Japonsko a Rusko proto plánují v průběhu následující dekády recyklovat až sto procent vyhořelého jaderného paliva a dospět tak k uzavřenému palivovému cyklu. Japonci staví nový závod na recyklaci paliva v Rokkašu u pobřeží Tichého oceánu. Nejdůležitější technologie jim dodává francouzská Areva, protože vzorem pro Rokkašu je zařízení v La Hague, co do kapacity vůbec největší závod na zpětné využití jaderného odpadu. Náklady již přesáhly třicet miliard dolarů, ale komplex ještě stále není hotov. Naposledy byl ostrý start Rokkašu odložen na březen 2016 s tím, že o tři roky později by závod měl dosáhnout své maximální roční kapacity v podobě zpracování 800 tun jaderného odpadu. Tím by měla být pokryta kompletní produkce vyhořelého paliva ze všech japonských elektráren.
Pozadu s investicemi nejsou ani Rusové, kteří mají nejstarší dosud funkční závod na zpracování jaderného odpadu. Chemický kombinát Majak, který leží poblíž uralského Ozersku, začal v rámci vojenského programu s transmutací atomového materiálu krátce po druhé světové válce. Dnes se sem vozí vyhořelé palivo z lehkovodních reaktorů VVER z Ruska a Ukrajiny, zhruba tři procenta připadají na varné reaktory typu BN. V roce 2013 do Majaku na základě mezinárodních smluv doputovalo také vyhořelé palivo z výzkumného reaktoru v Řeži.