát EU musí zavést národní legislativu splňující cíle směrnice.

    Mandáty

    Mandát je dohoda mezi členskými státy a normalizačními organizacemi o tvorbě norem ve specifické oblasti v určitém časovém limitu, konsensem mezi všemi zainteresovanými stranami. Mandát je udělován Evropskou komisí.
    Mandáty jsou vydávány, je-li zapotřebí:
    Vypracovat normy k podpoře základních požadavků směrnic Nového přístupu.
    Usnadnit tvorbu norem v oblastech nových technologií, např. informační technologie, biotechnologie.
    Podpořit integraci jednotlivých trhů, např. v oblasti potravin, dopravních služeb.
    Postup pro získání mandátu na tvorbu norem k podpoře základních požadavků směrnice Nového přístupu je uveden v další tabulce.
    Směrnice 98/34/ES o normách a technických předpisech (dříve známá jako 83/189/EHS) ustavuje Stálý výbor zástupců členských států, kterému předsedá Evropská komise. Evropské normalizační organizace (CEN, CENELEC a ETSI) písemně podávají výboru dvakrát do roka zprávu o pokroku ve zpracování norem, jejichž tvorba jim byla mandátem svěřena.
    Aktuální informace o směrnicích Nového přístupu a harmonizovaných normách jsou dostupné na adrese www.newapproach.org.
    Přejímání evropských norem
    Evropské normalizační organizace CEN, CENELEC a ETSI řídí tvorbu evropských norem, avšak tyto normy nevydávají. Postupují tento úkol svým národním členům, kteří je vydávají jako součást svých národních souborů norem.
    Proto není možné koupit normu označenou EN 71 (hračky), ale národní normy, jako např. ČSN EN 71, BS EN 71, DIN EN 71, NF EN 71 atd. Tato označení identifikují českou normu, britskou normu, normu DIN (Německo), normu AFNOR (Francie) atd., která přejímá evropskou normu.
    Dohodnutý a schválený text normy EN musí být zaveden národními členy do jejich národních norem do šesti měsíců. Všichni národní členové jsou povinni zavést všechny normy EN a všechny konfliktní národní normy musí být zrušeny, když je norma EN převzata do národní soustavy. V případě, kdy jsou zahájeny práce na nové evropské normě, musí být veškeré práce na národní úrovni týkající se stejného předmětu zastaveny (standstill), pokud nedosáhly etapy veřejného připomínkování.
    Evropské normy jsou schvalovány ve třech oficiálních jazycích - v angličtině, francouzštině a němčině. Každý z těchto jazyků představuje konečný text normy. V případě odlišné národní legislativy (v neharmonizované oblasti) je možné požádat o tzv. odchylku typu A.

    Shoda s evropskými směrnicemi

    V rámci jednotného trhu není v harmonizovaných oblastech dovoleno obchodovat se zbožím a službami, které neodpovídají příslušné směrnici. Existuje osm modulů posuzování shody pro směrnice Nového přístupu od jednoduchých, které dovolují výrobci provádět interní zkoušky a deklarovat shodu, až po velmi složité kontroly každého prvku výrobku schválenou organizací (notifikovanou osobou). Povaha rizik obsažených v každém výrobku určuje, který modul posuzování shody je vhodný, např. hračky jsou malým rizikem, zatímco určité třídy strojních zařízení představují velké riziko a jako takové vyžadují nezávislé zkoušení notifikovanou osobou.
    K označení shody se základními požadavky směrnice, se na výrobky umisťuje označení CE. Toto označení má význam spíše pro orgány dozoru než pro konečného uživatele, má ukázat, že výrobky mohou být volně umístěny na vnitřní trh. Pokud byl do zkoušení shody zapojen notifikovaný orgán, za označením CE následuje číslo notifikované osoby.
    Označení CE není značkou jakosti nebo bezpečnosti a nekonkuruje takovým značkám ani je nenahrazuje (např. NF, GS, TÜV, VDE, Keymark CEN/CENELEC, Kitemark atd.). Výrobky mohou nést tyto další značky za předpokladu, že nesnižují viditelnost a čitelnost označení CE a že s ním nejsou zaměnitelné.

    Dozor nad trhem

    Dozor nad trhem je základním nástrojem pro zabezpečení dodržování směrnic Nového přístupu. Účelem dozoru nad trhem je zajistit, že ustanovení směrnic jsou dodržována v celé Evropské unii. Občané mají právo na stejnou ochranu v celém jednotném trhu bez ohledu na původ výrobku. Navíc dozor nad trhem je důležitý pro výrobce a dodavatele, protože eliminuje nekalou soutěž.
    Členské státy musí zřídit orgány, které jsou odpovědné za dozor nad trhem. Národní orgány kontrolují, zda výrobky na trhu splňují ustanovení národních předpisů, které obsahují směrnice Nového přístupu.
    -čni-
    Reklama
    Vydání #9
    Kód článku: 40962
    Datum: 01. 09. 2004
    Rubrika: Automobilový průmysl / Automobilový průmysl
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Skutečný pomocník

    Na českém trhu je od září letošního roku k dostání nová generace vozů Opel Vivaro a to ve třech variantách: Van, Crew Van a Combi. První dvě verze jsou určeny především pro převoz nákladu a osob, Combi pak pro převoz větších skupin lidí či sportovních týmů. Všechny vozy pohání turbodieselové motory.

    Vozový park pod kontrolou díky moderním technologiím

    Mít na starost firemní flotilu není snadné, ale když se nebudete vyhýbat moderním technologiím, ušetříte spoustu peněz, času i stresu.

    Stavme na pozitivním a fungujícím

    Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

    Související články
    Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

    Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Krize jako cesta k žádoucí změně

    Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

    MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

    Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

    Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

    Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

    Žijeme na dluh dalších generací

    Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

    MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

    Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

    Příklady táhnou: Umět řídit i motivovat

    Ačkoli byla Ing. Andrea Urban - tehdy ještě Andrea Kovačiková ze Žiliny- již od střední školy orientována humanitním a ekonomickým směrem, vystudovala posléze v doktorandském programu obor Strojírenská technologie na ostravské VŠB-TUO. A také toto vzdělání ji katapultovalo do prestižních pozic ve špičkových technologických firmách, z nichž zatím poslední, od roku 2014, je Volvo stavební stroje v německém městě Hameln.

    Chceme svítit

    Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

    Příklady táhnou:
    Maximum aerodynamiky pro nejrychlejší vozy

    Petra Palizu již od mládí zajímaly automobily a záhy se rozhodl, že se v dospělosti bude podílet na jejich vývoji. V průběhu prvních ročníků studia Wichterlova gymnázia v Ostravě si ujasnil, že jeho profesní dráha povede přes strojírenský obor na univerzitě. Že se za několik let bude podílet na vývoji nejrychlejších automobilů na světě, by jej nejspíš v té době ještě nenapadlo…

    Stroje v pohybu:
    Jak uhasit letadlo

    Pozoruhodný stroj, který vám v tomto článku představíme, se pohybuje na šesti kolech a setkáte se s ním nejčastěji v prostoru letiště. Jde o speciální zásahové vozidlo hasičů. Kombinovaný hasicí automobil Rosenbauer Panther 6 x 6 je tři metry široký a téměř 12 metrů dlouhý, váží až 36 tun a ve výbavě má dlouhé teleskopické rameno. Dva tyto vozy slouží na letišti v Praze-Ruzyni.

    Reformy nestačí. Je nutná transformace

    Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

    a mnoho dalších benefitů.

    ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

        Předplatit